Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) zpracovalo pro Ministerstvo dopravy ČR výzkumný projekt b>„Metodika pro stanovení kvalitativních ukazatelů ve veřejné dopravě a jejich vyhodnocování“. Součástí zadání bylo i ověření navrhovaných ukazatelů formou průzkumu názorů na kvalitu veřejné dopravy primárně v České republice, případně ve vybrané zahraniční oblasti. Ankety, která byla přístupná v průběhu listopadu 2009 prostřednictvím internetových portálů K-Report BUSportál a přes webovou prezentaci CDV, se během měsíce zúčastnilo několik stovek respondentů, kteří nějakým způsobem odpověděli na všechny kladené dotazy.

Ještě než se dostaneme k výsledkům, chtěli bychom poděkovat jak oběma redakcím za jejich spolupráci, tak zejména čtenářům, kteří se průzkumu zúčastnili.

Cílem průzkumu bylo získat pohled alespoň části veřejnosti na kvalitu poskytovaných služeb veřejné dopravy. Výsledky jsou částečně ovlivněny výběrem webů, kde byl dotazník prezentován, neboť návštěvníci portálu K-Report jsou především dopravní fandové a lidé zajímající se o dopravu obecně, oproti tomu návštěvníky BUSportálu tvoří z velké části pracovníci firem, provozujících autobusovou dopravu, nezanedbatelný podíl přístupů na stránku ovšem tvoří i cestující veřejnost. Přes tuto možnou výhradu se však získaná data výrazně neliší od výsledků, ke kterým došel např. ROPID při svém anketním „Průzkumu kvality a spokojenosti s PID 2009“. Náš průzkum zcela úmyslně nerozlišoval mezi uživateli železniční, autobusové a městské hromadné dopravy, což je v souladu s účelem projektu – návrh ukazatelů, použitelných pro hodnocení kvality služeb, poskytovaných kterýmkoliv dopravcem a kterýmkoliv druhem veřejné dopravy. Nutnou podmínkou účasti v průzkumu bylo uvedení příslušnosti odpovědí k určitému okresu tak, aby byla data porovnatelná mezi sebou a samozřejmě vyplnění kompletního dotazníku.

Přesný údaj o počtu zúčastněných respondentů není znám, jelikož požadovány byly jen údaje z kompletně vyplněných dotazníků, přesto ke zpracování průzkumu kvality byly předány data od celkem 1446 respondentů ze všech oblastí ČR, což považujeme za obrovský úspěch. Ze 1446 respondentů byli nejpočetněji zastoupeni muži ve věku 27-60 let (46,8 %) a muži od 16-26 let (39,8 %). Počet respondentů mladších 16 let byl 3,9 %, nad 60 let 2,4 %. Podíl žen byl 5,2 %. Rozložení věkové struktury dotazovaných odpovídá povaze zmíněných internetových portálů a je úměrné uživatelům dopravy – tedy studujícím a pravidelně dojíždějícím lidem za prací v produktivním věku.

Za účelem porovnání kvality dopravy napříč republikou byly dotazníky rozčleněny podle jednotlivých krajů. Nejvíce účastníků pocházelo z Prahy (283), Jihomoravského (192) a Středočeského (176) kraje. Nejmenším počtem respondentů byly zastoupeny kraje Karlovarský (32) a Vysočina (38).

Otázky v dotazníku byly položené co nejkonkrétněji se snahou o jednoduché odpovědi bez dlouhého přemýšlení, s označením možné odpovědí v rolovacím menu, případně oznámkováním jako ve škole za účelem rychlého vyplnění a získání co nejvěrnějších dat.

Přehled otázek:

1. Jste spokojen s časovým rozsahem obsluhy? (ano – spíše ano – spíše ne – ne)
2. Vyhovuje Vám počet spojů? (ano – spíše ano – spíše ne – ne)
3. Jsou ve Vašem okolí k dispozici večerní nebo noční spoje? (denní i noční – provoz do 24 hod – provoz do 22 hod – ne)
4. Využíváte spoje po 20 hodině? (pravidelně – příležitostně – ne – nejsou k dispozici)
5. Jsou ve Vašem okolí k dispozici víkendové spoje? (ano – ne)
6. Využíváte víkendové spoje? (ano – ne – nejsou k dispozici)
7. Jak jste spokojen s čistotou vozidel? (známkování jako ve škole)
8. Je-li to možné, využíváte nízkopodlažní spoje? (pravidelně – příležitostně – ne – nejsou k dispozici
9. Přizpůsobujete cestu nízkopodlažním spojům (pravidelně – příležitostně – ne – nejsou k dispozici
10. Jak jste spokojen s čistotou zastávek? (známkování jako ve škole)
11. Je okolí Vaší zastávky dobře osvětleno? (ano – spíše ano – spíše ne – ne nebo není osvětleno
12. Jak bezpečně se cítíte na zastávce? (známkování jako ve škole)
13. Vyhovuje Vám současná podoba vývěsky jízdního řádu? (ano – spíše ano – spíše ne – ne)
14. Jak často využíváte veřejnou dopravu? (do zaměstnání/školy - do zaměstnání/školy i ostatními cíli – za ostatními cíli – 1x týdně – zřídka – vůbec)

Nyní se podrobně podívejme na výsledky jednotlivých otázek.

Z celkových údajů za celou republiku vyplývá, že s časovým rozsahem dopravní obsluhy a počtem spojů je spokojeno (ano + spíše ano) 83 % resp. 77 % respondentů. Nejvyšší spokojenost panuje v Praze, Plzeňském a Jihomoravském kraji (kolem 90 % s oběma ukazateli), naopak „nejméně“ jsou spokojeni respondenti z kraje Vysočina (55 % s časovým rozsahem obsluhy, 58 % s počtem spojů). I toto „nejméně“ je však v uvozovkách, protože i zde je spokojena nebo spíše spokojena více než polovina odpovídajících.

Večerní dopravu nemá vůbec k dispozici 5,7 % respondentů, víkendovou 3,7 %; večerní spoje používá 85,4 % a víkendové 86,6 % respondentů. Noční doprava byla v době vyvěšení dotazníku v provozu ve všech velkých městech; od prosincové celostátní změny jízdních řádů však z ulic některých měst zmizela úplně, v jiných došlo k podstatné redukci nočních spojů. I to bylo předmětem poznámek respondentů. To, že občané vyžadují večerní a noční dopravu, prokazuje i případ připravovaných změn ve večerní dopravě v Praze, které se díky úniku do tisku setkaly s tak negativní reakcí veřejnosti, že po politickém rozhodnutí nemohly být tyto změny realizovány.

Poměrně nízký podíl negativních odpovědí na otázky, zda je veřejná doprava k dispozici večer a během víkendu, lze vysvětlit více způsoby. Jako nejpravděpodobnější se nabízí zdůvodnění, že obyvatelé obcí bez veřejné dopravy v těchto obdobích se přeorientovali na vlastní automobily a ankety se tedy ani nezúčastnili. Průzkumem zjištěné hodnoty však korespondují i se statistikami Českého statistického úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj, podle kterých v obcích do 300 obyvatel, které většinou patří mezi obce s omezeným rozsahem dopravní obsluhy, bydlí pouhá 4,2 % občanů ČR. Tyto nejmenší obce přitom představují v celkovém objemu 42 % obcí s vlastní samosprávou.

Počet uživatelů nízkopodlažních spojů je 67,8 %, svoje cestovní plány jim ovšem přizpůsobuje jen 13 % respondentů. I v tomto případě je nutné připomenout, že respondenti byli převážně z mladších věkových skupin a tedy, až na výjimky, lidé, kteří nejsou odkázáni na stanice a spoje uzpůsobené pro přepravu zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu. Zde je nutno také poznamenat, že přizpůsobování cest nízkopodlažním spojům je možné spíše ve městech, jelikož spousta regionálních dopravců zatím nedisponuje nízkopodlažními vozidly, případně neudává poznámku o garantovaných spojích přímo v jízdních řádech, resp. vyhledávačích na internetu.

Za obecně nejslabší článek dopravy je považována čistota – průměrná známka pro čistotu vozidel je 2,49, pro čistotu zastávek 3,04; pocit bezpečnosti na zastávkách byl ohodnocen známkou 2,33. Jelikož nebyl záměrně specifikován druh vozidel, lze se jen dohadovat, zda nejvíce respondentů hodnotilo negativně vizáž přestárlého vozového parku kolejových vozidel národního dopravce nebo zda známka souvisí se stavem autobusů některých dopravců. Překvapujícím faktorem je ale špatná známka u čistoty zastávek, související zřejmě s absencí odpadkových košů na většině zastávek v zemi. Dobrý dojem nevyvolává ani posprejování či rozbitá skla zastávkových přístřešků nebo špinavé lavičky, o jejichž úklid se stará jen déšť.

Osvětlení zastávek považuje za vyhovující 77,6 %, naopak bez osvětlení nebo s nevyhovujícím osvětlením je jen 3,3 % zastávek.

Podoba vývěsky JŘ vyhovuje 84 % respondentů. Připomínky k vývěskám jízdních řádů se nejvíce týkaly jejich špatné čitelnosti, ať již z důvodu poškození (a dlouhé doby potřebné k náhradě poškozené vývěsky), tak malého písma nebo nízkého kontrastu tisku, případně prorezavění podkladního plechu pod vylepeným jízdním řádem u zastávek typu ČSAD tzv. krákorců. Stížnosti se ovšem vyskytly i na to, že v rámci začlenění do integrovaného systému byl formát jízdního řádu změněn ze „vzoru ČSAD“ (tedy s uvedením odjezdů všech spojů ze všech zastávek v obou směrech) na „vzor městské dopravy“, uvádějící jen časy odjezdů z příslušné zastávky, znemožňující se tak dozvědět možné odjezdy z cílového místa zpět.

Z hlediska využívání veřejné dopravy odpovědělo 65,8 % respondentů, že ji pravidelně používají na cesty do zaměstnání nebo školy i ostatními cíli. Z ostatních pravidelných uživatelů jezdí pouze do zaměstnání či školy 6,6 %, jen za ostatními cíli 9,7 %. Celkem 18 procent respondentů používá veřejnou dopravu v menším rozsahu - 12,4 % jedenkrát týdně, 5,5 % zřídka nebo vůbec.

Výsledky byly zpracovány i za skupinu „velká města“, tedy v těch případech, kde „okres“ je identický s územím města s vlastní MHD (Praha, Plzeň, Brno, Ostrava) nebo téměř totožný (Ústí nad Labem, kde 80 % obyvatel bydlí v Ústí + další v obcích, obsluhovaných ústeckou MHD). Respondentů z těchto vybraných velkých měst bylo 534.

Odpovědi na otázky: spokojenost s rozsahem obsluhy a počtem spojů 94 % resp. 90 %; večerní doprava chybí jen v 0,4 % a víkendová v 1,1 % z celkového počtu. Dopravu v těchto obdobích nevyužívá ve velkých městech jen kolem 5 % respondentů. Nízkopodlažní spoje používá 71,5 %, vyhledává je 13,1 % respondentů.

Čistota vozidel je hodnocena známkou 2,41, zastávek 2,99; bezpečnost 2,3, tj. všechna hodnocení mírně lepší než celostátní průměr.

Pouze 1,7 % respondentů uvádí, že zastávky jsou špatně nebo vůbec osvětleny. Podoba vývěsky jízdního řádu vyhovuje 90 % respondentům.

Vedle těchto 5 okresů byly vyhodnoceny i souhrnné výsledky za Prahu a okolí (město Praha + okresy Praha-východ a Praha-západ) a Brno včetně okolí (okresy Brno-město + Brno-venkov). Rozdíly mezi výsledky, zjištěnými ve vlastním městě a městě i s jeho nejbližším okolím, jsou nepatrné. To dokazuje, že postupné zavádění integrované dopravy v okolí velkých měst, přinášející s sebou většinou i „úroveň MHD“ má smysl, veřejnost ji vítá a oceňuje.

Jan Spousta a Michal Váňa, Centrum dopravního výzkumu