Slovenská autobusová doprava (SAD) Lučenec plánuje obstarať 13 nových autobusov kategórie M3, ktorých dĺžka je 12 metrov.

Bleskovky.sk 15.3.2006

BRATISLAVA - Slovenská autobusová doprava (SAD) Lučenec plánuje obstarať 13 nových autobusov kategórie M3, ktorých dĺžka je 12 metrov. Predpokladaná hodnota zákazky bez dane z pridanej hodnoty predstavuje 55,9 mil. Sk. Ako ďalej vyplýva z informácií zverejnených podnikom, dodávka by sa mala ukončiť do konca tohto roka. Súťažné podklady si môžu záujemcovia vyzdvihnúť do 12. apríla 2006, ponuky môžu následne predkladať do 24. apríla. Ekonomicky najvýhodnejšia ponuka sa bude hodnotiť podľa dvoch kritérií, ktorými sú zabezpečenie servisu s 51-percentnou váhou a cena so 49-percentnou váhou.

V prvom polroku minulého roka dosiahli výnosy SAD Lučenec výšku 244,7 mil. Sk a náklady predstavovali 244,3 mil. Sk. Za prvých šesť mesiacov vlaňajška tak spoločnosť evidovala zisk 445 tis. Sk. Celkové tržby za prepravu sa dostali na 114,4 mil. Sk, pričom podnik celkovo prepravil 8,5 mil. cestujúcich. Investičné aktivity podniku si v sledovanom období vyžiadali 11,8 mil. Sk.

SAD Lučenec vznikla v roku 2002. Mestskú hromadnú dopravu vykonáva v mestách Lučenec a Rimavská Sobota, prímestskú dopravu v okresoch Lučenec, Rimavská Sobota, Poltár, Veľký Krtíš, Topoľčany, Revúca, Rožňava, Poprad, Detva, Zvolen, Banská Bystrica a Brezno.

---

Cesta za vzděláním: hodiny v plném autobusu

ihned.cz Praha, 14. 3. 2006 Petra Benešová

Je pátek, sedm ráno a k zastávce autobusu se blíží školáci. Jdou pomalu, prší, a tak si někteří z nich zakrývají hlavu aktovkami. Pod stříškou malé čekárny je za chvíli plno. Přesně v sedm deset přijíždí autobus, a tak začíná malá tlačenice dětí u dveří. Všechny totiž jedou z Podvek do školy v Uhlířských Janovicích.

"Ráno to je vždycky strkanice. Autobus je přeplněný, protože sváží děti do školy nejen z Podvek, ale celého okolí. Navíc s ním cestují i lidé do práce," popisuje Dagmar Kalašová, která své děti každé ráno vypravuje do školy.

Původně prý byla cesta do školy mnohem pohodlnější. Děti jezdily do nedalekých Ratají nad Sázavou. Tam se však před rokem základní škola pro nedostatek dětí úplně zrušila. Cesta tak místo půl hodiny trvá o dvacet minut déle i přesto, že Uhlířské Janovice jsou od Podvek jen deset minut cesty autem. Autobus však složitě objíždí všechny vesnice v okolí a sváží místní děti do škol a lidi do práce.

Na autobus nejsou peníze

"Už několikrát jsme žádali kraj a dopravce, aby nám poskytli ještě jednu náhradní linku pro děti, ale říkali, že by to bylo příliš nákladné. A tak musí žáci cestovat tímhle přeplněným spojem. Snažili jsme se domluvit s dalšími obcemi, ale ani společně bychom náhradní autobus nezaplatili. To se pohybuje v řádech několika miliónů korun," komentuje situaci starostka Podvek Eva Mottlová. Ta už také žádala o mnohem větší autobus pro děti, ale ani v tom jí kraj ani dopravce nevyšli vstříc.

Malá obec na Kutnohorsku není jedinou v zemi, která musí řešit tuto situaci. Podobně jsou na tom i další menší vesnice a městečka. Poté, co se kraje při svém vzniku před pěti lety staly zřizovateli některých středních škol a obce se začaly starat o jednotlivé základní školy, se slučuje čím dál více škol.

"Školu jsme museli zrušit, neměli jsme na to dostatečné finance. Už tak jsme ji měli na výjimku a museli jsme ji po celých pět let dotovat v řádech stovek tisíc korun," říká Luboš Kubát, starosta Ratají nad Sázavou, kde se postupně zrušil druhý a minulý rok i první stupeň. Přitom tato základní škola má bohatou historii. První zmínka o ní existuje už z roku 1656.

Ratajím nad Sázavou se podařilo se soukromým dopravcem vyjednat častější spoj do Uhlířských Janovic. Děti z Podvek však nemají jinou možnost: do školy je odveze jen jedna linka společně se všemi dětmi z okolí.

"Je nedostatek žáků, školy se slučují i z finančních důvodů. Ale jak jinak to řešit? A dát jim tam přímo náhradní dopravu, na to opravdu nemáme peníze. Museli bychom investovat dvakrát tolik peněz, a to se k velikosti kraje bavíme o skoro tři čtvrtě miliardy korun," říká hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.

Dojíždění může i stresovat

"Ahoj, pojď sem, držím ti místo," vítají kluci svého spolužáka, který nastupuje na další zastávce. Autobus se začíná pomalu zaplňovat. Malí školáci vytahují karty. "Ne, to neplatí. Teď jsem měl táhnout já," přitom se hlasitě hádají.

Ne všichni se do hry zapojí. "Já si radši vždycky čtu nebo si vezmu diskmena. Tohle dojíždění je hodně únavné, navíc se tu všichni mačkáme a dospělé musíme nechat sednout. Lepší to bude v létě. Chci zkusit jezdit do školy na kole. Takhle se tam moc netěším," přiznává žákyně deváté třídy Klára Marvanová.

"A to já zase jo," usmívá se hned Eva, která chodí do první třídy. "Těším se na psaní a čtení. Paní učitelka je na mě moc hodná. Po škole pak na mě občas počká taťka a veze mě autem domů." I pro ni je však cesta velmi zdlouhavá a maluje si prstem po zapoceném okně.

"Pro malé děti může být takové dojíždění i stresující. Optimalizace školství není vždy šetrná. Chápu, že to nelze někde z finančních důvodů udržet, ale nemá se to projevovat na kvalitě poskytovaného vzdělání. I malotřídky mohou být kvalitní, ideální by bylo ve třídě pouze deset dětí," míní Karel Bárta, předseda Asociace základního školství. S tím, ale nesouhlasí starostka Podvek. "I když děti musí dojíždět, tak úroveň školy v Uhlířských Janovicích je mnohem vyšší, než měly děti v malotřídkách. Tam se nedokázaly tak soustředit na učení," tvrdí Mottlová.

Posuňte se, není tu místo

Autobus už je na cestě skoro půl hodiny a školáci stojí v hloučkách na schodech. Na sedadlech pak sedí po třech. Autobus je plný, a to ještě mají přistoupit děti z dalších vesnic. "Posuňte se alespoň trochu," křičí starší muž, který se snaží vejít do dveří. Místo už není ani na schodech.

Děti se proto ještě víc natlačí na sebe.Tři čtvrtě na osm, konečně Uhlířské Janovice. Hrozen lidí se vyhrne ven a s nimi i všichni školáci. Dál už odjíždí autobus poloprázdný.

Problém by vyřešily dotace ]

"Situaci by mohl vyřešit plošný příspěvek všem základním školám. Bylo by to sto tisíc korun ročně, což si myslím, že by výrazně pomohlo hlavně malotřídkám. Pro malé vesnice je někdy velmi důležité udržet si i takovou školu," navrhuje řešení problému stínový ministr školství Walter Bartoš.

A nebo také zavést už dlouho slibované zvláštní školní autobusy, které by mohly žákům cestu do školy usnadnit. Ministerstvo školství už o tom uvažovalo před třemi lety. Od té doby se však proto nic neudělalo. Původně se totiž předpokládalo, že by za ně měly platit především obce. To však jejich rozpočty často nedovolí.

Školní busy jako ve světě

Ministryně školství Petra Buzková měla tehdy vizi, že by se peníze na autobusy získávaly z grantů, které bude vyhlašovat Ministerstvo pro místní rozvoj.

"Je to však práce až pro příští volební období," vzkázala nyní mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Podobně nekonkrétně hovoří i Ministerstvo pro místní rozvoj. "Jedná se o vizi ČSSD. Je to však běh na dlouhou trať," říká jeho mluvčí Radka Burketová.

A tak zatím děti stále jezdí přeplněnými autobusy.

"Dotace určitě vítáme, ale nemůže se to řešit jednorázově v podobě grantů. Chce to systémové financování," upozornil hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

V zahraničí nejsou autobusy pro školáky výjimkou. Většinou za ně platí obec, školský úřad nebo nájemce. Doprava není bezplatná.

Ministerstvo, které si na téma školní autobusy v zahraničí zpracovalo vlastní studii, už dříve tvrdilo, že se vyplatí děti vozit do škol hromadně.

Rozhodně více než kvůli špatnému dopravnímu spojení udržovat při životě poloobsazené školy.

---