V lednu se prodej nových autobusů a autokarů v Evropské unii snížil meziročně o 6,6 %, na 2 294 vozidel. U tří největších trhů: Itálie, Německo a Francie, eviduje ACEA pokles registrací. Česká republika hlásí mírný nárůst.

V lednu 2022 se registrace všech nových užitkových vozidel v Evropské unii snížily o 11,1 % na 125 292 kusů. Menší počet registrací proti roku 2021 (celkem 140 966 ks) byl způsoben především poklesem prodeje nových vanů. Ze čtyř klíčových evropských trhů zaznamenaly pokles: Španělsko 9 225 vozidel (-20,1 %), Francie 32 408 ks (-17,0 %) a Německo 23 231 vozidel (-3,1 %). V Itálii se úrovně prodeje ve srovnání s lednem 2021 nezměnily, počet dosáhl stejného čísla jako v lednu 2021: 14 384 ks vozidel. Ćeská republika si celkově připsala také plusový nárůst, celkem 1 877 registrovaných užitkových vozidel znamená + 4,2 %. Nové lehké užitkové vozy do 3,5t Během prvního měsíce roku se poptávka po lehkých užitkových vozidlech v celé EU snížila o 14,2 % a dosáhla 99 461 vozidel. Z hlavních trhů byla Itálie jediným, který zaznamenal růst (+1,1 %). Španělsko (-27,2 %) a Francie (-18,9 %) ztratily a v Německu prodeje klesly jen mírně (-1,7 %). V České republice klesly registrace lehkých užitkových vozů o 5,8 % (1 100 vozidel oproti 1 168 ks v roce 2021). Nová těžká užitková vozidla 16t a více V lednu se počet těžkých užitkových vozidel registrovaných v EU zvýšil o 8,0 % na 20 596 kusů. Trhy ve střední Evropě obecně vykázaly dobré výsledky, nejvyšší nárůst zaznamenalo Polsko (+57,6 %). Poptávky se zvýšila také v České republice, nárůst byl 31,1 % (557 vozů oproti 425 ks v roce 2021). Ze čtyř největších trhů v západní Evropě zaznamenalo nejsilnější nárůst Španělsko (+16,6 %) následované Itálií a Francií s mírným růstem (+2,9 % a +1,8 %). Německo v tomto segmentu vykázalo negativní výsledky (-2 %). Nová střední a těžká užitková vozidla nad 3,5t Minulý měsíc se registrace nákladních vozidel zvýšily o 4,1 % na celkových 23 537 prodaných kusů v celé Evropské unii. Střední Evropa byla opět hlavním tahounem růstu, přičemž Polsko bylo nejen třetím největším trhem nákladních vozidel v EU, ale vykázalo také nejsilnější procentní zisk (+51,7 %). Dobře si vedla i Česká republika, s 632 vozidly zaznamenala nárůst o 27,7 %. Z hlavních trhů západní Evropy pouze Španělsko zaznamenalo v lednu 2022 solidní růst (+13,9 %). Naopak Německo (-7,2 %), Francie (-2,8 %) a Itálie (-0,4 %) zaznamenaly první měsíc v roce pokles poptávky. Nové autobusy a autokary nad 3,5t V lednu se prodej nových autobusů a autokarů v Evropské unii snížil o 6,6 % na 2 294 kusů. Registrace klesly na všech hlavních trzích EU s výjimkou Španělska (+15,9 %). Nejvyšší procentní pokles (-28,5 %) vykázala ve statistikách Itálie, následovaná mírnějším poklesem v Německu (-4,1 %) a Francii (-1,1 %). V České republice se podařilo prodat meziročně o 5,1 % autobusů více (145 ks oproti 138 ks v roce 2021) . Nárůst o 14 % eviduje ACEA také v Polsku, v lednu 2022 bylo registrováno 106 proti 93 autobusům v lednu 2021. Větší procentní nárůst mělo také Slovensko: + 80,8 %, pokud se týká počtů kusů bylo registrováno 47 ks ve srovnání s 26 autobusy v lednu 2021. Velký počet autobusů byl registrován také ve Spojeném Království (mimo EU), s 32,3 % nárůstem šlo o 258 vozů.

V roce 2021 bylo po celém světě uvedeno do provozu 142 vodíkových plnících stanic. V Evropě bylo nově otevřeno 37 stanic, 89 v Asii a 13 v Severní Americe. Infrastruktura pro vozidla na vodík je k dispozici ve 33 zemích.

V provozu bylo 685 plnících vodíkových stanic, na 252 dalších existují konkrétní plány na jejich vybudování. Ve Španělsku a na Novém Zélandu vzniklo poprvé několik stanic a k zemím, kde se dá tankovat vodík, se připojilo také Maďarsko a Slovinsko, kde bylo zprovozněno po jedné vodíkové čerpací stanici. Evropa měla na konci roku 228 čerpacích stanic, z toho 101 je v Německu. Následují Francie s 41 čerpacími stanicemi, Velká Británie s 19, Švýcarsko se 12 a Nizozemsko s 11 stanicemi. V Asii bylo na konci roku 2021 v provozu celkem 363 čerpacích stanic: 159 v Japonsku a 95 v Koreji. 105 evidovaných čínských čerpacích stanic slouží téměř výhradně k doplňování paliva do autobusů nebo kamionů. Největší počet nových čerpacích stanic hlásí Korea, vzniklo jich 36. Z 86 čerpacích stanic v Severní Americe zaujímá i nadále největší podíl Kalifornie s počtem 60. V roce 2021 zde bylo zprovozněno 11 nových. Přehled přináší už po čtrnácté společnost Ludwig-Bölkow-Systemtechnik (LBST), resp. webové stránky H²stations.org . Poskytují nejen statistiky, ale také interaktivní mapy .

Ve dnech 27. a 28. dubna 2022 se výrobci a dodavatelé autobusů a autokarů setkají na berlínském výstavišti na třetím "live" veletrhu BUS2BUS.

Zatímco v roce 2021 proběhl veletrh online, letos se uskuteční klasicky s účastí vystavovatelů i návštěvníků jako první "live" akce v Německu po pandemii. Pořadateli jsou Messe Berlin a Německá asociace provozovatelů autobusů a autokarů (bdo), která zastupuje 3 tisíce soukromých autobusových dopravců v Německu. Návštěvníky čeká pestrý program. BUS2BUS kombinuje tři události pod jednou střechou: Veletrh, kde vystavovatelé z Německa a ze zahraničí prezentují své novinky, Future Forum a BDO Congress se zajímavým programem přednášek a diskuzí a BUS2Specials s různými formáty pro networking. Svou účast již potvrdili výrobci a dodavatelé autobusů a autokarů jako je MAN, EvoBus, Daimler Buses, OTOKAR, VDL Bus & Coach, Iveco Magirus, Ebusco, Switch Mobility, Škoda a další. Návštěvníci si v areálu výstaviště budou mít možnost prohlédnout autokary a autobusy pro regionální a městskou dopravu. Pro testovací jízdy ve venkovním prostoru bude k dispozici zhruba deset modelů. Ve Startup Area se budou prezentovat startup firmy z oboru mobility. Hlavními tématy veletrhu jsou udržitelnost a inovace. BUS2BUS 2022 se zaměří mimo jiné na alternativní pohony, nové infrastruktury, možnosti dovybavení a digitální služby. Jedním z důležitých témat jsou noví asistenti otáčení. Systémy založené na umělé inteligenci (AI) činí autobusy ještě bezpečnějšími v městském provozu. Díky novým materiálům a výrobním technikám se autobusy již dávno staly stylovými a designovými objekty, které lze přizpůsobit velikostí i vybavením. BUS2BUS by rád podnítil diskusi o tom, jak může design a estetika přispět k vyšší atraktivitě a vnímání autobusů ve veřejném životě. Pod heslem „Fresh Travel“ budou prezentovány inovativní koncepty pro autobusovou turistiku a dálkovou dopravu. Jsme zvláště potěšeni, že mladí designéři budou prezentovat své nápady na autobus budoucnosti. Novým aspektem BUS2BUS je také spolupráce s univerzitami, uvádí organizátoři. Na Future Forum a bdo Kongresu v halách 20 a 21 budou poskytovat cenné poznatky o budoucnosti autobusového průmyslu a diskutovat o současných výzvách řečníci z oblasti obchodu, politiky a výzkumu. V souladu s tím se následující program bude věnovat novým typům pohonů a infrastruktury. Dalšími tématy budou role autobusů ve venkovských oblastech, služby na vyžádání a budoucí technologie, jako je autonomní řízení. Kongres bdo se koná pod hlavičkou „Mobility & Environment“. Diskuze bude o možnostech financování autobusového průmyslu, ale také o tom, jak může zlepšit svůj obraz ve vnímání veřejností. Pod dalším tématem "Konkurence a změna" se bude hovořit o přispění soukromých autobusových společností ke změně dopravy a spravedlivé hospodářské soutěži jako klíče k silné veřejné dopravě. Vstupenky na BUS2BUS jsou dostupné výhradně online . Na místě v Messe Berlín nebude pokladna. Sleva pro předprodej vstupenek je k dispozici do 15. dubna 2022.

Město Ústí nad Labem představilo svou novou vizuální identitu. Výrazné logo a nová grafická podoba se týká i autobusů a trolejbusů v městské dopravě.

Mezi 84 návrhy v designérské soutěži na novou vizuální identitu krajského města Ústí nad Labem pořádané organizací Czechdesign uspělo severočeské studio Trifor. Nová identita reflektuje historii města a zároveň i jeho novou perspektivu, uvádí Czechdesign. Nový styl se týká také vozidel MHD. V novém designu bude Dopravní podnik města Ústí nad Labem (DPMÚL) pořizovat až nové vozy. Se šikmými pruhy se ve městě objeví zřejmě i autobusy na vodíkový pohon. DPMÚL bude o úpravě dle nového vizuálu jednat se Solaris, se kterým uzavřel na jejich dodání v říjnu 2021 rámcovou smlouvu . Zatím je ale neobjednal.

V Iveco CR dnes proběhne demolice více než 80metrového komína, který byl součástí původní kotelny v Karose. Stavět se začal v roce 1968.

22. 2. 2022 ve 12 hodin se změní jak silueta Vysokého Mýta, tak prostor výrobního závodu IVECO BUS. Uhelná kotelna byla na začátku roku 2019 nahrazena novými plynovými a jak původní vlečka, kotelna a její komín zabíraly prostor pro jiné účely. Odpoledne zveřejníme fotografie a video z odstřelu.

Demolice továrního komínu v Iveco CR ve Vysokém Mýtě se uskutečnila 22. 2. 2022 ve 12 hodin, použito bylo 6 kg trhavin. Prostor bude využit pro výrobu elektrických a hybridních autobusů.

IVECO BUS se významně angažuje v oblasti udržitelného rozvoje. Kromě toho, že je klíčovým hráčem v oblasti udržitelných autobusů, je značka zapojena do iniciativy udržitelného rozvoje i v oblasti výroby těchto vozidel. Na přelomu let 2018 a 2019 ukončil výrobní závod Iveco Bus ve Vysokém Mýtě provoz původní uhelné kotelny a nahradil ji novými plynovými kotelnami, díky nimž se podařilo významně snížit emise do ovzduší. Původní uhelná kotelna včetně souvisejících technologií, jejíž demolice probíhala v období od listopadu 2021 do února 2022, zabírala plochu více než 10 000 m2. Poslední fází demolice byl odstřel komína, který byl postaven v roce 1969. V souvislosti s rozvojem nových typů nízkoemisních autobusů „Mild Hybrid“ a plně elektrických autobusů vznikla potřeba vybudovat zázemí pro tyto nové výrobky, a to zejména skladové prostory pro nové díly, rychlonabíjecí stanici nebo mezisklad pro bateriové sety. " Plocha po bývalé kotelně těmto novým potřebám plně vyhovuje, a proto jsme přistoupili k demolici kotelny a komína a následnému vybudování zázemí pro výrobu nových bezemisních a nízkoemisních autobusů ," řekl David Kříž, generální ředitel Iveco Czech Republic a.s. Odstřel komínu prováděla společnost Swietelsky. Bylo použito 6 kg trhavin rozdělených do 120 náloží umístěných ve výšce od 0,5 do 2m nad úrovní terénu. Tovární komín – data : Objekt s nosnou železobetonovou monolitickou konstrukcí kónického tvaru. Vnitřní část s vyzdívkou z kyselinovzdorného zdiva. Výstavba komínu: 1968–1969 V provozu: od 1969 do 12/2018 bez zásadní rekonstrukce. V roce 1996 doinstalovány elektrostatické odlučovače popílku. Výška komínu: 84,5 m Průměr u paty komínu: 5,7 m Průměr hlavy komínu: 3,2 m Hloubka založení: cca 2,6 m, průměru 11 m Kubatura (bez základů): 580 m3, tj. cca 1400 t

Chytrý rozvoj měst a obcí s pomocí moderních technologií a s ohledem na krajinu. Sedmý ročník Smart city v praxi se koná 22. března 2022 v Interhotelu Olympik v Praze.

Smart city jako koncept strategického řízení města, obce či regionu není ideální „město budoucnosti“, nýbrž současné město využívající systematicky všech možností, které technologie a praktické zkušenosti nabízejí pro ekologicky a ekonomicky udržitelný rozvoj. Jak rozvíjet "smart cities"? Na konferenci v hotelu Olympik 22. března se představí moderní technologie, které pomáhají městu být příjemným místem k životu, a také ekonomicky prosperovat. Program konference a registrace na webu smartcityvpraxi.c z.

Ministerstvo dopravy spustí 21. února program na podporu podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě COVID-BUS III. Žádat půjde od 28. února. V programu je 400 milionů korun, nejprve musí být ale schválen rozpočet.

Program COVID-BUS III schválila vláda 16. února. Cílem je zmírnit dopady pandemie covidu-19 na zájezdové dopravce a kompenzovat jim propad tržeb. Celkem je v programu vyčleněno 400 milionů korun. Podpora je zaměřena na ty zájezdové dopravce, kterým od 1. listopadu do 31. prosince 2021 poklesl obrat nejméně o 50 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2019. Jeden žadatel může získat maximálně 2,5 milionu Kč, výše podpory bude i nadále odvozena od emisní třídy autobusu (vyšší emisní třída = nižší dopad na životní prostředí + vyšší pořizovací cena autobusu). Zohledněna je také kapacita autobusu dle míst na sezení. Příjem žádostí bude zahájen v pondělí 28. února a pomoc bude vyhodnocena i proplacena ještě v prvním pololetí roku 2022. Schválené parametry podpory a realizace programu je podmíněna schválením státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Podpora je zaměřena zejména na malé a střední podnikatele. Většina firem provozuje jeden až tři autobusy (výjimečně více), které jsou pořizovány zejména na leasing. Jedná se navíc o sektor s velmi nízkou marží. Kombinace těchto faktorů vede k tomu, že úvěrování podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě je extrémně složité, mnohdy vázané na osobní majetek podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě. To také vede k obtížné možnosti čerpat úvěry. Všechny potřebné informace pro podání žádosti budou zveřejněny na webu Ministerstva dopravy .

Lednová produkce osobních automobilů je nejhorší výsledek tohoto měsíce za posledních deset let. Autobusy si naopak o 87 kusů polepšily.

Celkově bylo v lednu vyrobeno 92 657 osobních vozidel, tj. meziročně o 11,4 procenta méně. Jedná se o nejhorší lednový výsledek od roku 2010. Na vině je stále nedostatek polovovičových čipů. Téměř každé desáté auto vyrobené v ČR bylo elektrické. Produkce autobusů a motocyklů meziročně vzrostla. „ Za dalším lednovým meziročním poklesem výroby automobilů stojí hned několik faktorů. V úvodu loňského roku se autoprůmysl ještě nepotýkal s výpadky v dodávkách čipů tak silně, jako jsme to zažili v posledním půlroce. Svou roli ale hraje i obměna výrobkového portfolia kolínské Toyoty, která se připravuje na spuštění výroby nového modelu Aygo X ,“ komentuje aktuální výsledky Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Ačkoliv je lednová produkce rekordně nízká, věřím, že v průběhu letošního roku se situace bude pomalu stabilizovat a v celoročních číslech se odrazíme ode dna. V tuto chvíli však situace v dodavatelských řetězcích zůstává napjatá. Zvládnout výpadky pracovníků a dodávek dílů či dramatický nárůst cen surovin a energií nadále vyžaduje extrémní úsilí ." Zakázková výroba autobusů vykázala v prvním měsíci roku výrazný růst o 21,2 %. Celkově bylo v Česku vyrobeno 360 autobusů. V závodu IVECO ve Vysokém Mýtě vyrobili 330 autobusů, tj. o 87 ks více než v minulém roce (+ 35,8 %). Produkce SOR Libchavy meziročně poklesla na celkových 28 autobusů (52 v roce 2021 tj. - 46,2 %). Výrobci ŠKODA Electric a KHMC vykázali výrobu po jednom kusu.

V loňském roce bylo dodáno na evropský trh 3 282 e-busů. Lídry jsou Solaris, BYD-Alexander Dennis a Mercedes. Statistiku poradenské společnosti Chatrou CME Solutions ovlivnil také SOR.

Registrace elektrických autobusů v Evropě v roce 2021 v porovnání s rokem 2020 vzrostly o 48 %. Vloni bylo dodáno 3 282 e-busů. Od roku 2012, kdy začala poradenská společnost Chatrou CME Solutions sledovat údaje o vývoji prodejů městských autobusů s alternativními pohony, jde celkem o 8 513 vozidel registrovaných na evropském kontinentu. Ve zprávě za rok 2021 jsou zahrnuty také podrobné údaje ze zemí východní Evropy jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovinsko (srovnání tak zahrnuje státy EU27 + UK + ICE + NO + CH). E-busy v loňském roce představovaly více než 20 % trhu městských autobusů (21,7 %). Znamená to proti letům 2019 (12 %) a roku 2020 (15 %) očekávaný nárůst. V roce 2021 poprvé překročily hranici více než 500 nových e-busů v provozu tři země, na prvním místě je Německo s 555 kusy, následuje Spojené království s 540 a Francie s 512 elektrickými autobusy. Dánsko registrovalo 217, Polsko 215 a větší počet také další severské země: Finsko 190 a Švédsko 189. Nejvíce e-busů za deset let eviduje Nizozemsko: 1 319, v roce 2021 je se 152 kusy v žebříčku na devátém místě. Podle výrobců jsou lídři trhu Solaris s 390 dodanými e-busy, následovaný společným podnikem BYD a ADL s 375 e-busy registrovanými na britském trhu. Jako třetí je Mercedes, který od ledna do prosince 2021 dodal zákazníkům 333 eCitaro. Podle údajů shromážděných a analyzovaných Chatrou CME Solutions má téměř 60 % městských autobusů registrovaných v 31 zemích nyní alternativní pohon (v roce 2020 to bylo 53 %, 39 % v roce 2019). Podle dat sektor městských autobusů netrpí pandemií (naopak je silně zasažen segment autokarů: téměř 59% ztráta ve srovnání s rokem 2019). Z údajů podle výrobců je zřejmé rozšíření trhu o větší počet. V roce 2020 byla polovina trhu v rukou tří výrobců: BYD 20 %, Solaris 20 % a Volvo Buses 10 %. V roce 2021 bylo potřeba pro 50% podíl pět výrobců autobusů. Polovina trhu patří Solarisu, BYD – ADL, Mercedesu, Yutong a Iveco Bus – Heuliez. Lídr trhu Solaris má 12 % trhu, v roce 2020 to bylo 20 %. Solaris si udržuje vedoucí pozici s velmi podobným počtem registrací jako v roce 2020, kolem 400. ADL – BYD vyrostl ze 190 na 375. Velký skok vpřed zaznamenal Mercedesu, který v roce 2020 dodal 98 e-busů a v roce 2021 dosáhl 333 (+ 240 %). Také Yutong měl slavný rok a zdvojnásobil 150 registrací z roku 2020. Dařilo se také Iveco Bus – Heuliez Bus s 274 dodávkami (+142 %). Ve statistikách pana Chatrou je také zahrnuta společnost SOR Libchavy, v desetileté evidenci se umístila na 14 místě se 113 elektrickými autobusy (1,3% na trhu). Vloni dodala 60 kusů (1,8 % trhu), dva do ČR (Kladno), 38 kusů do Rumunska a 20 do Bulharska, a posunula se na celkově 13 místo. 51 autobusů na baterie pak odjelo z Libchav v roce 2020 (2 do Polska, 5 do České republiky a 44 do Rumunska). Nejrychleji rostoucí společností z hlediska dodaných kusů je Irizar e-mobility jehož registrace vzrostly v roce 2021 o 700 % oproti roku 2020 (z 25 na 201). Roste také MAN, se 134 registracemi, což znamená + 400 % v roce 2020. Naopak ztratila Ebusco, v roce 2020 měla 5 % podíl na trhu, jen 4 % v roce 2021 (objemy však mírně rostou). Podíl na trhu snížila podobně jako v roce 2020 také VDL, která byla do roku 2019 lídrem v tomto segmentu (v roce 2021 má se 178 kusy jen 5,4 %), stále je ale celkově za celých deset let s 969 e-busy na třetím místě s 11,4 % trhu. Kromě bateriových elektrických autobusů zaznamenaly mírný nárůst hybridní autobusy (3 285 kusů, +12 % oproti roku 2020) a to především díky mild hybridnímu pohonu. Registrace autobusů na CNG naopak po dvou letech vysokého nárůstu zpomalily. 3 088 autobusů na CNG registrovaných v roce 2021 znamená pokles o 2 % oproti roku 2020. Rychle roste podíl CNG v meziměstském segmentu, uvádí zpráva poradenské společnosti. Ze 3 088 registrací je 864 vozidel třídy II a třídy III (v roce 2020 to bylo 539). Rok 2021 byl také zlomový pro autobusy s palivovými články, se 158 registracemi vzrostl tento segment o 236 % (v roce 2020 bylo dodáno 47 vodíkových autobusů). Lídrem jsou Wrightbus se 71 vozy následovaný Solaris s 37. Van Hool dodal za deset let 96 vodíkových autobusů, v loňském roce 21, a 20 vodíkových autobusů registrovala v roce 2021 společnost Caetano. Celkově je v Evropě podle statistik zatím 259 autobusů s palivovými články. Tento pohon v segmentu městských autobusů dál poroste. Zdroj dat Chatrou CME Solutions, děkujeme.