turistické autobusy

cestovanie.sme.sk - V Rakúsku, Francúzsku, Nemecku a iných štátoch západnej Európy bojujú kriminalisti s novým fenoménom - medzinárodné gangy sa zameriavajú stále častejšie na krádeže autobusov. Len v nemeckej spolkovej krajine Bádensko-Württembersko polícia zadržala v týchto dňoch troch členov bandy zo Srbska, ktorí mali ukradnúť najmenej 28 autobusov. Doteraz sa podarilo nájsť len štyri z nich. Gang operoval v Nemecku a vo Francúzsku najmenej posledné tri roky. Upravené ich potom pašoval na Blízky východ, alebo do krajín východnej Európy. Slovensko pravdepodobne bolo tiež jednou z tranzitných krajín. Informoval dnes TASR hovorca Krajinského kriminálneho úradu v metropole Bádenska-Württemberska v Stuttgarte. Více na http://cestovanie.sme.sk/c/3083925/V-Nemecku-Francuzsku-a-v-Rakusku-kradnu-medzinarodne-gangy-turisticke-autobusy.html

BUSportál zaujalo, jak se žije malému dopravci na západě Čech.

BUSportál požádal dopravce o dodání fotografií jeho vozového parku v lepším rozlišení, než má na webu - díky. Redakci se líbí zejména poslední "předrenaultovský" coach Karosa HD12. hn.ihned.cz 9. 1. 2007 Autor/ři: Miroslav Petr Komfortní autobusy už jsou nutností Denně vozí desítky dětí ze základních škol v okolí Domažlic do městského bazénu na plavání, turisty pak po celé Evropě. Za více než deset let, kdy vlastní dopravní firmu, rozšířil vozový park z první karosy na sedm autobusů. Všechny musí být kvalitní a příjemné, turisty v nich vozí od Řecka po Norsko. Osmapadesátiletý domažlický podnikatel Josef Turek založil nedávno se synem ke své živnosti ještě obchodní společnost Turbus a plánuje další rozšiřování firmy. Od pendlerů k turistům Josef Turek je příkladem podnikatelů, o nichž se říká, že dokážou využít doslova každou příležitost. Hned po roce 1990 začal jezdit v Domažlicích se sanitkou a zakládal rychlou záchranou službu. Ještě předtím, než opustil práci v nemocnici, koupil od ČSAD první autobus. Tenkrát za "veliké" peníze - padesát tisíc. Krátce nato pořídil další a začal jezdit do blízkého německého Chamu. Začátkem devadesátých let, v době obrovského boomu pendlerů, vozil do Chamu denně plný autobus s pětatřiceti lidmi. Účelně využil i tamní čekání - sám si našel u německého výrobce kancelářského zboží Aufes práci a odpoledne po směně se vracel s pendlery zpět. Postupně však pendlerů ubývalo. Po čase vozil sotva pět lidí a podnikání v této oblasti ztratilo význam. "Všude slyším, jak se u nás podporují malí a střední podnikatelé, realita je ale občas někde jinde. Každý si musí pomoci sám," tvrdí uprostřed své kanceláře zařízené v rodinném domku. Kancelář je svým způsobem příkladem typické garážové firmy - v garáži, kde po roce 1990 parkoval sanitky, postavil kancelář, která je dodnes centrem firmy se čtyřmilionovým ročním obratem. Když koupil třetí autobus za více než tři miliony, novou Karosu, bylo to na úvěr. A i když dnes už patří do jeho vozového parku dva menší autobusy Volkswagen, nedá na českou značku s tradicí dopustit. "Jde o moderní a špičkové autobusy, ve kterých nabízíme kromě občerstvení i další servis. Komfort je dnes nezbytný, nemůžu vozit lidi v ušmudlaných autobusech, komfortní autobus už je nutností. Nechápu, proč výrobce už skončil s používáním značky Karosa. Je to chyba." Podnikání brzdí neplatiči Za největší problém, na který narazí prakticky každý podnikatel, je podle Josef Turka byrokracie. "Mám letitou zkušenost, že pokud chci něco zařídit včas, musím běhat po úřadech osobně. Jak jde něco poštou, je to marné." Vrásky na čele mu naskakují i při vyslovení pojmu zákoník práce. Pro Turbus bude zřejmě problémem především limit na počet přesčasových hodin. Řidič, který je třeba týden se zájezdem v cizině, nebude moci hned po návratu jet někam jinam. "Samostatnou kapitolou je u nás problematické vymáhání dluhů," tvrdí majitel dopravní firmy. "Pět let jsem se soudil o úhradu zájezdu jisté firmy do Norska. Po letech marného dohadování vše skončilo platebním rozkazem. Ani ten dlužník nerespektoval. Až po dalším odvolání začal postupně splácet. Dnes už bez zálohy jezdím jen pro známé lidi a firmy." Snadné prý není ani sehnat ochotného a pracovitého zaměstnance. Lidí, kteří přijdou z úřadu práce pro razítko, že pro ně není práce, je dost. Kvalitního řidiče ale dnes složitě shání prakticky všichni dopravci v Česku. Josef Turek má na vyzkoušení kvalit jednoduchou metodu: "Uvidí se, jak se chová při cestách s dětmi. Jak s nimi komunikuje a zda si umí něco opravit."

Ze záplavy zábavných videozáznamů a powerpointů, které mi přicházejí od hyperaktivního kamaráda, nabízím jeden dopravní.

Než si záznam pustíte, je třeba vysvětlit, že tunel je umístěn pod řekou, jejíž vody do něj prosakují. Začne-li k tomu mrznout, stává se cesta tunelem jakousi ruskou ruletou. Náš obdiv si zaslouží řidič autobusu, který ze situace sice asi otlučený, ale vymanévroval. Sestřih na videozáznamu má zachycovat nehody jednoho dne. RUSSIATUNNEL.wm

Článek v MFD 8.1.2007 se týká i autobusové dopravy a je v něm vyjádření šéfredaktorky BUSportálu.

Brno - Majitel Student Agency a Podnikatel roku Radim Jančura se chystá ztížit život kolegům v dalších oborech. Kromě již dříve ohlášeného vstupu do železniční dopravy začal s přípravami vlastního hotelového řetězce a nově se také zaměří na služby pro zahraniční turisty v Česku. „Snažíme se nalézt mezeru na trhu a tu zaplnit. Mezery na trhu jsou spíše v rovině nekvalitních služeb či vysokých cen. Proto jsme se pustili do veřejné dopravy, proto se pouštíme do hotelů,“ říká Jančura, který zůstává jediným vlastníkem firem s více než dvoumiliardovým obratem. Firma už začíná s rekonstrukcí budovy v Praze na hotel podle vlastního konceptu. Detaily, kde vzniká a jak bude velký, Jančura zatím kvůli konkurenci tají. Zaměří se s ním na českou obchodní klientelu, tedy zákazníky sesterské společnosti Orbix, která prodává letenky firmám. „Luxusní, a přitom za dobrou cenu, parkování v podzemních garážích, sto metrů od metra. To jsou požadavky české obchodní klientely,“ vysvětlil Jančura. Nový hotel ho vyjde na sedmdesát milionů korun. „Zatím to financujeme ze svých zdrojů. Koupili jsme hrubou stavbu budovy. Až bude hotova, tak ji budeme zpětně úvěrovat,“ dodal Jančura. První hotel chce otevřít na konci letošního roku, pak chce ve vybraných krajských městech vybudovat síť podobných zařízení. „Teď je to pilotní projekt, na kterém si otestujeme spolupráci s architekty, stavebními úřady, a hlavně se musíme naučit být dobrými hoteliéry,“ plánuje Jančura. Kvalitou má být čtyřhvězdičkový, cenou tříhvězdičkový. „Jsme takoví zlepšovači služeb a kaziči cen,“ říká s nadsázkou. Pravdivost jeho tvrzení si už tři roky mohou ověřit cestující na autobusových linkách, kam Jančura nasadil své žluté vozy, dnes jich má osmdesát. Názory na prudkou expanzi Student Agency v autobusech se různí, řada dopravců mimo zápis upozorňuje, že to ekonomicky firmě nemůže příliš vycházet. Přesto za rok 2005 měla celá firma podle údajů v obchodním rejstříku zisk sedm milionů korun. „Student Agency přinesla viditelně novou kvalitu do cestování v autobusech na vnitrostátních linkách. Inspirovala ostatní dopravce k přehodnocení vnitrostátního trhu a prospěla cestujícím. Metody, které při tom používá, jsou však specifické. V současnosti obecně sílí pocit, že místo důrazu na stabilizaci dává Student Agency přednost expanzi a střetu s konkurencí. Vývoj bude určitě velmi zajímavý,“ míní šéfredaktorka specializovaného serveru Busportal. cz Dagmar Braunová. Jančura už v únoru otevře další linku mezi Prahou a Karlovými Vary, na začátku léta chce otevřít spoj z hlavního města do Zlína, na podzim do Českých Budějovic a Českého Krumlova. Kromě toho chystá nové mezinárodní linky: do Chorvatska, Francie a Španělska. Další expanzi vidí kvůli zavedení mýtného černě. Své další záměry Jančura dává do souvislosti s mýtem. Pokud jej totiž vláda pro autobusy nezruší, plánuje Jančura přehodnotit zamýšlené zavádění nových vnitrostátních dálkových spojů a více se zaměřit na zahraniční turisty přijíždějící do Česka. V této oblasti se však nechystá konkurovat stávajícím incomingovým agenturám. Hodlá jim spíše nabídnout volné kapacity v podobě autobusů. Výjimkou má být Brno, kde prozatím nejsou služby pro přijíždějící turisty tak rozšířené jako například v Praze. Pod pokličkou prozatím drží Jančura plány na soukromé vlaky. Prý záměrně. Kdy vyjede první vlak nesoucí logo jeho firmy, není stále jasné. Podle něj jeho plány uvízly již před měsícem na „mrtvém“ bodě. „Čekáme na rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty, zda bude usilovat o zvýšení rychlosti na tratích v ČR ze 160 na 200 kilometrů za hodinu,“ uvedl Jančura. Autor: JAN SŮRA http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=006&r=ekonomikah&c=659562

Vlastník areálu chystá jeho postupnou opravu, první by měla přijít na řadu ještě v roce 2007 odbavovací hala.

Radnice Prahy 8 se podle starosty Josefa Noska staví rezervovaně k rekonstrukci autobusového nádraží na Florenci. Vlastník areálu chystá jeho postupnou opravu, první by měla přijít na řadu ještě v roce 2007 odbavovací hala. Podle Noska by se měl řešit rozvoj celého území včetně Masarykova nádraží. Nyní se tam až na výjimky nesmí stavět. Podle informací stavebního úřadu Prahy 8 už má vlastník na novou odbavovací halu povolení, ale nyní požádal o jeho změnu. Podal také žádost o udělení výjimky ze stavební uzávěry pro záměr zastřešení nástupišť a stavbu ochozů. Hala má být kvůli stavební uzávěře dočasná. mbc, hš, HoBr Celý článek najdete na www.estav.cz

čtk, aktuálně.cz, Ekonomika.iHNed.cz 6. 1. 2007 Ministerstvo dopravy připravuje zrušení všech zhruba deseti výjimek na dálničních úsecích, které umožňují jízdu bez dálniční známky. Bez poplatků by tak v budoucnu měly zůstat jen ty části dálnic a rychlostních komunikací, které vedou městem. Termín chystaného opatření je zatím otevřený. "Zrušení těchto výjimek je jednou z ministrových priorit," řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. "Pokud někdo užívá dálnici, měl by za ní platit. Bez privilegií," zdůvodnil ministrovo rozhodnutí. Podle Hanzelky chce ministr dopravy Aleš Řebíček rovněž napsat dopis všem hejtmanům, ve kterém jim svůj úmysl oznámí. V Česku je v současnosti v provozu 957 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, na 140 kilometrech ovšem řidiči nemusí mít na předním skle vozidla dálniční známku. Kromě dálnice D8 z Ústí nad Labem na hranici s Německem a D11 z Poděbrad k Hradci Králové se to týká i obchvatu Plzně, kde byla na podzim otevřena poslední část - tunel Valík. Tento úsek je zpoplatněn od ledna. Mezi výjimkami jsou například také dvě rychlostní silnice na Ostravsku. Bez nálepky je možné projíždět i zhruba po šestikilometrové dálnici D3 u Tábora, krátký úsek dálnice D5 přes Beroun nebo po části dálnice D1 u Brna. Výnos z prodeje dálničních známek slouží na další rozvoj dálniční sítě. V roce 2005 se prodalo bezmála šest milionů všech typů známek pro osobní i nákladní automobily za více než tři miliardy korun. Údaje za loňský rok ještě úřady nemají k dispozici, očekává se ovšem vyšší výnos než v roce 2005.

Koncesní řízení na zajištění dopravní obslužnosti na Bílinsku vyhrál Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova. Jeho autobusy tam ale začnou jezdit až od letošního března.

www.rozhlas.cz/sever - Tomáš Šácha 05.01.2007 V okolí města Bíliny na Teplicku funguje i po Novém roce příležitostná doprava, kterou spolu s náhradními linkami nasmlouval Ústecký kraj. Koncesní řízení na zajištění dopravní obslužnosti na Bílinsku vyhrál Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova. Jeho autobusy tam ale začnou jezdit až od letošního března. Dopravce ještě nedostal od krajského úřadu licenci, kterou k provozování dopravy potřebuje. Ředitel dopravního podniku měst Mostu a Litvínova Milan Dundr dodal, že zároveň probíhají jednání o trasách autobusových linek a jejich jízdních řádech. Do tvorby jízdních řádů by rádi zasáhli i zástupci obcí na Bílinsku. Podle starostky Hrobčic Boženy Zemanové například tak, aby se děti dostaly dřív domů ze školy. Dopravu ve zbytku teplického regionu zajišťují od 1. ledna autobusy teplické MHD.

Odkazy na téma "zdražili či nezdražili či zrušili dopravci kvůli mýtu" v českých médiích (nova.cz, igenus.cz, mojenoviny.cz, cestovani.ihned.cz, ekonomika.idnes.cz, finexpert.cz, ct24.cz, novinky.cz,aktualne.centrum.cz). Doplňováno.

nova.cz: Mýtné podraží autobusy igenus.cz: Autobusovou dopravu v Libereckém kraji zatím mýtné nezdražilo cestovani.ihned.cz: Mýtné zdražilo ceny jízdného v autobusech v pěti krajích mojenoviny.cz: Mýtné zdražilo cestování řadou autobusů ekonomika.idnes.cz: V řadě krajů zdražily autobusy kvůli mýtnému finexpert.cz: Mýtné omezí autobusy z Prahy do Ostravy, dráhy mají řešení ct24.cz: Mýtné zdražilo cestování řadou autobusů v Česku novinky.cz: Kvůli mýtnému zdražily autobusy hlavně na dálkových trasách pravo.novinky.cz: Jihočeští autobusoví dopravci zatím kvůli mýtu nezdražují aktualne.centrum.cz: Mýtné mění trend. Vlak poráží autobus (Děkuji čtenářům za spolupráci při doplňování.)

(čtk, idnes) Stát sice letos vybere na elektronickém mýtném řádově miliardy korun, z těchto peněz mu ale pravděpodobně mnoho nezbude. Vybrané peníze totiž použije na zaplacení splátek firmě Kapsch. První výraznější zisk očekává náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. až v roce 2009 po zaplacení celého systému. Mýtné se od 1. ledna vybírá na téměř 1000 kilometrech dálnic a rychlostních silnic. Povinnosti podléhají automobily o hmotnosti 12 a více tun. Během prvního všedního dne provozu mýtného se vybralo 12 milionů korun. Do středeční 13. hodiny zaplatili řidiči dalších téměř šest milionů. "Na splátkách zaplatíme do ledna 2008 dvě miliardy a na službách řádově miliardu," řekl Hodač. Přitom podle jeho odhadu se letos na mýtném vybere asi 2,4 miliardy korun. To by znamenalo, že stát doplatí na systém více než půl miliardy korun. Hodačův odhad se liší od názoru ředitele Kapsche v ČR Karla Feixe, který odhadl výnosnost mýtného na nejméně tři miliardy. Dopravci si propracují svoji logistiku tak, aby nemuseli mít tolik automobilů, aby nemuseli jezdit tolik po dálnici, to vše bude mít na mýto vliv, míní Hodač. Vliv bude mít i to, že nákladní doprava během svátků poklesne a dopravci se vybaví novými vozy s normou Euro3 až Euro5, které platí nižší sazbu mýtného. Pokud se podaří v roce 2008 zpoplatnit i silnice prvních tříd, bude výnos z mýtného podle Hodače maximálně pět miliard. Manažer elektronického mýtného v ČSOB Jan Popelka ale odhaduje výnosnost systému až na devět miliard korun. Výrazný nárůst výnosů se dá očekávat po zpoplatnění i vozidel o hmotnosti 3,5 tuny a více. Bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský předpovídal výnosy v takovém případě přes 20 miliard korun, aktuální odhady zatím nejsou k dispozici. Kdy budou muset platit i malé nákladní vozy zatím není jasné, předpokládá se, že nejdříve v roce 2009. Výstavba systému stála v první etapě 3,4 miliardy korun, uvedl Hodač. Podle smlouvy bude stát firmě splácet každého půl roku téměř miliardu za samotný systém a v první etapě každý měsíc zhruba 90 milionů za služby a správu systému. První téměř miliarda za vybudování systému poputuje na účet Kapsche v červenci. Po spuštění i druhé etapy mýtného, tedy zpoplatnění i zbylých více než tisíce kilometrů silnic první třídy, se poplatek za služby vyšplhá na 140 milionů měsíčně. Přibudou také splátky za výstavbu infrastruktury pro druhou etapu, která má stát 2,6 miliardy korun. Poslední splátka za systém má být převedena v srpnu 2009. Od té doby bude stát platit pouze služby. Dohromady výstavba systému pro obě etapy bude stát šest miliard, za služby stát během deseti let zaplatí 16 miliard. Celková cena kontraktu je 22 miliard na deset let včetně DPH. Po deseti letech vypíše ministerstvo dopravy nové výběrové řízení na poskytovatele mýtných služeb na další období. Termín spuštění druhé etapy zatím není znám, odborníci však považují za nejbližší možný termín začátek roku 2008. Podle původních plánů měli dopravci začít platit na silnicích první třídy již od 1. července.

ČESMAD BOHEMIA komentuje informaci Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy: Stát letos na mýtu nevydělá.

Z ministerských skříní vypadávají kostlivci A jsou to kostlivci pěkně strašidelní. Alespoň tak to vypadá dle vyjádření, které včera poskytl ČTK náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. Podle Hodače bude při realizaci druhé etapy mýtného použita satelitní technologie a na mýtném stát nejenže nevydělá letos tolik jako na známkách, ale bude možná ještě doplácet. Použití dvou technologií na výběr mýta v jednom státě bude nepochybně světovou raritou. Nejenže upadl v zapomnění slib o kompatibilitě našich stávajících palubních jednotek s ostatními evropskými systémy, ale zdá se, že v dohledné době přibude další. Daleko závažnější je však přiznání faktu, o nerentabilitě systému. Cestující využívající autobusovou dopravu již zvýšené náklady dopravců pocítili na své kůži, ty se brzy ale dotknou nás všech. Dramatické zvýšení nákladů dopravců, které mýto přináší, se totiž dříve nebo později odrazí ve všech komoditách putujících po silnici. Mýto neovlivňuje pouze dopravu zboží do obchodů, ale především výrobní procesy, během nichž se suroviny, polotovary a výrobní součásti mnohokrát ocitnou na zpoplatněných komunikacích. Nejen dopravci, kterým vzrostly náklady za užívání dálnic až dvacetinásobně, ale všichni občané se tak nutně musí ptát, kam jdou jejich peníze, které měly vylepšit žalostný stav naší infrastruktury. Představy o přechodu podstatné části dopravy na železnici jsou zcela nerealistické, což ukazují zkušenosti SRN a Rakouska a v Česku to potvrdí nejbližší budoucnost. Má-li tedy náměstek Hodač pravdu a plánované roční výnosy 10 mld. Kč do naší infrastruktury se rozplynuly na nulu, měla by bývalá vláda a především exministr Šimonovský přijmout veškerou odpovědnost za své chybné rozhodnutí a současná (a budoucí) vláda učinit okamžité kroky k nápravě. Tisková zpráva ČESMAD BOHEMIA Sdružení automobilových dopravců, Praha dne 4. ledna