V západní Evropě a Polsku bylo registrováno 2062 elektrických autobusů. Jedničkou je BYD následovaný Solaris. Údaje analyzuje Chatrou CME Solution.

V loňském roce se trh s elektrickými autobusy zvýšil v západní Evropě a Polsku o 22%. Mezi 1. lednem a 31. prosincem 2020 bylo zaregistrováno 2 062 elektrických autobusů. V roce 2019 to bylo 1 685 (šlo o rekordní rok s trojnásobnými čísly proti 2018). Od roku 2012 do současnosti bylo dodáno ve stejném regionu 5 087 e-busů. Téměř 75% z nich bylo předáno v letech 2019 a 2020. Podle údajů, které shromažďuje a analyzuje nizozemská poradenská společnost Chatrou CME Solutions, mělo 53% městských autobusů registrovaných v roce 2020 alternativní pohon, v roce 2019 39,6%. Podíl bateriových elektrických autobusů na celkovém objemu autobusů třídy I. v roce 2020 činil 15%, v roce 2019 téměř 12%. Trh s elektrickými autobusy vede BYD a Solaris BYD a Solaris jsou lídry na trhu s celkovým počtem 412 (BYD) a 406 (Solaris) elektrických autobusů (oba mají přibližně 20% podíl). Polská značka byla první na konci 3. čtvrtletí 2020, ale ve 4. čtvrtletí se vrátil BYD, hlavně z důvodu dodávky 246 e-busů do Nizozemska. Zásadní bylo poslední čtvrtletí, od října do prosince bylo zaregistrováno 50% elektrických autobusů (1 018). Po BYD a Solaris na prvních místech následuje Volvo s 217 (ovlivněno velkou zakázkou 145 vozidel do Göteborgu). BYD, Solaris a Volvo společně pokrývají polovinu trhu. Po Volvo se umístily se 190 elektrickými autobusy (double-deckery) Alexander Dennis/BYD. Autobusy s alternativním pohonem zaujímají polovinu trhu Jak je uvedeno výše, více než polovina ( 53%) městských autobusů registrovaných v roce 2020 měla alternativní pohon. V roce 2019 to bylo 39,6%. Zajímavý nárůst zaznamenaly díky mild hybrid technologii hybridní autobusy s 2 733 kusy, +3 5% oproti roku 2019. Autobusy na CNG také zaznamenaly růst, o 20% ve srovnání s čísly v roce 2019. Chatrou CME Solutions zdůrazňuje zajímavý růst zejména u CNG motorů v meziměstském a dokonce i v autokarovém segmentu. Z celkového počtu 2 636 autobusů na CNG bylo 413 v těchto segmentech. Zajímavý vývoj nastal také v sektoru autobusů s palivovými články, kde v roce 2020 došlo ke 47 dodávkám, což je nárůst z 32 v roce 2019. A letos se očekává výrazný nárůst. Statistiky by mohla už příští rok ovlivnit ČR Data o vozidlech zpracovává Wim Chatrou z Chatrou CME Solutions z registračních údajů oficiálních orgánů v konkrétních státech bývalé západní Evropy a Polska. " V těchto zemích jsou k dispozici podrobné informace ," řekl Wim Chatrou pro omnibus.news. Do budoucna budou zajímavé i statistiky České republiky, kromě SOR Libchavy se výrobou elektrobusů začíná zabývat také Škoda Electric. První elektrobusy Škoda E'City by měla dodat ještě letos do Prahy. Zakázku na 24 e-busů vyhlášenou v září 2020 ještě zřejmě neuzavřel Dopravní podnik Ostrava. SOR vloni registroval na domácím trhu pět elektrobusů EBN pro Písek, celkově však vyrobil téměř 50 e-busů, většina byla určena pro Rumunský trh.

Pandemie výrazně ovlivnila chování a cestování obyvatel ve městech. Výrazný propad zaznamenala vídeňská veřejná doprava, individuální se proti roku 2019 nezměnila.

Ve Vídni v loňském roce výrazně stoupla obliba jízdy na kole a hlavně chůze. Dohromady se na modal splitu podílí ze 46 procent. Podíl automobilistů zůstal beze změny, naopak znatelně ubylo cestujících v MHD, ukazují data vídeňského dopravního podniku. Práce z domova, dálková výuka a lockdown. Mnoho tradičních cest odpadlo, zmenšil se akční rádius obyvatel i preference způsobu dopravy. Vídeňané se tak v roce 2020 častěji spoléhali na chůzi a jízdu na kole. Ačkoliv v absolutních číslech klesl počet vykonaných cest po městě, cyklistické sčítače v rakouské metropoli vloni vykazovaly průměrný nárůst počtu cyklistů o 12 procent oproti roku 2019. To se odrazilo i na dělbě přepravní práce, podíl cyklistů totiž vystoupal z předloňských 7 procent na 9 procent. Ještě výraznější je zvýšení podílu chodců. Už před koronakrizí si Vídeň jako město krátkých vzdáleností držela s 28 procenty vysoký podíl pěších cest, za rok 2020 se však chůze s podílem 37 procent stala jasně dominantním způsobem dopravy. Podíl individuální automobilové dopravy zůstal se 27 procenty nezměněn. Výrazný propad ale zaznamenala veřejná doprava. Zatímco v roce 2019 dosahovala 38 procent modal splitu, průměr za pandemický rok 2020 klesl na 27 procent. Půl miliardy Eur investic do MHD V některých dnech ubylo ve vídeňské MHD až 80 procent cestujících. Za celý rok 2020 Wiener Linien svezly přibližně 574 miliony pasažérů, tedy o 40 procent méně. Vídeňský dopravní podnik se proto letos zaměřuje mimo jiné na investice do bike- a carsharingových stanic WienMobil, které rozšiřují nabídku krátkých cest. Do konce roku chce otevřít dalších pět stanovišť. Největší část z rekordních 503 milionů eur putuje do ambiciózní výstavby nové automatické linky metra a modernizace stanic i vozů. Vídeňská radnice nicméně plánuje i další investice pro zvýšení atraktivity chůze i jízdy na kole. Ty se totiž podle městské agentury pro mobilitu ve stínu pandemie osvědčily jako plně konkurenceschopná varianta a způsob jak zlepšit fyzický i psychický stav obyvatel. Zahraniční kancelář města Vídně

BYD jako partner japonské letecké společnosti All Nippon Airways deset dní testoval autonomní autobus na letišti v Haneda v Tokiu. Přepravoval zaměstnance.

All Nippon Airways (ANA), největší japonská letecká společnost, podporuje inovace a autonomní technologie na tokijském letišti Haneda a Kyuhu Saga osm let. Společný projekt společností ANA, BYD, BOLDLY a Advanced Smart Mobility, proběhl ve třech kolech testů, od roku 2018 do roku 2020. Posledním z řady byla přeprava zaměstnanců letiště autonomním autobusem. Cílem ANA v rámci „Simple & Smart“ letiště budoucnosti je zavést zkušební provoz v roce 2021 a každodenní provoz do roku 2025. Testy proběhly od 1. do 12. února v pro veřejnost zakázané oblasti letiště Haneda, kde se nacházejí letadla a nákladní obslužná vozidla. Autobus BYD K9 najednou přepravoval 57 zaměstnanců. Během zkušebního provozu prováděli zaměstnanci zkoušky autonomního řízení úrovně 3. BYD v Japonsku získal několik zákazníků pro své autobusy. Po Kjótu postupně vstoupily do provozu ve městech Okinawa, Fukushima, Iwate, Yamanashi, Tokio a Nagasaki.

Bez pomoci od státu může dojít k rušení linek a k propouštění, uvedli provozovatelé MHD. V lednu byl výpadek jen v bratislavském dopravním podniku 2,5 milionu Eur.

Po jednání provozovatelů městských doprav o kritické situaci v dopravě ve městech Bratislava, Košice, Prešov a Žilina získal Martin Rybanský, předseda představenstva Dopravního podniku Bratislava (DPB), pověření jednat s příslušnými ministerstvy o možné formě státní podpory pro veřejnou dopravu. Výpadek tržeb je enormní. V DPB trvá kontinuálně téměř rok, prakticky od začátku pandemie koronaviru v březnu 2020. Leden byl v důsledku protiepidemiologických opatření nejkritičtější s výpadkem 2,5 milionu Eur. Výpadek tržeb DPB se od začátku koronakrize vyšplhal na hrozivých 21 milionů Eur. Navzdory tomu se dopravní podnik snaží obyvatelům, kteří i přes omezení potřebují docházet do práce, zajistit kvalitní, spolehlivou a bezpečnou veřejnou dopravu. Situace je stejná v celé zemi I provozovatelé MHD ostatních měst se shodují, že situace je vážná. Takový výpadek tržeb nelze sanovat interními úspornými opatřeními. " Cestujícím se snažíme zajistit maximální možnou míru bezpečnosti a chceme se vyhnout dalšímu omezení vypravování vozidel, které by jim zkomplikovalo každodenní cestování. Od začátku pandemie jsou řidiči MHD v první linii a dennodenně odvezou statisíce lidí. Pokud bude nutné vypravovat ještě méně spojů, situace bude horší, a namísto odměny je budeme muset propouštět. To si za obětavou práci v době pandemie nezaslouží. Navíc, dopravní podniky mj. participují se svými vozidly a řidiči na každovíkendových testech obyvatel. Apelujeme proto na všechny kompetentní ministerstva, aby nám podala pomocnou ruku. Bez spolehlivé a bezpečné veřejné dopravy města nedokážou fungovat a zkolabují ," řekl předseda představenstva DPB Martin Rybanský. Ve hře je i zaměstnání tisíců lidí, kteří v dopravních podnicích pracují DPB je 29. největší zaměstnavatel na Slovensku, pracuje v něm přes 2 800 lidí v nepřetržitém provozu. Vypravuje 100 pravidelných denních či nočních linek. Stará se o 900 dopravních prostředků a denně přepraví 300 000 obyvatel a návštěvníků Bratislavy. Celkově v dopravních podnicích na Slovensku pracuje přes 5 000 lidí. DPB

Plynárenství se připravuje na přechod na zelené plyny. Syntetický metan nabízí levnější cestu k dosažení klimatické neutrality.

Stovky miliard korun na investicích do úprav přepravní a distribuční plynárenské soustavy, zásobníků plynu, domovních rozvodů a také koncových spotřebičů. Nevyhnutelné náklady spojené s náhradou zemního plynu vodíkem by mohl ušetřit syntetický metan. Ten je svým složením prakticky totožný se zemním plynem a jeho využívání v rámci stávající infrastruktury by bylo podle odborníků, které oslovil Český plynárenský svaz (ČPS), možné bez jakékoli její úpravy. „ Jak vodík, tak syntetický metan lze vyrobit z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a řadí se proto mezi takzvané zelené plyny. Ty by do třiceti let měly v plynovodech z velké části nahradit zemní plyn. Už dnes je jasné, že se energetika bez plynárenství jako takového neobejde ani ve druhé polovině století. Zelené plyny snadno splní požadavky Evropské unie na dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Nyní je však třeba dobře zvolit strukturu směsi těchto plynů a podle toho nastavit strategii jejich rozvoje, výroby a využití ,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS. Česká plynárenská soustava aktuálně umožňuje přepravovat v plynovodech vodík pouze ve směsi se zemním plynem, a to do výše maximálně dvou procent. Navýšení koncentrace je předmětem výzkumů. Podle dostupných studií ze zahraničí by však směs s obsahem vodíku v řádech desítek procent vyžadovala již výrazné investice do technologických úprav infrastruktury a výměnu plynových spotřebičů v domácnostech. Syntetický metan má, na rozdíl od vodíku, prakticky stejné složení jako zemní plyn, který je z 96 % tvořen právě metanem. Spotřebiče, které dnes fungují na zemní plyn, budou fungovat i na syntetický metan bez nutnosti jakýchkoli technologických úprav, a to včetně vozidel na stlačený zemní. Úpravy by nevyžadovala ani stávající plynárenská infrastruktura pro účely přepravy či ukládání syntetického metanu. Realitu využití syntetického metanu v praxi již prokázaly první zahraniční testy v Německu, ve Švýcarsku nebo v Itálii. Aktuálně se jedná rovněž o spuštění pilotního projektu přeměny elektrické energie na plyn v České republice. „ Na výrobu zelených plynů se chtějí do budoucna zaměřit například v offshorových parcích v Holandsku nebo ve větrných elektrárnách na Ukrajině. Hovoří se i o možnostech výstavby velkých solárních parků v Africe. Syntetický metan by k nám umožnil přepravu zelené energie i z takto vzdálených míst, které mají lepší předpoklady pro její výrobu s ohledem na klimatické podmínky ,“ uvedl Michal Kocůrek, analytik z poradenské společnosti EGÚ Brno. Kromě vodíku a syntetického metanu se k zeleným plynům řadí také biometan, vyráběný v bioplynových stanicích například z organických odpadů. Ten je od roku 2019 již vtláčen do české distribuční soustavy a do roku 2030 by měl pokrýt zhruba 6 % současné spotřeby zemního plynu. Jak evropské, tak české strategické dokumenty hovoří dnes o zemním plnu jako o nezbytném zdroji pro zvládnutí přechodu energetiky od uhlí i pro vyrovnávání výkyvů výroby z OZE. Pro dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 je však podle ČPS nutné podpořit rozvoj a využívání směsi s vyšším podílem dekarbonizovaných plynů. „ Přestože není ,lékem na všechno‘, může syntetický metan pomoci efektivně zvládnout mnohé výzvy budoucí energetiky. Řešení však nevznikne přes noc. Je proto třeba již nyní zahájit jak investice do technologií, tak jednání o reálné podobě budoucího energetického mixu v kontextu připravované aktualizace Státní energetické koncepce ,“ uzavřela L. Kovačovská. Postup výroby zelených plynů: 1) Elektrická energie vyrobená z OZE je použita pro elektrolýzu vody. Vznikne kyslík a vodík. 2) Získaný vodík se nechá reagovat s CO2. Vznikne voda, teplo a syntetický metan.

Zelený plyn poprvé upoutal pozornost řidičů vozidel na CNG. Na zemní plyn jezdí v ČR už téměř každý desátý autobus MHD a roste i zájem firem o nákladní vozy na zkapalněný zemní plyn.

Snaha o ozeleňování dopravy vzbudila v loňském roce zájem prvních řidičů o zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. V oblasti nákladní dopravy oslovila firmy úspornější alternativa k naftě v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG). Zatímco spotřeba již zavedeného stlačeného zemního plynu (CNG) vyrovnala loňský rekordní výsledek, v případě LNG vzrostla o 57 % na 1,366 mil. m3. Hned v několika parametrech, včetně celkové spotřeby zemního plynu v dopravě, překonaly statistiky i predikce Národního akčního plánu čisté mobility (NAP ČM). „ Vysokou spotřebu zemního plynu v dopravě pomohly loni zajistit zejména městské autobusy. Pro města se CNG stává první volbou při zavádění ekologické dopravy. Pozorujeme také růst zájmu o LNG u kamionové dopravy a o BioCNG u řidičů osobních automobilů ,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). „ Počet nákladních vozů na LNG se meziročně zvýšil z pěti na třicet šest. Jasně rostoucí trend dokládají i plány firem na obnovu vozových parků v letošním roce. Ty již dnes potvrzují nákup dalších dvaceti tahačů na zkapalněný zemní plyn. Do dvou let se má rovněž zásadně rozšířit i plnicí infrastruktura LNG, a to z aktuálních dvou až na dvacet veřejných stanic .“ Celková spotřeba zemního plynu v dopravě dosáhla v ČR za rok 2020 v absolutních číslech 92,954 milionu m³. Tím překonala i nejoptimističtější scénář NAP ČM o více než 10 %. Největším prodejcem CNG v Česku se v roce 2020 stal opět Bonett. Realita předčila očekávání i v případě celkového počtu vozidel poháněných zemním plynem. Po českých silnicích jich v minulém roce jezdilo 27 750, což převyšuje odhady NAP ČM o více než dva tisíce. O téměř třicet procent překonal predikce NAP ČM i aktuální počet autobusů na CNG. Celkem 1 714 vozidel městské a příměstské hromadné dopravy dnes představuje již téměř deset procent celého vozového parku v ČR. Vysoký zájem v tomto segmentu potvrzuje i správně nastavenou dotační politiku, díky které se účinně daří snižovat emise z dopravy ve městech. V roce 2020 bylo uvedeno do provozu rovněž 14 nových plnicích stanic CNG. S celkovým počtem 219 stanic disponuje Česká republika třetí nejpočetnější sítí v Evropě. Od minulého roku mohou navíc čeští řidiči na stanicích plnit své vozy i BioCNG. „ Ačkoli se biometan začal do plynárenské sítě vtláčet teprve v průběhu minulého roku, pro využití v dopravě jej již dnes odebírají velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo nebo E.ON Energie. Ta vykázala za minulý rok 20% podíl BioCNG ve své spotřebě plynu pro dopravu ,“ dodala L. Kovačovská.

Praha vybuduje pod Negrelliho viaduktem v Karlíně novou odpočinkovou zónu. Ve zhruba čtyřech desítkách oblouků vzniknou kavárny, bistra nebo galerie.

Hlavní město se zaměří při výběru provozovatelů chystaných vestaveb v obloucích zrekonstruovaného Negrelliho viaduktu na kvalitu i nabízený program. Jednotlivé nájemce vybere speciální komise. „ Praha se touto rekonstrukci zařadí po bok dalších moderních evropských měst v rámci umění využití veřejného prostoru a jeho jednotlivých prvků. Mostní oblouky mají velice zajímavou historii - již na počátku 20. stoleti byly zabedněny a při rozvoji automobilismu v nich byly umístěny garáže. V tuto chvíli dostanou pro Pražany mnohem atraktivnější využití, kdy zde vznikne zajímavá skladba provozu různorodého charakteru. Pravě s ohledem na jedinečnost tohoto prostoru vznikl tenký konsensus - kdy budoucí provozovatelé nebudou definováni pouze výší nájemného, ale i kvalitou obsahu. Vybírat je bude porota složená ze širokého spektra subjektů, od zástupců hlavního města a městské části Praha 8 až například po architekty, kteří u celé myšlenky revitalizace stáli od počátku. Moc se těším, až si sem budeme moci přijít na kávu anebo pivo a navštívit i další zajímavé provoz y,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast správy majetku Jan Chabr. Rada hlavního města Prahy udělala další krok k obnově celého prostoru na území Karlína, když schválila na svém pravidelném jednání schéma budoucího provozování plánovaných vestaveb v obloucích Negrelliho viaduktu. Těch na základě vypracované koncepční studie z roku 2019 vzniknou v příštích letech zhruba čtyři desítky. Celkem se jedná o tři modely provozování vestaveb. První z nich počítá s komerčním pronájmem za předem stanovené nájemné, kdy se bude soutěžit typ provozu a program podniku. Nájemní smlouva má být stanovena na dobu určitou 5 let a následně může být prodlužována ve dvouletých intervalech. Druhý typ předpokládá takzvaně kreativní pronájem na 3 roky také s možností dalšího prodloužení za předem stanovenou cenu, která by měla být nižší. V obou těchto případech by se mělo jednat vždy o 40 procent z celkového počtu vestaveb. Zbylá část bude vyhrazena různorodým start-upům, které dostanou krátkodobý pronájem na jeden rok. Mix typů nájemních smluv zajistí kvalitu a rozmanitost nabízených služeb, zároveň by ale podle vypracovaného finančního modelu měl městu také generovat zisk. Finance z pronájmu se následně vrátí do údržby, oprav a dalšího rozvoje celého prostoru pod Negrelliho viaduktem. Část prostředků potom poslouží i pro financování dalších rozvojových záměrů v oblasti využití dopravních staveb pro kulturu a podnikání. „ Když jsem byla v Berlíně nebo v Londýně, vždycky mi připadalo sympatické, jak město umí využít oblouky viaduktů pro nejrůznější bistra, kavárny nebo galerie. Jsem ráda, že tomu tak brzy bude i v Praze. Domluvili jsme se, že prostory nedostane zkrátka jen „nejvyšší nabídka“, ale šanci dostanou i kulturní nebo komunitní projekty. Jsem zvědavá na to, s jakými nápady Pražané přijdou a jak se díky tomu Karlín promění ,“ podotýká Hana Třeštíková, radní pro kulturu a cestovní ruch. Do fungování prostoru pod Negrelliho viaduktem se zapojí hned několik městských i externích organizací i městská část Praha 8. Například Technická správa komunikací hl. m. Prahy zajistí technické provedení obnovy veřejných prostranství a vestaveb do oblouků Negrelliho viaduktu. Po dokončení úprav je následně předá do správy městské společnosti Trade Centre Praha. Ta bude nově vzniklou zónu spravovat a uzavírat smlouvy s nájemci. V rámci této společnosti také vznikne podobně jako v případě Pražských náplavek pozice kurátora. Ten bude mimo jiné předsedat komisi pro výběr nájemců, která bude mít celkem deset členů a stane se poradním orgánem hlavního města v otázkách fungování celého prostoru pod viaduktem. Mezitím aktuálně pokračuje projektová příprava úprav veřejných prostranství i samotných vestaveb do oblouků. Ještě v prvním pololetí letošního roku by tak mělo dojít k podání žádosti o územní rozhodnutí. Plán využití oblouků navazuje na kompletní rekonstrukci samotného viaduktu, kterou v loňském roce dokončila státní organizace Správa železnic. Předtím v obloucích bývaly z velké části zanedbané sklady a garáže.

Na 40 různých umělců a Igor Orozovič a Vladimír Javorský ve videoklipu jako poděkování doktorům a sestřičkám za jejich práci v boji s koronavirem.

Několik desítek různých známých osobností se na pár vteřin stalo "obyčejnými" lidmi ve videoklipu Hippokratova armáda. Iva Janžurová pošťačkou, Petr Čtvrtníček vrátným v nemocnici nebo Jiří Lábus jako poslíček. "Největší zájem byl o metaře. Jedna z věcí, co byla úžasná, že jsme měli tramvaj a metro sami pro sebe. Jezdili jsme si tam a zpátky ... To člověk jen tak nezažije," komentuje natáčení Igor Orozovič, autor písničky, člen Činohry Národního divadla.

Jak se naučit smontovat motor nebo převodovku z domova? Scania našla způsob, jak prakticky vyškolit své zaměstnance aniž by se museli fyzicky setkat.

Co uděláte, když se nesmíte setkávat, a přesto se potřebujete naučit, jak smontovat motor nebo převodovku? Výrobní závod Scania Zwolle našel kreativní a efektivní způsob, jak tento problém vyřešit pomocí chytrých brýlí. Dosud Scania používala pro práci a komunikaci na dálku schůzky na platformě Teams. Když však pracovníci výrobního závodu ve Zwolle potřebovali praktické školení, našla své uplatnění nová technologie: chytré brýle. Jsou to speciální brýle umožňující video komunikaci tím, že přenášejí to, co vidí člověk, který je má nasazené. Stephan van der Burg, vedoucí týmu ve výrobním závodě Scania Zwolle, pomocí nich ukázal svým kolegům, jak smontovat motor. Připravovalo se zahájení výroby nového motoru V8 a nové převodovky a v krátké době bylo třeba vyškolit mnoho kolegů. Stephan van der Burg měl nasazené brýle a jeho kolegové na svých obrazovkách viděli to, co viděl on. Ruce měl volné na práci a mohl zároveň vysvětlovat, co právě dělá. Jeho kolegové mu mohli na dálku pokládat otázky, stejně jako kdyby se všichni fyzicky sešli při školení. „ Pro všechny to byla nová zkušenost, ale nakonec to považovali za velmi zajímavé a užitečné“ řekl. Chytré brýle vypadají futuristicky a mnozí zaměstnanci o nich chtěli vědět více: co to je, co to umí a co se s tím dá dělat? Jedná se o kreativní způsob, jak pořádat školení a kurzy nebo komunikovat na dálku v dobách, kdy je práce z domova častá. Ale i pro pozdější časy: chytré brýle nabízejí nové možnosti pro budoucnost. Scania

Ústecký kraj, kterému majitel unikátních vozidel Emil Příhoda na 30 let svou sbírku 112 dopravních prostředků Praga propůjčil, nemá na realizaci peníze.

Pan Příhoda začal sbírat Pragovky v roce 1953, ty nejstrarší byly vyrobeny v roce 1908. Některými se vozili českoslovenští prezidenti nebo třeba herečka Lída Baarová. Kromě automobilů má množství náhradních dílů a dokumentů o této značce. O zapůjčení sbírky Ústeckému kraji na 30 let se rozhodlo před rokem. Původní plány počítaly s vybudováním muzea Praga v průmyslovém areálu ve Ctiborově ulici v Chomutově, kde kraj vlastní dvě nevyužívané tovární haly. Vznik muzea měl Ústecký kraj podpořit 50 miliony korun. V říjnu 2020 byla představena vizualizace muzea , vše ale zbrzdila a nakonec i zastavila koronavirová pandemie. Náměstek hejtmana Jiří Řehák pro Českou televizi uvedl, že v současné době Ústecký kraj s investicí do muzea v Chomutově nepočítá. Situace s finančními prostředky je kritická a kultura nemá dost peněz. Nad sbírkou tak velkého rozsahu by měl podle náměstka převzít záštitu stát. Ten podle vyjádření Ministerstva kultury o koupi sbírky uvažuje, nicméně o vzniku muzea nemá informace.