Provozovatelé komerční veřejné linkové dopravy mohou od 19. května žádat o podporu za nouzový stav na jaře 2020.

Ministerstvo dopravy zveřejnilo výzvu k podání žádosti v rámci podpory veřejné komerční linkové autobusové dopravy „COVID BUS LINKA“ za nouzový stav na jaře 2020. Rozhodným obdobím je 12.3.2020 - 30.6.2020. Na vyjednání programu této skupině podnikatelů s Ministerstvem dopravy se podílelo Sdružení ČESMAD BOHEMIA. Vzhledem k menší alokaci, ministerstvo předpokládá, že na uvedenou podporu bude v letošním roce celkově poskytnuto 100 milionů Kč, je ve výzvě celková podpora pro firmu zastropována na 1,2 mil. Kč. Firmy, které splní podmínky pro podporu mohou žádosti podávat elektronicky od středy 19. května do 18. června 2021 . Žádosti budou vyhodnocovány průběžně a postupně se také budou vyplácet finanční prostředky těm, kteří uspějí. Podpora bude realizována formou poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly 327 Ministerstvo dopravy formou neinvestiční dotace. Její výše se bude odvíjet od provozování autobusu v definované emisní normě EURO a počtu míst k sezení v době nouzového stavu. Jednotková výše podpory je stanovena i s ohledem na to, že pro první polovinu roku 2021 jsou k dispozici obecné kompenzační programy pro krytí části nákladů postižených podnikatelů. ČESMAD také stále nadále intenzivně jedná o druhé výzvě z programu COVID BUS pro nepravidelnou autobusovou dopravu. Stále také probíhají jednání Asociace krajů s Ministerstvem dopravy o podpoře pro linkovou dopravu v závazku veřejné služby.

Ani letos nepřijdou příznivci krásných karoserií a firmy Sodomka zkrátka. Vysoké Mýto se 4. září opět vrátí do 30. let 20. století.

Letošní ročník se opět neuskuteční v tradičním termínu na začátku června, ale až v září. Stejně jako v roce 2020 proběhne Sodomkovo Vysoké Mýto společně s Městskými slavnostmi, a to 4. září od 9 do 13 hodin na náměstí Přemysla Otakara II. ve Vysokém Mýtě . Tradici festivalu Sodomkovo Vysoké Mýto založilo Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě (RMVM) ve spolupráci se Společností přátel Carrosserie Sodomka v roce 2007. Festival je věnovaný vynikajícímu automobilovému designérovi a karosáři, vysokomýtskému rodákovi Josefu Sodomkovi, který svojí invencí, originalitou a smyslem pro eleganci učinil ze značky Carrosserie Sodomka vlajkovou loď československého karosářství 30. a 40. let 20. století. Celá akce se zaměřuje na kulturu a životní styl 1. československé republiky, zejména pak na 30. léta 20. století. Nosným tématem každoročních setkávání je automobilismus a srazy autoveteránů s karosérií Sodomka. Druhým stěžejním prvkem je přehlídka hudebních interpretů zaměřených svojí produkcí na swingovou a jazzovou hudbu. Součástí jsou doplňkové akce jako jízdy cykloveteránů, přehlídky vojenských a četnických historických spolků, módní přehlídky dobového oblečení a další. Pokud byste chtěli do Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě zavítat na některou z výstav, má již otevřeny jak prostory v Šemberově ulici, tak i Muzeum českého karosářství a barokní areál ve Vraclavi.

Jízda unikátních historických autobusů, automobilů a motocyklů ulicemi prvomájové Banské Bystrice ve fotografiích.

Třicetiletou tradici Setkání generací vloni přerušil koronavirus. V sobotu 1. května 2021 se však jízda veteránů znovu uskutečnila. Jízdy jsou věnované vzpomínce na bývalé motocyklové závodníky a letos účastníci uctili i památku a poselství pana Mariána Polóny, dlouholetého sběratele veteránů, který spolu s dalšími nadšenci akci dlouhá léta organizoval a ukázal i svou vzácnou sbírku. Vzpomínková jízda se z důvodu stále aktuálních pandemických opatření nekonala v obvyklém rozsahu. Vedla z areálu Slovenské autobusové dopravy (SAD) přes Náměstí Svobody a podél Hronu na Štiavničky, kde si vozy mohla prohlédnout veřejnost. V SAD má sídlo Muzeum historických vozidel i banskobystrický Veterán klub. Děkujeme SAD Zvolen

Edvard Křenek a Jaroslav Hanych vozí ulicemi Brna cestující dlouhých 50 let, dohromady najeli 5 miliónů kilometrů. Důležité je "udržet nervy na uzdě".

Vedení Dopravního podniku města Brna dnes poděkovalo panu Edvardu Křenkovi a Jaroslavu Hanychovi za 50 let strávených za volantem autobusů v Brně. Oba řidiči se shodují, že nejdůležitější je pro řidiče v dnešní době trpělivost a schopnost udržet chladnou hlavu. Dohromady za své kariéry najeli přibližně 5 miliónů kilometrů. „ Práce řidiče je velmi zodpovědná, extrémně náročná na pozornost, je třeba mít rychlé reakce i předvídat situace dříve, než nastanou. Padesát let za volantem, navíc při dnešním provozu, je úctyhodný výkon. Oběma kolegům blahopřeji, děkuji za jejich práci, věrnost a loajalitu k podniku a hluboce před nimi smekám, " uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek ve vozovně Medlánky při předávání ocenění. Jaroslav Hanych v DPMB pracuje od 4. srpna 1970, celou svou kariéru jezdí pro vozovnu Medlánky. Dnes už je v důchodu, ale stále vypomáhá a za volant usedá – nejčastěji na linkách 70, 41 nebo 42. „ Když je člověk pořád doma, rád sem tam vypadne. Navíc mě to nikdy nepřestalo bavit ,“ usmívá se Hanych. V minulosti slavil úspěchy v jízdách zručnosti. V této disciplíně získal titul mistra republiky, dokonce v roce 1990 reprezentoval DPMB a Československo na soutěži v italském Turíně. Od roku 2003 v DPMB pracuje jako řidič autobusu i jeho syn Jaroslav. Edvard Křenek do DPMB nastoupil 18. května 1971, celou svou kariéru jezdí pro vozovnu Slatina. Ač už by mohl užívat zaslouženého odpočinku, stále denně usedá za volant autobusu. U retro autobusu RTO dnes zavzpomínal na své začátky, kdy tyto, dnes už historické skvosty, řídil. Přejít na jinou trakci, ať už trolejbus nebo tramvaj, ho nikdy nenapadlo. Autobusy jsou jeho srdcovka. A na jak dlouho to ještě v DPMB vidí? „ S kolegou Jaroslavem jsme se dnes dohodli, že ještě na dalších 50 let, “ směje se pan Křenek. Oba řidiči se shodnou na tom, že je potřeba se naučit brát práci s klidem a nenechat se rozhodit. „ Já jsem býval úplný flegmatik, to je pro tu práci dobré, brát věci tak, jak jsou. Poslední roky je to v tom provozu náročné a těžké udržet nervy na uzdě, někdy se mi to nedaří, ale je to potřeba ,“ dodal za oba Křenek. Dopravní podnik města Brna každoročně jubilanty odměňuje. Ti, kteří slaví u podniku kulaté nebo polokulaté výročí, dostávají dle délky pracovního poměru odměnu za vytrvalost a dobře odvedenou práci.

MMR jednalo s Evropskou komisí o Dohodě o partnerství. Na devět programů získáme více než 21 miliard Eur. Většina výzev bude vyhlášena až příští rok.

Národní orgán pro koordinaci na Ministerstvu pro místní rozvoj vedl ve čtvrtek a pátek 6. a 7. května online jednání se zástupci Evropské komise. Jeho cílem bylo projednat klíčové body pro dokončení příprav programové období 2021–2027. Schůzka byla primárně zaměřena na kroky směřující k finalizaci Dohody o partnerství coby klíčového dokumentu nového programového období. Během něj bude mít Česko k dispozici více než 21 miliard Eur, které bude moci využít na devět operačních programů. Programové období 2021-2027 je pro Českou republiku výzvou i příležitostí, a to i s ohledem na měnící se priority Evropské unie do budoucna – konkrétně větší důraz na klimatické změny a digitalizaci. Nejen na podporu takto zaměřených projektů bude mít k dispozici 21 miliard Euro pro kohezní politiku a dalších 17 miliard v rámci dalších nástrojů. Dohoda o partnerství je nyní ve fázi vypořádávání mezirezortních připomínek. České vládě by měla být ke schválení předložena do konce srpna 2021. V následujících týdnech se uskuteční další jednání s Evropskou komisí nad návrhy jednotlivých programů. Na začátku března schválila vláda alokace jednotlivých operačních programů. Nyní se čeká na schválení příslušné evropské legislativy, které má velké zpoždění. Vyhlášení prvních dílčích výzev se očekává na konci tohoto roku, ve většině programů až prvním pololetí roku 2022. V rámci IROP budou spolufinancovány schválené projekty v podprogramu "Rozvoj městské, příměstské a regionální dopravy" - vozový park, přestupní terminály a další. V OP Doprava je kromě podprogramů týkajících se liniové infrastruktury, zavedení moderních technologií pro organizaci dopravy a dopravní zátěže také zvýšení využití a dostupnost alternativních paliv v dopravě. Priority_financovaní v ČR Návrh Programového dokumentu IROP pro období 2021-2027 k připomínkám

Klimatický plán Prahy, vlajková loď uhlíkově neutrální metropole, má přinést 900 nízkoemisních a bezemisních autobusů a o 150 milionů více přepravených osob v MHD.

Rada hl. m. Prahy 10. května schválila návrh Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 předložený náměstkem primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petrem Hlubučkem. Ambiciózní dokument se má stát vlajkovou lodí úsilí o uhlíkově neutrální metropoli v roce 2050. Jeho realizace během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010. Toho se má dosáhnout realizací 69 konkrétních opatření, které jsou v plánu rozděleny do čtyř sekcí – Udržitelná energetika a budovy, Udržitelná mobilita, Cirkulární ekonomika a Adaptační opatření. Strategický dokument vznikal déle než rok v rámci několika pracovních skupin. „ Aby Praha zůstala dobrým místem pro život všech Pražanů, a zároveň byla atraktivním místem pro business a investory, musíme zlepšit náš přístup k ochraně klimatu a životního prostředí v Praze. Klimatický plán navrhuje způsoby, jak přístup města změnit ve čtyřech klíčových oblastech, které mají dopad na čistotu životního prostředí v Praze, ale i na kvalitu života jejích obyvatel a podmínek pro rozvoj podnikání, “ uvádí Petr Hlubuček. „ Nyní jsou navíc i vhodné podmínky z hlediska financování těchto, často velmi nákladných, projektů. Počítáme, že se hlavní město masivně zapojí do dotačních programů na národní i evropské úrovni. Otevírá se nám příležitost, která se nebude opakovat, získat miliardy korun pro investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ekologizace zdrojů tepla pro Prahu, rozvoje elektromobility, nebo adaptace města na dopady změny klimatu, jako je horko a sucho .“ Praha se přihlásila k Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal). Klimatický plán obsahuje konkrétní kroky k dosažení stanovených cílů, které mají vést ke snížení emisí CO2, ale také zdravotně škodlivých oxidů dusíku a dalších emisí ve městě. Praha už v červenci 2019 přijala Klimatický závazek pro rok 2030, ve kterém se zavázala k takové politice ochrany životního prostředí, která povede k co nejrychlejšímu snižování uhlíkové stopy města. Tento závazek dopodrobna rozpracovala Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima. Klimatický plán je výsledkem její roční práce a do značné míry navazuje na už dříve schválené strategie, zejména v oblastech udržitelné mobility a adaptačních opatření. „ Čelíme několika současně probíhajícím procesům. Významné urbanizaci, stěhování lidí do měst, stárnutí obyvatelstva, klimatické změně a technologickým změnám. To vše směřuje společnost k hledání nových řešení. V našem klimatickém plánu není důraz pouze na tzv. Technooptimismus, ale právě na komplexní přístup k tvorbě města. Města, ve kterém se bydlí, pracuje i rekreuje. Z hlediska udržitelnosti Prahy je důležité snažit se na všech rozhodovacích a plánovacích úrovních o město, které svým obyvatelům poskytuje životní prostor v polyfunkčním, přiměřeně hustém městě krátkých vzdáleností, které tímto uspořádáním minimalizuje rozsah pohybů, uspokojuje co nejvíce potřeb svých obyvatel na jednom místě a tím snižuje ekologickou zátěž města jako celku ,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy a radní pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. „ Musíme mít jasnou vizi a plán, jak zlepšovat životní prostředí v místě, kde žijeme. Jedním z důležitých cílů je proměna dieselové autobusové flotily Dopravního podniku hlavního města Prahy, aby většina dopravních prostředků byla bezemisní nebo alespoň nízkoemisní. Vede to nejen ke snížení znečištění ovzduší, ale také k zásadnímu snížení hluku pro okolí. Taková vozidla jsou komfortnější i pro samotné cestující a zvyšují atraktivitu městské hromadné dopravy jako takové. Mým cílem je, aby DPP byl vlajkovou lodí mezi dopravními podniky v České republice a využíval moderní technologie 21. století. Praha si zaslouží být městem, ve kterém autobusové výkony v rámci MHD zajistí moderní tichá vozidla na alternativní pohony. Slíbili jsme, že do roku 2024 bude v Praze o pětinu méně emisí a do 2030 chceme třetinu autobusů poháněnou elektrickým pohonem, “ sděluje náměstek primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr. V Praze vyjedou první ze čtrnácti elektrických autobusů na přelomu roku na lince 154 mezi zastávkami stanice metra Strašnická, Zahradní Město, Hostivař, Horní Měcholupy, Petrovice, Háje, Chodov a kolejemi na Jižním Městě. A vývoj má také záměr na výstavbu trolejbusové trati do Brandýsa a Kostelce nad Labem. Před několika dny uzavřel Středočeský kraj, Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje a Dopravní podnik hlavního města Prahy smlouvu o spolupráci a o sdružení v rámci projektu "Elektrifikace úseku Praha - Dřevčice - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" a "Elektrifikace úseku Praha — Kostelec nad Labem". Zavedení parciálních trolejbusů se připravuje také na navazující páteřní autobusové lince 140, kde vyjede patnáct kloubových bateriových trolejbusů. Ty jsou stále předmětem výběrového řízení. Uzavřená smlouva se týká investorské přípravy a zadávacího řízení na výběr dodavatele projekčních prací. Realizace stavebních prací, provoz a vlastnictví nově vybudovaných tratí budou řešeny jinou smlouvou. Cíl snížení emisí CO2 o 45 procent do 2030 je podle tiskové zprávy hlavního města splnitelný a investice se Pražanům má vrátit nejen ve zlepšení kvality života, ale i ekonomicky. Rozhodnutí o dekarbonizaci Prahy přichází v momentě, kdy cena povolenky na emise skleníkových plynů EU ETS vystoupala na historické maximum 50 EUR/ za tunu, což je více než příznivé prostředí k dekarbonizaci. V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mj. za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, či až 60% snížení emisí CO2 u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude především výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Až 23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny. Prostředkem k tomu má být, mimo jiné, založení Pražského společenství pro obnovitelnou energii, které má sloužit jako organizace s otevřeným členstvím pro všechny obyvatele i podnikatele a firmy působící v Praze, kteří chtějí na svých, či veřejných objektech instalovat obnovitelné zdroje energie. Dané společenství bude sloužit jako platforma pro instalace výroben obnovitelné energie, předávání vyrobené čisté energie mezi jednotlivými členy a případně i koordinovat energeticky úsporné projekty u daných objektů. Dále je v plánu komplexně rozvinout systém energetického managementu města, který bude jasně prioritizovat vhodné energeticky úsporné projekty, vyhodnocovat provedená opatření a i kalkulovat uhlíkový rozpočet města mapující plnění stanoveného klimatického cíle. Přechod na udržitelnou mobilitu chce Praha podpořit výstavbou sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, která bude čítat na 10 tisíc jednotek. To by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030, což je naprosto klíčovým předpokladem pro snižování emisí oxidu uhličitého i dalších životnímu prostředí škodících zplodin vznikajících v dopravě. Potenciál růstu vidí plán ve veřejné dopravě, kde za klíčové projekty považuje modernizaci a automatizaci linky metra C i dalších tramvajových, autobusových a železničních tras. Odhad je, že by pražská MHD mohla v roce 2030 přepravit o dalších 150 milionů cestujících více než dnes. V souladu s Klimatickým závazkem je i další rozšiřování zón placeného stání a zvolení vhodného modelu zpoplatnění vjezdu neekologických vozů do oblasti historického centra Prahy a jeho širšího okolí. Z hlediska cirkulární ekonomiky je hlavním cílem předcházet vzniku odpadu a měnit odpady na zdroje. Jedním z nejambicióznějších záměrů výstavba první bioplynové stanice ve vlastnictví města, která by zpracovávala gastroodpad z restaurací i domácností a mohla Prahu zásobit až 3 miliony metrů krychlových biometanu pro využití ve vozech městských organizací jako je Dopravní podnik hl. m. Prahy nebo Pražské služby. Vedení města chce nadále zvyšovat motivaci občanů k třídění odpadů. Zajistí pohodlnější podmínky pro třídění zavedením kontejnerů pro společné třídění plastů, kovů a nápojových kartonů, umísťováním třídících nádob do domovních dvorů a výstavbou multikomoditní dotřiďovací linky. A to tak, aby v roce 2030 stoupl podíl vytříděného odpadu na 65 %. Pozornost bude Praha věnovat i druhému životu nábytku, který zajišťují tzv. REUSE pointy nebo plánovaný online rozcestník. Tyto aktivity by měly být do budoucna zastřešeny jednotným koordinačním centrem s edukačním přesahem. Praha dále plánuje aplikovat prvky cirkulární ekonomiky napříč stavebním a potravinářským sektorem, k čemuž bude sloužit právě připravovaná Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku. Konečně v oblasti adaptačních opatření má město již od roku 2017 schválenou Strategii Adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, ze které vychází a na jejíž doposud realizované úspěšné projekty modré a zelené infrastruktury dále navazuje. V rámci současného Implementačního plánu počítá s vysazením až 1,5 milionu nových stromů napříč městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch, i dalšími renovacemi a renaturalizacemi pražských parků a zelených prostranství. Pro lepší péči o zelenomodrou infrastrukturu města jsou připravovány závazné dokumenty Standardy hospodaření s dešťovou vodou a Standardy péče o uliční stromořadí. Počítá se i s instalací pítek a mlžítek v ulicích, projekty vegetačních střech a jiné vertikální zeleně, s ozeleňováním pražských vnitrobloků, zakládáním a revitalizací vodních ploch a toků a dalšími opatřeními. Úspěšnost projektů je měřena řadou indikátorů, a každoročně vyjádřena v souhrnné infografice klimatického štítku města, tzv. Klimaskenu. Klimatický plán a prezentace ke stažení ZDE . Rada hl. m. Prahy v pondělí 10. května také schválila veřejnou zakázku na vývoj, výrobu a dodávku zařízení pro zjišťování emisí pevných částic výfukových plynů u motorových vozidel. Kontrola při běžném silničním provozu má výrazně usnadnit odhalovat auta s nadměrnými emisemi částic, což následně povede ke zlepšení kvality ovzduší v Praze. Cílem záměru je přispět ke zlepšení životního prostředí v hlavním městě. Podle náměstka primátora Adama Scheinherra je automobilová doprava jedním z nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší, a to jak emisí tuhých látek, tak i suspendovaných částic PM10 a PM2,5. Podle statistik silničních kontrol Centra služeb pro silniční dopravu každé čtrnácté auto neplní zákonné limity pro emise škodlivých látek. Podle odhadů by zakázka měla mít hodnotu zhruba 40,2 milionu korun bez DPH. Polovinu nákladů má však uhradit Evropský fond pro regionální rozvoj. Kontrolu emisí nyní provádí Centrum služeb pro silniční dopravu, které je příspěvkovou organizací Ministerstva dopravy ČR s působností na celém území Česka.

V dubnu bylo registrováno o 55 autobusů více než v loňském roce. I celkově za první čtyři měsíce roku se autobusům daří. Nejprodávanější je SOR, následuje značka IVECO.

Registrace osobních automobilů podle statistik Svazu dovozců automobilů v první třetině roku 2021 dosáhly pouze 83% ve srovnání s „předkovidovým“ rokem 2019. Meziroční nárůst oproti roku 2020 přes 12% je způsoben loňským razantním propadem, kdy byl tento segment nejsilněji postižen opatřeními proti pandemii. Výrazně se snížil počet nově registrovaných elektromobilů, počet hybridních vozů se naopak zdvojnásobil. Nadále roste zájem o vozy kategorie SUV. Kategorie lehkých užitkových a nákladních vozidel přes meziroční nárůsty vykazují stále značné propady oproti období před pandemií, daří se autobusům a motocyklům. V období 1- 4/2021 bylo v ČR registrováno celkem 68 510 nových osobních automobilů, 5 903 lehkých užitkových automobilů, 481 autobusů, 2 797 nákladních vozidel, 6 194 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 60 873 osobních automobilů, 4 787 lehkých užitkových automobilů, 260 autobusů, 2 278 nákladních vozidel a 4 942 motocyklů. Celkově registrace nových osobních automobilů vzrostly oproti prvním čtyřem měsícům roku 2020 o 12,55% (z 60 873 ks na 68 510 ks, tj. o 7637 ks). V dubnu vzrostly meziročně o 77,69%. Nejvíce se prodávají automobily značky Škoda, následují Volkswagen, Hyundai, Mercedes-Benz, Ford, Toyota, Peugeot atd. Z hlediska paliva vede benzín s 64,79%, podíl nafty poklesl na 28,63%. Registrace vozů s alternativním pohonem stouply za první čtyři měsíce z loňských 4 640 na 7 925 vozidel. Počet registrovaných elektromobilů poklesl o 28,5% (z 1053 na 753 ks). Plug-in hybridní vozy vzrostly meziročně o 144% (z 542 na 1324 ks). Meziročně vzrostl počet dovezených ojetých osobních aut, o 7,2% na 47 509 ks. Jejich průměrné stáří je 10,6 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 52,35%, starších 15 let je 21,9%. Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly celkově nárůst o 23,31% (ze 4 787 ks na 5 903 ks, tj. o 1116 ks). V dubnu vzrostly meziročně o 40,63%. Nejprodávanější je značka Fiat. Z hlediska paliva: nafta 90,63% (5 350 ks), benzín 3,71% (219 ks), CNG – 100 ks, elektro – 24 ks. Celkově registrace nákladních vozidel oproti loňsku vzrostly o 22,78% (z 2 278 ks na 2 797 ks, tj. o 519 ks). V dubnu se meziročně zvýšily o 77,42%. První je značka Mercedes-Benz s 511 registrovanými nákladními vozy, následují DAF, MAN – 456 ks, Scania – 417 ks, Volvo – 367 ks a Iveco – 305 ks. Registrace autobusů vzrostly celkově za první čtyři měsíce o 85%, z 260 ks na 481 ks, tj. o 221 ks. První je značka SOR s 191 registrovanými autobusy (39,71%), následují Iveco Bus – 175 ks (36,38%), Setra – 30 ks (6,24%), Solaris – 26 ks (5,41%), Iveco – 23 ks (4,78%), Mercedes-Benz – 14 ks (2,91%), Rošero-P – 7 ks (1,46%), BMC – 5 ks (1,04%), Isuzu – 3 ks (0,62%), MAN – 2 ks (0,42%), Higer – 2 ks (0,42%). V dubnu vzrostly meziročně o 161,76%. Registrováno bylo 89 autobusů oproti 34 ks v roce 2020 (předkovidový duben 2019 = 111 ks). V dubnu registrovalo nejvíce autobusů Iveco Bus - 45 ks, SOR - 39 ks, BMC - 2 ks, Mercedes-Benz a VDL po 1 ks. Březnový trend poklesu registrací je tedy především díky nákupům dopravců v Jihomoravském kraji prozatím zastaven. Kategorie motocyklů zaznamenala meziroční nárůst o 25,33% (ze 4 942 ks na 6 194 ks, tj. o 1252 ks). V dubnu vzrostly registrace o 25,44%. Motorkáři nejvíce kupují značku Honda, o 510 ks motorek méně zaregistrovala Yamaha – 474 ks, následuje CF Moto, BMW atd. Zdroj: SDA

K dostání budou tři nové výroční turistické vizitky - k výročí tramvajového vozu ev. č. 109, vzniku první české elektrické dráhy a k zahájení provozu lanové dráhy na Petřín.

Díky uvolňování protiepidemických opatření Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) po pětiměsíční přestávce tuto sobotu 8. května 2021 opět otevře brány Muzea MHD. Otevřeno bude jako obvykle o víkendech a státních svátcích od 9. do 17. hodiny. Pro fanoušky veřejné dopravy DPP současně vydává tři nové výroční turistické vizitky – ke 120. výročí tramvajového vozu ev. č. 109, ke 130. výročí vzniku první české elektrické dráhy a ke 130. výročí zahájení provozu lanové dráhy na Petřín. Jejich prodej DPP zahájí právě tuto sobotu a všechny budou k dostání právě v Muzeu MHD. Muzeum MHD v pražské vozovně Střešovice bylo naposled otevřeno loni v neděli 13. prosince. „ Během lockdownu jsme nezaháleli, přestávku jsme využili například k aplikaci speciálního protipožárního nástřiku ve čtvrté hale. Mám radost, že tuto sobotu 8. května 2021 v 9:00 můžeme muzeum opět otevřít pro veřejnost alespoň v omezeném rozsahu. Vzhledem ke stále platným protiepidemickým opatřením jsou povoleny individuální nebo rodinné návštěvy, v jednu chvíli může být v muzeum maximálně 37 osob. Organizované skupiny turistů si proto budou bohužel muset počkat na další vlnu rozvolnění. K návštěvě muzea není nutný žádný test na covid-19 ,“ řekl Petr Malík, vedoucí jednotky Historická vozidla DPP a Muzea MHD. „ Pevně věřím, že od 2. června do 1. září budeme moci otevřít také ve středu odpoledne, od 13. do 18. hodiny. “ Do muzea s novým audioprůvodcem v aplikaci Prague Trips Vstupné do Muzea MHD je nově 100 Kč pro dospělého, 60 Kč pro děti ve věku 6-15 let, studenty do 26 let a seniory nad 65 let. Děti do 6 let, držitelé průkazu ZTP/P a průvodci ZTP/P mají vstup do muzea zdarma. Rodinu, tj. 2 dospělých a max. 3 děti vyjde vstupné do muzea 250 Kč. Muzeum MHD má nově také svého audioprůvodce, kterého DPP zprovoznilo loni v polovině prosince, bohužel těsně před uzavřením expozic. Návštěvníci si jej o tomto víkendu mohou poprvé poslechnout přímo v prostorech muzea, u jednotlivých exponátů. Stáhnout či přehrát si jej mohou v aplikaci dopravního podniku Prague Trips, která je k dispozici zdarma na AppStore a Google Play. Tři nové výroční vizitky Pro fanoušky veřejné dopravy a její historie DPP nachystal tři nové výroční turistické vizitky ke 120. výročí tramvajového vozu ev. č. 109, ke 130. výročí vzniku první české elektrické dráhy a ke 130. výročí zahájení provozu lanové dráhy na Petřín. Všechny tři vizitky budou v prodeji od této soboty 8. května 2021. Všechny tři budou k dispozici pouze v Muzeu MHD a ve vybraných Infocentrech DPP. Výroční turistickou vizitku lanové dráhy na Petřín si budou moci fanoušci zakoupit také v dolní stanici lanovky na Malé Straně. Další turistické vizitky v rámci edice Fotonálepek plánuje DPP vydat ještě letos k vozům ev. č. 6921, 7001 a 7269. Všechny tři výročí si DPP připomíná právě letos. Na konec června připadá 120. výročí zahájení provozu dnešního muzejního vozu ev. č. 109. Je to jeden ze tří nejstarších dochovaných motorových vozů střešovického Muzea MHD, který v roce 1901 vyrobily Ringhofferovy závody v Praze na Smíchově v rámci početných dodávek vozidel pro rozšíření provozu na elektrifikovaných tratích koňské dráhy. „ Tento vůz připomíná dobu skutečných začátků elektrického provozu tramvají v Praze. Začínal jezdit v době, kdy v Praze ještě fungovala koňka. Prezentuje současně tehdejší novinku pražských tramvají, kterou byla červeno-krémovo-bílá kombinace barev vozové skříně, která později zcela nahradila starší tmavozelený nátěr, jaký má např vůz ev. č. 88, který 120 let oslavil loni. V období dodávek nových motorových vozů na přelomu 19. a 20. století byla vnější kombinace barev vozové skříně součástí rozlišování tramvajových linek do doby, než bylo zavedeno číselné značení. Je to muzejní vůz, pro který jsme letos začali vyřizovat povolení k provozu. Cestující a fanoušci se na něm budou moci svézt v poslední červnový víkend, na který připadá jeho výročí, a na který plánujeme slavnostní jízdu. Měl by jet také v čele průvodu historických tramvají, který připravujeme v rámci oslav 130. výročí od zahájení provozu první české elektrické dráhy za předpokladu rozvolnění protiepidemických opatření, “ uvádí Petr Malík. Právě ke 130. výročí od vzniku první české elektrické dráhy je druhá ze série výročních turistických vizitek. První elektrickou tramvajovou dráhu postavil na Letné František Křižík v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze. Vedla od Letenského zámečku, od horní stanice tehdejší lanovky na Letnou přes Oveneckou ulici k hornímu vchodu Královské obory v Bubenči. Trať měřila 766 metrů. První zkušební jízdu na ní Křižík vykonal 6. července 1891, do provozu byla slavnostně uvedena o 12 dnů později, 18. července. V roce 1893 byla prodloužena do Bubenče k Místodržitelskému letohrádku, celkem pak měřila 1,4 km. V provozu byla do roku 1900. 130. výročí si letos připomíná také lanová dráha na Petřín. K této události je určena poslední výroční vizitka, kterou letos vydává DPP. Stavba lanovky na Petřín začala v únoru 1891 a o pět měsíců později, 25. července 1891 byl na ní slavnostně zahájen provoz, o necelý měsíc dříve, než byla otevřena Petřínská rozhledna. Právě lanovka na Petřín sloužila jako dopravní spojení k Petřínské rozhledně z Malé Strany. Podobně jako první elektrická dráha, byla lanovka na Petřín i samotná Petřínská rozhledna postaveny u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze.

Nedostatek objednávek a velká konkurence vede francouzskou společnost Alstom k rozhodnutí prodat část výroby zaměřenou na elektrické autobusy.

Výrobce elektrických autobusů Aptis, dceřinná společnost Alstom, se sídlem v Hangenbieten v departmentu Ba-Rhin, má podle francouzských médií, včetně Le Figaro , ukončit do konce roku 2021 své aktivity. Očekává se, že se činnost zastaví „do konce roku 2021, pokud nebude nalezen kupec,“ potvrdil informace mluvčí Alstom agentuře AFP. Společnost, která byla založena v roce 2018, zažívá údajně „mezery v potřebách operátorů na trhu elektrických autobusů ve Francii a Evropě“ v porovnání s nabídkou a „silnou konkurence na evropském trhu“. Vedení a zástupci zaměstnavatele jednají o vypracování plánu ochran zaměstnanosti (PSE) a doufají, že se za pomoci Alsaské rozvojové agentury podaří najít kupce. Ukončení činnosti se týká 141 zaměstnanců. Aptis, první elektricky poháněný autobus od Alstom byl uveden na trh v roce 2018 a poprvé vyjel ve Španělsku na začátku roku 2019. Podle údajů Chatrou - CME Solutions bylo ke konci roku 2020 dodáno 37 kusů. Nyní vedení odůvodňuje rozhodnutí zastavit výrobu Aptis nízkým počtem objednávek na trhu, který sice roste, ale také se stává konkurenceschopnějším. Podle francouzských médií bude do roku 2021 vyrobeno dalších 62 e-busů. 50 pro RATP do Paříže , kde je Alstom jedním ze tří vítězů tendru až na 800 elektrických autobusů. Poté by mělo ve společnosti zůstat jen asi dvacet zaměstnanců pro údržbu vozidel. Alstom je nadnárodní společnost, která dodává po celém světě vozidla a další systémy pro železniční dopravu.

O výstavbě podzemní dráhy v hlavním městě Československa bylo rozhodnuto v roce 1967. Původní jednotky R1 ČKD Praha nakonec nebyly nasazeny, až do roku 1990 jezdily soupravy sovětské výroby.

V květnu si připomínáme 50 let od zahájení zkušebního provozu prvních vozidel, určených pro přepravu cestujících v pražském metru. Dopravní podnik hlavního města připomíná rannou historii spojenou s rychlodrážními jednotkami typu R1. Jako první vyjely na služební trať 6. května 1971 dvě soupravy metra R1 ze smíchovské ČKD Tatra, každá měla dva vozy. Jejich provoz však z několika důvodů trval jen pár týdnů. V roce 1967 bylo na základě vládního usnesení č. 288 rozhodnuto o výstavbě podzemní dráhy (metra) v hlavním městě tehdejšího Československa Praze s přímou návazností na dříve zahájený projekt podpovrchové tramvaje. Již v roce 1968 proběhlo výběrové řízení na elektrická vozidla pro pražské metro. Z něj vzešel vítězně projekt rychlodrážní jednotky typu R1 ČKD Praha, koncepčně vycházející z lehkých západoevropských dvouvozových jednotek metra (např. Mnichov nebo Vídeň). Během rekordně krátké doby let 1968 až 1971 následoval velmi náročný a průkopnický vývoj nového vozidla, kterého se účastnily především závody ČKD Tatra Smíchov, ČKD Trakce, Výzkumný ústav kolejových vozidel a podnik Kovolis Hedvikov. Výsledkem složitého vývoje bylo velmi zajímavé technické dílo, které však vyžadovalo ještě několik let pro své vyzkoušení, zdokonalení a přivedení k vysoké provozní spolehlivosti. ČKD Tatra Smíchov vyrobila v letech 1970 až 1971 dva prototypy jednotek R1, pro jejichž zkušební program byla vybudována krátká zkušební trať sloužící zároveň jako vlečka budoucího depa metra Kačerov. Zkoušky prototypů byly zahájeny dne 6. května 1971. První strojvedoucí, kteří sloužili na zkušební trati Kačerov, byli v roce 1970 vyškoleni v moskevském metru. Napjaté termíny výstavby pražského metra, nedořešená problematika protipožární ochrany i dobové politické tlaky již neumožnily dílo plnohodnotně dokončit. Ještě před zahájením zkušebního programu jednotek R1 bylo v roce 1971 rozhodnuto o dovozu vozidel metra ze Sovětského svazu, který vozidly pražské metro zásoboval až do roku 1990. Zkušební program R1 na Kačerově zpočátku pokračoval dále. Výrobci plánovali zkušební program dokončit a po dokončení schvalovacího procesu zařadit perspektivní rychlodrážní jednotky do svého výrobního programu. V Československu se s jejich uplatněním počítalo zejména v tehdy projektované rychlodráze Bratislava a očekávaly se i zahraniční obchodní případy. Dne 14. ledna 1972 došlo na kačerovské trati vinou zdravotní indispozice jednoho ze strojvedoucích k vážné železniční nehodě. Obě jednotky byly silně poškozeny a zkušební provoz na Kačerově byl po tomto incidentu ukončen. Po rekonstrukci havarovaných vozů a sestavení nové jednotky se podařilo zkušební program dokončit a vozidlo schválit k výrobě v ověřovací sérii. Zkoušky byly dokončeny v letech 1973 až 1974 na Železničním zkušebním okruhu Výzkumného ústavu železničního u Velimi. Praktické uplatnění jednotek, nezbytné pro zahájení sériové výroby, se však nepodařilo včas nalézt. Výstavba bratislavské rychlodráhy byla dlouhodobě odkládána a později ČKD Praha tento segment vozidel zcela opustilo. Jedinou zbývající jednotku odstavenou na zkušebním okruhu se v roce 1977 podařilo získat do sbírek Technického muzea v Brně, avšak zde byla i přes veškeré snahy o záchranu v roce 1986 sešrotována. Několik milníků z padesátileté historie vozů pražského metra: 1971 zkušební provoz rychlodrážních jednotek R1 na zkušební trati Kačerov 1973 první zkušební jízdy sovětských vozidel typu Ečs na zkušební trati Kačerov 1974 zahájen provoz pražského metra na trati I.C (Kačerov – Sokolovská) s vozidly typu Ečs 1978 zařazeny inovované sovětské vozy typů 81-717.1 a 81-714.1 rozdělenými na čelní a vložené vozy (řada 81-71) 1991 dodány poslední vozy metra ze Sovětského svazu 1995 po několika letech jednání zahájen vývoj nových vlaků pro pražské metro typu M1 1997 ukončen provoz nejstarších vozů Ečs 1994 zahájen komplexní modernizační program souprav 81-71 sovětské výroby 2000 zahájen zkušební provoz nových vlaků M1 2009 ukončen provoz nerekonstruovaných souprav 81-71 a tím i původních sovětských vozů metra 2011 ukončen modernizační program 81-71M a do provozu zařazeny poslední nové vlaky M1 2021 pražské metro má pro obsluhu tří tratí k dispozici 93 pětivozových vlaků 81-71M a 53 pětivozových jednotek M1 Zdroj DPP, foto: Archiv DPP