Rakouská metropole začne ještě letos s výstavbou nové až šestimetrové prioritní cyklostezky přímo z centra přes Dunaj na severovýchod města. Sedmikilometrovou trasu doplní nová zeleň a další opatření na zvýšení atraktivity veřejného prostoru.

Vídeňský magistrát oznámil záměr vybudovat páteřní cyklostezku spojující první obvod s oblastí Donaustadt na druhém břehu Dunaje. Trasa nazvaná Mega-Radhighway se v centru města napojí na okružní Ringstraße a dále povede přes most Aspernbrücke překlenující Dunajský kanál a ulici Praterstraße na významný dopravní uzel a nádraží Praterstern. Odtud bude dále pokračovat dále k Dunaji a přes jeden z hlavních vídeňských mostů až do čtvrti Donaustadt. Některé úseky už dnes využívá přes milion cyklistů ročně. Minimální šířka obousměrné cyklostezky bude vždy přesahovat čtyři metry a na některých úsecích bude rozšířena na šest metrů. Celá trasa bude také splňovat standardy dálkových cyklotras. Výstavba proběhne v několika etapách. První práce začnou už v letošním roce, hotovo má být do podzimu 2024. Většina ulic a náměstí na trase navíc projde významnou revitalizací. V ulicích a na chodnících se objeví nová zeleň a stromořadí, na náměstích vyrostou další prvky modrozelené infrastruktury. Ty mají oblasti zatraktivnit a v letních měsících zpříjemnit místní mikroklima. Nová cyklodálnice a doprovodná opatření odrážejí dlouhodobé plány rozvoje města Vídně, včetně čerstvě prezentované Smart Klima City Strategie resp. Klimatického jízdního plánu, který slibuje uhlíkovou neutralitu do roku 2040. Součástí Plánu je také mobilita a investice do veřejné dopravy, rozvoj sdílených dopravních prostředků a investice do vodíku. Vídeň patří již několik let mezi průkopnická města v ochraně klimatu. Byla jedním z prvních měst na světě, které ve svých plánech zakotvilo komplexní program ochrany klimatu. Díky němu se Vídni podařilo snížit emise CO2 o zhruba 40 procent, což z hlavního města udělalo rakouskou spolkovou zemí s nejnižšími emisemi CO2 na obyvatele.

Od 14. února se stává Didier Pfleger novým CEO Skupiny Škoda a předsedou představenstva Škoda Transportation. Přichází z Alstom. Vedení firmy posílila v poslední době řada dalších zkušených manažerů.

Didier Pfleger (57) je špičkovým manažerem s bohatými zkušenostmi s řízením velkých mezinárodních průmyslových firem, zaměřených na moderní technologie a inovace. Didier Pfleger dosud působil ve společnosti Alstom, která je světovým lídrem v odvětví dopravního strojírenství. Do své nové funkce nastupuje k dnešnímu dni. V Alstomu působil více než deset let. Byl členem nejvyššího vedení Alstomu a ředitelem divize APTIS (výroba a prodej elektrobusů). PPF od CEO Skupiny Škoda očekává geografickou expanzi a další kroky v transformaci této firmy směrem k výrobci diverzifikovaného portfolia moderních dopravních systémů. Nový CEO střídá ve funkci Petra Brzezinu, který vedl Škodu, tradičního českého výrobce kolejových vozidel, od roku 2018. „Jmenováním Didiera Pflegera pokračujeme v cestě za dosažením našeho cíle: zvýšit tržní podíl Škody v konkurenci s největšími průmyslovými výrobci ve světovém měřítku. Chtěl bych také poděkovat Petru Brzezinovi za jeho přínos ke stabilizaci společnosti po jejím převzetí skupinou PPF v roce 2018,“ řekl Ladislav Bartoníček, CEO a akcionář PPF Group N.V. Jako prezident regionální divize Alstomu pro Blízký východ, Afriku a střední Asii přispěl Didier Pfleger během svého funkčního období k výraznému zlepšení výsledků firmy, pokud jde o nárůst tržeb i ziskovosti. „Je mi ctí, že mě PPF pověřila náročným úkolem stát v čele transformace klíčového aktiva Skupiny v oblasti průmyslu. Velmi si vážím tradice i dosavadních úspěchů Škody ve výrobě ekologických, bezpečných a komfortních dopravních systémů. Mezi mé okamžité cíle patří zvýšení ziskovosti společnosti, stejně jako zajištění provozní spolehlivosti a špičkové kvality v období výrazného růstu, který Škoda v současnosti zažívá. Mým cílem je dál rozvíjet Škodu a navázat na to, co akcionáři do firmy v posledních letech vložili. Abych tento cíl mohl splnit, budu k tomu motivovat a mobilizovat manažerské týmy i všechny zaměstnance Škodovky,” řekl Didier Pfleger. Společně se jmenováním Didiera Pflegera do funkce CEO posílila vedení Škody řada dalších zkušených manažerů, z nichž někteří pracovali pro největší globální společnosti z oboru. Mike Niebling, který nově řídí obchod Skupiny Škoda, přichází z Bombardieru. Do čela řízení výroby a logistiky nastoupil Radoslaw Banach, který dříve vedl výrobní podniky Alstomu v Polsku. Skupina Škoda nedávno rovněž jmenovala Martina Oravce svým novým CFO. Martin Oravec dosud pracoval jako finanční ředitel telekomunikačního operátora Telenor v Maďarsku, významné společnosti z portfolia PPF Telecom Group. Škoda Transportation

V neděli 6. února 2022 Dopravní podnik města Brna naposledy na linky nasadil trolejbus řady Škoda 25 Tr. Všech devět zástupců tohoto typu poputuje z Brna do Ústí nad Labem.

Typová řada Škoda 25 Tr v únoru 2022 ukončila svoje působení v ulicích Brna. Po více než 25 letech se tak s největším českým trolejbusovým provozem kompletně rozloučil další typ (v roce 1996, konkrétně 30. listopadu, to byly vozy Škoda 9 Tr). Na první pohled paradoxně byly „pětadvacítky“ vyřazeny dříve než starší vozy typů 15 TrM a 22 Tr. Masivní obnovu flotily kloubových trolejbusů umožňují dodávky nových vozidel škoda 27 Tr NU. Prvních dvacet vozů obdržel Dopravní podnik města Brna v závěru roku 2021, další dvacítku očekává v roce letošním. Nákupem nových vozidel Brno splácí dlouhodobý dluh v obnově trolejbusového vozového parku. Z dat Sdružení Dopravních podniků ČR vyplývá, že za rok 2020 byla flotila trolejbusů v Brně v rámci České republiky nejen nejpočetnější (141 vozů), ale také nejstarší (s průměrným stářím 15,9 let). Trolejbusy typové řady Škoda 25 Tr byly do Brna dodávány v letech 2007 až 2009, a to v provedení Citelis 1B. Prototyp 25 Tr (v karoserii Citybus) se pod brněnskými trolejemi v rámci prezentačních jízd projel ještě dříve, v roce 2005. Dopravní podnik města Brna pořídil celkem devět vozů – č. 3609 (přesněji 3609/ II ) až 3617. Služba „pětadvacítek“ v ulicích Brna byla bohužel doprovázena spíše nižší provozní spolehlivostí, což vedlo k jejich neoblíbenosti u provozního personálu. O brzkém odstavení po 13 až 14 letech služby ve srovnání se staršími, stále provozovanými typy, rozhodly zejména dvě skutečnosti. První z nich je fakt, že na 25 Tr nebyly prováděny generální opravy, ale pouze „udržovací“ opravy v menším rozsahu. Tyto generální opravy navíc u 25 Tr byly vyhodnoceny jako nerentabilní. Druhým impulsem byl zájem Dopravního podniku města Ústí nad Labem (který se po Brnu potýká s druhou nejstarší flotilou – průměrné stáří trolejbusové flotily za rok 2020 bylo jen o půl roku mladší než u Brna). „Pětadvacítky“ tak s vidinou dalšího prodeje nebyly v Brně odstavovány podle počtu najetých kilometrů (do další opravy), jako je tomu u 22 Tr. Nejdéle v provozu vydržel vůz 25 Tr č. 3613, který se v neděli 6. února stal i aktérem poslední rozlučkové jízdy. Během ní postupně mezi 9. a 19. hodinou vystřídal všechny brněnské trolejbusové linky, čímž vykonal důstojnou tečku za provozem své typové řady. Na vozidle byly umístěny vkusně pojaté informační cedule. Trolejbus 25 Tr se těšil značné pozornosti od dopravních fanoušků i běžných cestujících… jistě větší, než tomu bylo v jeho pravidelném provozu. Dopravní podnik města Brna čekají v blízké době ještě další dvě loučení. V řádu týdnů by měl provoz ukončit také poslední zástupce typové řady 15 TrM, vůz č. 3504. Na letní měsíce je plánován konec typu Škoda 22 Tr (vozy jsou odstavovány průběžně podle najetých kilometrů). U obou těchto typů se však nejedná o loučení úplné, dopravní podnik si jeden z vozů každého typu ponechá vždy jako historický (u 15 Tr další stroj uchová i Technické muzeum Brno). Na odstavené brněnské trolejbusy 25 Tr se už těší Dopravní podnik města Ústí nad Labem (DPmÚL). Jak informuje ve své tiskové zprávě: DPmÚL uspěl v nabídkovém řízení, které vyhlásil Dopravní podnik města Brna na prodej 9 ks trolejbusů Škoda 25Tr. Nabízená vozidla jsou v dobrém technickém stavu, kloubová, plně nízkopodlažní. Nakoupené trolejbusy v provozu nahradí zastaralá vozidla Škoda 15Tr,“ uvedl Jakub Kolář, provozně-technický náměstek výkonné ředitelky společnosti. Pro nákup těchto vozidel se DPmÚL rozhodl z důvodu potřeby překlenutí období do dodávky až 33 ks bateriových kloubových trolejbusů, které bude soutěžit ve veřejné zakázce (pozn. redakce: předchozí soutěž byla zrušena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže) . Trolejbusy typu 25Tr DPmÚL již provozuje v celkovém počtu 6 ks. "I přes stáří vozidel dojde tímto nákupem k významnému kvalitativnímu posunu městské hromadné dopravy, zejména v oblasti zajištění bezbariérových spojů a zvýšení komfortu pro cestující,“ uvedla Simona Mohacsi, výkonná ředitelka společnosti. Za všechna vozidla DPmÚL zaplatí celkem 9 000 000 Kč bez DPH. Zdeněk Kresa (text a foto) s využitím TZ DPMÚL, a informací BMHD.CZ a SDP ČR

Současné olympijské hry jsou podle organizátorů první skutečně uhlíkově neutrální. Energeticky úsporná a čistá vozidla tvoří 85 % flotil. 800 autobusů je s palivovými články.

Podle údajů organizačního výboru zimních olympijských her je na zimní olympiádě v provozu více než 1 000 vozidel na vodíkové palivové články a bylo postaveno přes 30 čerpacích stanic na vodík. Modely zahrnují autobusy na vodíkové palivové články i ostatní automobily a speciální vozy jako je auto na úpravy sněhu nebo pro úpravy skateboardů lyžařů, které lze nastartovat i při -34 °C. Na olympijských hrách v Pekingu před 14 lety to byly tři vozy. Podle organizátorů probíhá na zimních olympijských hrách největší světový předváděcí provoz vozidel s palivovými články. "Z imní olympijské hry v Pekingu v roce 2022 se mohou stát „předělem“ pro urychlené zavedení vodíkové energie v Číně ," uvedl Mao Zongqiang, profesor Institutu jaderných a nových energetických technologií univerzity Tsinghua a místopředseda International Hydrogen Energy Association. Foton Motor Ouhui Bus Division poskytla 515 autobusů na vodíkový pohon což představuje 63 % a také vytvořila rekord s největším počtem modelů. Přivezla například 40 upravených vozidel sociální péče pro cestující s omezenou pohyblivostí. V provozu je také 80 městských autobusů Geely Interstellar C12F s vodíkovými palivovými články v soutěžní oblasti Chongli v Zhangjiakou. Geely Interstellar zde má i svůj podpůrný a servisní tým pro hladký průběh provozu. Jako globální partner olympijských a paralympijských her poskytla Toyota pro letošní zimní olympijské hry 107 minibusů Costa na vodíkový pohon. Uvádí, že vodíkový motor Costa byl vyvinut speciálně pro olympiádu v Pekingu. Je vyvinut výzkumným a vývojovým centrem Toyota v Číně a vyráběn v Sichuan FAW Toyota. Toyota poskytla i 140 vozidel MIRAI s palivovými články druhé generace, které jsou poprvé v tak velkém rozsahu v provozu. Vodíkovými články Toyota je vybaveno také 212 autobusů Ouhui Bus. Soutěžní areál v Pekingu se nachází v rovině a využívá především čistě elektrická vozidla na baterie a vozidla na zemní plyn; soutěžním oblastem v horských oblastech Yanqing a Zhangjiakou dominují vozidla na vodíkovou energii. Yutong Bus, který zajistil 185 autobusů, uvedl jako hlavní výzvu vozidel na vodíkový pohon na zimních olympijských hrách zajištění stability provozu. " Úloha garance servisu vozidel na akcích světového formátu, jako jsou zimní olympijské hry, je většinou extrémně obtížná a o autobusech na vodíkový pohon lze říci, že jsou v této garanci služeb „nováčky“. Na jedné straně přidala potíže se stabilitou provozu nízká teplota, zajištění stabilního a spolehlivého výkonu vozidla v prostředí s nízkou teplotou je výzvou pro servisní tým. Na druhou stranu provoz vodíkových autobusů má vysoké požadavky na související podpůrná zařízení, jako jsou vodíkové zásobníky, vodíkové čerpací stanice a příslušenství vozidel, a všechna musí být plně připravena. Hlavní výzvou je také zajištění "bezprecedentní" prevence proti epidemii ." Aby byla zajištěna bezpečná a stabilní dodávka vodíku, bylo během roku 2021 v oblasti postaveno přes 30 vodíkových čerpacích stanic. " Po zimních olympijských hrách zůstanou autobusy Ouhui sloužit cestujícím v Pekingské veřejné dopravě a Zhangjiakou Bus. Se zvyšující se popularitou se postupně stanou hlavní volbou pro veřejnou dopravu v příměstských oblastech i dálkové meziměstské trasy. Se zlepšováním řetězce vodíkového energetického průmyslu, se se svou bezpečností, pohodlím a nízkouhlíkovou stopou rozšíří do více oborů ," uvedl Liu Jihong, viceprezident výzkumu a vývoje Ouhui Bus Division společnosti Foton Motor a děkan Technologického výzkumného institutu Rozsáhlý provoz vozidel s vodíkovými palivovými články během zimních olympijských her má především shromažďovat zkušenosti pro podniky a podpořit další výzkum a vývoj. Hlavní výzvou je rozšířit jejich využívání. Podle „China Hydrogen Energy Industry Development Report 2020“ se počet vozidel s vodíkovými palivovými články v Číně zvýší ze 7 352 v roce 2020 na 100 000 v roce 2025.

UITP vybralo nejlepší projekty ve veřejné dopravě za poslední dva roky. Vyhlášeny byly 6. února na MENA World Congress and Exhibition v Dubaji.

UITP Awards jsou prestižní cenou ve veřejné dopravě a představují nejambicióznější a nejinovativnější projekty posledních dvou let ve městech a regionech po celém světě. V roce 2011 vyhlásila Mezinárodní asociace veřejné dopravy (UITP) vítěze poprvé, po deseti letech jde o 6. ročník. Projekty jsou založeny na postavení veřejné dopravy jako páteře městské mobility. Musí vynikat zvýšením kvality života v městských oblastech podporou, propagací a prosazováním veřejné dopravy. Ceny UITP zahrnují osm kategorií a rozhoduje nezávislá odborná porota, která hodnotí přihlášené projekty na základě jejich perspektivy, inovace, přínosu a přenositelnosti: Climate & Health : vítězem kategorie je Volvo Buses a jeho projekt 145 elektrických autobusů do Göteborgu . Design : Rowville FlexiRide - systém veřejné dopravy reagující na poptávku Ministerstva dopravy – Victoria v Austrálii. Marketingová kampaň : Go-To SMRT v Singapuru. Diversity & Inclusion – Gender Equality : Globální projekt pro začlenění a boj proti sexuálnímu obtěžování ve veřejné dopravě společnosti Transports Metropolitans de Barcelona (TMB) ve Španělsku. Multimodální integrace : MaaS Moscow Transport Ministerstva dopravy a rozvoje silniční infrastruktury Moskvy v Rusku. Provozní a technologická dokonalost : E-busway BRT: světová premiéra, 100 % elektrické, kloubové autobusy o délce 24 metrů francouzského Nantes Métropole. Strategie veřejné a městské dopravy : Intermodální integrace návozných autobusů tpg k příměstským vlakům Léman Express ve Švýcarsku. Mladí výzkumníci : 4Sight Rogera Tana z ComfortDelGro Limited, SBS Transit Limited v Singapuru.

V loňském roce jezdilo po českých silnicích téměř 30 tisíc vozidel poháněných CNG, zvýšil se i počet autobusů. Zvyšuje se zájem o LNG a připravujeme se na vodík.

Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě vrostla za rok 2021 o 4,5 % na rekordních 97,112 milionu m3. Důvodem je jak stabilní a zavedené využívání stlačeného zemního plynu (CNG), tak výrazný nárůst spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG) v sektoru nákladní dopravy. Značný zájem u motoristů zaznamenal rovněž zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. Jeho spotřeba stoupla meziročně o 1 197 % na 14,91 milionu m3. „ Potvrzuje se, že plynová mobilita má jednoznačný potenciál postupně vytvořit nákladově efektivní synergii s elektromobilitou a vodíkovou mobilitou a výrazně přispět k dekarbonizaci sektoru dopravy. Pro dosažení tohoto cíle je však nutné respektovat princip technologické neutrality, umožnit rovný přístup ke všem alternativním palivům a postupný přechod na jejich ekologičtější varianty ,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). V loňském roce jezdilo po českých silnicích celkem 29 610 vozidel poháněných CNG. K pohonu svých firemních flotil či vozových parků MHD právě tímto palivem se rozhodlo hned několik společností a měst. Například počet autobusů vzrostl o více než sto na celkových 1 830. Zájem o zemní plyn v dopravě dokládá i stále rostoucí počet veřejných CNG stanic. Přestože se v minulosti jako dostatečný počet pro ČR zmiňovala hodnota dvou set stanic, v loňském roce jich v tuzemsku přibylo dalších devět a jejich celkový počet dosáhl již 228. Ještě větší nárůst zájmu je v sektoru těžké nákladní dopravy, kde LNG nabízí k naftovým tahačům v současnosti jedinou dostupnou alternativu. Její výhodou jsou jak nízké emise a provozní náklady, tak dostatečný výkon a dojezd. Celková spotřeba LNG se podle ČPS meziročně zvýšila o 178 % na 3,8 milionu m3 a počet tahačů se v tuzemsku ztrojnásobil. Aktuálně jezdí na českých silnicích 106 nákladních vozů na zkapalněný zemní plyn a k dispozici mají tři veřejné plnicí stanice. Čtvrtá by měla být otevřena ještě v prvním čtvrtletí tohoto roku a do roku 2030 je v plánu vybudovat infrastrukturu o celkovém počtu tří desítek stanic LNG. „ Právě díky rozsáhlé infrastruktuře, rozvoji technologií a dostupnosti má zemní plyn klíčovou roli při naplňování cílů snižování emisí v dopravě. V dlouhodobém horizontu navíc význam a přínos plynové mobility ještě vzroste vlivem zvýšení podílu biometanu a vodíku z obnovitelných zdrojů. Díky tomuto ozeleňování paliv se bude emisní stopa plynů v dopravě dále snižovat, případně bude dokonce negativní, ať už jde namátkou o výrobu BioCNG a BioLNG z kejdy či bioodpadu ,“ uvedla Lenka Kovačovská. Zemní plyn s příměsí biometanu je českým řidičům k dispozici od roku 2020. Zájem o tzv. BioCNG mezi motoristy od té doby neustále roste a aktuálně jej nabízejí všichni velcí hráči na trhu s plynem, jako je innogy Energo, E.ON Energie, Pražská Plynárenská či Bonett. Ti již v minulém roce vykazovali podíl BioCNG na celkové výtoči v desítkách procent a letos by se měli mnohdy blížit stoprocentnímu pokrytí spotřeby stlačeným biometanem. Projekty na výstavbu vlastních bioplynových stanic za účelem využití získaného obnovitelného plynu pro potřeby městské hromadné dopravy zahájilo několik českých měst. V příštích měsících budou navíc zprovozněny také první české vodíkové plnicí stanice na pražském Barrandově a v Litvínově. S výstavbou dalších čtyř stanic se počítá v Brně, Plzni, Ostravě a v pražských Horních Počernicích. "A pro tuzemský trh jsou také připraveny již první vodíkové osobní vozy,“ uzavřela Lenka Kovačovská. Bonett Gas Investment je největší prodejcem CNG za rok 2021, a v závěru roku dosáhl nadpolovičního podílu biometanu v prodejích v rámci své sítě 50 CNG stanic. „ Biometan je nejekologičtější udržitelné palivo současnosti, náš cíl je podíl biometanu v rámci prodejů v síti Bonett navyšovat. Věříme, že růst podílu ocení i naši zákazníci. Objem našich investic do ekologických stanic již přesáhl 400 milionů korun, a v investicích budeme dále pokračovat - chystáme se otevřít další nové stanice v Praze i v dalších městech ČR ,“ říká Václav Holovčák, člen představenstva společnosti Bonett Gas Investment.

Dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytnutí slev studentům a seniorům necelých 465 milionů korun, částka se vrátila na úroveň roku 2019.

Za poskytování státem nařízených slev na jízdném pro žáky, studenty a seniory v listopadu 2021 vyplatilo dopravcům Ministerstvo dopravy 464 548 418,43 Kč, což je prakticky stejně jako v listopadu 2019 a téměř trojnásobek částky (160 milionů) z listopadu 2020. Největší částky byly vyplaceny společnostem: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 19 085 930,55 STUDENT AGENCY k.s. 12 434 916,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 11 018 628,17 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 9 180 435,48 Z-Group bus a.s. 8 921 608,00 Vlaky: ČD, a.s. 177 029 294,50 RegioJet a.s. 32 324 938,83 ARRIVA Vlaky s.r.o. 7 669 918,21 GW Train Regio a.s. 6 547 942,11 LEO Express a.s. 6 110 172,82 Poznámka: u GW Train Regio a.s. byly doúčtovány dodatečně vyhodnocené ztráty za předchozí měsíce

Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných vozovkách projede více než 103 tisíc vozidel denně.

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) zajišťuje v pravidelných pětiletých intervalech celostátní sčítání dopravy (CSD), a to nejen na dálnicích a silnicích I. třídy v jeho správě, ale i na silnicích II. třídy a vybraných silnicích III. třídy a místních komunikacích některých statutárních měst. Výsledky ukazují, že doprava oproti minulému sčítání v roce 2016, opět významně narostla, a to v průměru o 10 %. Průběh sčítání i způsob jeho vyhodnocování přitom významně ovlivnila pandemie koronaviru. CSD 2020 zajistilo Centrum dopravního výzkumu spolu s firmami ManpowerGroup a VARS BRNO a stálo necelých 52 mil. Kč bez DPH. Hlavní část CSD 2020 spočívající v provádění vlastního sčítání měla být původně zahájena v dubnu 2020, s ohledem na přetrvávající přísná vládní opatření v rámci boje s pandemií však byla plánovaná jarní část sčítání odložena na rok 2021 a v roce 2020 tak proběhla pouze letní a podzimní část sčítání. Prezentované výsledky tak reprezentují sčítání provedené ve vybraných termínech v druhé polovině roku 2020 a na jaře roku 2021, přičemž ze sčítání bylo vyloučeno období, kdy byla zavedena přísná vládní opatření s významným dopadem na mobilitu osob. Sčítání bylo provedeno stejně jako v roce 2016 pro celkem 13 kategorií vozidel včetně cyklistů a probíhalo na celkem 6 465 sčítacích úsecích za využití jak automatického, tak ručního způsobu sčítání. V úsecích sčítaných ručním způsobem pak sčítání proběhlo ve 4–6 opakováních na každém úseku za účasti jednoho až šesti brigádníků v závislosti na dopravním zatížení úseků. Vlastní sčítání pak probíhalo za pomoci mobilní aplikace s možností on-line přenosu dat do centrálního datového skladu, což umožnilo také okamžitou kontrolu přítomnosti sčítačů na místě sčítání a neprodlené vyhodnocování nedostatků při provádění sčítání. Jak již bylo řečeno výše, do průběhu sčítání a vyhodnocení jeho výsledků významně zasáhla vládní opatření přijímaná v souvislosti s pandemií koronaviru, která významným způsobem ovlivnila mobilitu obyvatelstva. Z tohoto důvodu nebyly při vyhodnocení konečných výsledků CSD 2020 využity tzv. roční variace získané z automatických sčítačů v průběhu dotčeného období (druhá polovina roku 2020 a první polovina roku 2021), ale byly využity roční variace vycházející z CSD v roce 2016. Denní a týdenní variace již byly použity ze sledovaného období a lze tedy konstatovat, že prezentované výsledky hodnověrně reprezentují skutečnost mimo období s přísnými vládními opatřeními, uvádí ŘSD. Z prezentovaných výsledků vyplývá, že došlo k celkovému nárůstu dopravních výkonů o cca 10 %, z toho na dálniční síti o 15 % a na silniční síti o 9 %. Z hlediska skupin vozidel došlo u těžkých vozidel k nárůstu o 16 % a u osobních vozidel o 9 %. Celkový dopravní výkon na sledované dálniční a silniční síti délky 55 892 km dosáhl v průměru téměř 160 mil. vozokilometrů za den. Průměrná intenzita na dálnicích činí cca 30 700 voz./24 h, na silnicích I. třídy 9100 voz./24 h, na silnicích II. třídy 2900 voz./24 h. Nejzatíženějším úsekem na silniční a dálniční síti je úsek dálnice D1 mezi připojením Pražského okruhu u Modletic a sjezdem na Říčany, kde po dálnici a souběžných kolektorových vozovkách v celkem 10 jízdních pruzích denně projede více než 103 tisíc vozidel. Následuje úsek dálnice D1 mezi Chodovem a Spořilovem, kde na šesti jízdních pruzích denně projede v průměru téměř 90 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým dálničním úsekem se čtyřmi jízdními pruhy je úsek dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s cca 76,5 tisíce vozidel za den, následovaný úsekem Pražského okruhu D0 mezi Slivencem a Ořechem, kde denně projede v průměru více než 75 tisíc vozidel. Nejvíce zatíženým úsekem na silniční síti pak je úsek silnice I/43 v Brně mezi ulicemi Hradecká a Hapalova s více než 55 tisíci vozidel za den. Místní komunikace v hl. m. Praze, které dosahují ještě vyšší dopravní zátěže, v rámci CSD sčítány nejsou. Z hlediska zatížení těžkými motorovými vozidly je opět nejvíce zatížen úsek dálnice D1 mezi Pražským okruhem a silnicí II/101 do Říčan s více než 22 tisíci těžkých vozidel, následovaný úsekem dálnice D1 mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih s celkovým počtem téměř 22 tisíc těžkých vozidel. Na úseku Pražského okruhu mezi Slivencem a Ořechem jezdí denně v průměru téměř 19 tisíc těžkých vozidel a nejvíce zatíženým úsekem silnice I. třídy v této skupině je úsek silnice I/52 v Modřicích s více než 10,5 tisíce těžkých vozidel. Ve výsledcích je také patrný pozitivní efekt nově zprovozněných obchvatů na intenzity dopravy v průtazích měst. Např. na nových úsecích dálnice D6 u Řevničova projede cca 11 600 voz./24 h, zatímco v Řevničově se snížila doprava z 12 000 voz./24 h v roce 2016 na 2500 voz./24 h v roce 2020, což představuje snížení dopravy o téměř 70 %. Zprovozněním nových úseků na I/16 u Slaného se snížila intenzita dopravy v centru Slaného o 1500–3000 voz./24 h a novou přeložku silnice I/16 denně využívá více než 8500 vozidel. Zprovozněním nové přeložky silnice I/58 se na bývalém úseku silnice I/58, dnes II/464, v obci Skotnice snížila intenzita dopravy o 70 %. Ve výsledcích jsou již zohledněny i úseky na novostavbách, které byly uvedeny do provozu do konce roku 2020. Z celkového pohledu lze rovněž konstatovat, že pandemie koronaviru přinesla i změny v charakteru vykonávaných cest. Z výsledků sčítání je patrný pokles dopravních výkonů u dálkových dopravních vazeb, které mohly být zčásti nahrazeny videokonferencemi a komunikací na dálku. Zároveň je také patrný růst u skupiny lehkých nákladních automobilů zejména v příměstských oblastech, což pravděpodobně souvisí s výrazně zvýšeným zájmem o různé druhy doručovacích služeb. Teprve čas však ukáže, zda se jedná o trend trvalý, nebo tato změna dopravního chování přetrvá i nadále. ŘSD

Cenu Mezinárodní asociace veřejné dopravy získalo Volvo na kongresu MENA Transport za elektrifikaci v Göteborgu, kde přes noc vyjelo 145 kloubových autobusů Volvo 7900 Electric.

Společnost Volvo Buses získala prestižní průmyslové ocenění za úspěšnou implementaci elektromobility ve švédském Göteborgu. Ocenění UITP Climate and Health uznává pozitivní ekologické přínosy systému elektrických autobusů pro město a vyzdvihuje špičkové znalosti a zkušenosti Volvo Buses s implementací kompletních systémů elektrických autobusů. Ceny Mezinárodní asociace veřejné dopravy (UITP) představují nejambicióznější a nejinovativnější projekty veřejné dopravy za poslední dva roky ve městech a regionech po celém světě. Slavnostní předávání cen za rok 2021 se konalo v Dubaji 6. února 2022 v rámci kongresu a výstavě MENA Transport, který probíhá v Dubaji do 8. února. „ Jsme potěšeni, že naše řešení elektromobility v Göteborgu získalo toto důležité ocenění ,“ říká Ulf Magnusson, SVP Europe Volvo Buses. „ Elektrifikace 35 % vozového parku městských autobusů přes noc vyžaduje rozsáhlé plánování, úzkou spolupráci a odborné znalosti. Projekt je součástí našeho trvalého závazku k tiché, čisté a udržitelné veřejné dopravě, která pomáhá vytvářet "Zero Cities" po celém světě .“ Mohamed Mezghani, generální tajemník UITP, uvedl „ Ceny UITP oceňují ty nejambicióznější a nejmodernější projekty z celého světa. Volvo Buses a dodávka v Göteborgu překonaly očekávání ve všech kritériích, která jsme si stanovili. Projekt vyniká zvýšením kvality života v městských oblastech podporou veřejné dopravy a zároveň jejím postavením jako páteř městské a místní mobility. Projekt to dokázal inovativně, a je vzorem pro další kolegy v sektoru. Blahopřejeme a jsme velmi hrdí, že můžeme ocenění UITP udělit !“ Dodávka v Göteborgu zahrnovala 145 autobusů Volvo 7900 Electric Articulated a implementaci dobíjecí infrastruktury ve městě . Úzká partnerství s místním úřadem veřejné dopravy Västtrafik a autobusovým dopravcem Transdev byla nezbytná pro úspěch projektu. Přechod na elektromobilitu proběhl přes noc. Přínosy pro životní prostředí jsou značné. Výpočty ukazují, že emise CO2 v městském provozu byly sníženy o 10 % ve srovnání s původními vozidly, která jich jezdila na obnovitelná paliva. Emise oxidů dusíku se snížily téměř na polovinu a částice se snížily téměř o 20 %. Volvo Buses svou řadu pro elektromobilitu nedávno posílila uvedením podvozku BZL Electric . Nabízí platformu pro přechod na udržitelnou a efektivní veřejnou dopravu po celém světě. V oblasti Göteborgu je v provozu největší flotila elektrických autobusů v severském regionu - asi 220, v roce 2022 se přidá přibližně 100 nových a do roku 2030 se očekává elektrifikace všech 700 městských autobusů Västtrafik.

Nejvíce autobusů v lednu přijelo do Jihomoravského kraje. Proti loňskému roku bylo registrováno o 7 vozů více. Nejvíce značky Iveco.

Lednové údaje o registracích osobních automobilů dál odrážejí aktuální problémy ve výrobě a distribuci nových vozů. Oproti kritickému roku 2021 jde sice o desetiprocentní nárůst, ve srovnání s rokem 2020 a 2019 ale vychází počty o 15% hůře. Naposledy byla takto nízká lednová čísla v roce 2015. Registrováno bylo celkem 16 263 nových osobních automobilů, 1 100 lehkých užitkových automobilů, 145 autobusů, 632 nákladních vozidel, 831 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 14 794 osobních automobilů, 1 168 lehkých užitkových automobilů, 138 autobusů, 495 nákladních vozidel a 520 motocyklů. Registrace autobusů vzrostly o 5,07% (ze 138 ks na 145 ks, tj. o 7 ks), většina je linkových a pro Jihomoravský kraj (61 ks). Proti lednu 2020 jsou vyšší o 59,34%. První je značka Iveco Bus s 74 autobusy (51,03%), následují Mercedes-Benz – 26 ks (17,93%), Setra – 18 ks (12,41%), MAN – 10 ks (6,90%), Ford – 10 ks (6,90%), Volvo – 6 ks (4,14%), Škoda – 1 ks (0,69%).