Poslední jízdy a loučení na úzkorozchodné trati mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou o víkendu 17. a 18. července.

Tramvaje mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou jezdí na metrovém rozchodu od roku 1955. Liberec se stal postupně posledním městem v ČR, kde zůstal do současnosti zachován úzkorozchodný pravidelný provoz. Poslední možnost se naposledy svézt na „metrovce“ se nabízí o nadcházejícím víkendu 17. – 18. července. Od 19. 7. 2021 dojde postupnou rekonstrukcí meziměstské tramvajové tratě k zániku tohoto unikátního rozchodu. V Liberci to pro většinu historických tramvají znamená, že k prezentaci vozidel a provozování historických jízd zůstane k dispozici pouze úsek v centru města z tramvajové vozovny do Lidových Sadů. Posledním dnem s pravidelným provozem MHD úzkorozchodných tramvají do Jablonce nad Nisou bude sobota 17. července. V neděli 18. července již bude probíhat plánovaná výluka na tramvajové trati Liberec – Jablonec nad Nisou, linky MHD č. 5 a 11 obslouží náhradní autobusová doprava. V neděli se rozjedou mezi oběma městy pouze historické a současné tramvaje dle zvláštního jízdního řádu a tarifu. V neděli večer se vydá spanilá jízda všech tramvají v koloně z Jablonce nad Nisou (odjezd 19:00 hod.) přes Vratislavice nad Nisou (průjezd 19:30 hod.) do Liberce (terminál průjezd 20:00 hod.). Vyjedou vozy: Historická tramvaj „Bovera“ č. 78 z roku 1929 Historická tramvajová souprava 6MT č. 117 (z roku 1953) a vlek č. 44 (z roku 1932) Historická tramvaj T2R č. 17 z roku 1962 Historická tramvaj T2-62 č. 145 z roku 1964 Historická tramvaj T3M č. 8106 z roku 1972 Tramvajová souprava T3m+T3m Tramvajová souprava T3R.PLF+T3R.PV Na konečné v Jablonci bude vystaven vlečný vůz-trolejová věž JED z roku 1899. Pořádají Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou a Boveraclub.

Výročí 120 let od otevření železniční trati Pňovany-Bezdružice proběhnou 17. a 18. července. Připraven je parní vlak, historický motoráček i autobus. A samozřejmě další program.

Hlavní část víkendového programu je soustředěná do stanice Bezdružice : Výstava k výročí trati Muzeum železnice Projížďky drezínou na lidský pohon z muzea Čachrov Výstava historických železničních vozidel Fotovýstava o regionální autobusové dopravě Vystoupení Švejk band Milana Benedikta Karpíška Program divadla pro děti Z bedny Vystoupení originální taneční skupiny Althea Dílnička pro děti BAM bistro – občerstvení Parní vlak s lokomotivou 434.2186 „Čtyřkolák“ odjíždí v sobotu 17.7. v 9:20 hod. ze zast. Plzeň hl.n. do Bezdružic. Cestou zastavuje ve stanici Křimice a od zast. Kozolupy až do Bezdružic pak v každé zastávce. V sobotu 17. 7. jezdí z Bezdružic do Cebivi a zpět. Odjezd Bezdružice: 12:15, 14:15...Odjezd Cebiv: 11:17, 13:17, 15:17 V neděli 18. 7. jezdí z Bezdružic do Cebivi a zpět. Zastavuje všude. Odjezd Bezdružice: 10:01, 12:15,15:01...Odjezd Cebiv: 11:17, 13:17 Parní vlak z Bezdružic do Plzně hl.n. se vrací v neděli 18.7. v 15:01, až do Kozolup zastavuje ve všech zastávkách, dále pak v Křimicích a Plzni. Osobní vlak s historickým motorovým vozem M131.1515 „Hurvínek“ jezdí po oba dny (17. a 18.7.) v úseku Bezdružice-Konstantinovy Lázně-Kokašice a zpět. Poslední vlak po 16 h nejede v neděli. Odjezd Bezdružice: 10:40, 12:40, 14:40, 16:40 Odjezd Kokašice: 10:50, 12:50, 14:50, 16:50 Od stanice Bezdružice je zajištěna náhradní autobusová doprava do stanice Teplá na trati Mariánské Lázně - Karlovy Vary za nedostavěný úsek mezi Bezdružicemi a Teplou. Na trasu vyjede historický autobus ŠL 11 z Muzea dopravy ve Strašicích. Dopravu je možné využít pro krátkou návštěvu románského kláštera Teplá a nebo středověkého malebného městečka Úterý. Zastávky jsou: Bezdružice, nádraží - Bezdružice, náměstí - Úterý, Na točně - Teplá, klášter - Teplá, náměstí - Teplá, nádraží. Odjezdy autobusu od nádraží Bezdružice do Teplé jsou v 9:05, 11:05, 14:05 a 16:05 hod. Odjezdy autobusu od nádraží Teplá do Bezdružic jsou v 10:05, 11:55, 14:57 a 17:05 hod. Náhradní doprava je provázána s vlakovými přípoji, tj. je možno cestovat do Bezdružic z Karlových Varů a Mariánských Lázní veřejnou dopravou. V neděli 18. července v 10 hodin odstartuje 21. ročník pochodu za dostavbu trati Bezdružice - Teplá . Trasa o délce cca 15 km z vlakového nádraží Teplá je vedena půvabnou opuštěnou krajinou, po lesních, polních či místních komunikacích do Bezdružic. Je značena turistickými značkami, některé úseky fáborky. Startovné zdarma. Více podrobností na webu Bezdružické lokálky .

Futuristická dopravní síť ve městě s několika miliony obyvatel může být podobná panda expresu v Číně nebo luxusním kapslím létajícím nad zemí v sousedním emirátu Sharjan.

Dubaj podepsalo dohodu s čínskou společností „Sky rail“ s cílem přinést do emirátu novou dopravní síť. Silniční a dopravní úřad v Dubaji (RTA) a Zhongtang Sky Railway Group budou zkoumat a objevovat „futuristické dopravní systémy“. Čínská skupina Zhongtang stojí za projektem "nebeského vlaku" ve městě Čcheng-tu v jihozápadní Číně. Visutý vlak jede zavěšen na jednokolejce pět metrů nad zemí. Pro pohon využívá lithiovou baterii, může jet přibližně 80 km za hodinu a lehká kabina z karbonového kompozitu vážící asi 2,5 tuny přepraví 120 cestujících. V současné době má trať 11,5 kilometru a čtyři stanice ve významných turistických bodech. Ve městě, které je globálním domovem chovu pandy, jsou vozy právě s jejími motivy. Vlak nabízí ze tří stran panoramatické výhledy a je lákadlem pro turisty. Systém Zhongtang je jedním z pěti zvažovaných systémů pro Dubaj. Cílem je vyvinout pokročilé futuristické dopravní systémy, zlepšit udržitelnou dopravní síť a povzbudit lidi k používání veřejné dopravy. Dubaj se má celkově stát nejlepším místem pro život a podnikání, nejvíce atraktivním pro návštěvníky a nejchytřejším a nejšťastnějším městem na světě. Dohoda se Zhongtang byla uzavřena den poté, kdy se první cestující svezly ve výzkumném technologickém a inovačním Parku ve Sharjanu, který sousedí s Dubají, na vysokorychlostní síti s kabinami bez řidiče, které jezdí na ocelových lanech. V červnu ji otevřela běloruská společnost uSky Transport. Z vnějšku jsou elektricky poháněné "lusky" bílé, uvnitř jsou luxusně vybaveny podobně jako first class v letadle, včetně náladového osvětlení a hudby. Se dvěma polstrovanými křesly a dvěma sklopnými sedadly pojme jedna kabinka čtyři cestující. Na funkční 400 metrů dlouhé zkušební dráze v emirátu Sharjan se luxusní osobní kabinky pohybují rychlostí až 50 km/h. V provozu je také nákladní linka pro přepravu kontejnerů. Vývojáři ji do listopadu vyzkouší na 2,4 km dlouhé trati. Plně implementovaná celoměstská síť by mohla svézt 10 000 cestujících za hodinu, uvedlo uSky. Vozidla jsou schopna jízdy až 150 kilometrů za hodinu. Tím by se uvolnily silnice a prostranství by mohla být využita pro zeleň, chodníky a veřejné volnočasové prostory. Zatímco jeden kilometr metra může stát až 150 milionů dolarů, tento systém stojí kolem 10 milionů dolarů. A tím, že používá méně konstrukčních materiálů, snižuje emise uhlíku, uvádí uSky. Společnost také vyvinula podobnou technologii pro přepravu nákladních kontejnerů, přepravujících až 48 tun maximální rychlostí 90 kilometrů za hodinu. Přestože jsou „sky pody“ často přirovnávány k jednokolejkám nebo lanovkám, nabízejí větší flexibilitu. Cílové místo pro Sky Rail v Dubaji ještě nebylo oznámeno, ale má sloužit pro přepravu nákladu a cestujících mezi klíčovými tranzitními body. Mezi další alternativy vysokorychlostního cestování patří hyperloopový systém schopný přepravovat kapsle při rychlosti blížící se 1 080 km/h uvnitř vakuové trubice. Je však málo pravděpodobné, že bude komerčně dostupný do roku 2030. V listopadu proběhla první úspěšná jízda cestujících po 500 metrů dlouhé zkušební dráze v Las Vegas. Podobné testy probíhají ve francouzském Toulouse. Zavedení skyrail dopravy v Dubaji má urychlit mobilitu lidí, zajistit cenově dostupnější dopravu, podpořit její využívání a omezit dopravní zácpy. Na začátku roku byl představen dubajský Urban Master Plan 2040, který předpovídá růst populace z přibližně 3,3 milionu v roce 2020 na 5,8 milionu do roku 2040. Město proto potřebuje řešit dopravu.

Pražané se poprvé svezli tramvají poháněnou elektřinou v sobotu 18. července 1891. V neděli 18. července, o 130 let později, chystá dopravní podnik slavnostní průvod muzejních i současných vozů.

130 let, od 18. července 1891, jezdí v Praze zásluhou elektrotechnika Františka Křižíka elektrické tramvaje. Byla to vůbec první elektrická dráha v českých zemích. Necelých 800 metrů dlouhá jednokolejná tramvajová trať s trolejovým vedením vedla od Letenské restaurace Oveneckou ulicí ke vchodu do Stromovky. Je to v místech, kde si pouliční dráhu dnes už těžko umíme představit, ale svoji logiku samozřejmě ve své době měla. Vznikla při příležitosti konání Zemské jubilejní výstavy a navazovala na letenskou lanovou dráhu. Při velkém návalu na tehdejší koněspřežné dráze, která k výstavišti jezdila, tak byla – a to i za cenu pěší docházky od konečné stanice – vítaným dopravním prostředkem, nehledě na to, že v té době byla úžasnou novinkou. Vždyť projížděla ulicí, aniž by vůz táhli koně. Není divu, že se jí během prvního roku svezlo téměř 164 tisíc cestujících. Její účel byl především propagační, protože Křižík chtěl prokázat význam elektřiny v dopravě. Proti původním předpokladům, kdy měla jezdit jen během výstavy, ji v roce 1893 Křižík prodloužil až k Místodržitelskému letohrádku na celkovou délku 1,4 km a nakonec existovala celých deset roků. Závěr 19. století byl v pražské městské dopravě bouřlivý – vzniklo několik samostatných dopravních podniků: Křižíkův v Libni, Hlaváčkův v Košířích, městský na Královských Vinohradech a také Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, které do roku 1907 postupně ostatní tramvajové provozy – vyjma letenské dráhy – odkoupily a sjednotily do společné sítě. Především převzetí a elektrifikace sítě koňské tramvaje bylo mimořádně významnou událostí. Rozvoj tramvajové dopravy v Praze, která mnoho desetiletí tvořila základ městské opravy v Praze, byl rychlý, a v době, kdy se Praha stávala hlavním městem samostatného československého státu, měl městský dopravní podnik k dispozici již 359 motorových a 203 vlečných vozů. Meziválečné období obvykle nazýváme zlatou érou pražských tramvají. Přestože některé tratě byly i opuštěny, dosáhla v roce 1927 kolejová síť pražských elektrických drah svého stého kilometru. V roce 1936 se v pražských ulicích objevily dvounápravové jednosměrné motorové vozy, které předznamenaly blížící se změnu vozového parku, i když první moderní čtyřnápravová tramvaj systému PCC – typ TI (T1) byla představena až v závěru roku 1951. Šedesátá léta minulého století poznamenal nejen hromadný nástup legendárních tramvají typu T3, ale především prostupná modernizace tramvajové infrastruktury, která byla v padesátých letech zanedbávána. Vše se ale připravovalo na zásadní změnu systému pražské MHD, kterým byla zpočátku uvažovaná přestavba na síť podpovrchové tramvaje, vrcholící změnou koncepce a výstavbou prvních úseků metra. V roce 1974 pražské ulice opustily v pravidelném provozu staré dvounápravové tramvaje a byla dokončena velká výměna vozového parku, která trvala více než dvě desítky let. V počátcích provozu metra se zdálo, že tramvaje mají v Praze odzvoněno. Teprve závěr osmdesátých a začátek devadesátých let 20. století začal být pro tramvaje opět příznivý. Představy z devadesátých let o rychlém rozšiřování sítě se ale nepodařilo realizovat tak rychle a v takovém rozsahu, jak bylo zapotřebí. Přesto vzniklo několik významných tramvajových tratí: například Ohrada – Palmovka, Braník – Modřany a v neposlední řadě Hlubočepy – Barrandov. Současnost je pro tramvaje opět příznivá. Výrazně se modernizoval vozový park novými typy tramvají 14T a 15T a pokračují zásadní modernizace tramvajové sítě. Rozbíhají se stavby nových traťových úseků. V době, kdy vznikají tyto řádky, byla uvedena do provozu krátká, ale důležitá trať ke stanici metra Pankrác, staví se tramvajová trať Sídliště Barrandov – Holyně a byly provedeny stavební přípravy na některé budoucí stavby, jako je Dvorecký most. Přejme proto pražským tramvajím, ať se současné představy vedení hlavního města Prahy a Dopravního podniku hlavního města Prahy podaří co nejdříve uskutečnit. Tramvaje totiž mají v systému pražské městské hromadné dopravy své nezastupitelné místo. Speciální průvod k oslavám 130 let od zahájení elektrického provozu pojede v neděli 18. července 2021 po trase: Královka – Pražský hrad – Malostranská – Staroměstská – Palackého náměstí – Karlovo náměstí – Václavské náměstí – Masarykovo nádraží – Dlouhá třída – Letenské náměstí. Od 7:30 do 8:15 budou vozy vystaveny ve smyčce Královka a bude možné je vyfotit. Odjezd průvodu bude v 8:15 hod. Jízdenky se kupují předem na fanshopu dopravního podniku. Do průvodu se vydá také nejstarší evropská provozuschopná elektrická tramvaj „Křižík & Brožík“ ev. č. 18 z roku 1899, pojede v jeho čele. Tu zapůjčily bezplatně Praze do konce září příštího roku Plzeňské městské dopravní podniky. Po skončení oslav ke 130. výročí zahájení provozu první elektrické tramvaje v Praze i v celé České republice vzácnou tramvaj vystaví DPP v Muzeu MHD ve vozovně Střešovice. 13. července proběhla i další slavnostní akce spojená s tramvajemi. DPP pojmenoval další vůz po významné osobnosti pražské MHD, tentokrát po Františkovi Jansovi. Již devátá tramvaj 15T nese jméno další významné osobnosti pražské MHD - profesor Jansta patřil k největším osobnostem elektrické trakce v někdejším Československu. „ Základy tradice pojmenovávání tramvají 15T po významných osobnostech pražské MHD jsme založili 9. února 2017, kdy jsme pojmenovali první tramvaj, a to po bývalém zaměstnanci Elektrických podniků (předchůdce DPP) a olympijském medailistovi ve vzpírání Václavu Pšeničkovi. Následovaly tramvaje, které nosí jména takových veličin, jako František Křižík, František Ringhoffer IV. nebo František Pelikán. Po cca čtyřech a půl letech křtíme devátou pojmenovanou tramvaj, tentokrát po profesorovi Františku Jansovi, který se v období od 20. do 90. let minulého století zásadním způsobem zasloužil o rozvoj elektrické trakce v městské dopravě i na železnici a o výchovu nových odborníků, kteří obor v dalších desetiletích pomáhali rozvíjet. V roce, kdy si připomínáme 130. výročí zahájení provozu první elektrické dráhy v Praze i celé ČR, byla naše volba nasnadě ,“ řekl Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch a dodal: „ Profesor Jansa byl spoluzakladatelem první vysoké školy železniční v bývalém Československu, pozdější Vysoké školy dopravní v Žilině, která patřila mezi elitní technické vysoké školy. Do Prahy pomáhal prosadit trolejbusy i moderní čtyřnápravové tramvaje a prakticky žádný větší koncepční projekt se neobešel bez jeho účasti. V DPP se významně zapsala řada jeho žáků, jako odborně zdatných elektroinženýrů připravených řešit nejsložitější úkoly. I díky profesoru Jansovi patří Praha a ČR obecně ke světovým tramvajovým velmocem. Odkaz profesora Jansy dnes v DPP stále žije v rozvoji sítě metra, tramvajové dopravy i moderních silničních vozidel s elektrickým pohonem .“ Tramvaj 15T ev. č. 9298, jejíž domovskou vozovnou jsou Vokovice, ponese zvenčí i uvnitř speciální polep připomínající profesora Jansu. Výběr tramvaje ev. č. 9298 odkazuje na rok 1998, ve kterém profesor Jansa skonal. Podobně jako u předchozích osmi tramvají, i tato bude nosit nové jméno po dobu deseti let. Jako první DPP pojmenoval tramvaj ev. č. 9400 po Václavu Pšeničkovi. V roce 2017 následovaly další osobnosti ze síně slávy pražské MHD, tj. tramvaje pojmenované po košířském starostovi a podnikateli Matějovi Hlaváčkovi (ev. 9398), českém vynálezci a elektrotechnikovi Františkovi Křižíkovi (ev. č. 9391), designérovi Františkovi Kardausovi (ev. č. 9355) a Františku Pelikánovi, prvním „chefinženýrovi“ Elektrických podniků královského hlavního města Prahy, předchůdce DPP (ev. č. 9342). O rok později DPP pojmenoval tramvaj ev. č. 9278 po Eustachovi Mölzerovi, předsedovi Správní rady EP a veličině meziválečné pražské MHD. Vloni dostaly dvě tramvaje 15T nová jména po Františkovi Ringhofferovi IV., významném inženýrovi a zakladateli Ringhofferových závodů (ev. č. 9374) a Aloisovi Píblovi, řediteli elektrických drah v letech 1923 – 1941 (ev. č. 9280).

Po vítězství nad Anglií ve Wembley se italská fotbalová reprezentace vrátila na palubě autokaru Magelys, oficiálního autobusu, který doprovázel Azzurri od začátku turnaje.

Autokar, který dodal IVECO BUS italské fotbalové federaci FIGC, čekal na hráče po návratu z Londýna, kde italští hráči vyhráli finále evropského fotbalového mistrovství. Partnerství mezi IVECO BUS a FIGC trvá již sedm let. Značka podporuje národní fotbalový tým poskytnutím vozidel pro dopravu týmu a personálu. Autobus s nejlepším evropským týmem na palubě byl 12,8 metrů dlouhý Magelys, který je vybaven motorem IVECO Cursor o výkonu 380 k a je vybaven 48 sedadly. Uvnitř zajišťuje hráčům veškerý komfort, včetně nejmodernějšího audio-video systému, satelitního příjmu, ledničky, Wi-Fi a zásuvek. Společnost IVECO BUS opět podpořila tým Azzurri, tentokrát ve chvíli velkých emocí celé Itálie.

V pondělí 12. července 1971 vyjely první automobily na úsek dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi. Dnes jí projede za den u Prahy skoro 100 tisíc a u Brna 70 tisíc vozidel.

Přesně před 50 lety v pondělí 12. července 1971 byl slavnostně otevřen úsek dálnice D1 mezi Prahou a Mirošovicemi. „Dálnici tedy máme. Pravda, zatím ji přejedete dřív, než vykouříte jednu cigaretu. Ale už přitom můžete snít o tom, že jednou sundáte nohu z plynu až v Bratislavě,“ odvysílala před 50 lety o otevření prvních 23 kilometrů dálnice D1 Československá televize. Od té doby prošla „Dé jednička“ velkou proměnou a v posledních 7 letech bylo fakticky znovu postaveno za plného provozu 119 kilometrů brněnské dálnice, zbývajících 41 kilometrů stavaři dokončí do října. „ Naše nejvytíženější dálnice bude brzy jako znovuzrozená. Přes všechny těžkosti výstavby za plného provozu, omezení, kolony se dělníci konečně blíží do finále. Omezení mají zmizet o víkendu 2. a 3. října a cesta mezi Brnem a Prahou bude opět volná. Řidičům moc děkuji za trpělivost a stavebním dělníkům za vytrvalou práci ,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček. Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. září 1967 a 12. července 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Prahou a Brnem byl dokončen 8. listopadu 1980, kdy byl zprovozněn poslední úsek dálnice u Humpolce. V letech 1996 – 1999 se D1 rozšiřovala na šestipruhové uspořádání mezi Prahou a Mirošovicemi. Že je dálnice na hranicí své životnosti se vědělo minimálně od roku 2002. S kompletní obnovou D1 za provozu se začalo až 9. května 2013, kdy začaly stavební práce na úsecích Větrný Jeníkov–Jihlava a Lhotka–Velká Bíteš. Rozjezd modernizace D1 byl velmi pomalý. Začala v roce 2013 a termín jejího dokončení nebyl stanoven přesně. Ještě po zahájení modernizace v roce 2013 a 2014 se však vedla diskuse, jaká metodou má být D1 vlastně modernizovaná. Na konci roku 2015, kdy měla hotova polovina, byly hotovy 4 úseky (z 25) o délce 35 kilometrů z celkových 160 km. Už tehdy tedy bylo zcela jasné, že se to v roce 2019 nedá stihnout. Teprve po nástupu ministra dopravy Dana Ťoka (konec roku 2014) se práce na modernizaci D1 rozjely naplno. Aktuálně se modernizují 4 úseky na 41,5 kilometrech: o Hvězdonice-Mirošovice (úsek bude hotový v srpnu) o Koberovice-Humpolec (úsek hotový na přelomu září a října) o Velký Beranov-Měřín (úsek hotový na přelomu září a října) o Devět křížů-Ostrovačice (úsek hotový na přelomu září a října) Zmodernizováno je celkem 119 kilometrů z celkových 160 kilometrů Aktuální provoz na dálnici je na dopravniinfo.cz

Jako jeden z prvních dopravních veletrhů se vrací dánský Transport 2021. Proběhne 16. - 18. září v Herningu.

Pořadatelé slibují návštěvníkům novinky v dopravě, autobusech, autokarech, těžkých a lehkých nákladních vozech, přívěsech, nástavbách, IT, službách, dílenském vybavení, pneumatikách a příslušenství. Stánek si již rezervovalo více než 275 vystavovatelů , což z něj s plochou více než 80 tisíc m2 kryté plochy činí jeden z největších dopravních veletrhů. " Obecně cítíme velkou poptávku po osobním setkání, jsme velmi rádi, že v září můžeme vytvořit pro tento největší skandinávský veletrh dopravního průmyslu odpovídající prostředí ," říká Lars Meedom, manažer veletrhu. V Messecenter Herning se 16. - 18. září očekává rekordní účast.

Společný podnik tří partnerů předpokládá během pěti let vybudovat 1 700 zelených nabíjecích stanic pro nákladní vozidla a dálkové autobusy.

Tři přední výrobci užitkových vozidel podepsali nezávaznou dohodu o vybudování a provozování vysoce výkonné veřejné nabíjecí sítě pro bateriové elektrická těžká nákladní vozidla a dálkové autobusy po celé Evropě. Společným cílem je iniciovat a urychlit budování nabíjecí infrastruktury pro zvýšení důvěry zákazníků a podporu transformace EU na klimaticky neutrální dopravu. Dohoda je základem budoucího společného podniku v ekvivalentním vlastnictví tří stran s plánovaným zahájením své činnosti v roce 2022. Na instalaci a provozování nejméně 1 700 vysoce výkonných nabíjecích bodů v blízkosti dálnic a v logistických a cílových bodech plánují do pěti let investovat 500 milionů Eur. Počet dobíjecích bodů by se měl být časem s dalšími partnery a veřejnými financemi významně zvýšit. Budoucí společný podnik má mít vlastní korporátní identitu a sídlit v Amsterdamu v Nizozemsku. Budoucí společný podnik má umožnit realizaci Zelené dohody EU o uhlíkově neutrální nákladní dopravě do roku 2050 - a to jak zajištěním nezbytné infrastruktury, tak zaměřením na zelenou energii v dobíjecích bodech. Společná aktivita Daimler Truck, TRATON GROUP a Volvo Group chce vyřešit akutní potřebu vysoce výkonné nabíjecí sítě a podpořit provozovatele užitkových vozidel při přechodu na CO2 neutrální přepravní řešení, zejména na dlouhé vzdálenosti. Podle zprávy ACEA z května 2021 je nejpozději do roku 2025 potřeba zajistit až 15 000 nabíječek a až 50 000 nejpozději do roku 2030. Iniciativa tří partnerů je výzvou pro všechny ostatní subjekty v odvětví, vlády a regulační orgány, aby se zaměřili na rychlé rozšíření potřebné nabíjecí sítě a přispěli k dosažení cílů v oblasti klimatu. Jako jasný signál všem zúčastněným stranám bude nabíjecí síť současných tří partnerů otevřená a přístupná pro všechna užitková vozidla v Evropě bez ohledu na značku. Se zaměřením na potřeby zákazníků budou brány v úvahu různé aplikace. Rychlé nabíjení bude přizpůsobeno 45minutové době povinného odpočinku řidičů v Evropě a k dispozici bude i nabíjení přes noc. Partneři ve společném podniku, ale konkurenti ve všech ostatních oblastech Všichni tři partneři budou ve společném podniku vlastnit stejné podíly, ve všech ostatních oblastech si budou i nadále konkurovat. Založení podniku podléhá regulačním a jiným schválením, podpis dohody lze ale očekávat do konce roku 2021.

Zájezdová Karosa LC 957 z roku 1999 a vězeňská C 935.1036 vyrobená v roce 1997 jsou nově k vidění v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě.

Expozici Muzea českého karosářství spravuje Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě čtvrtý rok. Část expozice je věnovaná oboru karosářství obecně a část historii jedné z nejslavnějších karosářských firem u nás - Carrosserie Sodomka. Sbírka muzea se v uplynulých dnech rozrostla o dva exponáty vyrobené v pozdějším nově vzniklém podniku Karosa. Jedním je dálkový a zájezdový autobus Karosa LC 957 (HD 12) z roku 1999 s výrobním číslem 93. Autobusů typu HD 12 (LC 957 a jeho předchůdce LC 757) vzniklo ve vysokomýtské Karose v letech 1992-1999 celkem 97 kusů (v. č. 0 až 96). Druhým je eskortní vězeňský autobus Karosa C 935.1036 vyrobený v roce 1997. Ten byl do roku 2019 provozován Vězeňskou službou ČR ve Vazební věznici v Litoměřicích. Vůz má sloužit pro komentované projížďky po Vysokém Mýtě. 4. září se můžete přijet na historické vozy podívat na XV. Sodomkovo Vysoké Mýto . Zdroj: Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě (RMVM)

Iveco i přes složitý rok 2020 obhájilo počtvrté za sebou titul Podnik roku v kategorii nad 250 zaměstnanců. Ve Vysokém Mýtě vyrobilo 4 522 autobusů.

Společnost Iveco Czech Republic, a.s., potvrdila pozici mezi dlouhodobě nejúspěšnějšími firmami v českém autoprůmyslu. Za rok 2020 obhájila prestižní ocenění Podnik roku v kategorii nad 250 zaměstnanců, který tradičně uděluje Sdružení automobilového průmyslu. Do 23. ročníku této soutěže se zapojilo celkem 81 firem. V kategorii nad 250 zaměstnanců to bylo 53 subjektů, v kategorii menších firem 28 společností. Firmy byly posuzovány na základě ekonomických výsledků dosažených v loňském roce. Hodnocení bylo postaveno na klíčových kritériích jako jsou hospodářský výsledek před zdaněním, přidaná hodnota na pracovníka nebo tržby v přepočtu na zaměstnance. „ Přestože jsme titul Podnik roku získali již počtvrté v řadě, tento považuji za nejcennější. Rok 2020 byl totiž v důsledku pandemie nesmírně složitý. Naše firma se v dubnu a květnu zastavila na celých pět týdnů. Zbývající část roku byla ve znamení sobotních a svátečních směn, během kterých jsme doháněli ztracené směny. Nakonec se podařilo všechny objednávky splnit a dodat autobusy spokojeným zákazníkům. Toto ocenění proto patří především našim zaměstnancům za jejich úsilí, zákazníkům za jejich loajalitu a dodavatelům za profesionalitu, “ řekl David Kříž, generální ředitel společnosti Iveco Czech Republic. Iveco Czech Republic, a.s., prodávající své výrobky pod značkou IVECO BUS, vyrobila v roce 2020 celkem 4 522 vozů. IVECO BUS se v loňském roce stal lídrem na trhu autobusů v České republice a zároveň potvrdil pozici absolutního lídra v segmentu meziměstských autobusů díky nejúspěšnější evropské řadě Crossway, která se vyrábí ve Vysokém Mýtě. Iveco Czech Republic, a.s. má dlouhodobě zásadní význam pro českou ekonomiku díky významnému podílu na exportu. Je významným zaměstnavatelem v pardubickém regionu, kde zaměstnává téměř 4 000 osob a dalších zhruba 1 700 pracovních míst vytváří u českých subdodavatelů. V roce 2020 společnost obhájila stříbrnou příčku v soutěži Zaměstnavatel regionu 2020 v kategorii Zaměstnavatel roku do 5 000 zaměstnanců v Pardubickém kraji. IVECO BUS v České republice Závod ve Vysokém Mýtě je největším výrobním závodem IVECO BUS. Společnost Iveco Czech Republic, a. s., navazuje na více než 90 letou tradici výroby autobusů v tomto městě. Firma, známá od roku 1948 pod jménem Karosa, se již ve druhé polovině čtyřicátých let minulého století orientovala převážně na výrobu autobusů a je spojena s řadou úspěšných a dnes legendárních vozidel. Jedná se o typ 706 RTO, ale i o další řady ŠM, ŠL, ŠD, 700 a 900. Na tyto úspěšné typy navázala vozidla Crossway – nejúspěšnější meziměstský autobus současnosti. Výrobní závod doposud vyrobil více než 45 000 vozidel Crossway. Výroba dále zahrnuje vozidla typu Crossway Low Entry, Line, POP a PRO s různými typy motorů v mnoha výrobních modifikacích.