od spolupracovníka BUSportálu Jan Havíře. Před premiérou nejen seriálu Dopravní podnik a dokumentu Coach Progress 2006 třebíčsko-jaroměřických filmových nadšenců.

Premiéru "Filmy roku 2006" chystá "Veselý film" na 17. listopadu. Zájemci mohou vidět filmy rozmanitých žánrů: * Narkosvět * Vánoční koleda * Desatero příběhů kauboje *Dopravní podnik * Coach Progress 2006 * Pokud čtenáře BUSportálu tyto projekce zaujaly, obraťte se na vesely@tipmail.cz ... a teď už avizovaný rozhovor: Jan Havíř říká: "Rozhodl jsem se zúčastnit jednoho z natáčení společnosti "Veselý film", abych blíže poznal hlavního protagonisti Honzu Veselého – i jeho práci. Setkali jsme se v prostorách autobusové vozovny v Jaroměřicích nad Rokytnou, odkud pochází. Byl na místě jako první, a tak jsem využil půlhodinku volného času, než se sešli ostatní herci, abych mu položil pár otázek. Usadili jsme se stylově v jednom z odstavených autobusů Mercedes Benz, profesionálně mi nabídnul doma připravený čaj a sedl si připraven na moje otázky:" Jak jsi se k amatérskému filmu dostal? První myšlenka natočit amatérský film přišla někdy v deseti letech. Vybavení bylo ale drahé, takže první kameru (tehdy ještě analogovou) naši koupili až v roce 2001. Tenkrát jsem s partou kamarádů natočil krátkou detektivku. Jak se k tvému koníčku staví rodina? Občas brblou, ale podporují mě a fandí mi. Kolik z tvého volného času zabere natáčení a příprava filmů? Všechen. (smích) Práce s kamerou i zpracování záběrů je už docela náročná práce. Máš nějaký kurz nebo jsi se učil sám? Jsem samouk. Ale hodně cenných rad mi poskytli známí, kteří se také zabývají amatérským filmem a také lidé z televize. A co scénáře? S těmi ti někdo pomáhá? Scénáře si píšu sám. Mám jich celkem hodně, ale některé byly vysloveně „do šuplíku“. Ty ostatní jsem zrealizoval nebo se chystám zrealizovat. Jak se ti daří sehnat a udržet herce? Jsou to většinou kamarádi nebo spolužáci. Hodně se jich nadchne, že by si chtěli zahrát, ale jen málokdo vydrží, když zjistí kolik času a práce takové natáčení znamená. Někdo natočí jeden film a přestane ho to bavit. Ale jsou i tací, kteří se mnou spolupracují už víc jak pět let. Respektují tě herci jako režiséra? Poslouchají tě? Vše je založeno na dobrovolnosti. Kdo nechce hrát, nemusí. Ale ti, co hrají, poslouchají, jinak by to ani nešlo. Tenhle rozhovor je pro BUSportál, takže čtenáře asi bude zajímat, kdy došlo ke spojení tvé filmové tvorby s autobusy. Kdy tě poprvé autobusy oslovily? Pamatuji se, že ve druhé třídě jsem se chtěl stát řidičem MHD. Ten zlom ale nastal až v okamžiku, kdy jsem začal dojíždět na střední školu. Autobusem jezdím denně, znám se s řidiči, povídám si s nimi. A tak mě napadlo, že bych mohl svoje záliby spojit a natočit film s autobusovou tematikou. Tuším, že to bylo v roce 2004, kdy jsi natočil Linku, že? Ano. Zkusil jsem tenkrát oslovit ředitele společnosti TRADO-BUS s prosbou o povolení natáčení v autobusech i provozovnách jeho společnosti. Překvapilo mě, že odpověděl kladně a já mohl své přání uskutečnit. Natáčet v provozovně a na zastávkách je jedna věc, ale pořizovat záběry na palubě autobusu na lince je věc druhá. Jak se k přítomnosti kamery stavěli řidiči? Žádný z nich mě nevyhodil. Někteří říkali, abych si točil autobus a cestu, ale je ne. Jinak jsem se setkal s pochopením. Na mnoha záběrech ale řidiči vystupují – při řízení i při údržbě autobusu. Byli třeba nervózní? Ne, jsou to profesionálové. Přítomnost kamery prakticky nevnímali. Teď zrovna dokončuješ seriál Dopravní podnik. Můžeš o něm něco prozradit? Bude to pětidílný hraný seriál doplněný jedním dokumentárním dílem. Všechno z autobusového prostředí. Bude se jednat o každodenní zážitky z práce řidičů. Jsou to smyšlené události, nebo se zakládají na skutečnosti? Většina událostí se už někde někdy stala nebo se lehce mohou stát. Kolik ve filmu uvidíme herců? V hlavních rolích vystupují čtyři kluci a jedna holka – všichni jako řidiči. Pak je tam několik vedlejších rolí a zejména v dokumentu uvidí diváci také skutečné řidiče autobusů. A co „nějaká veselá příhoda z natáčení“ ? Určitě jich bylo víc. Jednou jsme třeba na autobusovém nádraží natáčeli scénu s takovým opilým pobudou. Sehnali jsme pár prázdných lahví od piva. Kolega, který opilce hrál, si obléknul příhodné oblečení, posadil se na nástupiště, obložil se lahvemi a zcela věrohodně předstíral podnapilého. Jako naschvál jeli zrovna v ten okamžik kolem policajti. Samozřejmě zastavili a hned chtěli vidět občanky. Docela dlouho jsme jim vysvětlovali skutečnou příčinu této situace. Nakonec alespoň zkontrolovali všechny láhve, zda jsou skutečně prázdné a pak teprve odjeli. Venku se začali scházet herci, takže bych tě nerad zdržoval od práce. Dovolím si tedy poslední otázku. Chtěl bys někomu prostřednictvím BUSportálu poděkovat? Nerad bych na někoho zapomněl, ale určitě panu řediteli Ing. Miroslavovi Petrů, dispečerovi Romanovi Kudláčkovi, řidičům (zejména panu Svobodovi) a všem, co mi pomáhají a podporují mě, hlavně rodině a kamarádům. A taky paní Braunové z BUSportálu za mediální podporu. (Děkujeme:-) Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěchů. Jan Havíř ( janhavir@seznam.cz ) / Foto Barbora Šťastná a BUSportál

Co všechno se dá vozit na motorce !!!

Děkuji svému kamarádovi Martinovi za opravdu inspirativní materiál.

Čo sa dalo vidieť na tohtoročnej špecializovanej výstave vo Viedni?

Autobusové highlighty Mercedes-Benz a Setra, ktoré boli prvýkrát prezentované na výstave úžitkových vozidiel IAA Nutzfahrzeuge v Hannoveri. Okrem toho: - Rozsiahla prezentácia jazdených autobusov všetkých značiek v jednom areáli, - Aktuálna servisná ponuka od OMNIplus /značka popredajných služieb pre Mercedes-Benz a Setra/. V nasledovnej fotoreportáži pohľad do výstavnej haly, k jednotlivým autobusom sa budeme vracať postupne.

(Volvo initiates a Traffic Accident Research Centre in China.)

Na BUSportálu vyšlo: Úspěchy autobusů Volvo v Číně - zakázka na 2000 autobusů pro Šanghaj. (CZ+EN) Společnosti Volvo Buses, Volvo Trucks a Volvo Cars zakládají právě "Traffic Accident Research Centre" v Číně. Aktivním výzkumem dopravních nehod pokračuje Volvo v získávání informací a expertíz v úsilí vyvíjet bezpečnější vozidla, zatímco současně chce přispěr k bezpečnější dopravě v nelidnatější zemi světa. Výzkum Volvo v oblasti nehod v místním provozu je na vysoké úrovni. V centru ve švédském Göteborgu odstartoval již v roce 1970 a spolu s lokálním působením v USA a Thajsku, vybudovalo Volvo databázi zahrnující detaily o okolo 40.000 nehodách. Mnohé vyvinuté bezpečnostní systémy byly uplatněny v automobilech, nákladních vozidlech a autobusechpo letech vývoje znalostí z výzkumu nehod. Několik příkladů - SIPS (Side-Impact Protection System) - zvyšující bezpečnost dětí v osobních vozech stejně jako deformační volant a FUPS (Front Underrun Protection System) - zamezení podjetí pod vozidlo a ESP (Electronic Stability Program) - zamezení převrácení zejména pro nákladní automobily a autobusy. Omezení nehod v nedávné době Počet nehod v Čině byl v roce 2003 přibližně 110,000. V minulých letech byl tento počet redukován na něco přes 100.000 - indikace, že intenzivní zaměření na bezpečnost přináší výsledky. Volvo chce nyní přispět k pokračování pozitivního trendu v Číně založením Výzkumného centra nehodovosti. Myšlenkou je, že místní výzkum provozu vozidel bude spolupracovat s místními organizacemi a univerzitami, zatímco základna zůstane ve Švédsku. Z TZ Volvo Bus Corporation, výběr a překlad BUSportál. Celý text v angličtině. Volvo initiates a Traffic Accident Research Centre in China Volvo Buses, Volvo Trucks and Volvo Cars are now setting up a joint Traffic Accident Research Centre in China. With its active traffic accident research, Volvo is continuing to acquire information and expertise in the drive to develop safer vehicles, while at the same time hoping to contribute to safer road traffic in the world’s most populous country. “We must gain more knowledge about the increasingly intensive Chinese traffic environment to ensure that our high-tech systems function optimally even there” , says P-O Boström, Director of Traffic Safety, AB Volvo. “The foundation of Volvo’s safety approach is that we should give all our customers the same high safety level, no matter which country they happen to be in.”  Volvo’s in-house traffic accident research is the best-developed in the automotive industry. From its centre in Göteborg, Sweden, starting in the early 1970s and with local operations in the USA and Thailand, Volvo has built up a unique database of facts including detailed information about almost 40,000 accidents involving more than 50,000 passengers. “Knowledge about what actually happens with the vehicle and its occupants in a collision has been an enormous asset in our product development over the decades”, says Ingrid Skogsmo, Director of Volvo Cars Safety Centre. “In recent years we have focused even more intensively on what happens during the final few seconds before the accident actually takes place. This has created better potential for devising preventive systems that help our customers avoid accidents”. Many of the safety systems that have been introduced into Volvo’s cars, trucks and buses over the years have been developed from the knowledge that Volvo’s accident research has gathered from actual traffic accidents. A few examples are the SIPS (Side-Impact Protection System), improved performance in frontal offset impacts and child safety equipment in passenger cars, as well as the deformable steering wheel and FUPS (Front Underrun Protection System) and ESP (Electronic Stability Program) for trucks and buses. Reduced fatalities in recent years The number of traffic fatalities in China was approximately 110,000 in 2003. In recent years, however, there has been a reduction to just over 100,000 – an indication that China’s intensified focus on traffic safety is beginning to bear results. Volvo now wishes to contribute to a continued positive trend in this vital area and aims to create a centre for traffic accident research in China. The idea is that local research encompassing cars, trucks and buses will take place in cooperation with local organisations and universities, while the operation’s foundation will remain at Volvo’s headquarters in Sweden. “We launched an accident research centre in Thailand’s capital Bangkok in 2003. The experiences we have thus far gained from that operation will now be used to quickly make this Chinese project highly efficient,” says Ingrid Skogsmo. Press Information Volvo Bus Corporation

"Lidé manažerovi lhostejné jednání vrátí." Alena Kozáková získala jako vůbec první personalistka v Česku titul HR manager roku.

Odborná porota ocenila zejména její aktivitu při reorganizaci výroby po změně vlastníka společnosti Karosa. HN: Vystudovala jste práva. Jak jste se dostala k personalistice? Do firmy Vagónka Studénka na Ostravsku jsem nastoupila jako podniková právnička. Tehdejší generální ředitel za mnou přišel po nějaké době s návrhem, jestli bych nechtěla spojit znalost pracovního práva s činností personalisty. Vzpomínám si, že má první reakce byla: To dělat nechci, nikdy. HN: Co změnilo váš názor? Nakonec jsem se do toho, obrazně řečeno, zakousla a začalo mě to moc bavit. Práce s lidmi je někdy velmi obtížná, vyčerpávající. A v rozvíjejících se firmách také hektická. Na druhou stranu je nesmírně zajímavá a vzrušující. Navíc teď, když jsem získala tohle významné ocenění - mám obrovskou radost. Ta práce stojí za to. HN: Co obnášela reorganizace výroby v Karose? Především sestavení úplně nových týmů, na kterých změněná výroba měla stát. Společnost totiž získali noví vlastníci, italská firma Iveco, která je součástí skupiny Fiat. Společným úkolem vedoucích ve výrobě a personalistů bylo mimo jiné vysvětlit lidem důležitost a nutnost chystaných změn. Ne tak, že to nařídil někdo shora. Ale aby je vzali za své a chtěli se na nich podílet. Poté jsme je těmi změnami museli provést a realizovat je. HN: Lidé nemají změny moc rádi. Šlo to bez problémů? Samozřejmě jsme naráželi i na odpor, nepochopení, nechuť. Ale v takových případech je na místě ochota a trpělivost personalistů i jednotlivých mistrů věnovat lidem potřebný čas. Naslouchat jim a vyjádřit se k jejich připomínkám a obavám. Proto chodíme do provozu, mluvíme s jeho manažery, s mistry i s dělníky. Společně se snažíme řešit problémy. HN: Nedělala zaměstnancům problém změna vlastníka? Tohle je vždy problém. Nastoupila jsem do Karosy v době, kdy se majoritním vlastníkem firmy stalo Iveco. Francouzský styl práce byl nahrazen stylem italským. Někteří ze zaměstnanců, kteří pamatují jako vlastníka francouzský Renault, tvrdí, že dříve se tu věci řešily pomaleji. Precizněji a ve větším klidu. Majitelé a vrcholoví manažeři Iveca kladou větší důraz na zavádění změn do výroby, rozvoj, vysoké tempo i pracovní výkony. Někteří lidé se cítí být pod tlakem. Jsou mnohdy vyčerpaní, unavení. HN: Jak může v takovém případě pomoct personální oddělení? Manažer příslušného útvaru by o tom měl s personalisty mluvit. Tedy pokud si se situací neví rady. HN: Co když si jen myslí, že si ví rady. Nebo situaci přehlíží? Dělat, že se nic neděje, je to nejhorší. Nebo když vyhrožuje, že za branou čeká dalších deset lidí. Ono to o těch zástupech za branami firmy většinou není, a to ani v případě Karosy, pravda. Zaměstnáváme lidi v profesích, kterých je spíše nedostatek. A kousek od nás jsou další automobilky, TPCA Kolín a Škoda v Kvasinách. Nabízejí pracovní příležitosti v podobných profesích. Takže jsem přesvědčena, že je v zájmu manažera či mistra, aby se pokusil problémy vyřešit k oboustranné spokojenosti. Ale chápu, že vedoucí jsou sami velmi vytížení. Může se stát, že tu nespokojenost, únavu zaměstnanců nevnímají, a tudíž neřeší. Jestli se ale lidé ozývají, že už opravdu nemohou, jejich výkony se horší, někteří odcházejí, je třeba to řešit. Chovají-li se manažeři lhostejně, sobecky, lidé jim to začnou vracet. Slušné, čestné a přímé jednání se vyplatí, jakkoli to může znít fádně. HN: Kromě prosazování komunikace existuje ještě jiná pomoc? Ano. Pravidelně monitorujeme stavy lidí na klíčových pracovištích. V případě kapacitních výkyvů zasahujeme ve spolupráci s příslušnými vedoucími. Někdy dočasně převádíme lidi z jednoho úseku na druhý, využíváme jejich další kvalifikace. Nebo si vypomůžeme agenturními zaměstnanci. HN: Mluvila jste o sestavení nových týmů. Vybírali jste lidi zvenku, nebo jste čerpali z vlastních zdrojů? Ze svých vnitřních zdrojů. Reorganizace s sebou přinesla mimo jiné snížení počtu mistrů. Z těch bývalých a z dalších personálních rezerv jsme vybrali mistry nové. Ti úspěšně prošli, abych tak řekla, prozkoumáním ze všech stran v rámci assessment centra, diagnostických testů, pohovorů a podobně. Vybrali jsme lidi kvalifikované, schopné vést tým a provést žádané změny. Společně s nimi jsme vybrali jejich pomocníky, "týmové experty" z řad dělníků. Ti věnují 20 procent pracovní doby administrativě a řízení lidí na příslušném pracovišti. Vybrali jsme i interní školitele, kteří pomáhají zaměstnancům s jejich problémy, a tím uvolňují ruce mistrům. HN: Co se stalo s mistry, kteří neuspěli? Někteří z nich jsou týmovými experty, jiní se vrátili mezi dělníky. Někteří firmu opustili. HN: Daří se vám udržet si lidi? Nemůžeme říct, že by nikdo neodcházel. Zaměstnanci, kteří jsou z nějakých důvodů unaveni, rozčarováni, odejdou. Je ale důležité se zeptat proč - tehdy se dá ještě jejich rozhodnutí zvrátit. Preventivně si hýčkáme zaměstnance výhodami. Vynakládáme finanční prostředky mimo jiné na doplňkovou zdravotní péči, rehabilitaci, masáže a podobně. Mnozí zaměstnanci totiž dělají fyzicky velmi namáhavou práci. Pak jsou tu obvyklé stravenky, týden dovolené navíc, podpora dětské rekreace, příspěvek na dopravu, půjčky na byt a tak dál. Skupinu mistrů mimo jiné čeká zpočátku příštího roku dvoudenní trénink v přírodě zaměřený na teambuilding. Slibujeme si, že se také ukáže, kdo a jak se v týmu či ve firmě cítí. Jak se změnila jeho role a co lze udělat s případnými negativními výsledky. HN: Jak přesvědčíte vedení firmy, aby věnovalo pozornost vašim programům pro zaměstnance? Manažer pro lidské zdroje musí mít důvěru a podporu generálního ředitele či předsedy představenstva, nejlépe i vlastníků. Právě oni by měli být na lidské zdroje orientováni. Jako velmi důležité vidím i "spojení" personalistiky s výrobou. Pokud je to firma, která má hmatatelný produkt, neměl by být problém ukázat, jak se na kvalitě výrobku odráží motivace zaměstnanců, dobré sestavení týmů, změna organizace práce. Personalisté by se měli pravidelně setkávat na pracovních poradách s vedoucími výrobních provozů či závodu. Pokud budou umět pomoci, bude jejich aktivita napříště určitě vyžadována. Mně osobně se také osvědčil, řekla bych, pokorně agresívní přístup. To jest trpělivé a vytrvalé nabízení nových způsobů zlepšování práce a postupů. A současně názorné prezentování výsledků, jakých lze zmíněnými cestami dosáhnout. Alena Kozáková (43 let) je ředitelkou pro lidské zdroje ve společnosti Karosa se sídlem ve Vysokém Mýtě. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity J.E.Purkyně v Brně. Osmnáct let pracovala ve Vagónce Studénka na Ostravsku. V Karose je od roku 2003. Před týdnem byla v prvním ročníku soutěže HR manager roku 2006 zvolena nejlepší personalistkou. Hospodářské noviny 6.11.2006 Kariéra Autor Karolina Švidrnochová. (BUSportál přebírá materiály HN s jejich souhlasem)

Ministr dopravy Aleš Řebíček ve čtvrtek řekl, že regionální autobusoví dopravci, kteří zajišťují základní dopravní obslužnost v krajích, by neměli platit mýtné. Naopak komerční dálkoví dopravci se podle Řebíčka mýtné budou muset platit.

PRAHA - Ministerstvo dopravy (MD) hodlá v parlamentu podpořit novelu zákona o pozemních komunikacích, která regionální dopravce od mýtného osvobodí. Novelu zákona inicioval Středočeský kraj a nyní je v parlamentu jako poslanecký návrh. Více na novinky.cz

* V Ústeckém kraji jezdí až na výjimky linkoví autobusoví dopravci. * Ústecký kraj pořizuje označníky pro jízdní řády nových autobusových dopravců. *

K dnešnímu dni dochází k dalším změnám v autobusové osobní dopravě, v regionu přibývají další linky veřejné linkové osobní autobusové dopravy. "K dnešnímu dni můžeme konstatovat, že po krizi vyvolané postupem DPÚK je poměr linek a spojů, které zajistil Ústecký kraj v poměru 94% ku 6% ve prospěch řádné linkové dopravy," konstatoval hejtman Jiří Šulc. Více na www.kr-ustecky.cz Na náklady Ústeckého kraje jsou v současné době na některých autobusových zastávkách v regionu zřizovány nové výlepové plochy pro vyvěšení jízdních řádů autobusových dopravců. Probíhá usazení přibližně 800 kusů zastávkových označníků, předpoklad je umístění přibližně 1 300 kusů do konce tohoto roku. "Noví dopravci budou námi zřízené označníky využívat a současně i přispívat na jejich údržbu," vysvětlil hejtman Jiří Šulc. Více na www.kr-ustecky.cz

Současnost a perspektiva výstavy očima BUSportálu. Autobusy, příslušenství, ekologie, dopravci, samosprávy a to všechno na podzim v Praze - to určitě smysl dává.

BUSportál zaznamenal podněty a připomínky a zaujímá k nim svoje subjektivní stanoviska. Honba za premiérami U každé výstavy a veletrhu trpí mediální sféra úporným zájmem o nejlépe světové premiéry. Pokud u autobusu jde o premiéru určenou i pro Česko a okolí, pak ji lze jen přivítat. Jinak je pro odbornou veřejnost cenná zejména možnost porovnání produkce i prostor k jednání, který v době výstavy má jak prodávající, tak zákazník. Proudící davy Symptomem úspěšné výstavy opravdu nejsou. Laická veřejnost a dětský zájem o autíčka sice průběh oživí, ale obchodně pouze odvádějí koncentraci. Opravdoví zájemci o autobusy z řad opravdu zanícených a vzdělaných laiků si cestu na výstavu najdou. Partneři naopak klid na jednání vítají a není jednoduché ani pro redakci BUSportálu nacházet momenty, kdy má vystavovatel čas na neformální diskusi. Plochy, vystavovatelé, exponáty - větší a více Bude bezesporu příjemné, pokud se Coach Progressu podaří naplnit třeba i celé Letňany a jinam než k expanzi nemůže koncepce výstavy směřovat. Výhodou soustředění expozic v jedné, byt rozlehlé hale, je sevřenost a kontakt lidí okolo autobusů. Redakce byla na výstavě 3 dny a pokud chtěla zachytit pokud možno poctivě vše včetně průběhu doprovodných programů a nezanedbat jednání s partnery BUSportálu, opravdu bylo co dělat. Tiskové konference Ty by se měly vrátit do prvního dne, jak je zvykem jinde. Méně je více a proto by konference měli pořádat jen ti, kdo opravdu vědí, o co jde, i za cenu, že si za pořádání TK připlatí. Rozmazlený novinář už čeká kromě tiskových materiálů také CD s podklady pro výstupy. Aby byl přibalen blok, tužka a další reklamní předmět, není pro profesionála vůbec nutné. Proč jenom autobusy Protože výstava, kde jsou autobusy vedle trucků, už tu je. Autobus je navíc jiné téma než kamión. Autobus je více individuální produkt a jeho zákazníky jsou jak dopravci, tak i cestující spolu se svými samosprávami. Navíc jsou autobusy narozdíl od nákladních vozidel opravdu úspěšným českým výrobkem. Tradiční vysokomýtská Karosa jako součást Irisbusu, dynamický SOR Libchavy a jeho partner pro CNG EKOBUS, nový výrobce TEDOM v Třebíči dokonce s českými motory i část výroby EvoBus v Holýšově - Česká republika se opravdu stává významným prvkem autobusového byznysu v Evropě. Minimálně Evropa si uvědomuje neúnosnost narůstající automobilové dopravy zejména v městských aglomeracích a hledá řešení i v hromadné silniční dopravě - samozřejmě na úrovni. Autobus si svoji výstavu určitě zaslouží. Coach Progress 2007 Určitě bude. Je to rok bez AUTOTECu, IAA a rok s BUSWORLDem. Proč by se novinky z Belgie nemohly přestěhovat po výstavě více na východ ... Důležité jsou zejména odezvy stávajících vystavovatelů a vůle těch ostatních, kteří stále mapují a osahávají terén a odhadují perspektivu projektu. Dlužno poznamenat, že pokud by všichni čekali a pozorovali, výstava se nebude konat nikdy. Přítomnost i těch, kteří nevystavují jako návštěvníků, byla ovšem velice milá. Velice se osvědčila spolupráce Coach Progress s dopravci a jejich asociací ADSSS, která by se mohla rozšířit nejen o další dopravce, ale i o kraje a obce. Pořadatelé navíc chtějí posílit tým o další profesionály. Coach Progress a lidé - KaLeIdOsKoP. * Na shledanou za rok *

BUSportál jako mediální partner avizuje materiály Dopraváku. Vybrané materiály uveřejňujeme. Dopravák 16/2006 .

Celobarevný čtyřstránkový Dopravák vychází dvakrát měsíčně v běžném roce, jedenkrát měsíčně o prázdninách a v prosinci. Z obsahu 17. čísla: Ve FTL Prostějov otevřeli moderní mycí linku pro kamiony a autobusy. BUS Slezsko Třinec: Další rozšíření IDS Společnost DONAK Vyškov 15 let na dopravním trhu. Nové servisní středisko pro autobusy Mercedes-Benz Na BUSportálu: Ze slavnostního otevření ServiceCenter Praha pro autobusy EvoBus. V Hannoveru uděleny prestižní ceny pro nejlepší užitková vozidla. Zlatá medaile z Plovdivu pro EKOBUS INTERCITY Plus. "Oldtimer" autobusy Mercedes-Benz a Setra v Praze. Na BUSportálu: 2 + 1 Old Timer Mercedes-Benz + Setra . Veteráni v ulicích Plzně Na BUSportálu nejlépe v rubrice Veteráni. Setkání s pletenou módou. Historie a současnost dopravy v publikacích viz www.mestskadoprava.cz

Mezi priority Strategie udržitelného rozvoje EU patří boj proti klimatickým změnám a řešení situace v oblasti dopravy . (Tisková zpráva Rady vlády pro udržitelný rozvoj.)

Praha, 1. listopadu 2006 - Za účasti zástupců finského předsednictví EU, Evropské komise i Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, významných odborníků a reprezentantů vlády, obcí a krajů, ale také nestátních neziskových organizací se včera v prostorách Lichtenštejnského paláce na pražské Malé Straně uskutečnilo již třetí Fórum pro udržitelný rozvoj [1]. Na setkání, které zahájil premiér a předseda Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) Mirek Topolánek spolu s ministrem životního prostředí Petrem Janem Kalašem, byly představeny základní přístupy klíčových resortů k udržitelnému rozvoji v ČR i postoj Evropské komise a předsednického Finska k této problematice na evropské úrovni. Senátor a předseda Výboru RVUR pro strategii Bedřich Moldan prezentoval současný vývoj aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR (SUR) [2]. Odpolední sekce přinesly také aktuální informace z regionů, měst a obcí. Fórum zahájil předseda vlády Mirek Topolánek. Seznámil účastníky s vlastním pohledem na udržitelný rozvoj, pro který je dle něho klíčová svoboda. „Jen svobodní lidé si nenechají ničit své životní prostředí a ve svobodné zemi mají možnost mu sami bránit,“ uvedl. Zdůraznil také roli podniků, obcí a regionů, které samy musí převzít iniciativu k udržitelnému rozvoji. obcí. Ministr životního prostředí Petr J. Kalaš, výkonný místopředseda RVUR, upozornil na skutečnost, že i přes významné úspěchy se životní prostředí v některých oblastech opět zhoršuje. Dvě třetiny obyvatel ČR jsou dnes například vystaveny nadlimitnímu znečištění ovzduší prachovými částicemi. „Abychom zastavili tento trend, je třeba snížit emise z dopravy a zvýšit energetickou efektivitu ekonomiky. Musíme využívat více obnovitelných zdrojů energie, podporovat inovace a lépe využívat ekonomické nástroje spíše než další regulace,“ zdůraznil Kalaš. Na závěr svého vystoupení vyhlásil sjednocující téma pro místní Agendy 21 pro rok 2007, kterým bude udržitelná doprava. obcí. Velvyslanec Finska v ČR Jorma Inki přiblížil účastníkům základní kroky, které jeho země podniká směrem k udržitelnosti svého rozvoje. Například vlastní strategii udržitelného rozvoje či vládní komisi pro udržitelný rozvoj (obdoba naší RVUR) má Finsko již od počátku devadesátých let 20. století. Připomněl také řadu podobností mezi ČR a Finskem a nabídl možnost spolupráce obou zemí při cestě k udržitelnému rozvoji, například v oblasti hospodaření se dřevem a lesnictví. obcí. Timo Mäkelä, ředitel sekce udržitelného rozvoje DG Environment Evropské komise, připomněl výsledky studie, zpracované pro britskou vládu (tzv. Sternovy zprávy), podle níž je hrozba klimatických změn významným ohrožením ekonomického rozvoje světa. „Ohrožují pětinu světového ekonomického bohatství, budou znamenat až 200 milionů klimatických uprchlíků,“ varoval Mäkelä. Připomněl také výsledky průzkumu Eurobarometru, podle nějž 85 % Evropanů považuje stav životního prostředí za stejně důležitý jako ekonomiku či sociální otázky a 65 % lidí říká, že politika ochrany životního prostředí má mít vyšší prioritu než ekonomický profit. Představil také revidovanou Strategii udržitelného rozvoje EU a její priority, mezi které patří boj proti klimatickým změnám a řešení situace v oblasti dopravy . Mezi další z celkem sedmi priorit patří například oblast energetiky či veřejného zdraví. „Udržitelný rozvoj má svůj smysl potud, pokud ho naplníme smysluplným obsahem. Nemůžeme zůstat u obecných proklamací, ale hledat konkrétní problémy a najít jejich řešení,“ řekl Mäkelä, čímž reagoval na některé své předřečníky, kteří tento koncept zpochybňovali. obcí. O přístupu podnikatelského sektoru k udržitelnému rozvoji mluvil zástupce Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Jürg Gerber. Rada sdružuje na 190 nadnárodních korporací s celkovým obratem přes 5 miliard dolarů, produkty některého z jejich členů si denně na světě koupí více než 3 miliardy lidí. Mezi její hlavní priority patří klimatické změny a snižování emisí skleníkových plynů, spotřeby energie či vody. Se Situační zprávou k SUR seznámil přítomné senátor Bedřich Moldan. Představil nový koncept Strategie, který počítá s větší úlohou indikátorů, jež by měly přispět ke konkrétním výstupům a lepšímu sledování naplňování priorit SUR. Novinkou by mělo být i stanovení určitých limitů pro jednotlivé oblasti, které by jasně řekly, co je a co není v určitém časovém horizontu udržitelné. „Naším cílem je tyto inovace zapracovávat již od ledna příštího roku tak, aby byla revidovaná SUR hotova v listopadu 2007,“ popsal nejbližší cíle Moldan. Situaci na úrovni OSN popsal Jiří Hlaváček, místopředseda výboru OSN pro přípravu zasedání Komise OSN pro udržitelný rozvoj (UN CSD) v roce 2007. I UN CSD považuje za prioritu oblast energetiky a klimatických změn. Hlaváček upozornil, že zatímco emise skleníkových plynů budou v Evropě postupně klesat, například v Číně či Indii bude trend obrácený a přinese další problémy. „Dělení na životní prostředí a ekonomický, případně sociální rozvoj je definitivně opuštěno. Světové společenství si uvědomuje, že životní prostředí i ekonomika a sociální oblast jsou součástí udržitelného rozvoje.“ Odpolední část Fóra byla rozdělena na tři paralelní sekce. První se věnovala tématu udržitelného rozvoje na úrovni EU. Udržitelný rozvoj v ČR a druhá situační zpráva k SUR byly náplní druhé sekce. Zde se vedla živá debata zejména nad sadou indikátorů, které mají měřit, zda se ČR jako celek blíží nebo naopak vzdaluje udržitelnému rozvoji. Třetí sekce se zabývala situací v regionech a obcích. Představila nástroje, nabízené Národní sítí Zdravých měst ČR a Pracovní skupinou pro místní Agendy 21 (MA21) při RVUR (např. sadu kritérií pro hodnocení MA21). Konkrétní zkušenosti představili zástupci města Vsetín (jedno ze dvou nejúspěšnějších při uplatňování MA21) a krajů Vysočina a Ústeckého. Poznámky: [1] Fórum pro udržitelný rozvoj svolává každoročně RVUR. Slouží k veřejné prezentaci práce Rady a veřejné diskusi nad jejími výsledky – další informace na stránce www.udrzitelny-rozvoj.cz . [2] Další podrobnosti ke Strategii udržitelného rozvoje ČR na www.udrzitelny-rozvoj.cz .