tramvaje ČKD T1 a ČKD T2. Vozy se představily v tramvajové vozovně na Slovanech.

Trolejbus ŠKODA 9Tr č. 323 z roku 1979 se do Plzně vrátil i díky jednomu z členů Škoda – Bus klubu Plzeň, Karlu Šplíchalovi, který s jeho renovací začal - vozidlo bylo před tím i "open air" exponátem ve zručském Muzeu letecké a vojenské techniky Karla Tarantíka. Tramvaj ČKD T1 je původní plzeňský vůz s evidenčním číslem 121, vyrobený v roce 1956. Plzeňáci si ho pamatují v donedávna modré barvě - ta pochází z doby, kdy byl zachráněn za pomoci plzeňských nadšenců a modrá "šmoulí" byla barva pro radost dětí. Tramvaj ČKD T2 č. 133 z roku 1958 se PMDP, a.s. podařilo získat od dopravního podniku města Liberec. V PMDP tak zvýšili počet historických vozů na čtyři. Spolu s exponáty Muzea dopravní techniky ČSAD autobusy Plzeň, Muzea dopravy ve Strašicích a jednotlivými vozy u soukromých sběratelů či sdružení se plzeňský region výrazně "vylepšil". Je chvályhodné, že jak velké společnosti, tak i soukromí sběratelé opatrují a renovují tato vozidla pro radost všech i s tím, že se tyto investice čistě ekonomicky nikdy nemohou zcela vrátit. Obrazově jsme nyní dali prostor tramvajím, ale ještě jeden samostatný materiál dostane o víkendu trolejbus. S tím se můžete o historickém víkendu svézt: Podrobnosti k mimořádnému provozu historických linek PMDP Oslavy 70 let trolejbusů v Plzni pokračují. 12.6. se v prostoru Škodovky Nově rekonstruovaný trolejbus Škoda 9 Tr se jel zkušebně projet Plzní První snímky z trolejbusové vozovny PMDP v Cukrovarské ulici.

Přehlídka "v pohybu" - 5. část. Fotografie od Jana Marka.

Tímto končí zdánlivě nekonečný seriál z materiálů Jana Marka. Následovat ovšem bude další pokračování, a to přehlídka v pohybu v krajině objektivem Karla Němce, se kterou začneme o víkendu. Možná, že ještě na závěr uvedeme ještě všehochuť zajímavých dosud nezařazených fotografií. Přehlídka byla opravdu velkolepá, počasí pro fotografování úžasné a hlavně fotografové byli neúnavní, systematičtí a s citem pro vozidla (snad jsme výřezy kvůli velikosti zobrazení na BUSportálu nic nepokazili). A hlavně: chtěli se s námi o tu krásu podělit. Děkujeme. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru I. s informacemi Jana Marka Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru II. Intermezzo: Setře k šedesátinám: Milníky v historii značek Kassböhrer a Setra Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru III. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru IV. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru V. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru VI. Technik Museum Sinsheim und Speyer

spolu s poslední sérií podrobnějších dílčích záběrů z představení v Mannheimu. Detailní tiskový materiál ke stažení (CZ + EN)

Fotoreportáž Citaro po kouscích můžete brát třeba jako ilustrace k detailní tiskové zprávě. Možná není od věci připomenout, že počáteční záběry ukazují to, co se vyrábí v Holýšově. Více než třicetistranovou podrobnou tiskovou informaci dáváme k dispozici kompletní. Jako bezpečnostní posun zdůrazňujeme využití bezpečnostního systému ESP - vůbec poprvé u městského vozu. Nové_Citaro_CZ.doc New_Citaro_EN.doc Nové Citaro, 2dveřové/ 3dveřové v provedení městský a linkový autobus Délka: 12 105 mm Šířka: 2 550 mm Výška: 3 009 mm až 3 180 mm (v závislosti na vybavení) Přepravní kapacita celkem: 104 až 106 (podle provedení, svislý/ležatý motor) Z toho míst k sezení 26 příp. 32 Z toho míst k stání 78 příp. 74 Ležatý motor: OM 906 hLA, 210 kW (286 PS), Euro V/EEV Zdvihový objem: 6 370 cm3 Max. točivý moment: 1 120 Nm při 1 300/min Počet válců/uspořádání 6/ v řadě Převodovka: VOITH DIWA 5.0, 4stupňová Přední náprava: ZF, nezávislé zavěšení kol Svislý motor: OM 926 LA, 210 kW (286 PS), Euro V/EEV Zdvihový objem: 7 200 cm3 Max. točivý moment: 1 120 Nm při 1 300/min Převodovka: VOITH D 854.3, 4stupňová Svislý motor: OM 457 LA, 220 kW (299 PS), Euro V/EEV Zdvihový objem: 11 967 cm3 Max. točivý moment: 1 250 Nm při 1 100/min Převodovka: Automatická převodovka ZF Ecolife, 6stupňová Citaro G (kloubové), 3dveřové/4dveřové v provedení městský a linkový autobus Délka: 18 095 mm Šířka: 2 550 mm Výška: 3 009 mm až 3 180 mm (v závislosti na vybavení) Přepravní kapacita celkem: 156 až 159 (podle provedení, svislý/ležatý motor) Z toho míst k sezení 37 příp 47 Z toho míst k stání 119 příp 111 Ležatý motor: OM 457 hLA, 220 kW (299 PS), Euro V/EEV Zdvihový objem: 11 967 cm3 Max. točivý moment: 1 250 Nm při 1 100/min Počet válců/uspořádání 6/ v řadě Převodovka: Automatická převodovka VOITH DIWA 5.0, 4stupňová Přední náprava: ZF, nezávislé zavěšení kol Svislý motor: OM 457 LA, 260 kW (354 PS), Euro V/EEV Zdvihový objem: 11967 cm3 Max. točivý moment: 1 850 Nm při 1 100/min Převodovka: Automatická převodovka ZF Ecomat, 6-stupňová New Citaro - Nové Citaro: Pokračujeme

Lukáš Kučera nám ho vyfotografoval.

Děkujeme a slibujeme další záběry. 9.6. dopoledne uveřejníme paralelně s probíhající mediální premiérou v tramvajové vozovně na Slovanech nedávné BUSportálové snímky z doudlevecké vozovny a během odpoledne pak ty ze Slovan. Zítra je vůbec den ve znamení historických vozů. Shodou okolností představí na CANu médiím v rámci pravidelné tiskové konference po poledni ČSAD autobusy Plzeň nově rekonstruovaný vlek Karosa D4.

můžeme se však těšit i na renovaci autobusu.

V soukromém muzeu Vladimíra Léhara ze Zvole u Mohelnice se nachází mnoho nepřehlédnutelných skvostů. Příznivci autobusových veteránů se těší na to, až přijde na řadu renovace historického autobusu Büssing. Renovátor má již promyšlen postup prací, připraveny jsou všechny součástky. Začátek prací na autobusu Büssing je plánován po ukončení renovace nákladního automobilu téže značky. Obě dvě vozidla jsou vzácné modely. Prohlídka muzea a renovační dílny je nezapomenutelný zážitek pro každého veteránistu . Každý musí smeknout před uceleností sbírky a precizním řemeslným zpracováním. Věříme, že se s Vladimírem Léharem v co nejkratší době setkáme při nějaké veteránské akci . www.leharmilitaryvehicles.cz

Přehlídka "v pohybu" - 4. část. Fotografie od Jana Marka.

Snímky jsou řazeny tak, jak byly pořízeny. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru I. s informacemi Jana Marka Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru II. Intermezzo: Setře k šedesátinám: Milníky v historii značek Kassböhrer a Setra Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru III. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru IV. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru V. Technik Museum Sinsheim und Speyer

objektivem (pan) a mřížková statistika.

Z 12. ročníku srazu českých historických autobusů podruhé Lešany 2011 objektivem Mikuláše Pelíška Tím bychom mohli letošní 12. sraz českých historických autobusů pořádný Klubem českých historických autobusů - RTO Klubem uzavřít, pokud tedy někdo nevyjádří výraznou touhu po řadě Š z profilu ... Děkujeme (pan) za fotografie a systematičnost.

Přehlídka "v pohybu" - 3. část. Fotografie od Jana Marka.

Snímky jsou řazeny tak, jak byly pořízeny. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru I. s informacemi Jana Marka Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru II. Intermezzo: Setře k šedesátinám: Milníky v historii značek Kassböhrer a Setra Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru III. Ze srazu historických autobusů v německém Sinsheimu a Speyeru IV. Technik Museum Sinsheim und Speyer

S posledním městským Ikarusem 280.08 původem z Tábora se zúčastnil i sběratel Milan Jiroš.

Milan Jiroš napsal: Löbau je město v jihovýchodním Sasku, v saské části Horní Lužice. Je sídelním městem zemského okresu Görlitz. Právě toto místo bylo organizátory z „Freundeskreis Ikarus“ zvoleno ke 2. setkání autobusů Ikarus v Německu. První premiérové setkání se konalo v roce 2009 v Erfurtu. O uplynulé sobotě 28.května se sjelo na půdu regionálního autobusového dopravce KVG Dreiländereck mbH, Zittau v Löbau 17 autobusů různého stáří a typového provedení bývalého světoznámého výrobce Ikarus. Historická vozidla převážně německých dopravních společností a soukromých subjektů doplnil i příjezd Ikarusu 266 z neuvěřitelně 859km vzdáleného maďarského Polgáru. Polští kolegové dorazili s článkovým vozem 280.26 z Poznaně a s nejmladším účastníkem – nízkopodlažním Ikarusem 411 roku výroby 1995 z Varšavy. Od nás dorazil poslední Ikarus 280.08, se kterým jsme se rozloučili v pravidelném provozu v roce 2007 v Táboře. Nejstarším veteránem byl Ikarus 311.51 společnosti Böhmes Gesellschaftsfahrten z Drážďan. Po vlídném přijetí a dopolední prezentaci vozidel na základně místního dopravce KVG Dreiländereck následovala všemi očekávaná spanilá jízda po Löbau a nejbližším okolí. Nutno podotknout, že hladký průjezd a ucelenost celé kolony ve městě, včetně uzavření jedné z komunikací pro účely fotografování, perfektně zajistila místní policie. Spanilá jízda byla za velkého zájmu přihlížejících místních obyvatel a návštěvníků zakončena příjezdem do historického jádra Löbau na náměstí Altmark, kde se vozy seřadily pro další prezentaci. Celé odpoledne bylo vtipně moderováno panem Royem Glasserem, který všechny vozy a majitele představil a za účasti pana starosty Buchholze byl předán čestný pohár maďarskému účastníkovi za překonání největší vzdálenosti. V podvečer se historické Ikarusy přesunuly opět na půdu místního dopravce a pro účastníky byl připraven program s živou hudbou v místním pivovaru. Závěrem patří poděkování všem účastníkům, organizátorům, městu Löbau a místním sponzorům bez nichž by se takto vydařená akce nekonala. Po celou dobu panovala vynikající nálada a počasí. Už teď se můžeme těšit již na 3. setkání v roce 2013. Seznam prezentovaných vozů (info převzato od organizátorů z Freundeskreis Ikarus): 1 Ikarus 263.01 1990 KVG Dreiländereck mbH, Zittau LÖB-NV 66 2 Ikarus 280.02 1990 Chemnitzer Verkehrs-AG, Chemnitz C-NV 264, Wagen 335 (Nennung durch Arbeitsgemeinschaft Straßenbahnfreunde Chemnitz e.V., Chemnitz) 3 Ikarus 311.51 1969 Böhmes Gesellschaftsfahrten, Dresden DD-MB 769 H 4 Ikarus 55.52 1969 Helke & Wolf GbR, Callenberg Z-IK 55 H 5 Ikarus 66.62 1972 Dresdner Verkehrsbetriebe AG, Dresden DD-VB 1972, Wagen 160 (Nennung durch Historische Kraftfahrzeuge des Dresdner Nahverkehrs e.V., Dresden) 6 Ikarus 250.53 1973 Omnibusbetrieb Quitzk, Kolkwitz CB-04132 (Kurzzeit-Kennzeichen) 7 Ikarus 255.72 1978 F. Winter/R. Völckel, Saalfeld SLF-IK 78 H 8 Ikarus 266.25 1986 (privat), Polgar (HU), ex Kapos Volan Zrt., Kaposvar (HU) P-02371/11 (HU) 9 Ikarus 260.02 1988 Dresdner Verkehrsbetriebe AG, Dresden DD-VK 402, Wagen 401 204-5 (Nennung durch Historische Kraftfahrzeuge des Dresdner Nahverkehrs e.V., Dresden) 10 Ikarus 260.43 1988 KVG mbH Börde-Bus, Oscherleben BK-IK 260, Wagen 17 11 Ikarus 260.43 1989 Erfurter Verkehrsbetriebe AG, Erfurt EF-NM 64, Wagen 314 (Nennung durch Freundeskreis Ikarus) 12 Ikarus 280.03 1988 D.Jaschen, Byhleguhre, ex KVG Dreiländereck mbH, Zittau, ZI-V 856 B-0416 (Kurzzeit-Kennzeichen) (Nennung durch Buspage Berlin/S.Soujon) 13 Ikarus 280.26 1986 Miejskie Zaklad Komunikacye (MZK), Poznan PO-6172H, Wagen 1545 (Nennung durch Klub Milosnikow Pojazdow Szynowych (KMPS), Poznan) 14 Ikarus 280.08 1988 M. Jiros, Praha (CZ), ex Comett Plus, Tabor (CZ), ex CSAD, Strakonice (CZ) 8S3 2237 (CZ) 15 Ikarus 280.03 1989 L. Cürten, Ronneburg, ex PNVG Merseburg-Querfurt mbH, Merseburg, MER-LW 48 Z-04047 (Kurzzeit-Kennzeichen) 16 Ikarus 411.08 1995 Klub Milosnikow Komunikacji Miejskiej Warszawie (KMKM), Warszawa WJ 75 V (PL), Wagen 6550 17 Ikarus 250.67 1989 Regionalverkehr Erzgebirge GmbH, Annaberg-Buchholz HC-0644 (rot), Wagen 13/8706 (Nennung durch Kraftomnibus e.V., Mittweida) Poděkování nejen za fotografie, ale i za podrobné, velmi dobře "kopírovatelné" popisky.

Testovací turné začalo 1.6.2011 v Českých Budějovicích a bude pokračovat do 25.6.2011 postupně ve Strakonicích, Táboře, Kroměříži a Brně. Ve Zlíně bude k vidění v době Dne otevřených dveří 18.6.2011. Harmonogram . Informace nejen z kongresu Electromobility.

Redakce BUSportálu se účastnila prvního dne kongresu. Ten se v návaznosti i na loňskou konferenci zaměřoval hodně na individuální dopravní prostředky, kde tuto pokračující tendenci potvrdil ČEZ. Příjemným momentem byla prezentace E.ON. Tato společnost si podporu elektrobusů vzala za svou. Tématu E.ON a elektrobusy se proto věnujeme podrobněji. Petr Koláček ze společnosti E.ON považuje nástup elektrobusů do městské dopravy za správné řešení: "Jasnou výhodou elektrobusů je jejich značný přínos v oblasti ekologie. Provozem totiž nevznikají naprosto žádné lokální emise. Tím se nemůže pochlubit ani provoz na stlačený zemní plyn (CNG). V dlouhodobém výhledu tedy nemá v tomto směru elektrobus konkurenci a stává se tak ekonomicky optimální investicí do ekologické MHD." E.ON propaguje elektrobus od společnosti SOR Libchavy, který má dojezd 140 km při max. vybití baterie na 30 procent. "Pomocí tří rychlonabjecích cyklů lze ale dosáhnout dojezdu dvojnásobného, tedy 280 kilometrů. Tím je elektrobus plnohodnotnou náhradou stávajících dieselových autobusů. To ale vyžaduje instalaci rychlonabíjecí stanice. Z tohoto důvodu si nasazení elektrobusů dovedu představit v městské a příměstské dopravě," říká Petr Koláček a dodává: "K porovnání nákladů s provozem dieselových vozidel je třeba si uvědomit, že elektrobusy v České republice jsou vyrobeny pouze v několika exemplářích. Pokud srovnáváme celkové náklady přepočtené na jeden kilometr, pak podle zkušeností z DP Ostrava jsou tyto náklady u naftového autobusu 28,8 Kč/ km, u elektrobusu 31,9 Kč /km. Celkové náklady u trolejbusu uvádí DP Ostrava 41,5 Kč/km. V případě sériové výroby a poklesu ceny vozidla je tedy elektrobus vítězem." Energetická společnost E.ON podporuje bezemisní elektrobusový provoz: vyšší pořizovací cena je následně kompenzována nižšími provozními náklady. S elektrobusy E.ON počítá i v rámci chytrých elektrických distribučních sítí tzv. smart grids. Ty dokážou inteligentně integrovat chování všech uživatelů této sítě, jak výrobce, tak spotřebitele. Účelem je efektivní dodávka udržitelné, ekonomické a bezpečné elektřiny. "Elektromobilitu považujeme za nedílnou součást těchto chytrých sítí. Nezbytným aspektem je vzájemná interakce mezi elektromobily – nabíjecí infrastrukturou a Smart Grid. Elektromobily a jejich baterie lze využít nejen pro akumulaci elektrické energie, ale i její zpětné dodávky do sítě. Toto tzv. řízené nabíjení/ vybíjení musí být kompromisem mezi potřebami uživatelů elektromobilů a požadavky provozovatele distribuční, případně i přenosové soustavy. To v budoucnu přispěje především k vyrovnané bilanci a efektivnějšímu využívání sítě, " vysvětluje Petr Koláček. Rozšíření elektrobusů v MHD je v současnosti velmi nízké. "Energetická společnost E.ON si vzala za úkol přinášet svým zákazníkům výhodná řešení v oblasti šetrné mobility. Elektrobusy jsou podle nás ekonomicky optimálním řešením pro ekologickou MHD. Naším úkolem je tedy nyní elektrobusy dostat do ulic. V průběhu června tohoto roku proběhne velké testování elektrobusů ve vybraných městech na našem distribučním území. Pevně věříme, že se nám podaří přesvědčit zástupce municipalit a MHD, že elektrobus je pro jejich města a občany tou nejlepší volbou. Předpokládám tedy, že podíl elektrobusů vzroste již letos a v dalších letech výrazně poroste, " uzavírá Petr Koláček. Harmonogram 1.-7.6.2011 testování v Českých Budějovicích 9.-11.6 testování v běžném provozu v Strakonicích 13.-15.6. testování v běžném provozu v Táboře 18.6. DP Zlín (den otevřených dveří, akce SOR) 19.-20.6. testování v běžném provozu v Kroměříži 21.-25.6. testování v běžném provozu v Brně