v centru Scania v Chrášťanech: SCANIA OmniExpress H a SCANIA Irizar i4 L

Autobus "i4" vyráběný ve spolupráci Scanie se španělským nástavbářem Irizar se už v Česku zabydlel - verzi M mají v Břeclavi (BORS) a H v Českých Budějovicích (ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s.) . 10.5.2009:Nadčasový autobus SCANIA Irizar i4 L v testovací verzi projíždí Evropou. V prvním materiálu z návštěvy v Chrášťanech proto představíme autobus zcela nový s zatím neznámým designem SCANIA OmniExpress H a k "i4" se vrátíme. Konkrétní autobus SCANIA OmniExpress H je majetkem českého zastoupení Scania a je určen pro českého ev. slovenského zákazníka. Autobus jsme si mohli na krátké trase z Chrášťan přes Rudnou a po dálnici přes Zličín nazpět vyzkoušet. Ovládání autobusu je standardní, přístrojová deska přehledná a ukazatele na ní volitelné podle potřeby řidiče. Jako řidiče mne nadchla převodovka Scania GR875R s ovládáním ComfortShift. Pokud dáme stranou automatické převodovky či mechanické převodovky s řadicími automaty, je toto to nejpříjemnější, s čím jsem se u řazení setkala. Převodovka má 7 stupňů lehounce blízko sebe zařaditelných. Rychlostní stupeň se zobrazuje na displeji spolu s eventuelním dalším rychlostním stupněm, který si řidič předvolí v očekávání změny rychlosti a realizuje následně sešlápnutím spojky. Při další jízdě s novinářskou posádkou a řidičem profesionálem, Bo Erikssonem ze Švédska, si autobus snadno poradil i s užšími silnicemi. Autobus může být používán jak na meziměstskou dopravu nejlépe při delších trasách a pro svůj charakter autokaru může být využit i na delší cesty zájezdového typu a tím být pro dopravce vozidlem pro všední den i víkendy. Severský design vycházející z řady Omni narozdíl od irizarové řady není prvoplánově španělsky líbivý, je na něj třeba si zvyknout. Autobusy Scania řady Omni můžeme vidět u společnosti Veolia Transport Teplice . Dagmar Braunová Specifikace autobusu SCANIA OmniExpress H Typ autobusu: meziměstský autobus třídy II. Délka autobusu: 11.990 mm Výška autobusu: 3.250 mm (bez klimatizace), 3.400 mm (s klimatizací) Šířka autobusu: 2.550 mm Rozvor náprav: 5.900 mm Přední / zadní převis: 2.695 / 3.395 mm Obsaditelnost: 47 + 1 Podvozková část Scania: K340 EB4x2 Motor: DC12 10 340, 12-ti lirový 6-ti válec, HPI, max. výkon 250 kW (340 HP) při 1800 ot./min. max. točivý moment 1700 Nm při 1100-1350 ot./min., technologie EGR (bez aditiv) Převodovka: Scania GR875R s ovládáním ComfortShift Převod zadní nápravy: 2,92 Pneumatiky: Michelin 295/80 R22,5

Jízda autokaru z roku 1973 následovala ihned po premiérové jízdě soupravy RTO - Jelcz.

Na těchto fotografiích byla zachycena i věrná Bára. Pokud není nikdo doma, veterány spolehlivě ohlídá. Malebné zákoutí bdeněveské návsi s historickým statkem je natolik fotogenické, že jsme se spokojili se záběry z výjezdu. RTO - Jelcz fotovýlet z Bdeněvsi přes Město Touškov do Újezdu nade Mží a zpět. Zastávkománie. Újezd nade Mží a pozvánka na fotovýlet RTO s vlekem.

Zatiaľ len na BUSportále tohtoročná NOVINKA ISUZU na autobusovom trhu.

Predpokladá sa, že importér vozidiel ISUZU pre SR a ČR-spoločnosť TURANCAR tento nový, deväťmetrový mestský model ISUZU CITIMARK - predstaví už na tohtoročnom jesennom Autosalóne v Nitre. V krátkosti si priblížime technické parametre vozidla: Autobus s maximálnou dĺžkou 9 017 mm bude poháňané štvorvalcovým motorom Isuzu model 4H K1-TC S (EURO 5), Common rail, Turbo Intercooler, s výkonom: 637 Nm 1600 rpm, max. krútiacim momentom: 151 kW (205 HP) 2600 rpm, vybavené šesťstupňovou prevodovkou. Maximálna hmotnosť vozidla predstavuje 6860 - 7500 kg. Vozidlo dosahuje rýchlosť 102 km/h (vybavené je obmedzovačom rýchlosti). Pérovanie vozidla je vzduchové, je možná aj verzia s prednými listovými pružinami, na obidvoch nápravách sú kotúčové brzdy. Objem palivovej nádrže je 196 litrov. Vozidlo je postavené na kolesách o rozmeroch pneu 265/70R19,5. Vozidlo ponúka širokú škálu variantov kapacity pre cestujúcich: 17 (sediacich)+55 (stojacich) 18 (sediacich)+52 (stojacich) 19 (sediacich)+49 (stojacich) 20 (sediacich)+47 (stojacich) 21 (sediacich)+45 (stojacich) 22 (sediacich)+42 (stojacich) 23 (sediacich)+41 (stojacich) 25 (sediacich)+35 (stojacich) Je zrejmé, že z týchto variantov bude možné vybrať vhodné vozidlo či do mestskej prevádzky, tak aj pre prímestskú dopravu. Pokiaľ importér zachová pomer ceny ku kvalite ako pri súčasnom modeli ISUZU Turquoise, dostane sa na slovenský a český trh vážny konkurent pre vozidlá SOR a Irisbus v tejto veľkostnej triede.

Ve společnosti reprezentativních osobních automobilů.

Fotografa zřejmě osobní automobily zajímaly více, a tak se na snímek už nevešel tahač Škoda RTTN. Děkujeme za zaslání elektronické podoby pohlednice.

Soupravě to na úzkých silnicích opravdu slušelo.

Pro vlek Jelcz to byla jízdní premiéra po rekonstrukci. Jak řekl Václav Prokopec, byla to taková malá generálka před Lešany. Vlek je bez sedaček - do budoucna není vyloučeno, že se do něj zase vrátí. Zatím bude využíván jako spací přívěs pro výletníky i pro převoz jízdních kol. K tomu bude dovybaven v nejbližší době skládacími lehátky a uchycením kol. Souprava se chystá 23.5.2009 brzy ráno z Plzně do Lešan a odpoledně zpět. Pokud má někdo zájem, rádi ho za poděkování svezou. Kontakt na Václava Prokopce získáte v redakci BUSportálu. Zastávkománie. Újezd nade Mží a pozvánka na fotovýlet RTO s vlekem. Na nedělní návštěvě RTO CLUBu PLZEŇ v Bdeněvsi.

v rámci akce IFA Treffen . Dvě autobusové IFA soupravy, mnoho vozů Ikarus a další krásné "velké volanty".

Fotografie jsme dostali od Standy Červeného už v sobotu dopoledne. Proto BUSportál velice mrzí, že jsme se právě o toto víkendu dostali do neshody s naší databází přemírou dat bez šance nápravy ze strany webhostingu ve dnech volna, a tak nemohli na setkání upozornit ještě v čase jeho konání.

autokarem Škoda 706 RTO LUX s majitelem Janem Kuklou za volantem.

Podle sdělení řidiče proběhl "zájezd" bez komplikací a po krásném slunečném dni se autobus s cestujícími rozloučil na minutu přesně v podvečer na Roztylech. Z toho, že to nebylo poprvé, kdy byl Škoda 706 RTO LUX na linku nasazen pro radost milovníků historických autobusů, usuzujeme, že se do Týna nad Vltavou "ertéóčkem" zase někdy pojede. Za vyčerpávající fotoreportáž, ze které nebylo snadno pro velké množství krásných záběrů vybrat, děkujeme Janu Kurkovi.

Setkání k vyhodnocení výsledků dosažených v rámci projektu Connect Domain. Prezentace ROPID.

V rámci části Program 4 – Informační systémy pro cestující byl prezentován podprogram 4.6: „Akustický, orientační a informační systém pro nevidomé a slabozraké“ a „Informační stojany s možností využití pro nevidomé a slabozraké “. BUSportál získal od ROPID ke zveřejnění prezentaci. Děkujeme. Prezentace_PID.pdf

(s přestupem přes Leningrad) a v Chlumu u Třeboně.

Kdybyste teď cestovali do Finska, určitě byste to vzali jinudy. Amatérský smíšený vokální sbor Cappella Giulia se vydal na pozvání sboru z Vaasy na první a poslední turné za železnou oponu v roce 1978. Tenkrát byla letenka do Finska tak drahá, že bylo třeba to vzít přes Leningrad (Petrohrad.) Pak následovala ostře sledovaná cesta vlakem do Finska. Dlužno poznamenat, že jsme skoro všichni měli někde ukryté nějaké směšné částky ušmelených valut. Jediná odhalená sovětskými orgány měla v peněžence nepovolené peníze, ovšem byly to rubly. To se ovšem také nesmělo. Po návratu do vlasti byla vyloučena ze sboru. Před 10 lety jsme ji rehabilitovali. Naši přátelé z Vaasy se na nás složili a poslali nás se svým oblíbeným Bjärne Hakansem a jeho Volvem do Leningradu autobusem. Ten neznalý poměrů na sovětských silnicích naplánoval cestu tak, že nám v Leningradě uletělo letadlo. No co, dali nás do dalšího. Pokud máte bystré oko a velkou fantazii, můžete na třech záběrech indentifikovat redaktorku BUSportálu (před 31 lety). Přestože zájezdy autobusem byly v poměrně dlouhém životě sboru velmi časté, v celé kronice sboru se nacházely jen tyto záběry z roku 1978.

Břetislav Fiala dodneška pomáhá veteránům jako renovátor. Nově fotografie z dílny .

Dlouholetý řidič ČSAD se původně vyučil klempířem u Sodomky. Oženil se v Praze, kde nejdříve opravoval osobní automobily Aero. V ČSAD (Florenc a Klíčov) se kromě řízení autobusu věnoval i opravám nabouraných autobusů. Svoji šikovnost a fortel využívá dodnes. Pro autobusové veterány renovuje palubní desky a zhotovuje věrné repliky detailů, např. kovových žaluzií. Jako řidič zažil bezpočet zajímavých situací a musel se vypořádat i s lecjakými cestujícími. Vzpomíná, jak na trase Hloubětín - Počernice (od hospody k hospodě) při odjezdu zabouchl dveře nespokojenému cestujícímu Josefu Čučukovi tak, že si ten stěžoval na vedení ČSAD slovy: "Jel jsem s pirátom silnic! Řidiči vlezla na mozek návštěva Indiry Gándíové a Fidela Castra (probíhala v Československu v té době), a proto mne přivřel." Protože znám Břetislava Fialu osobně, myslím si, že těch stížností na něj moc nebylo. Na fotografiích jsou autobusy z kariéry Břetislava Fialy: RTO, Ikarus, Š11 a Karosa sedmička. Protože fotografem byl zřejmě právě Břetislav Fiala, najdeme ho jen na jediném vybraném snímku - na tom posledním s kominíkem. Přístě se podíváme na dobové fotografie z ČSAD Nymburk, které poskytl Miroslav Dědek, pravidelný řidič nymburské "Barči". A pak zase jinam ... Stále máme nezpracovaný materiál. 60 let ČSAD: 'Čéésáďáci' z Florence a Klíčova se stále setkávají. 60 let ČSAD: 1.1.1949 byly zřízeny národní dopravní podniky