prochází standardním testováním.

Trolejbus jsme vyfotografovali na trolejbusové točně u Tyršova mostu a na výjezdu od doudlevecké Škodovky. Osm Trollin do Rumunska vyrobí s finálním dodavatelem Solaris Škoda Electric

Unikátní snímky v kronice Milana Ošmery.

Jak je uvedeno na webu, prvopočátky hromadné dopravy v Třebíči souvisí s vybudováním císařské železnice z Berlína do Vídně v roce 1871. Třebíčské (dnešní Stařečské) nádraží se nacházelo 7 km od města. Cestující a náklad byli převáženi omnibusy. Po postavení nové trati, vedoucí v blízkosti města, byla tato přeprava zrušena. Linkové autobusy na dvou linkách, které vedly přes Třebíč, fungovaly jako městská doprava od 50. let 20. století. Skutečná městská doprava začíná fungovat v roce 1977. Některé ze sedmi linek dále zajížděly i do okolních obcí. Jednou z největších změn prošla třebíčská MHD v roce 1986, kdy po optimalizaci začalo na šesti linkách jezdit více autobusů. V roce 1992 vznikla z původního ČSAD Třebíč, s. p. společnost TRADO, s. r. o. Provoz autobusů dodnes zajišťuje dceřiná firma TRADO-MAD, s. r. o. Od roku 2004 vlastní 100% společnosti ICOM transport a. s. Na www.doprava-trebic.cz/historie-mhd.html naleznete také jízdní řád městské hromadné dopravy z roku 1988 a především naskenovanou část kroniky o dopravě v Třebíči. Nacházejí se v ní unikátní historické fotografie vozidel a řidičů ČSAD Třebíč.

Tramvaj nové koncepce vycházela z amerických vozů PCC.

Praha, 23. ledna 2013 – Před třiceti lety, tedy 25. 1. 1983, naposledy do pravidelného provozu vyjela tramvaj T1. První tramvaj typu T1 (tehdy se označovala římským číslem T I) projela pražskými ulicemi při předváděcí jízdě 22. listopadu 1951. Jednalo se o elegantní vůz zcela nové koncepce, která vycházela z amerických vozů PCC, vybavený dvěma dvounápravovými podvozky. Na počátku padesátých let tak byla zahájena zásadní obměna vozového parku spočívající v postupném nahrazování dosavadních dvounápravových tramvají. Proti původním předpokladům tato proměna trvala o více jak deset roků déle a skončila až v roce 1974. „První vozy T1 byly nasazovány od roku 1952 zpočátku především na linku číslo 4 (první od 17. března 1952) a od 1. prosince 1955 na sedmnáctku. Během let se pochopitelně vystřídaly na mnoha dalších linkách,“ uvedl Pavel Fojtík, vedoucí archivu DPP. Celkem pražský Dopravní podnik obdržel 133 tramvají T1. Jejich počet začal klesat především od druhé poloviny sedmdesátých let. Linky číslo 23 a 26 byly poslední, na nichž tento typ tramvají, které se nespřahovaly do dvojic, jezdil. Úplně poslední tramvají T1 v pravidelném provozu byl vůz č. 5103 vozovny Střešovice, který naposledy vyjel 25. ledna 1983. Symbolická rozlučková jízda uspořádaná pro uzavřený okruh členů Kroužku přátel městské dopravy se pak uskutečnila 25. března 1983. Pro budoucí generace je v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze zachován vůz č. 5001, tedy první svého typu. Ve Střešovicích se dochoval i vůz č. 5002 určený k příležitostnému provozu a různí zájemci si ho mohou pronajmout. TZ DPP Další snímky T1 ( a také T2) jsme použili z archivu BUSportálu. Plzeňskou renovovanou T1 jsme fotografovali v roce 2011.

v roce 1968 - v témže roce, kdy už Dopravní podnik testoval Karosu ŠM 16,5. Unikátní záběr Jaroslava Kováře.

Jelcz na fotografii je podle nápisu vozidlo přímo z továrny "Jelczanskie zaklady samochodowe". ( Polské kloubové autobusy postavené na bázi RTO ). Je velmi potěšitelné, jak se rozvíjí téma začátku provozu kloubových autobusů v Praze, ještě připravujeme na příští víkend zajímavé informace a záběry předváděcího Ikarusu 280 z archivu od Pavla Fojtíka z DP. Modrošedý vůz se na ukázku objevil v Praze už na podzim roku 1973. Přidáme autentické vzpomínky. 16. ledna před 35 lety vyjely do pražských ulic kloubové autobusy První kloubové autobusy DPP byly sice Ikarusy, ale se ŠM 16,5 se Pražané svezli

K lokalizaci je nápovědou SPZ. (hačislav)

Pražané se ale svezli i se ŠM 16,5, dokonce už v roce 1968.

Čtenář BUSportálu Jan Novotný reagoval na nedávno uveřejněný článek 16. ledna před 35 lety vyjely do pražských ulic kloubové autobusy ... myslím si, že v článku o kloubových Ikarusech nemáte pravdu! Že před 35 lety se poprvé Pražané svezli kloubovým busem... Byl jsem tenkrát, v roce 1967 anebo 68 (to nevím přesně), studentem Fakulty žurnalistiky a externím redaktorem Večerní Prahy. Ráno jsem Na Františku viděl kloubový autobus ŠM, jel po běžné lince. Hned jsem zavolal fotografa z redakce a odpoledne vyšel ve VP článek o nových kloubových busech v Praze - byl to sice zkušební provoz, ale jezdily na běžných linkách, a to dost dlouho. Pavel Fojtík, vedoucí archivu vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m. Prahy, obratem odpověděl: Autobus typu ŠM 16,5 se na počátku roku 1968 v Praze opravdu objevil. Zpravidla byl nasazován na linku č. 134, proto si čtenář správně pamatuje jeho zahlédnutí Na Františku, kudy tato linka jezdila. Jednalo se jen o zkušební provoz, nikoliv o pravidelné systematické nasazování na linku. Vůz nikdy nepatřil Dopravnímu podniku, tomu z kloubových vozů tehdy patřily až zmíněné Ikarusy. Shodou okolností – pokud chceme být opravdu důslední – první autobus Ikarus 280.80 se v Praze objevil už asi o dva roky dříve, cca 1976, a také byl několik dní nasazován z propagačních důvodů na pravidelné linky, a přesto to nepovažujeme za jeho pravidelné nasazování v pražské MHD. Jezdil tu s maďarskou poznávací značkou (nějaká fotografie existuje). Podobně se v Praze objevily různé značky i nedávno, obdobně se v devadesátých letech vyskytly v Praze na několik dní z propagačních důvodů i netradiční tuzemské i zahraniční tramvajové vozy. Uznávám ovšem, že čtenář má do jisté míry pravdu. Poprvé se „kloubákem“ Pražané opravdu svezli při uvedených zkušebních jízdách. Systémově ale byly opravdu první ty Ikarusy v lednu 1978, které je možné označit – na rozdíl od předchozích – za vozidlo pražské MHD. Bohužel se v našem archivu o autobusu ŠM 16,5 nenacházejí žádné informace. Pátral jsem po nich už dříve. Podívám se během dne ještě do fondu novinových výstřižků z počátku roku 1968, zda tam něco nebude. Tam jsem se zatím nedíval. Také jsme oslovili Jana Spoustu, který slíbil probrat svůj domácí archiv a pokusit se najít fotku z posledního dne provozu Ikarusů v Praze. Ten doplnil: První pokus o kloubový autobus v Československu byla Karosa ŠM 16,5. Základní informace jsou na Wikipedii - vycházejí z Harákovy Encyklopedie čs.autobusů a trolejbusů. Termín uvedení do zkušebního provozu v Praze (jezdil hlavně na lince 134 = Petřiny-Letná-Letenský tunel-Švermův most- Národní divadlo-Výtoň-Pankrác-Krč) 1968-69 se mi ovšem moc nezdá, mám pocit, že to bylo dříve (asi byl v Praze nasazen ten první prototyp z r. 1966). Co se týká "pražských" Ikarusů, poprvé se tu objevil vůz z Budapešti (v modré barvě BKV) asi na 2-3 týdny někdy 1975-76. Byl zkoušen na různých linkách, ale hlavně na 135 (tehdy Veleslavín-Kulaťák-Letná-DP-Florenc a dále po stále stejné trase přes Žižkov-Vinohrady-Vršovice na Spořilov) ... trochu paradoxem je, že na 135 pak nikdy kloubáky nejezdily a až nyní se o tom opět uvažuje. Těšíme se, že se někde objeví nějaké další archivní podklady.

v Plzni. Do konce března bude aplikací vybaveno 81 bankomatů v kraji. Samoobslužné zóny budou tak postupně zrušeny.

Od ledna 2013 přichází Česká spořitelna a Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. (PMDP) s unikátní novinkou – dobíjením Plzeňské karty přes bankomaty České spořitelny. Plzeňská karta slouží, mimo jiné, jako nosič předplatného na veřejnou dopravu v rámci integrované dopravy Plzeňska nebo jako elektronická peněženka umožňující nákup jízdenky přímo ve voze, případně dalších služeb jako je legitimace do všech plzeňských knihoven a úhradu parkovného. Veškeré transakce s Plzeňskou kartou provedené na bankomatu ČS jsou bez poplatku. Klient zaplatí pouze příslušnou cenu předplatného či sumu odpovídající výši nabití elektronické peněženky. O úvodní investici 10 mil. Kč se podělily PMDP (40%) a Plzeňský kraj (60%). Ve stejném poměru budou pokrývat provozní náklady 1 mil. Kč ročně. Bankomaty umožňují: zobrazení informace o předplatném a zůstatcích na PK zakoupení časového předplatného pro IDP dobití elektronické peněženky validaci transakcí z e-shopu Plzeňské karty nahrání elektronického potvrzení o studiu na kartu „Cestující mohli pro dobíjení Plzeňské karty do dneška využívat kromě našich zákaznických center také 26 Samoobslužných zón. Spolupráce s Českou spořitelnou znamená zásadní rozšíření počtu dobíjecích míst, a to nejen pro Plzeňany, ale i pro celý Plzeňský kraj,“ hodnotí novinku Michal Kraus, generální ředitel PMDP. Pro samoobslužné zóny, které znamenaly ve svém začátku v roce 2007 určitý přelom a mezistupeň, to ovšem znamená soumrak. Tak, jak bude nabíhat pokrytí pomocí bankomatů, budou se kiosky rušit. Pravděpodobně zůstane ten ve středisku PMDP. Do 31.3.2013 budou až na výjimky dovybaveny bankomaty v kraji. Několik zařízení bude vyměněno následně při rekonstrukcích poboček. Rozšíření technologie lze očekávat i v rámci Karlovarské karty, kde budou aplikovány v rámci kartového řešení technologie Plzeňské karty. Představitelné je rozšíření na celou síť bankomatů. Dobíjení Plzeňské karty přes bankomaty České spořitelny je umožněno všem držitelům platebních karet asociací VISA a MasterCard, kteří vlastní Plzeňskou kartu. Bankomaty navíc podporují nejen českou verzi, ale i německou a anglickou. Při dobíjení se Plzeňská karta přikládá k místu označenému samolepkou na bankomatu, nevkládá se tedy do čtecího zařízení samotného bankomatu. Dobíjet elektronickou peněženku je možné od minimální částky 10 Kč, maximální částka je pak 3 500 Kč. Kupóny na dopravu se dají kupovat bez finančního limitu v závislosti na zvoleném tarifu. Bankomaty samozřejmě rovněž poskytují informace o stavu karty, tedy tarif, platnost apod. Samotná Plzeňská karta může být v provedení klasické bezkontaktní čipové karty nebo v podobě mobilního telefonu podporující technologii NFC s nahranou aplikací Plzeňské karty. Praktické informace pro občany ohledně dobíjení Plzeňské karty lze nalézt na www.csas.cz/plzenskakarta TZ ČS a BUSportál

Přidáváme záběry autokaru Travego Edition 1 EURO 6 z loňského jara v Praze.

V prosinci 2012 byl oficiálně předán zájezdový autobus Mercedes-Benz Travego Edition 1 do adidas Group pro cestování na firemní akce nebo VIP transfery. Vozidlo bylo předáno v sídle výrobce sportovního vybavení v Herzogenaurach v Německu. Interiér v černé barvě a antracitová metalíza splňuje specifické požadavky zákazníka. 48 sedadel pro cestující řady Luxline je doplněno dvěma klubovými stolky a face-to-face sezením v zadní části vozu. Panel nad každým párem sedadel zahrnuje výdechy klimatizace a čtecí lampičky. Součástí výbavy je malá kuchyňka s úložným prostorem, lednicí a dalším vybavením a multimediální systém se třemi 19-palcovými LCD monitory. Rok 2012 byl pro Travego Edition 1 velmi úspěšný. Na jaře byl prvním zájezdovým autobusem s motorem Euro VI, a brzy získal hned dvě ocenění: ve Španělsku získal titul "Coach of the Year" a v průzkumu čtenářů německého odborného časopisu "Busplaner" získal ocenění Inovace roku. Jen za několik posledních měsíců si Travego Edition 1 našlo prestižní pasažéry ze světa sportu jako německý národní fotbalový tým nebo tým Bundesligy VFB Stuttgart. Travego pro německou fotbalovou reprezentaci , ... Travego Edition 1 díky technologii BlueEFFICIENCY Power splňuje emisní normu Euro VI, která vstoupí v platnost v roce 2014. Travego Edition 1 pohání řadový šestiválec OM 471 s výkonem 350 kW (476 koní) při 1800 otáčkách za minutu se zdvihovým objemem 12,8 l. Motor disponuje unikátním common-rail systémem s tlakovým posilovačem (X-PULSE), který umožňuje přesné vstřikování paliva do válců pod tlakem až 2100 bar, což je předpokladem pro nízkou spotřebu paliva, nízké emise výfukových plynů a hladký chod motoru. Osmistupňová převodovka Mercedes GO 250-8 PowerShift byla navržena tak, aby se snížil tlak na řidiče a manévrování bylo mnohem jednodušší i pomocí nové řadicí páky na sloupku řízení. Vozidlo je vybaveno komplexním "paketem" bezpečnostních systémů, které zajišťují maximální bezpečnost cestujících na palubě. BUSWORLD 2011: Mercedes-Benz - světová premiéra Travego EURO 6, nové Citaro, ... Přidáváme záběry z představení vozidla Travego Edition 1 v Praze z loňského jara.

Zajímavá exkurze do nově upravovaných prostor Techmanie i planetária.

BUSportál už od počátku projektu Techmania Science Center v Plzni pozorně sleduje vývoj této velmi pozoruhodné instituce v zajímavé "brownfieldové" lokalitě. Dnes byla příležitost v rámci skutečnosti, že Techmania se stala novým plnoprávným členem Asociace hvězdáren a planetárii, se zúčastnit zasedání této asociace a podívat se na staveniště budoucího supermoderního 3D planetária, které Techmania otevře už v listopadu. Historická stavba, která je kulturní památkou, prochází již přesně rok totální rekonstrukcí. Spojili jsme tak trolejbusové s planetárním a vyfotografovali dva pohledům zpřístupněné historické zrekonstruované motory, které nepoháněly jednotlivé nápravy, ale vždy jednu stranu vozu Škoda 3 Tr3. Techmania zve ''Do historie s Emilem Škodou" Dovolíme si opět rekapitulovat, co chybí 3 Tr3 k tomu, aby se mohl projet Plzní a případně se podívat "po svých" do rodných Doudlevec. Je to elektrovýzbroj, tedy vše kromě motorů a sběračů, které trolejbus má. Věřme, že Škoda Transportation, jejíž hlavní budova je od trolejbusu vzdálená, co by kamenem dohodil, přemýšlí, jak pomoci k oživení své historie. K planetáriu jen tolik, že se bude jednat o nejmodernější digitální zařízení široko daleko. Bohužel se zatím nepodařilo najít řešení pro využití původního technického vybavení planetária, tak, jak ho známe z "Hamburku" my, co si více pamatujeme. Z nějakých důvodů zůstane patrně jako majetek města deponováno někde v krabicích. Zdá se, že Techmania zájem má. Na snímcích vidíte malou a velkou kopuli a ostatní prostory rekonstruované budovy bývalé škodovácké kantýny. Budova byla zcela rozebrána a stavěna znovu. Velmi potěšující je fakt, že se kompletní prostor Techmanie, parkovišť a planetária otevře a stane součástí města a hradby hradu Škoda se posunou i s hlídacími fúriemi v bráně za areál. Potěšitelný fakt rozšíření Techmanie do celého objektu trošku kalí skutečnost, že se Techmanii zmenší na minimum depozitáře, což může být ohrožující pro nevystavené exponáty ze zrušeného původního Muzea Škoda. Dagmar Braunová

Turecké autobusy s japonskými motrory ISUZU od roku 2004 do České republiky úspěšně dováží společnost TURANCAR CZ.

Během devítiletého období se podařilo ve společnosti TURANCAR CZ vybudovat servisní zázemí s efektivním zásobováním náhradními díly v expresním režimu po celé ČR.Malokapacitní autobusy japonsko – turecké produkce se prezentují osobitým designem, zajímavou konstrukcí a kvalitou provedení. Inovované modely turistických a meziměstských autobusů TURQUOISE a NOVO jsou navrženy s využitím nejmodernějších technologií. V loňském roce byl na trh uveden další perspektivní model městského typu ISUZU CITI 9,5 m LE (Low Entry) s pětilitrovým motorem. TURANCAR se tak zařadil mezi prodejce, kteří nabízejí v České republice autobusy pro městskou dopravu. Uplatnění menších autobusů nacházíme všude tam, kde klasické autobusy nemají dostatečné vytížení nebo je omezují jejich rozměry. Menší úsporné autobusy ISUZU jsou jednou z variant, jak snížit náklady na provoz. Můžeme je vidět v linkové dopravě v menších obcích, dobře fungují také jako skibusy v horských oblastech, vozí zaměstnance ČEZ do elektrárny, na Pražském hradě toto vozidlo využívá hradní stráž. Nejvíce se však používají pro dopravu menších turistických skupin po České republice a střední Evropě. V nabídce je také školní autobus v typické žluté barvě pro dopravu až 33 žáků. S ohledem na jednoduchou konstrukci a nenáročný provoz mají autobusy šanci najít také uplatnění v dopravě, kterou si provozují samy obce. Hledání optimálních variant, nejlepších pro klienty, je hlavním cílem společnosti TURANCAR CZ. Výroba nových městských autobusů ISUZU CITI se ve výrobním závodě ISUZU Anadolu rozběhla naplno. V letošním roce budeme mít možnost vidět sériové provedení ISUZU CITI také v Čechách. Turancar se intenzivně připravuje na prodej autobusů do města jak v Čechách, tak i na Slovensku. ISUZU CITI chce obohatit současnou tuzemskou nabídku o subtilní, částečně nízkopodlažní autobus moderní konstrukce za příznivou cenu. ISUZU CITI je výsledkem několikaletého vývoje konstruktérů, kteří využívají zkušeností třicetileté výroby užitkových vozidel v závodě ISUZU Anadolu. Za tuto dobu opustilo brány továrny více než 160.000 automobilů a autobusů. Nový městský autobus se představil poprvé v Čechách v loňském roce v rámci evropského turné. Firma TURANCAR CZ, s.r.o. je dceřiná společnost slovenského Turancaru majitele Viliama Turana. V České Republice je zaměřena na prodej malokapacitních autobusů značky ISUZU v rámci výhradního zastoupení od roku 2004. Koncern ISUZU se sídlem v Tokiu je jedním z celosvětově největších producentů užitkových vozidel a dieselových motorů na celém světě. ISUZU je dnes světově uznávaným specialistou na naftové motory a globálním hráčem na mezinárodních trzích s užitkovými vozidly. Roční produkcí okolo 700.000 užitkových vozů různých kategorií a výrobou 1,2 milionu moderních naftových motorů se řadí mezi největší výrobce těchto technologií na světě. ISUZU zaujímá vedoucí postavení na japonském trhu, v USA byla společnost ISUZU vyhodnocena na prvním místě jako nejúspěšnější dovozce a díky četným aktivitám v Asii, Evropě a Austrálii si ISUZU upevnilo svojí pozici jako třetí největší výrobce užitkových vozů na světě. Základem této silné pozice na trhu jsou výzkumná a vývojová centra ve více než 120 zemích světa a specializace především na budoucí technologie, jako jsou například vysoce moderní naftové motory, pohony na zemní plyn nebo hybridní pohony, tak jako vývoj dalších nových alternativ. K těmto vývojovým centrům patří také německé „ISUZU Motors Germany GmbH“ v Ginsheim-Gustavsburgu v blízkosti města Frankfurt nad Mohanem, kde se mimo jiné upravují vozidla ISUZU pro evropský trh na přání zákazníků. Přední výrobci automobilů, jako například General Motors, Toyota, Opel a Renault využívají japonského dieselového know–how ke spolupráci a společnému vývoji. Z TZ TURANCAR CZ BUSportál a CZECHBUS 2012: TURANCAR CZ, malokapacitní autobusy Isuzu IAA Hannover a pozvánka na Czechbus: Malokapacitní autobusy Isuzu BUSWORLD 2011: Turecký výrobce spolupracující s japonským motorářem ISUZU