v rámci turné po městech v ČR. S komentářem BUSportálu a aktuální fotoreportáží z provozu elektrobusů z Vídně od Jana Spousty.

Zkušební provoz technické novinky, průběžně nabíjeného elektrobusu Siemens-Rampini, který proběhl v Brně a Pardubicích loni v říjnu a v Praze a Českých Budějicích v lednu 2014, přinesl první výsledky testů. Doplnění BUSportálu: Protože nebylo provedeno porovnání fyzicky - na týchž tratích by musel v týchž podmínkách být nasazen nejlépe stejný typ autobusu s dieselovám motorem, bylo provedeno porovnání v teoretické rovině. Siemens uvádí, že podle přepočtu dle algoritmu vyvinutého Siemensem (upřesnění po dotazu BUSportálu) elektrobus snižuje náklady na provoz v porovnání s tradičním autobusem. Roman Kokšal, ředitel dopravních divizí Siemens ČR, uvádí: „Výsledky testů přinášejí zajímavé závěry. Z měření vyplývá, že při použití elektrické energii jsou náklady, ve srovnání s naftou, nižší až o 75% při provozu bez topení, nebo až o 67% nižší při provozu s topením. Díky principu průběžného nabíjení, které probíhalo v čase plánovaného pobytu na konečné stanici a využívalo energii trakčního vedení blízké tramvajové či trolejbusové tratě, dokázal elektrobus plně nahradit konvenční autobus a jezdit podle jeho jízdního řádu po celý den. To bylo prověřeno provozem na více linkách v testovaných městech.“ Testování mělo dvě fáze – testovací jízdy a následné vyhodnocení měření. Všeobecně byl ceněn zejména tichý a čistý provoz bez exhalací, a to nejen ze strany cestujících ve vozidle, ale i ze strany kolemjdoucích chodců a osob žijících v okolí tras, po kterých elektrobus jezdil. Druhou součástí zkoušek bzlo vyhodnocení záznamů z jízd a propočítání energetické náročnosti jednotlivých linek na základě naměřených hodnot v průběhu zkušebního provozu spolu s ekologickými dopady. Z TZ Siemens BUSportál: To, že je provoz na elektřinu levnější, je obecně platné. Otázkou zůstává, a o tom kalkulace nemluví, kdy levný provoz srovná stále enormně vysoké pořizovací náklady a je zde stále problém životnosti baterií. Zatím se stále zdá, že za dobu životnosti elektrobusu ho jedna výměna nemine. Také se např. v Praze v zimním provozu ukázalo, že by pro elektrobusy bylo lépe trávit noci v depech pod střechou (např. v Norimberku mají takové depo pro všechny autobusy). Informace z tiskové zprávy Siemens je třeba proto zařadit do tohoto kontextu. Také je třeba zdůraznit, že délka testovaného elektrobusu je necelých 8 metrů (standardní autobus je dvanáctimetrový), tedy se jedná o malakapacitní vozidlo, určené na specifické linky s nízkou poptávkou po kapacitě. Testování elektrovozidel v reálném provozu českých měst je obecně velmi přínosné. Dopravci si tak ujasní, zda je to opravdu to správné řešení ve správnou dobu pro jejich město. Docela zajímavé by bylo, jak vyhodnotili test elektrobusu SOR v Mariánských Lázních. Na dotaz BUSportálu z 6. února 2014 vedení DPML zatím neodpovědělo. Tak se připomeneme :-) Dagmar Braunová Vídeň 2014:

pro trhy střední a východní Evropy v souvislosti s aktivitami v západní Evropě.

Jak uvedla tisková zpráva Irizaru, pro Belgii, Luxemburg, Nizozemí, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Švédsko, Norsko a Finsko se obchodním zástupcem pro prodej integrálních vozidel (vozidla stavěná bez podpory celých podvozků a osazená motory DAF) stává společnost DV Bus & Coach. Proto se BUSportál zajímal, jak to vypadá s politikou Irizaru zejména u nás. Gotzon Gomez Sarasola ze společnosti Irizar k tématu uvedl: Nabízíme vozidla na podvozcích Scania nebo Volvo a stejně tak integrální. Máme svoje distributory v Rumunsku ( Irizar Romania ) a Polsku (dealer DAF Wanicki ) Prodáváme svoje vozidla prostřednictvím importérů Scania v případě využití podvozku Scania: Polsko, Česká republika a další. Prodáváme svoje vozidla prostřednictvím importérů Volvo v případě využití podvozku Volvo: Česká republika a další. Ve střednědobém výhledu neplánujeme změny. Dagmar Braunová Na prvním obrázku jsou dva Irizary v českém prostředí - vlevo s podvozkem Volvo, vpravo na Scanii. Na dalších záběrech je patrně, že integrální Irizary posilují v designu vlastní značku - na místě emblému podvozku (u nás Volvo a Scania, v exotičtějčích destinacích se objevují i Irizary na jiných podvozcích) je "hokejka" Irizaru a nad tím nápis, obojí i na zádi. Malá tabulka vlevo oznamuje "Powered by DAF". BUSWORLD 2013: Španělé - Irizar, ...

4.3.2014 jednomu z velkých zákazníků, skupině Arriva Transport. Další fotografie a informace z tiskové zprávy Arriva Transport.

Společnost SOR Libchavy vznikla v roce 1991, první autobus vyrobila v roce 1993 (kulaté jubileum 20 let výroby autobusů tedy bylo v loňském roce). Při současném množství ročně vyrobených autobusů by tu jubilejní 10000. autobus mohl být podstatně dříve: Autobusový rok 2013 v SOR Libchavy v číslech: Výrobce prodal 488 autobusů Na záběrech jsme zachytili jak zástupce SOR Libchavy, tak společností Arriva a Arriva Transport. Symbolický klíč, model autobusu a pamětní list převzali z rukou zástupců SOR Libchavy Jindřicha Chudého, Petra Hájka a Jaroslava Trnky Petr Čihák (Arriva Praha), Radim Novák (Arriva Central Europe) a Daniel Adamka (Arriva Transport). Jubilejní autobus SOR CN 12 v barvách karosérie Arriva s dozvukem červeného interiéru je určen pro Arrivu Praha. Dagmar Braunová Z tiskové zprávy Arriva Transport: Praha 7. března 2014 - Dopravní skupina Arriva převzala od výrobce autobusů SOR Libchavy jeho pětitisící vyrobený autobus. Jedná se o vozidlo typového označení SOR CN 12, které je v barevném korporátním designu společnosti Arriva. Autobus je součástí dodávky 17 vozidel (3x SOR CN 10,5 a 14x SOR CN 12) určené pro obnovu vozového parku společnosti Arriva Praha ze skupiny Arriva s využitím finančních prostředků poskytnutých z Regionálního operačního programu NUTS II Střední Čechy (ROP SČ). Výše poskytnuté dotace činí 26 359 000 korun. Záměrem tohoto projektu realizovaného v období od září 2012 do června 2014 je modernizace vozového parku nákupem nových nízkopodlažních ekologických autobusů, které umožní komfortní přepravu osob se sníženou pohyblivostí a orientací. Pořízené autobusy jsou postupně nasazovány na linky v oblastech Příbramska, Březnicka, Sedlčanska a Dobříšska s přesahem do hlavního města Prahy a jsou provozovány v závazku veřejné služby Středočeského kraje. „Pořízený autobus je dalším vozidlem v novém barevném provedení skupiny Arriva, které zařadíme do našeho vozového parku, konkrétně do provozovny v Příbrami. Výrobce autobusů SOR Libchavy je našim největším dodavatelem městských a meziměstských autobusů, které jezdí pod značkou Arriva v Čechách a na Moravě,“ uvedl při slavnostním předání nového vozidla ve výrobním závodě Daniel Adamka, generální ředitel Arriva Transport Česká republika. „Kromě dieselových autobusů jsou dodávány společností SOR skupině Arriva i vozidla s pohonem na CNG, které jezdí převážně na Moravě,“ dodal. „Arriva patří dlouhodobě mezi naše nejvýznamnější zákazníky, kterým dodáváme dlouhodobě různé typy vozidel, od malokapacitních autobusů CN 8,5 přes střední BN 12 až po velkokapacitní NB 18 City,“ řekl Jaroslav Trnka, generální ředitel SOR Libchavy, který zároveň popřál autobusu mnoho šťastných kilometrů. Kromě samotného autobusu byl předán vedením firmy SOR zástupcům dopravní skupiny Arriva model autobusu ve firemních barvách dopravce v měřítku 1:43, pamětní list a symbolický klíč k vozidlu. Pětitisící vyrobený autobus firmy SOR Libchavy, který má typové označení CN 12, je meziměstský dvoudveřový částečně nízkopodlažní autobus délky 11 790 mm, šířky 2 525 mm a výšky 2 950 mm. Vozidlo má kapacitu 41 míst k sezení a 41 k stání s jedním bezbariérovým prostorem pro přepravu invalidního vozíku nebo dětského kočárku. Pro snadnější nástup a výstup pohyblivě handicapovaných cestujících či rodičů s kočárky je vozidlo vybaveno mechanickou výklopnou plošinou. Autobus je osazen motorem Iveco Tector NEF o maximálním výkonu 194 kW splňující emisní normu Euro 5 EEV a šestistupňovou plně synchronizovanou převodovkou ZF s retardérem VOITH.

vozily cestující 1.3.2014 po třídě Míru.

Za fotografie díky Jindřichu Šedivému. Ten kromě všech níže zmíněných vozů zachytil také CNG Citelis a třínápravový trolejbus v karosérii Solaris se zajímavým "ohlodaným" designem. Z webu DPmP: V sobotu 1. března 2014 se mohli cestující před zahájením ročního přerušení dopravy po třídě Míru (ta byla následující den pro provoz uzavřena a MHD je vedena po objízdných trasách) zdarma svézt dvěma historickými trolejbusy Škoda 9TrHT. Trolejbus 353 Pardubického spolku historie železniční dopravy byl nasazen na lince číslo 4 a trolejbus 358 Dopravního podniku města Pardubic a.s. působil na trase linky 27. Na třídě Míru se objevil i historický trolejbus Škoda 14Tr číslo 311, který vyjížděl také do blízkého okolí centra, přičemž jedenkrát dokonce projel Sladkovského ulicí k Sukově třídě, což je směr, kterým trolejbusy od roku 2000 nejezdí. Dopravní podnik tím chtěl rovněž připomenout svou již téměř pětašedesátiletou historii.

Nová plnicí stanice byla vybudována společností VEMEX ve spolupráci s Gazprom Germania v areálu České pošty v Křimicích. Ze slavnostního otevření.

Titulek jsme opravili, stojany jsou samozřejmě dva, ale tankovat současně nyní mohou na dvou plnicích stanicích v Plzni tři vozidla. Poprvé natankovat mělo možnost i auto BUSportálu. S potěšením konstatujeme, že plnicí stanice má stojan se dvěma výdejními hadicemi (oprava), tankovat mohou současně dvě vozidla a najíždět se dá i podle umístění plnicího hrdla v automobilu. Plnicí tlak byl velmi dobrý, natankovali jsme 11 kg (do lahve 10 kg). Plnička je v areálu depa České pošty, je tedy nutný průjezd hlídanou vrátnicí, kde jsou vozidla evidována. Stanice je vhodná pro osobní i užitková vozidla. Nedávno jsme se zmínili o zastřešení CNG stanic, zde je střecha poměrně slušná. Plnička je sympatická, ale počkáme si na druhou v depu na Slovanech, kterou budeme mít blíž než zatím nejbližší historický stojan RWE v Doudlevcích. Slovanská plnička pak bude velmi vhodná pro sjezd z dálnice D5 (exit Černice). Jako zajímavost uvádíme vysvětlení žluté barvy vozu České pošty. Nijak to nesouvisí s pohonem na CNG, při obnově vozového parku Česká pošta pořizuje ve žlutomodrém designu podobném žlutým švýcarským Postautům auta nad 3,5 tuny. Dagmar Braunová Informace z tiskové zprávy: Plnicí stanice CNG: Adresa: Plzeň 5, Křimice, Chebská 15 – areál České pošty Provozovatel: VEMEX s.r.o. Otevírací doba: NON STOP Platební způsoby: CNG CardCentrum, bankovní karty GPS souřadnice: 49°45'3.650"N, 13°19'22.246"E Pro VEMEX stanici dodavatelsky zajistila společnost Adast Engineering, výrobcem kompresorové jednotky je společnost Schwelm Anlagentechnik. Jednotka je vybavena vysokotlakým 4 stupňovým kompresorem SV 1 300 – NG1, s tlakovým zásobníkem SP 28 (28 lahví po 80 l), o celkovém objemu zásobníku 2 240 l a pracovním tlaku 285 bar – celá technologie je umístěna v betonovém odhlučněném kontejneru 4,85x2,69x3,10 m. Výdejní stojan od společnosti Adast Systems obsahuje 2 výdejní hadice se samostatným měřením a integrovaným platebním terminálem ve stojanu, který zajišťuje prodej prostřednictvím CNG karet a bankovních karet. Konfigurace technologie a výdejního stojanu umožňuje plnění cca 10 aut za hodinu. VEMEX hodlá v následujících třech letech stavět tempem patnáct plnicích stanic ročně", řekl marketingový ředitel Hugo Kysilka. Jen letos jich plánuje VEMEX otevřít dvanáct. Jaká je pozice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v ČR v roce 2014?

Postřehy z mezinárodní konference NGV 2014 v Praze.

Český plynárenský svaz pořádal už sedmý ročník mezinárodní konference PERSPEKTIVY ROZVOJE A VYUŽITÍ CNG/LNG V DOPRAVĚ. Konference se účastnil i výkonný ředitel Evropské asociace pro zemní plyn a biometan v dopravě (NGVA Europe) Lennart Pilskog. Ve třech přednáškových blocích zaznělo 12 odborných přednášek. Po dobu jednoho roku mají účastníci konference pod heslem přístup k elektronickému sborníku na na stránkách Českého plynárenského svazu www.cgoa.cz . Opět po roce se na pozadí jednotlivých prezentací pokusíme zorientovat v současné situaci. Jakkoli je vozidel na zemní plyn v celosvětovém měřítku mnoho, Česká republika stále trochu přešlapuje na místě. Obehraná písnička, zda nejprve vozidla a pak plničky nebo naopak, nedává už smysl. Jak se ukazuje v Táboře, pořádná plnicí stanice ja na začátku nutnou podmínkou možného rozvoje. Tábor je učebnicovým příkladem města s komplexním pojetím dopravy na CNG. Samozřejmě na začátku tu jediný CNG autobus měl pro sebe k dispozici naddimenzovanou plnicí stanici, nyní se bude budovat další plnička pro dopravce, aby autobusy tolik nezaplňovaly tu veřejnou. Jasně se ukazuje, že je třeba zrealizovat zajímavý projekt se správnými partnery, využít veřejnou podporu, jde-li to, a vše se významně pohne. Jako velmi chytrý a užitečný tah se jeví přesvědčení České pošty, aby svoje flotily orientovala právě na CNG. Jako velký odběratel pak implikuje pak vybudování plnicích stanic, protože poštovních automobilů je mnoho a poštovní depa jsou ideálním místem pro plnicí stanice. Svezou se s tím i další uživatelé a také to jistě nenechá konkurenci v klidu. Najednou se další plničky objevují i tam, kde to po léta bylo zakleté (Plzeňsko). Cesta alespoň částečné plynofikace autobusových provozů se léty ukázala jako sice možná, ale dost trnitá. I když se věnujeme zejména autobusům, zaujala i informace o připravované Škodě Octavii na CNG (prvně se to přihodilo před asi sedmi lety a nic z toho nebylo, asi už se v koncernu domluvili). V té souvislosti vznikla u výrobce i plnicí stanice, která na obrázku zaujala netradiční komfortní střechou, která ochrání řidiče před deštěm při manipulaci. Možná je to malichernost, ale pořádná střecha je totiž to, co mnoha plnicím stanicím na CNG chybí, cena střechy je prý neúměrně vysoká (statisíce). Když se ovšem deklaruje (i na konferencích) potřeba komfortu při plnění CNG, pak nezmoknout při tankování je konkurenční výhoda (benzínu). Co se týče komfortu, přibývá plniček s multifunkčním platebním přístupem často plně samoobslužným. Přesto se nadále má rozvíjet i systém plynárenských karet, což vidíme z hlediska majitele této karty jako příznivé. Hradit CNG kartou a následně u firemního vozu platit za celý měsíc jednou fakturou je praktické. Vždy si se zájmem poslechneme, jak dobré řešení je zemní plyn jako palivo v tekuté podobě LNG. Pravdou je, že toto palivo zůstane zatím výhodné ve státech u moře, neboť po moři se dopravuje zkapalněné palivo tankery. Jeho výhodnost vzhledem k množství paliva v nádržích u velkých užitkových vozů (zejména kamiony v dálkové dopravě) je oproti CNG jasná. V Polsku se ujal LNG i v autobusové dopravě, když patrně za značné podpory dodavatele paliva se malý karosář tomuto segmentu začal věnovat a autobusy se objeví v roce 2014 i ve Varšavě. Správně zaznělo, že kromě plnicích stanic a nabídky vozidel tu je potřeba dalších posunů v legislativě (mj. už tradiční téma vjezdu do podzemních prostor) a také zajištění servisní sítě. Postupem let a zpřísněním emisních limitů se ztrácí ekologické argumenty oproti dieselům a zůstávají argumenty ekonomické a politické - jde zde kažopádně o diverzifikaci druhu paliva a to je vždy bezpečnější. Ekonomické argumenty by mohly být daleko silnější, kdyby se zemní plyn nevázal na cenu ropy, jakmile zdraží ropa, zdraží i zemní plyn. Systémy pohonů se obecně vzájemně cenově korigují, ať se jim to líbí nebo ne. Na masivní nástup vozidel na zemní plyn a elektřinu těžko trh zareaguje zdražením nafty. Uvidíme, co přinese rok 2014. V rámci Operačního programu Životní prostředí by se celkový počet autobusů na CNG (mimichodem, i ty stárnou) v ČR mohl zvýšit více než o čtvrtinu. Dagmar Braunová

Škoda Perun se chystá na testovací zápůjčky v českých a slovenských městech, dva elektrobusy pro projekt ZeEUS v plzeňské MHD v roce 2015. Aktualizováno 4.3.2014 (elektrobus ve Znojmě)

Na otázky odpovídal Pavel Kuch ze společnosti Škoda Electric (ŠELC). Ten na úvod potvrdil, že je podepsána smlouva mezi Dopravním podnikem Ústí nad Labem a ŠELC na dodávku 26 trolejbusů (10 kloubových s délkou 18 metrů, 16 patnáctimetrových třínápravových). Konkrétně tato zakázka je v karosériích Solaris. ŠELC je nadále stále v kontaktu i s Iveco CR a jednají o různých projektech i ve vztahu k nové produktové řadě Iveco Bus. Aktuálně BUSportál zajímaly škodovácké elektrobusy . Např. pro projekt ZeEUS , kde je hlavním koordinátorem za skupinu Plzeň, ŠELC zapůjčí v průběhu let 2015-2016 dvě vozidla. Tyto elektrobusy v klasických karosériích Solaris budou s nabíjecím zařízením Škoda, dobíjení proběhne na konečné stanici linky 33 na Košutce. ŠELC také pracuje na řešení pro osmnáctimetrový kloubový elektrobus. Nadále se rozvíjí spolupráce s ABB, kde ŠELC vyhodnocuje s ABB účast v různých projektech na elektrobusy včetně systému dobíjení. V souvislosti s misí vídeňského elektrobusu Siemens/Rampini s dobíjením z trolejového vedení jsme se zeptali, zda také ŠELC může nabídnout toto řešení, případně dobíjení indukcí z vozovky. "Máme možnost dodávat také podobná řešení jak pro indukční dobíjení, tak i pro dobíjení z trolejí, záleží na přání zákazníků, " říká Pavel Kuch. V současnosti má ŠELC vyvinut elektrobus PERUN . "ŠELC chystá během jara tohoto roku plán testovacích zápůjček svého elektrobusu Škoda Perun po českých a slovenských městech, aby ho zákazníci mohli vyzkoušet a ohodnotit. První akcí bude provozování elektrobusu na veletrhu Ampér v Brně v polovině března, kde bude vozit návštěvníky po areálu brněnského výstaviště," upřesňuje Pavel Kuch. Opraveno a doplněno: Úplně prvním a nadlouho jediným elektrobusem v ČR byl elektrobus ve Znojmě (v karosérii Škoda 21). Veškeré záležitosti týkající se elektropohonu a dobíjení byly vyvinuty ve společnosti ČAS - SERVICE ve spolupráci s VÚT Brno v rámci společného projektu. Ke stavbě elektrobusu byly pouze částečně použity standardní díly z trolejbusu Škoda, ale celý vývoj i stavba vozidla probíhala v ČAS - SERVICE. Jak aktuálně uvádí jeho majitel, společnost ČAS - SERVICE, jeho provoz na MHD ve Znojmě skončil se změnou poskytovatele dopravy. Elektrobus je i po letech v kondici, čas od času je v provozu (před třemi lety např. proběhl výlet Znojemským elektrobusem 21 TR AC na zámek Vranov nad Dyjí ). Je ke cti vozidlu, že stále jezdí na původní sadu baterií, samozřejmě se skončením pravidelné dopravy narůstá počet nabíjecích cyklů pozvolna. Elektrobusem je v podstatě i vodíkový TriHyBus , když vodíkový palivový článek si elektřinu vyrábí. Dopravce ARRIVA PRAHA upřesňuje, že autobus, který je v majetku Ústavu jaderného výzkumu Řež, je nasazován nepravidelně i na MHD v Neratovicích dle požadavků vlastníka. Vozidlo slouží především k testování a ověřování technologie, tak jako k vývoji jednotlivých komponentů. Dopravce ARRIVA PRAHA mimo jiné zajišťuje i parkování TriHyBusu ve svém areálu v Neratovicích. Elektrobusy v pravidelném provozu má v ČR pouze Ostrava (čtyři) a Hradec Králové (jeden). Jedná se o vozidla SOR/Cegelec. Elektrobusy SOR se objevují v rámci testování v českých městech dlouhodobě. Autobusový elektroprovoz byl také chvíli v Praze, malokapacitní vozidla BredaMenarinibus Zeus se neosvědčila a byla vrácena výrobci. Dagmar Braunová

Po letech konečně druhá a navíc moderní plnicí stanice v regionu je spuštěna ve zkušebním provozu od 28.2.2014.

6.3.2014: Počet stojanů na CNG v Plzni se ztrojnásobil. Nová plnicí stanice ... Slavnostní otevření nové plnící stanice CNG, kterou vybudovala společnosti VEMEX ve spolupráci s Gazprom Germania, proběhne příští týden v areálu depa České pošty na v Plzni Křimicích. Následně budeme o plničce informovat podrobněji. Jedná se o první plzeňskou "poštovní" veřejnou plnicí stanici, další bude zprovozněna v areálu České pošty na Slovanech. Pro Plzeň a okolí se jedná o zlom, protože jediný stojan plnicí stanice v areálu plynárny nemohl potřebám velkého města v současnosti stačit a jeho zákaznická výbava co do placení byla a je pro "nemajitele" plynárenské karty dlouhodobě nekomfortní. Připomínáme, že to je posun i v rámci Plzeňského kraje, kde plzeňská plnička byla jediná i tomto rámci. Nejbližší možnost natankovat je z Plzně nadále v Žebráku. Plzeň je první možnost i pro natankování po přejetí hranic v Rozvadově. Dagmar Braunová

Městských nízkopodlažních autobusů bylo vyrobeno v Ostrově nad Ohří pouhých 37 kusů.

Zajímavé vozidlo se dostalo v nedávné době do rukou zaměstnanců společnosti ZLINER. Jedná se o jeden autobus Škoda 21 Ab patřící Plzeňským městským dopravním podnikům. Autobusů Škoda 21 Ab bylo vyrobeno pouhých 37 kusů, z nichž nejvíce patřilo do majetku Dopravního podniku města Mladá Boleslav (18 kusů – 1 v provozu, 1 muzejní, zbytek prodán nebo vyřazen), jeden kus se nachází v Karlových Varech (muzejní vůz), dva byly dodány do Dopravního podniku Ostrava (oba prodány) a celkem 16 bylo původně v PMDP (12 prodáno nebo předáno jinému dopravci, čtyři zachovány jako muzejní vozy). *1) Autobus 21 Ab má shodnou karosérii s trolejbusem 21 Tr, těch však bylo vyrobeno o téměř sto kusů více a je možné je potkat v běžném provozu daleko častěji. Autobusy 21 Ab jsou často vedeny jako muzejní kusy, přestože jejich výroba začala v roce 1995 a poslední vůz byl vyroben v roce 2001. Zajímavý je také fakt, že v roce 2000 byla vyrobena karosérie pro autobus s pohonem na CNG. *2) Provoz autobusů typu 21 Ab byl v Plzni ukončen v roce 2009, přesto si PMDP jedno vozidlo (opraveno) uchovávají jako muzejní kus. Autobus (PMB 01-46) se objevil v nedávné době v sídle společnosti ZLINER, kde na něm byla provedena oprava. Ta se týkala zejména podvozku, podlahy interiéru, opravy karoserie a vnějšího nástřiku autobusu do firemních barev PMDP *1) Zdroj: seznam-autobusu.cz *2) Zdroj: wikipedie BUSportál: Autobusy 21 Ab, zakoupené z různých českých měst pro přestavbu na trolejbus s pomocnými bateriemi, najdeme v maďarském Szegedu. Vozy, které se v ČR uchovávají jako historické, se v Maďarsku mění v nově provozované.

7. února 2014 MS Anderson Holdings do Londýna. Vozy s celkovými pořadovými výrobními čísly 35299 and 35300 končí více než 31 let výroby tohoto typu.

Poslední dodávka byla avizována v prosinci 2013: Konec jedné epochy. Poslední VDL Futura Classic dodaná v roce 2014 do Londýna Krátké Futury dopravce využije ve společnosti London Mini-Coaches, a to pro jízdy po Londýně a okolí. Anderson Travel má ve svém vozovém parku od roku 2012 už New Futury. Během 31 let bylo vyrobeno 11218 autokarů Futura Classic (přívlastek Classic dostala Bova Futura podle koncepce potlačování názvu Bova v rámci skupiny VDL a v souvislosti s nástupem nové generace tzv. New Futury). Do Velké Británie směřovalo 1258 těchto vozidel. Dvě poslední Futury jsou ve variantě 10,4 m s obsaditelností 35+1+1. Z TZ VDL Bus & Coach