Vyberáme z príspevku Jozefa Tisovského na tému "Aktuálne problémy v cestnej doprave v Slovenskej republike a EÚ".

Riaditeľ odboru cestnej dopravy MDPaT sa venoval základným smerom vývoja hospodárstva v roku 2008/2009 a súčasnej situácii v odvetví cestnej nákladnej dopravy. Podrobnejšie sa venoval tiež legislatívnym zámerom Európskej komisie na najbližšie obdobie. Európska komisia 23. mája 2007 zahájila legislatívny proces a oficiálne predložila Európskemu parlamentu a Rade EU tzv. „cestný balíček". Ide o návrhy právnych noriem, ktoré budú mať po ich prijatí prednosť pred zákonmi Slovenskej republiky a budú priamo vykonávateľné: a) nariadenie Európskeho parlamentu a Rady ustanovujúce spoločné pravidlá týkajúce sa podmienok, ktoré sa majú splniť na vykonávanie povolania prevádzkovateľa cestnej dopravy, b) nariadenie Európskeho parlamentu a Rady o prístupe na trh cestnej prepravy tovaru vo vnútri Spoločenstva alebo z územia členského štátu na územie alebo z územia členského štátu alebo Tranzítujúcej jeden alebo viac členských štátov (prepracovanie), c) nariadenie Európskeho parlamentu a Rady o spoločných pravidlách pre medzinárodnú prepravu cestujúcich autokarmi a autobusmi (prepracovanie). Súčasný stav - nedoriešené otázky pre rokovanie s Európskym parlamentom Rada EU prijala dna 9. januára 2009 spoločnú pozíciu k „cestnému balíčku". Európsky parlament oficiálne oznámil prijatie troch spoločných pozícii na plenárnom zasadnutí dňa 15. januára 2009, dňa 16. januára 2009 pracovná skupina Rady EU pre cestnú dopravu prehodnotila každý pozmeňujúci návrh. V Návrhu nariadenia Európskeho parlamentu a Rady, ktorým sa ustanovujú spoločné pravidlá týkajúce sa podmienok, ktoré je potrebné dodržiavať pri výkone povolania prevádzkovateľa cestnej dopravy ostáva otvorená otázka národných elektronických registrov podnikateľov v doprave a priestupkov. V Návrhu nariadenia Európskeho parlamentu a Rady o spoločných pravidlách prístupu na trh autokarovej a autobusovej dopravy (prepracované znenie) ostala otvorená otázka novely nariadenia EP a Rady č. 561/2006 - znovu zavedenie 12 dňového pracovného režimu pre vodičov nepravidelnej autobusovej dopravy. Významné sú tiež legislatívne zmeny v organizácii pracovného času v cestnej doprave. Návrh smernice Európskeho parlamentu a Rady, ktorou sa mení a dopĺňa smernica 2002/15/ES o organizácii pracovnej doby osôb vykonávajúcich mobilné činnosti v cestnej doprave: Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2002/15/ES1 z 11. marca 2002 o organizácii pracovnej doby osôb vykonávajúcich mobilné činnosti v cestnej doprave nadobudla účinnosť 23. marca 2005. Smernica so svojimi ustanoveniami zameranými na ochranu mobilných pracovníkov pred nepriaznivými účinkami spôsobenými nadmerne dlhým pracovným časom, nedostatočným odpočinkom alebo prerušovanými spôsobmi zamestnávania je lex specialis k smernici 2003/8&ES o všeobecnom pracovnom čase a dopĺňa nariadenie (ES) č. 561/2006z 15. marca 2006, ktoré ustanovuje spoločné predpisy o časoch jazdy a dobách odpočinku pre vodičov. Uvedenie smernice do praxe si na Slovensku vyžiada zmenu príslušných ustanovení zákona Č. 462/2007 Z. z. o organizácii pracovného času, hlavne § 2 ods.4, § 6 ods. 1, § 7 a § 10. Taktiež odznela informácia o Návrhu nariadenia o právach cestujúcich v pravidelnej autobusovej doprave, ktorý 4.12.2003 predložila Európska komisia na diskusiu verejnosti a príslušným orgánom Členských štátov na zaujatie stanovísk. Nariadením by sa malí ustanoviť práva cestujúcich v autobusovej doprave, aby sa zvýšila jej atraktivita a dôvera k tomuto odvetviu dopravy a aby sa vytvorili jednotné podmienky pre súťaž medzi dopravcami z rozdielnych členských štátov a medzi inými druhmi dopravy. Hlavný cieľ nariadenia spočíva v tom, že by sa mala zabezpečiť primeraná ochrana cestujúcich pri prepravách autobusmi ustanovené týmto nariadenim by sa mali používať v celej Európskej únii. Úplné znenie príspevku Jozefa Tisovského je uverejnené v zborníku príspevkov z 11. odborného seminára Aktuálne problmy v podnikaní v cestnej doprave.

se zachycenými autobusy z Československa.

Zatímco v materiálu Z archivů čtenářů BUSportálu. Rok 1972 v SSSR na záběrech .... se jednalo o poklady čtenářovy maminky, nyní se dostáváme k tomu, co bylo v zásuvkách babiček. V dalších pokračováních pak to budou fotografie a pohlednice po dědečkovi.

hlavního města Prahy. Škoda 706 RTO MEX z Karosy na podvozku LIAZ Mnichovo Hradiště - do provozu uveden 1964.

Narozdíl od autobusu Škoda 706 RO , který je připraven k záverečnému dostrojení, je na autobusu Škoda 706 RTO MEX ještě mnoho práce.

BUSportál sa zúčastnil včerajšieho prvého dňa konferencie AKTUÁLNE PROBLÉMY V PODNIKANÍ V CESTNEJ DOPRAVE. **Pripravujeme materiál.**

Pripravujeme materiál - výber z bohatého programu včerajšieho dňa, kde odzneli príspevky: Ing. Osvalda, k novým bezpečným prvkom autobusov Mercedes, v zastúpení generálneho partnera seminára - Mercedes-Benz, Ing. Tisovského, PhD., riaditeľa odboru cestnej dopravy, MDPT SR k aktuálnym problémom v cestnej doprave a k vývoju v cestnej nákladnej doprave a autobusovej doprave v SR a EÚ, Ing. Kúdelu, generálneho riaditeľa Sekcie cestnej dopravy a pozemných komunikácií Ministerstva dopravy pôšt a telekomunikácií SR, Ing. Halabrína, prezidenta ČESMAD Slovakia, Ing. Komoru, prezidenta Zväzu logistiky a zasielateľstva SR, k aktuálnym problémom v cestnej doprave v SR a k očakávaniam v roku 2009, Ing. Remetu, MDPT SR o Vykonávaní medzinárodnej autobusovej dopravy, Ing. Formánka, z PROSPEKS-IT, Komplexní IS pro dopravu 21. století, prof. Ing. Gnapa, PhD. zo Žilinskej univerzity v Žiline, RNDr. Kotíka z ČSAD SVT Praha, s.r.o., o štandardoch informačného systému v IDS.

na vodíkové palivové články ÚJV v Řeži a a společnosti Linde Gas a.s. : "Hlavním cílem projektu je demonstrace vodíkových technologií pro širokou a odbornou veřejnost tak, aby se otevřela cesta pro další rozvoj využívání vodíku v dopravě."

Za rychlé a vyčerpávající odpovědi děkujeme Luďku Janíkovi z ÚJV a Zbyňku Bradovi ze společnosti Linde Gas a.s. (LG). Otázky se týkají plnicí stanice, autobusu i dalšího, co redakci BUSportálu zajímalo. Autobus na vodíkové palivové články vyvíjí od roku 2006 Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Na projektu dále mj. spolupracují plzeňská Škoda Electric, která zhotovila elektrický pohon, řídící systém a komponenty instalovala do karoserie Citelis dodané Irisbus Iveco a Proton Motor v Puchheimu u německého Mnichova, jenž má na starosti palivový článek, nádrže a další vodíkovou infrastrukturu, IFE Halden, Linde Gas a.s. a neratovická dopravní společnost Nerabus (Veolia Transport). Projekt je spolufinancován ze Strukturálních fondů Evropské unie a Ministerstvem dopravy České republiky. Kde bude stát vodíková plnicí stanice? ÚJV: Plnící stanice bude stát v areálu dopravce města Neratovice, společnosti Veolia Transport. Je obdobná stanice od stejného dodavatele už ve světě postavená ? LG: Společnost Linde Gas postavila už několik desítek podobných čerpacích stanic po celém větě. Příkladem může být Barcelona (Španělsko), Perth (Austrálie), Savanger (Norsko) Jaká je kapacita stanice ? LG: Stanice je dimenzová tak, aby byla bez problémů schopna obsluhovat více autobusů. Navíc je její provedení flexibilní - je možná úprava na tlak 700 bar (současný plnicí tlak je 300 bar) a je možné i rozšířit skladovací kapacitu vodíku. Je alespoň hypoteticky možné, že bude u stanice tankovat i jiné vozidlo než prototyp autobusu ? LG: Použité plnicí koncovky (tzv. pistole) umožňují tankování téměř všech vozidel jezdících na plynný vodík. Tudíž záleží na ochotě velkých světových výrobců ukázat svá vozidla i Praze. Jaká je cena takové stanice ? LG: Cena neratovické stanice je přibližně 20 mil.Kč. Co je typické pro technologii vodíkových stanic ? LG: Je to především důraz na bezpečnost těchto stanic. Každá z nich stanic je do jisté míry prototypem, nicméně základ je vždy obdobný - vodíkový zásobník, kompresor (hermeticky oddělený od elektrické části) a výdejní stojan. Odkud bude pocházet vodík ? Vodík bude z největší pravděpodobností dovážen z Ostravy. Jaké technologické úpravy musí být v místě, kde bude autobus garážován ? ÚJV: Garáž bude upravena tak, aby v ní bylo zajištěn bezpečné prostředí. To v praxi znamená instalaci vodíkových senzorů, ventilátorů k nucenému odvodu vzduchu v případě úniku vodíku a drobné stavební úpravy. Jak jsou daleko ? ÚJV: Stavební úpravy garáže budou zahájeny v březnu. Je třeba specielně školit řidiče ? ÚJV: Ano, jedná se o zcela novou koncepci pohonu, autobus je nejen vodíkový, ale i hybridní (akumulátory a ultrakapacitory) a jeho obsluha tedy vyžaduje nové znalosti. Všichni řidiči budou řádně proškoleni tak, aby mohli bezpečně řídit vodíkové vozidlo. Kdy byl autobus poprvé v provozu ? ÚJV: Autobus je již provozuschopný na elektřinu z akumulátorů a ultrakapacitorů, vodíková část bude zprovozněna v průběhu dubna. Kde byly a budou prováděny testovací jízdy ? ÚJV: Testovací jízdy byly prováděny zčásti v Plzni, zčásti v německém Puchheimu v areálu společnosti Proton Motor, která je dodavatelem palivového článku. Kdy bude oficielně představen veřejnosti ? ÚJV: Plánujeme zprovoznění vozu na přelomu jaro/léto 09. Jsou v plánu další ? ÚJV: Jednáme o dalších možnostech rozšíření, ale nyní se soustředíme na úspěšné zahájení provozu prvního vodíkového autobusu. Kdo bude vyhodnocovat výsledky projektu? ÚJV: Na vyhodnocování se budou podílet všichni partneři projektu (viz. www.h2bus.cz ), kteří se budou zajímat o své části a ÚJV bude hodnotit projekt z celkového pohledu. Je projekt vázán nějak na HYFLEET:CUTE ? ÚJV: Kromě výměny informací nikoliv. Jaký má celý projekt podle Vás smysl? ÚJV: Hlavním cílem je demonstrace vodíkových technologií pro širokou a odbornou veřejnost tak, aby se otevřela cesta pro další rozvoj využívání vodíku v dopravě. Velce děkuji za odpovědi. Dagmar Braunová

připravený k finálním pracím. Záběry, které u hotového autobusu už neuvidíte.

Úvodní záběry a odkaz na další informace k autobusu. Fotoreportáž byla původně plánována až na zítřek nebo pozítřek. Návštěvností úvodních záběrů jste donutili BUSportál k rychlejšímu uveřejnění - ty materiály, které stojí už nějaký čas ve frontě, musí tedy ještě počkat (to je omluva všem přispěvatelům, kteří poslali zajímavé materiály a ještě na ně nedošlo). Na záběrech můžete vidět nedostrojený autobus a jeho připravené součásti - plošinku na zavazadla, žebříček, držák na rezervu, části karosérie včetně masky bez mřížky, desky na vnitřní obložení, konstrukce sedaček ap. Za lak je třeba pochválit "tramvajáky". Na záběry městského RTO si počkejte do víkendu. Dagmar Braunová

Projektu Metrobus Istanbul bolo nedávno, počas Sustainable Transport Awards vo Washingtone D.C., udelené významné ocenenie.

Táto cena sa udeľuje projektom, ktoré znižujú skleníkový efekt emisií a zlepšujú kvalitu života v centrálnych oblastiach svetových hlavných miest. Podľa hodnotenia poroty zohral Istanbul so svojim konceptom Bus Rapid Transit, oproti ďalším porovnateľným mestám, priekopnícku úlohu. BRT linka, až do roku 2008, prebiehajúca z predmestia Avcilar na severo-západe Istanbulu do Topkapi v centre mesta, bola minulý rok rozšírená vybudovaním a pridaním ďalšieho prepojenia medzi Topkapi a Zincirlikuyu. Pripojením nového rozšírenia sa 17 kilometrov dlhá cesta predĺžila na 29 kilometrov. Autobusy jazdia po svojej vlastnej vozovke priemernou rýchlosťou 40 km/h a denne skrátia čas cestovania z 1,5 hodiny na 40 minút. Každý deň BRT systém odvezie viac ako 530 000 cestujúcich.

Dopravního podniku hlavního města Prahy je připraven k závěrečnému dostrojení v Hostivaři.

3.2.2009: Detailní fotoreportáž: Škoda 706 RO Dopravního podniku hlavního města Prahy ... Za zachycení momentálního stavu autobusu, který bude zdobit expozici v Muzeu MHD ve Střešovicích, děkuje BUSportál Dopravnímu podniku hlavního města Prahy stejně jako za možnost vyfotografovat dalšího autobusového veterána v ranějším stádiu rekonstrukce, Škoda 706 RTO. Proto se můžete těšit v dohledné době na dva obrazové materiály. Záběry tohoto autobusu v roce 2006 a 2007 a ještě mnohem dříve: Identifikovali jste autobus Škoda 706 RO na fotografii ...

2.2.2009 v areálu Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Autobus, který úspěšně jezdí zejména v hornatých terénech německy mluvících zemí, byl zapůjčen z polského Augustowa. Jeho horské ambice včetně "supersinglů" na zadní nápravě vhodných na zasněžený povrch ho činí zajímavým pro horské a podhorské oblasti naší republiky a snad i pro specifické části městských aglomerací. Konkrétně pražský DP momentálně účinně využívá několik krátkých autobusů Ikarus (nově nabízené jako S91 MidiCity ). Autobus sveze až 60 cestujících (45 stojících), konkrétní vůz je vybaven motorem Cummins 178 kW Euro 4. Při prezentaci zaujal i další krátký autobus Solaris Urbino LE 8.9 m s klasickou dvojmontáží na zadní nápravě a možným silnějším motorem 214 kW. Jako zvláštnost jsme zachytili informaci o třínápravovém 15m LE Urbino pro rakouské školáky. V České republice a na Slovensku jezdí momentálně necelé tři stovky vozidel Solaris Bus & Coach od tradičních 12 m Urbin přes třínápravové patnáctimetry až po kloubová. Nezanedbatelnou část z tohoto poču tvoří trolejbusy, a to jak s elektrovýzbrojí Cegelec (Trollino), tak i Škoda (zatím jezdí Škoda 28 Tr Solaris v Pardubicích, ve výrobě jsou 12m 26 Tr pro Jihlavu a rýsuje se možnost i kloubových 27 Tr). BUSWORLD 2007: Solaris Bus & Coach. Solaris Alpino, ....

i jedné pohlednici. Jerevan, Tbilisi, Moskva, ...

První část pokladů z šuplíku našeho čtenáře je zahraniční. Ty další už budou jen tuzemské - snímky i pohlednice, na kterých se vyskytl autobus. Pokračování chystáme na příští víkend. Začali jsme už v roce 2007: Autobusy ze starých pohlednic a rodinných fotografií. Tak, až se budete prohrabovat rodinnými alby a starými krabicemi s fotografiemi a pohlednicemi, podívejte se autobusovýma očima ... Času máme dost.