Státy Evropské unie dovážejí přes 200 miliard m3 zemního plynu ročně, tedy polovinu své spotřeby. Na Rusku, odkud pochází téměř polovina tohoto množství, tak sedmadvacítka závisí z jedné čtvrtiny. Některé unijní země jako Slovensko či Bulharsko však jsou na ně odkázány stoprocentně. Česko je na ruských dodávkách závislé téměř ze tří čtvrtin a sousední Rakousko také více než z poloviny. ¨ Trochu lépe na tom v této souvislosti jsou Norsko (kryje pětinu evropské spotřeby) a Nizozemsko s vlastními zásobami. Relativnost této výhody je však dána letopočty 2030, respektive 2045, kdy budou zásoby obou zemí vytěženy. Podle analytiků petrochemického koncernu BP skončí v roce 2070 těžba zemního plynu i v Rusku a dalších dodavatelských zemí v západní Africe. Prosazovat dnes plynovou energetiku znamená tedy hrát si s ohněm. „Potřebujeme vyvážený energetický mix,“ zdůraznil v listu Handelsblatt šéf německého koncernu E.on Wulf Bernotat. Jako inspirace slouží evropským zemím Francie, která vyrábí tři čtvrtiny své elektřiny v jaderných reaktorech. Problémy nemá ani Švýcarsko dovážející jen 2,9 miliardy m3 ročně; podíl atomového proudu na celkové produkci tam činí 40 procent. Dobře si tu stojí i Česko, které v jaderných blocích vyrábí třetinu své elektřiny; po plánované dostavbě Temelína se tento podíl zvýší nejméně na 40 procent. Řešit současné plynové komplikace posilováním širokého energetického mixu, v první řadě jaderné energetiky, zvažují i další evropské země. Naopak sousední Rakousko začalo předloni realizovat rozsáhlý program výstavby plynových elektráren. Jen v první etapě plánují Rakušané uvést do příštího roku do provozu pět bloků o celkovém výkonu 2 200 megawattů, a zvětšit ho tak o desetinu. Při provozu v základním zatížení by tyto nové rakouské plynové elektrárny za rok vyprodukovaly kolem 13 miliard kWh (pětina dnešní výroby) a spotřebovaly přes 4 miliardy m3 zemního plynu, tedy o polovinu více než dnes. První 400megawattovou elektrárnu testuje německý E.on v hornorakouském Timelkamu, další dva třísetmegawattové by měly následovat v Klagenfurtu (Celovci) a se dvěma počítá státní energetická firma Verbund v Mellachu (800 MW) a vídeňském Simmeringu (400 MW), informoval s odvoláním na energetický úřad E-control rakouský hospodářský čtrnáctideník Economy. Další informace: Světová produkce plynu činila předloni 2940,0 miliard m3, spotřeba 2921,9 miliard m3. Těžba dlouhodobě osciluje až dvě procenta nad a jedno procento pod celkovou spotřebou; předloni činil přebytek 18 miliard m3 (to se rovná české spotřebě za dva roky), tedy 0,62 procenta světové spotřeby. Evropa a bývalý Sovětský svaz patří k největším producentům i spotřebitelům; záporné saldo tohoto regionu, které se kryje zejména dovozem paliva ze severní Afriky, dosáhlo 80 miliard m3, tedy sedmi procent spotřeby. www.jlmpraha.cz

můžete získat ve třech verzích:

Jako nástěnný roční kalendář, sadu 12-ti kartičkových kalendáříků a nástěnný měsíční kalendář. Viz www.veteranbus.sk - e-shop Z výstavy kreseb Jaro Matúška

k dispozici k prohlídce v nýřanském servisu Volvo. Fotografie ze zastávky v Plzni.

Třínápravový autokar Volvo 9700 (nositel titilu "Coach of the Year 2008") s řiditelnou zadní nápravou je 13.7 m dlouhý a 3.8 m vysoký a je určen pro 61 cestujících. Je osazen motorem 460 HP EURO 4 SCR a osvědčenou 12tistupňovou mechanickou převodovkou s řadicím automatem I shift. Je v plné výbavě. Zájemci o tento autokar nebo o jeho dvounápravovou verzi se mohou obrátit na Zastoupení Volvo Bus Corporation

Na tradičním předváděcím turné po evropských městech nejkratší Citaro představili už tradičně techničtí experti přímo z oddělení vývoje ze Stuttgartu Andreas Türk a Hermann Zehender.

Úvodní záběry autobusu, který nabízí díky kratší délce lepší manévrovatelnost spolu s velkou obsaditelností. Dopravní novináři měli opět možnost si autobus osobně vyzkoušet - jak už je u předváděcích autobusů Mercedes-Benz pravidlem i s pískovými sáčkovými i plastovými cestujícími naplněnými vodou. Ti mimochodem během Vánoc zamrzli.

BUSportál v areálu plzeňského Prazdroje. Další informace a záběry přineseme v nejbližších dnech.

Dirk Budach pro BUSportál. Ve 47 zemích světa je v provozu více než 40 tisíc trolejbusů

Na celém světě existuje v současnosti 370 trolejbusových systémů ve 47 zemích světa, kde je v provozu více než 40 tisíc trolejbusů. Mezi tyto země se řadí i Česká republika s celkem 13 trolejbusovými provozy. Trolejbusové systémy činí města příjemnějšími pro život – vozidla jezdí bezpečně a tiše a neprodukují výfukové zplodiny. Stejně jako například tramvaje, mají trolejbusy nulové emise a podporují tak lepší kvalitu života ve městech. Trolejbusové systémy pomáhají chránit klima měst a zlepšují veřejné zdraví. Kde jsou trolejbusy napájeny energií přímo z hydroelektráren, jde prakticky o nulový emisní proces. Důležitým technickým momentem je i to, že moderní trolejbusy umějí rekuperovat elektrickou energii, přiváděnou do vozidla trolejovým vedením. Až 35% odebrané elektrické energie umějí vrátit zpět do elektrické sítě, čímž se samotný provoz zefektivňuje a zlevňuje. V současné době je technologie výroby vozidel na tak vysoké úrovni, že je možné dodat jakémukoli dopravci na světě vozidla od 9 metrů délky (takzvané midi-trolejbusy), přes standardní délky a patnáctimetrové tříosé trolejbusy až po článkové vozy standardní či prodloužené délky. V tomto případě jde o 2- článkové, tzv. Mega-trolejbusy o délce 25 metrů, které jsou v provozu například ve švýcarských městech. V roce 2006 vznikla organizace Trolley Motion se sídlem v rakouském Salcburku, která je neziskovou institucí, zabývající se cílenou propagací trolejbusové dopravy ve světě. Organizace Trolley Motion se drží dvou základních cílů – udržitelným rozvojem měst a zachováním kvality života. Mobilita je rozhodujícím prvkem kvality života a vhodné moderní systémy městské dopravy jsou předurčeny k zajištění základního práva na mobilitu, jakož i minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí jako jsou znečištění, hluk či poškozování městského prostředí. Vyzkoušenou technologií k dosažení těchto cílů je elektrický trolejbusový systém. Poskytuje městům příznivé přednosti městských tramvajových rychlodrah, může být ale postaven v kratší době a vyžaduje jen 10-15% investičních nákladů, oproti drážním systémům. Více aktuálních a stále doplňovaných informací lze nalézt na webové stránce www.trolleymotion.com , která je provozována v německém, ale i anglickém jazyce. Na těchto stránkách lze diskutovat problémy s řadou významných dopravních expertů, kteří rádi zodpoví otázky na provozní či technická témata. Dirk Budach pro BUSportál, překlad a foto (-ma-) BUSportál připravil pro časopis Technik: Renesance a rozvoj trolejbusové dopravy. Vysokokapacitní silniční systémy veřejné dopravy (BRT). UITP: Lepší mobilita pro lidi na celém světě. Brno 2007.

čtveřice pohlednic ze stříbrského náměstí.

Za pohlednice objevené na internetu děkujeme věrnému čtenáři Miroslavu Klasovi. Doplňujícím dotazem jsme zjistili, že původ pohlednic je na www.starestribro.cz .

SOR CN 8.5 a SOR NC 18.

Nejkratší LE autobus SOR CN 8,5 celková délka: 8400 mm šířka: 2525 mm výška: 2950 mm počet míst celkem: 57 počet míst k sezení: 26 počet míst k stání: 31 provozní hmotnost: 7100 kg největší tech. přípustná: 11990 kg Autobus můžete vidět u dopravce AUDIS BUS Rychnov nad Kněžnou. Linková verze nízkopodlažního kloubového autobusu SOR NC 18 celková délka: 18750 mm šířka: 2550 mm výška: 2900 mm počet míst celkem: 145 počet míst k sezení: 59 počet míst k stání: 86 provozní hmotnost: 15500 kg největší tech. přípustná: 26000 kg Autobus můžete vidět u dopravce Veolia Transport Východní Čechy.

pro BUSportál Tomáš Zavadil.

Celkem by měl táborský dopravce mít tři vozy tohoto typu. Nezbývá než dodat, že portfolio společnosti SOR je opravdu široké (děkujeme za rychlé informace). SOR NBG 12 - s pohonem na stlačený zemní plyn celková délka: 12180 mm šířka: 2550 mm výška: 3330 mm počet míst celkem: 92 počet míst k sezení: 27 počet míst k stání: 65 provozní hmotnost: 10500 kg největší tech. přípustná: 16700 kg Představujeme dopravce v České republice: Comett Plus

na podvozku Volvo B7R . Autobus absolvoval náročnou pouštní rally Budapešť - Bamako na 19. místě.

Rally Budapešť - Bamako vznikla v roce 2005 jako alternativa známějšího "Dakaru". 9000 km trasa z hlavního města Maďarska do hlavního města Mali vede většinou horským a pouštním terénem severní Afriky. V roce 2008 se rally účastnilo 160 motorových vozidel včetně jediného autobusu 12 m Volvo B7R - obdobného jako jsou autobusy v budapešťských ulicích. Autobus s motorem 290HP EURO 4 karosoval maďarský AlfaBusz mj. s úpravami pohonu na 4 kola, použitím speciálních pneumatik, úpravou výšky podvozku a jeho zesílení. Autobus kromě posádky vezl ještě 1000 l nafty, 1500 l vody, tunu jídla, dílnu, navigační systém, zdravotnický materiál a 2.5 tuny humanitární pomoci. Té chtějí pořadatelé vézt v příštích letech ještě více a cílenější. Za fotografie BUSportál děkuje Jiřímu Jonášovi a www.hummer.cz . Za informace pak Volvo Bus Corporation : zástupci v ČR Radko Mandovi a časopisu VBC ON THE MOVE . Není vyloučeno, že se autobusy s maďarskou karosérií AlfaBusz na podvozcích Volvo objeví i v České republice. V Szekeshesfaru se momentálně staví ročně cca 150 autobusů převážně pro Maďarsko, AlfaBusz hodlá v současnosti expandovat i do zahraničí. Kromě Chorvatska, Rumunska a Švýcarska učinil první kroky i pro vstup do České republiky. V současné době nabízí autobusy postavené na podvozcích Volvo ve výběrovém řízení na nákup autobusů pro velkého dopravce v ČR pro rok 2009.