Registrace autobusů klesly oproti 1-4/2018 o 0,33%. Výrobci registrovali 305 autobusů. Vede Iveco s 101 autobusy, následuje SOR s 81 vozidly.

Za stejné období roku 2018 bylo registrováno 306 vozidel, letos o jedno méně. První je značka Iveco Bus s 101 registrovanými autobusy (33,11%), následují SOR – 81ks (26,56%), Solaris – 26ks (8,52%), MAN –21 ks (6,89%), Mercedes-Benz – 10 ks (3,28%), Irizar – 9ks (2,95%), Iveco – 8ks (2,62%), Volvo – 7 ks (2,30%), Higer –6 ks (1,97%), Setra –6 ks (1,97%), Rošero-P –6 ks (1,97%). V dubnu 2019 registroval SOR 43 autobusů, Iveco Bus 38 autobusů, Iveco 4 vozidla, Irizar 4 kusy, Setra 4 vozidla, Neoplan 3 autobusy, Isuzu, Mercedes-Benz a VDL po 2 vozidlech, MAN, Rošero-P a Volvo každý 1 vozidlo.

Vladimír Kremlík se dnes, po jmenování prezidentem republiky, ujal úřadu.

Ministr Kremlík si za své hlavní priority v resortu stanovil zrychlení výstavby klíčové dopravní infrastruktury, posunutí přípravy vysokorychlostních tratí nebo rozvoj takzvaných PPP projektů při výstavbě dálniční sítě. V podvečer ministr Kremlík přijel do budovy ministerstva společně s předsedou vlády Andrejem Babišem. Zde je uvítal odcházející ministr Dan Ťok, který ministru Kremlíkovi předal předávací zprávu, ve kterém shrnul aktuální agendu Ministerstva dopravy. Ministr Kremlík se následně setkal i s náměstky a řediteli podřízených organizací. „První věc, na kterou se budu chtít zaměřit je urychlení přípravy a výstavby klíčové dopravní infrastruktury. V současné době je v legislativním procesu zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který bude nutné dotáhnout do konce," uvedl ministr Kremlík. Vladimír Kremlík vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Před svým jmenováním do čela resortu dopravy působil jako náměstek pro Právní služby a nakládání s majetkem na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Za zlevněné jízdné jezdí ve vlacích a autobusech studenti a senioři od září 2018. Ministerstvo dopravy pořád předpokládá roční náklady ve výši 6 miliard.

Ministerstvo dopravy proplatilo dopravcům na kompenzacích za prvních šest měsíců 2,73 miliardy korun. Nejvíce ze všech dopravců vyfakturovaly České dráhy, které dostaly téměř 44 procent z celkových nákladů na kompenzace. Následuje Arriva a RegioJet. Dosud nejvíce za kompenzace ministerstvo zaplatilo v říjnu 2018, a to 512 milionů korun. Naopak v prosinci to bylo skoro o 100 milionů korun méně. V lednu 2019 byly proplaceny kompenzace ve výši 439 milionů a v únoru činily 417 milionů korun.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal 15. dubna dvě rozhodnutí, kterými DSÚK zakázal plnění rámcových dohod na dodávku až 160 linkových autobusů Iveco a Scania. Aktualizováno 18.4.

Ústecký kraj vydal tiskovou zprávu, prostřednictvím které nesouhlasí s rozhodnutími Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 15. dubna 2019, považuje je za nezákonná a krajně nespravedlivá. Taková rozhodnutí totiž umožňují výrobcům jednostranně diktovat, jaké výrobky a služby smí zadavatel poptávat. „Proti rozhodnutím se budeme bránit podáním rozkladu k předsedovi ÚOHS a případně i žalobou před správními soudy,“ řekl ředitel Dopravní společnosti Ústeckého kraje Milan Šlejtr. „Stojím za postupem DSÚK a také v dalších krocích mají mou podporu. Pokud jsme jako veřejná instituce povinni soutěžit na nejnižší cenu, připadá mi zcela logické, že si chceme nadefinovat technické podmínky k tomu, aby nám vysoutěžený výrobek dlouho vydržel, cestující měli zajištěný komfort a bezpečí při cestování a řidiči dobré prostředí pro práci,“ vysvětlil náměstek Jaroslav Komínek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal dne 15. 4. 2019 dvě rozhodnutí, jimiž příspěvkové organizaci Dopravní společnost Ústeckého kraje (DSÚK) zakázal plnění rámcové dohody na dodávku nejvýše 90 ks linkových autobusů délky 10,5 m, uzavřené dne 3. 1. 2019 s dodavatelem ZLINER s.r.o., a rámcové dohody na dodávku nejvýše 71 ks linkových autobusů délky 12 m, uzavřené dne 28. 12. 2018 s dodavatelem Scania Czech Republic s.r.o. Rozhodnutí zatím nejsou pravomocná. Ústecký kraj a DSÚK nesouhlasí např. s těmito výhradami ÚOHS: ÚOHS tvrdí, že DSÚK prý nastavila podmínky veřejné zakázky tak, že znemožnila účast dodavatele SOR Libchavy (SOR). Jednou z diskriminačních podmínek je dle ÚOHS požadavek na délku autobusů v rozmezí 9,9 m – 11 m. Podle ÚOHS nebyl SOR schopen tento požadavek splnit. Sám SOR však dne 9. 1. 2019 zaslal DSÚK nabídku na dodávku autobusů v délce 10,5 m, tedy splňujících zmíněnou podmínku. ÚOHS však tuto skutečnost v rozhodnutích zcela ignoroval. Za nezákonný považuje ÚOHS též např. požadavek, že autobusy mají být vybaveny akumulátorovými bateriemi s určitou minimální kapacitou. Takové baterie jsou přitom běžně dostupné a lze je volně pořídit za částku cca 4 - 5 tisíc korun. V žádném případě tedy nemůže jít o diskriminaci kohokoliv, a už vůbec SOR, jehož autobusy jsou těmito bateriemi vybaveny. Podle ÚOHS musí mít zadavatel každý (i sebetriviálnější) požadavek odůvodněn vědeckou studií. Pokud takovou studii nemá a uchazeč o zakázku prohlásí, že předmětný požadavek neumí splnit, ÚOHS se nekriticky přikloní na stranu dodavatele. Rozhodnutí ÚOHS tak v důsledku umožňují dodavatelům jednostranně diktovat, jaké výrobky a služby smí zadavatel poptávat. Odůvodnění obou rozhodnutí je navíc tak nekvalitní a jednostranné, že je otázkou, zda závěry ÚOHS nebyly předem připraveny a zda tedy celé správní řízení nebylo jen pouhou formalitou bez možnosti DSÚK ovlivnit jeho výsledek. ÚOHS nezrušil kupní smlouvy na vozidla. Autobusy se vyrábí a první dodávky by měly začít v září 2019. K tiskové zprávě Ústeckého kraje se na svých webových stránkách vyjádřil ÚOHS. Reakce společnosti Scania.

Ministerstvo dopravy podpoří výzkumné projekty se zaměřením na udržitelnou a bezpečnou dopravu a dopravní infrastrukturu, a také na oblast automatizace řízení, digitalizace a navigační a družicové systémy.

Pro žadatele jsou v programu DOPRAVA 2020+ připraveny 2 miliardy korun, které budou poskytnuty v rámci čtyř samostatných výzev. První z nich bude vyhlášena v červnu tohoto roku, přičemž podpora na jeden projekt dosáhne až 50 milionů korun. Program na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti dopravy bude administrován Technologickou agenturou České republiky a bude realizován po dobu 7 let mezi roky 2020 a 2026.

Podle údajů Evropské komise litr Naturalu 95 za týden zdražil v průměru skoro o 70 haléřů. Nafta je o 16 haléřů levnější.

Vyšší poptávka po naftě během zimních měsíců způsobuje růst její ceny. Od listopadu loňského roku byla proto dražší než benzín. V minulém týdnu ovšem nastal obrat, který už dříve naznačoval vývoj plošných cen paliv petrolejářských společností. Podle údajů Evropské komise totiž litr Naturalu 95 v Česku za týden zdražil v průměru skoro o 70 haléřů. Protože nafta v posledních týdnech zdražovala pouze o jednotky haléřů, je tak aktuálně ve srovnání s benzínem již o 16 haléřů levnější. Spolehlivým indikátorem budoucího vývoje cen paliv na čerpacích stanicích jsou takzvané plošné ceny. Jsou vyhlašovány petrolejářskými společnostmi pro firemní zákazníky na týdenní bázi a bezprostředně reflektují vývoj na trzích. Jakákoliv změna ceny ropy nebo kurzu koruny se obratem promítá do plošných cen paliv. Lze tak předvídat běžné ceny na čerpacích stanicích, které mají obvykle určitou setrvačnost, protože petrolejáři doprodávají zásoby pořízené dříve. V posledních týdnech rostla skokově plošná cena Naturalu 95, a to i více než o korunu během jednoho týdne. Podle nejnovějších dat Evropské komise z minulého týdne poskočila průměrná cena benzínu v Česku skoro o 70 haléřů nahoru. Aktuálně stojí nafta v průměru 31,60 Kč/l, zatímco benzín již 31,76 Kč/l. Trend výrazně rostoucích plošných cen Naturalu 95 se následně opravdu promítl i v cenách na čerpacích stanicích. Během posledních dvou týdnů benzín podle Evropské komise zdražil dokonce o 1 korunu a 15 haléřů, čímž se stal opět dražším palivem, než je nafta. Další zdražování benzínu i nafty naznačují aktuální plošné ceny pro tento týden. Výsledná cena benzínu je vyšší než cena nafty, natural je téměř ve všech zemích EU zatížen vyšší spotřební daní. Příčinou dražší nafty je však zvýšená poptávka po topných olejích v zimě. "Topný olej je z chemického hlediska totéž co motorová nafta a v řadě zemí je stále hojně rozšířeným topným médiem. Protože v zimě bývá poptávka po naftě, respektive topném oleji vyšší, roste i cena,“ říká Ivan Indráček, předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR. „Když se podíváme do historie, nafta byla dražší než benzín zpravidla během zimních měsíců. Nyní by se měla situace vrátit do normálu.“ Viktor Zeisel, ekonom Komerční banky, definitivní návrat stavu, kdy je nafta levnější než benzín, zatím nepředpokládá. Ekonomický cyklus sice zpomaluje, ale ještě nejsme ve fázi poklesu. Nafta, která se hojně využívá v průmyslu, je tak stále poptávaná a zůstane dražší než benzín. Podle všeho navíc ceny pohonných hmot dále porostou. Nákupní aliance Axigon (poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil)

Oproti roku 2017 vzrostl počet přepravených osob v autobusech o 10 milionů. O 80 milionů lidí více využilo MHD. Vlaky se svezlo téměř 190 milionů cestujících.

Ministerstvo dopravy zveřejnilo výsledky statistického zjišťování o dopravě v roce 2018. Všechny druhy veřejné dopravy zaznamenaly oproti minulým letům nárůst cestujících. Celkem autobusová doprava přepravila v roce 2018 téměř 340 milionů cestujících, z toho 279 milionů na linkách provozovaných ve veřejném zájmu (kompenzovaných kraji nebo obcemi), což je o 14 milionů více než v roce 2017. Přepravní výkony klesly oproti 11,2 miliard v roce 2017 na 10,9 miliardy osobokilometrů v roce 2018. Městská hromadná doprava přepravila v roce 2018 téměř 2,4 miliardy osob, v roce 2017 2,317 miliard. Zvýšily se i výkony z 17,8 milionů na 17,9 milionů osobokilometrů. Vlaky využilo téměř 190 milionů osob, což je o 6,6 milionu více než v roce 2017. Výkony se zvýšily z 9,5 miliardy na 10,2 miliardy osobokilometrů. MD

Registrace nových autobusů v období leden až březen vzrostly oproti stejnému období roku 2018 o 8,38% (ze 179 ks na 194 ks). V březnu činil nárůst 79,03%.

Na prvním místě za první čtvrtletí je značka Iveco Bus s 63 registrovanými autobusy (32,47%), následují SOR s 38 ks (19,59%), Solaris s 25 ks (12,89%), MAN s 20 ks (10,31%), Mercedes-Benz s 8 ks (4,12%), Volvo s 6 ks (3,09%), Higer s 5 ks (2,58%), Irizar s 5 ks (2,58%), Rošero-P s 5 ks (2,58%) a Škoda se 4 ks (2,06%). Podle provedení karosérie jsou na prvním místě městské s 45,36% (88 ks), na druhém místě pak linkové s 24,74% (48 ks), následují dálkové –18,56% (36 ks), šasi –2 ks. V březnu registrovalo Iveco Bus 42 ks, SOR 24 ks, Solaris 11 ks, Volvo 5 ks, Higer 5 ks, Irizar 5 ks, MAN 4 ks, Mercedes-Benz 4 ks, Rošero-P 3 ks, Isuzu 3 ks a VDL 2 ks autobusů.

Nejbezpečnější silnice jsou ve Velké Británii, Dánsku a Irsku, na opačném konci tabulky byly Rumunsko, Bulharsko a Lotyšsko. Česká republika patří mezi nejhorší!

Ve čtvrtek 4. dubna zveřejnila Evropská komise statistiky smrtelných nehod, ke kterým došlo v uplynulém roce na silnicích Evropské unie. Z nich vyplývá, že na silnicích EU28 zemřelo v roce 2018 na 25 100 osob (počítáno do 30 dnů po nehodě). To je o 200 méně (tj. o zhruba 1 procento) než v roce 2017. „Státy EU28 tak potvrdily svou pověst, že jejich silnice jsou nejbezpečnější na světě. Na milion obyvatel v nich loni zemřelo při dopravních nehodách 49 osob, zatímco poslední údaj publikovaný Světovou zdravotnickou organizací za celý svět za rok 2016 dosahuje hodnoty 182,“ uvádí Roman Budský z Platformy Vize nula. Pokud se jedná o počty usmrcených na jeden milion obyvatel, nejbezpečnější silnice mají ve Velké Británii (28 obětí), Dánsku (30), Irsku a Nizozemsku (po 31) a Švédsku (32). Naopak nejhorší situace byla v Rumunsku (96 obětí na milion obyvatel), Bulharsku (88 obětí), Lotyšsku (78 obětí), Chorvatsku (77 obětí) a Polsku (76 mrtvých). Nejvyššího poklesu dosáhli ve Slovinsku (-13 %), Litvě (-11 %), Bulharsku (-9 %), Slovensku a na Kypru (shodně pokles o 8 %). Naopak největší nárůst byl zaznamenán v Lucembursku (+44 %), v Estonsku (+40 %) a ve Švédsku (+28 %). V 17 zemích počty mrtvých poklesly, v 9 vzrostly, v Dánsku se meziročně situace nezměnila. Definitivní údaj za Nizozemsko zatím není k dispozici. V České republice v roce 2018 zemřelo 62 osob na milion obyvatel. V roce 2017 to bylo 55 lidí. Meziročně u nás počet mrtvých na milion obyvatel vzrostl o 14 procent. Česká republika se tak zařadila mezi 9 členských států EU28, kde meziročně počet obětí narostl. Navíc 14procentní nárůst byl čtvrtý nejvyšší. Naše země obsadila 21. nejhorší příčku ze všech 28 zemí. To je ve srovnání s rokem 2017, kdy jsme byli společně s Belgií a Itálií na 16.-18. místě, citelné zhoršení.

Pro české dopravce je potvrzení pozice Evropského parlamentu k balíčku mobility dobrou zprávou. Může být zahájen trialog s velkou nadějí na úspěch díky blízkosti stanovisek Parlamentu a Rady.

Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vladimír Starosta schválení balíčku mobility komentuje: „Naší nejvyšší prioritou je nastavení jednotných pravidel pro vysílání pracovníků. Proto velmi oceňuji dnešní výsledek. Velice děkuji především Pavlu Teličkovi, který vytvářel spolu se zpravodaji Kyllonen a Ertug finální znění zpráv, Martině Dlabajové, která odvedla obrovský kus práce, ale i všem dalším, kdo se na tomto výsledku podíleli. Nechci zapomenout ani na pana ministra Ťoka, protože prosincová dohoda z Rady ministrů napomohla i dnešnímu rozhodnutí Parlamentu. Snad dopadne dobře i trialog a my budeme moci jezdit po Evropě pod společnými pravidly místo 27 národních a velmi rozdílných úprav.“ Kompromis není ideální pro žádnou ze zájmových skupin a ještě bude dále rozvíjen v trialogu, ale čeští dopravci se s ním budou umět vyrovnat. „Vyjmutí tranzitních, bilaterálních a omezeného počtu propojovacích třetizemních přeprav umožní našim dopravcům provádět přepravní kolečka bez plnění složitých předpisů pro vysílání. Kdo pojede do Španělska, pak sveze něco do Francie a odtud bude mít další přepravu domů, měl by být bez starostí. Také řidiči autobusů se v těchto pravidlech najdou. Zákaz 45hodinového týdenního odpočinku v kabině sice nevítáme, ale zkrácených odpočinků se netýká, což je dobře. Také úprava kabotáže je pro nás přijatelná,“ řekl k tomu generální tajemník Vojtěch Hromíř. Zavedení minimální mzdy v Německu od roku 2015 a představení balíčku mobility v květnu 2017 přineslo spoustu náročné práce a vyjednávání, jež se dnes dostaly do svého závěru. Nyní bude v rukou vyjednavačů, k jakému výsledku dospějí v trialogu. Budou u toho i čeští zástupci a ČESMAD BOHEMIA bude vždy k dispozici pro odborné konzultace. Sdružení ČESMAD BOHEMIA