Nejbezpečnější silnice jsou ve Velké Británii, Dánsku a Irsku, na opačném konci tabulky byly Rumunsko, Bulharsko a Lotyšsko. Česká republika patří mezi nejhorší!

Ve čtvrtek 4. dubna zveřejnila Evropská komise statistiky smrtelných nehod, ke kterým došlo v uplynulém roce na silnicích Evropské unie. Z nich vyplývá, že na silnicích EU28 zemřelo v roce 2018 na 25 100 osob (počítáno do 30 dnů po nehodě). To je o 200 méně (tj. o zhruba 1 procento) než v roce 2017. „Státy EU28 tak potvrdily svou pověst, že jejich silnice jsou nejbezpečnější na světě. Na milion obyvatel v nich loni zemřelo při dopravních nehodách 49 osob, zatímco poslední údaj publikovaný Světovou zdravotnickou organizací za celý svět za rok 2016 dosahuje hodnoty 182,“ uvádí Roman Budský z Platformy Vize nula. Pokud se jedná o počty usmrcených na jeden milion obyvatel, nejbezpečnější silnice mají ve Velké Británii (28 obětí), Dánsku (30), Irsku a Nizozemsku (po 31) a Švédsku (32). Naopak nejhorší situace byla v Rumunsku (96 obětí na milion obyvatel), Bulharsku (88 obětí), Lotyšsku (78 obětí), Chorvatsku (77 obětí) a Polsku (76 mrtvých). Nejvyššího poklesu dosáhli ve Slovinsku (-13 %), Litvě (-11 %), Bulharsku (-9 %), Slovensku a na Kypru (shodně pokles o 8 %). Naopak největší nárůst byl zaznamenán v Lucembursku (+44 %), v Estonsku (+40 %) a ve Švédsku (+28 %). V 17 zemích počty mrtvých poklesly, v 9 vzrostly, v Dánsku se meziročně situace nezměnila. Definitivní údaj za Nizozemsko zatím není k dispozici. V České republice v roce 2018 zemřelo 62 osob na milion obyvatel. V roce 2017 to bylo 55 lidí. Meziročně u nás počet mrtvých na milion obyvatel vzrostl o 14 procent. Česká republika se tak zařadila mezi 9 členských států EU28, kde meziročně počet obětí narostl. Navíc 14procentní nárůst byl čtvrtý nejvyšší. Naše země obsadila 21. nejhorší příčku ze všech 28 zemí. To je ve srovnání s rokem 2017, kdy jsme byli společně s Belgií a Itálií na 16.-18. místě, citelné zhoršení.

Pro české dopravce je potvrzení pozice Evropského parlamentu k balíčku mobility dobrou zprávou. Může být zahájen trialog s velkou nadějí na úspěch díky blízkosti stanovisek Parlamentu a Rady.

Prezident Sdružení ČESMAD BOHEMIA Vladimír Starosta schválení balíčku mobility komentuje: „Naší nejvyšší prioritou je nastavení jednotných pravidel pro vysílání pracovníků. Proto velmi oceňuji dnešní výsledek. Velice děkuji především Pavlu Teličkovi, který vytvářel spolu se zpravodaji Kyllonen a Ertug finální znění zpráv, Martině Dlabajové, která odvedla obrovský kus práce, ale i všem dalším, kdo se na tomto výsledku podíleli. Nechci zapomenout ani na pana ministra Ťoka, protože prosincová dohoda z Rady ministrů napomohla i dnešnímu rozhodnutí Parlamentu. Snad dopadne dobře i trialog a my budeme moci jezdit po Evropě pod společnými pravidly místo 27 národních a velmi rozdílných úprav.“ Kompromis není ideální pro žádnou ze zájmových skupin a ještě bude dále rozvíjen v trialogu, ale čeští dopravci se s ním budou umět vyrovnat. „Vyjmutí tranzitních, bilaterálních a omezeného počtu propojovacích třetizemních přeprav umožní našim dopravcům provádět přepravní kolečka bez plnění složitých předpisů pro vysílání. Kdo pojede do Španělska, pak sveze něco do Francie a odtud bude mít další přepravu domů, měl by být bez starostí. Také řidiči autobusů se v těchto pravidlech najdou. Zákaz 45hodinového týdenního odpočinku v kabině sice nevítáme, ale zkrácených odpočinků se netýká, což je dobře. Také úprava kabotáže je pro nás přijatelná,“ řekl k tomu generální tajemník Vojtěch Hromíř. Zavedení minimální mzdy v Německu od roku 2015 a představení balíčku mobility v květnu 2017 přineslo spoustu náročné práce a vyjednávání, jež se dnes dostaly do svého závěru. Nyní bude v rukou vyjednavačů, k jakému výsledku dospějí v trialogu. Budou u toho i čeští zástupci a ČESMAD BOHEMIA bude vždy k dispozici pro odborné konzultace. Sdružení ČESMAD BOHEMIA

DPP dosáhl za rok 2018 zisku po zdanění ve výši 1,529 miliardy korun. O více než 200 miliónů korun méně, než kolik tvořil přiznaný přiměřený zisk ze strany vlastníka.

V roce 2018 hospodařil DPP se ziskem před zdaněním ve výši 2,034 miliardy Kč. Po započtení odložené daně dosáhl DPP zisku po zdanění ve výši 1 529 146 000 Kč. DPP měl pro rok 2018 přiznaný přiměřený zisk ve výši 1,738 miliardy korun. Přiměřený zisk se vypočítává podle vzorce vycházejícího ze smlouvy o závazku veřejné služby v dopravě uzavřené mezi DPP a hlavním městem Prahou. Vzhledem k tomu, že většinu výnosů DPP tvoří kompenzace nařízených slev a bezplatné přepravy, určených na úhradu nákladů za plnění závazku veřejné služby, nejedná se o zisk určený např. na výplatu dividend jako u klasické akciové společnosti. V případě DPP je přiměřený zisk výnosem přiznaným ze strany objednatele, kterým je hlavní město Praha, a účelově určeným na reinvestice v oblasti vozového parku. „V loňském roce se významně zvyšovaly personální náklady zejména u provozních pracovníků Dopravního podniku. Vedle mezd rostly významně i ceny elektrické energie a paliv. Zvýšily se také náklady na údržbu našeho vozového parku. To se promítlo do hospodářských výsledků firmy. Část zvýšených nákladů pokryly úspory z předloňského roku. Trend stoupajících nákladů bohužel bude pokračovat i v letošním roce. Jsme si vědomi, že tenhle stav je dlouhodobě neudržitelný. Snížení nákladovosti je proto jednou z priorit celého podniku,“ říká Peter Hlaváč, ekonomický ředitel DPP. „Z provozního hlediska je DPP výborně fungující podnik, má ale trochu problém s efektivitou. Máme jednoznačně přebujelé byrokratické procesy. Musíme pracovat i na snižování nákladů např. omezením duplicitních spojů, snižováním jejich nadbytečné kapacity a dalšími úspornými opatřeními,“ shrnuje Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP. DPP je největším pražským zaměstnavatelem s téměř 11 000 zaměstnanci, kterému se daří zůstat personálně stabilní. DPP: Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s., je největším dopravcem zajišťujícím městskou hromadnou dopravu v České republice. Obsluhuje celkem 141 autobusových linek, dále 25 denních a 9 nočních tramvajových linek a 3 linky metra. K 1. 1. 2019 bylo ve vlastnictví společnosti 1 162 autobusů, 865 tramvajových vozů a 730 vozidel metra. Společnost ročně přepraví více než miliardu osob a ujede více než 180 mil. kilometrů. Podnik má k 1. 1. 2019 celkem 10 930 zaměstnanců, z toho 4 265 tvoří řidiči MHD. Jediným akcionářem Dopravního podniku je hlavní město Praha, množství dopravních spojů a zadání pro jízdní řády v Praze určuje společnost ROPID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy).

Máte datovou schránku? Přijde vám zpráva o končící technické. Majitelé automobilů s alternativními pohody mohou požádat o speciální registrační značku začínající "EL".

Majitelé vozidel s datovou schránku budou automaticky informování o končící platnosti pravidelné technické prohlídky dva měsíce před vypršením termínu technické. Na registru vozidel je také nově možnost si požádat o speciální registrační značku pro elektromobily a další auta s alternativními pohony. Registr vozidel bude nově informovat zprávou do datové schránky, že ve lhůtě 60 dnů končí platnost pravidelné technické prohlídky. Každý provozovatel vozidla s datovou schránkou tedy dostane informaci o datu, do kdy musí vozidlo přistavit na pravidelnou technickou prohlídku. Rozšířila se tak funkcionalita pro majitele datových schránek, kteří se mohou také prostřednictvím Portálu občana dozvědět konec platnosti řidičského průkazu nebo aktuální stav svého bodového konta. Od 1. dubna je také možné si na jakémkoliv pracovišti registru vozidel zažádat o speciální registrační značku pro elektromobily a další auta s alternativními pohony. O registrační značku s označením „EL“ mohou požádat majitelé vozidel na elektrický, hybridní (jejichž hodnota emisí CO2 je nejvýše 50g/km) nebo vodíkový pohon. Vydání této registrační značky bude zdarma. Lhůta pro vydání je do 15ti dnů od podání žádosti. Značka přinese majitelům některé výhody jako je osvobození elektrických vozidel od placení silniční daně. Dále je třeba si uvědomit, že odběr elektřiny pro dobíjení automobilů nepodléhá v současnosti spotřební dani. Některé výhody mohou uživatelé elektrických vozidel někdy využívat na místní úrovni. Např. v některých městských částech Prahy mohou zdarma parkovat v parkovacích zónách. Akční plán čisté mobility také do budoucna počítá s tím, že by uživatelé elektrických vozidel byli osvobozeni od placení dálničních poplatků a že by mohli například využívat vyhrazené jízdní pruhy ve městech. Ministerstvo dopravy bude spolu s ministerstvy životního prostředí a průmyslu apelovat na města, aby využila možnosti, kterou jim zavedení nové speciální registrační značky pro elektrická vozidla nabízí. Zavedení registračních značek pro elektromobily je součástí novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, která platí od 1. října 2018. Část týkající se RZ pro elektromobily je účinná od 1. dubna 2019. Důvodem odložení účinnosti byla příprava systému objednávání, výroby a distribuce. Změna registrační značky není povinná, bude vždy záležet na majiteli vozidla, zda si na něm ponechá klasickou registrační značku, nebo si zažádá o vydání speciální. MD

Ministerstvo dopravy vyhlásilo třetí výzvu Operačního programu doprava (OPD) pro zájemce o výstavbu dalších tuzemských rychlodobíjecích stanic elektromobilů.

V rámci programu podpory infrastruktury pro alternativní paliva je z evropských prostředků vyčleněno až 130 miliónů korun. Žádosti lze předkládat do 31. července 2019. O podporu se mohou ucházet žadatelé, kteří na území členských států EU v současnosti provozují alespoň 10 veřejně přístupných dobíjecích stanic a kteří předloží komplexní projekt na vybudování 125 rychlodobíjecích stanic umístěných rovnoměrně po celém území České republiky. Maximální míra podpory ze způsobilých výdajů může v této výzvě dosáhnout až 70 procent. Na základě hodnotících kritérií, kterými jsou hospodárnost, připravenost a relevance projektu, bude z předložených žádostí vybrán jeden projekt, který nejlépe naplní tato kritéria. Nově vypsaná podpora přímo navazuje na druhou výzvu vyhlášenou v srpnu 2018. Ministerstvo dopravy obdrželo dvě žádosti a v současné době probíhá hodnocení předložených projektů. Předpokládá se, že v průběhu letošního května bude zveřejněna informace o vítězném projektu včetně seznamu konkrétních lokalit, ve kterých budou jednotlivé dobíjecí stanice vybudovány. Bližší informace k podmínkám žádosti o finance na budování dobíječek elektrických aut ZDE Ministerstvo dopravy

Skupina VW a švédský výrobce baterií Northvolt chtějí v Evropě společně vyrábět bateriové články. European Battery Union tvoří partneři ze sedmi států EU.

Konsorcium European Battery Union (EBU) vzniklo minulý týden a má zahájit svou činnost začátkem roku 2020. Podle společnosti Volkswagen (VW) se EBU soustředí na celý hodnotový řetězec baterií - od surovin až po technologii článků a recyklaci. Hlavním cílem je koordinace a rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje bateriových systémů pro dopravu a stacionární akumulace energie. Partneři budou shromažďovat know-how a vzájemně sdílet informace. Společné výzkumné aktivity se zaměří také na vývoj a výrobu technologických zařízení umožňujících udržitelnou výrobu bateriových článků šetrných k životnímu prostředí. Volkwagen oznámil vznik EBU v tiskové zprávě, kromě Northvoltu ostatní partnery ze sedmi členských zemí Evropské unie nejmenoval. Northvolt a Volkswagen již požádaly německou spolkovou vládu o financování. Ministr hospodářství v listopadu 2018 oznámil přidělení finančních prostředků ve výši 1 miliardy eur na podporu výroby bateriových článků, výzva k podání projektů následovala v únoru. Kromě Northvolt a Volkswagen, se údajně přihlásily například BASF, BMW nebo Varta. Podle německého spolkového ministerstva hospodářství je celkový počet žadatelů více než 30. Nyní probíhá vyhodnocení projektů. Za účelem podpory výroby baterií vloni v říjnu vznikla evropská iniciativa EU Battery Alliance (EBA), do které se zapojily přední vědecké instituce a průmyslové podniky za podpory Evropské komise, Evropské investiční banky a jednotlivých členských států unie. Tento projekt inicioval eurokomisař pro energetiku Maroš Ševčovič. Součástí EBA je mimo jiné společnost HE3DA, která na Havířovsku staví první gigatovárnu na baterie v České republice . Záměrem EBA je vytvořit plnohodnotné podmínky pro rozvoj nového odvětví výroby baterií v Evropě. Eurokomisař Šefčovič vidí právě v bateriích příležitost, která může pomoci evropskému průmyslu získat pozici světového lídra v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace. V rámci nového projektu EBA je nutné zabezpečit, aby se v Evropě vyráběly nejen elektromobily, ale také baterie. „Nastal nejvyšší čas, aby se Evropa probudila. Bez velmi silné evropské technologie budeme závislí na dovozu baterií z Asie. Žádný sólista, žádná jednotlivá země nedokáže sama vybudovat konkurenceschopný výrobní bateriový řetězec,“ zdůraznil Šefčovič na pátém setkání zástupců EBA na konci ledna 2018 v Bruselu. Zástupci EBU, kterou založil Volkswagen a Northvolt minulý týden, pravděpodobně budou také participovat na aktivitách EBA. Volkswagen, Solarninovinky.cz

Nejvyšší počet objednávek v historii a druhé nejvyšší tržby od roku 2008. Úspěch si slibuje i od nového elektrického autobusu Lion's City v roce 2020.

Společnost MAN Truck & Bus slaví v roce 2018 v segmentu autobusů a autokarů mimořádně úspěšný rok. V loňském roce dosáhl MAN nejvyššího objemu objednávek s celkovým počtem 8 310 kusů. Vysoké byly i tržby: s 7 204 vozy se jedná o druhý nejvyšší počet prodejů v historii společnosti a nejvyšší od finanční krize v roce 2008. Göran Nyberg, výkonný člen představenstva pro prodej a marketing, je spokojen: „V posledních letech jsme úspěšně vyvinuli autobusový byznys z problémového dítěte na mimořádně úspěšnou obchodní oblast. V roce 2018 jsme zvýšili náš tržní podíl v Evropě na 14,5 procenta. Naši zákazníci oceňují spolehlivost a bezpečnost, vynikající design, inovativní technologie, vysoký komfort a komplexní zákaznicky orientovaný přístup v oblasti prodeje a servisu." Rudi Kuchta, ředitel pro prodej autobusů a nový mluvčí za autobusovou oblast dodává: „S NEOPLAN Tourliner a MAN Lion's Coach máme dva špičkové modely v autobusovém segmentu. Jsme také v procesu úspěšného příchodu naší nové generace městských autobusů MAN Lion's City na trh. Je to jednička v ekonomice a bude vybaven novým plně elektrickým pohonem, na trh přijde v roce 2020." Se značkami MAN a NEOPLAN patří MAN Truck & Bus mezi přední evropské výrobce městských autobusů a autokarů. Mnoho špičkových evropských fotbalových klubů, jako je FC Bayern Mnichov, Borussia Dortmund nebo PSG Paříž, používá týmové autobusy od mnichovského výrobce. Od tohoto roku i německý národní fotbalový tým. MAN Truck & Bus

Tržby 137,1 miliardy SEK v roce znamenají pro švédskou společnost Scania meziroční nárůst o 11 procent. Objednávky na autobusy a autokary zůstaly na úrovni roku 2017.

Shrnutí za celý rok 2018: • Provozní příjem činil 13.832 (12.434) mil. SEK • Čisté tržby se zvýšily o 11 procent na 137.126 (123.366) mil. SEK • Peněžní tok činil 3.665 (5.696) mil. SEK v segmentu Vozidla a služby • Počínaje finančním rokem 2018 byla prezentace výsledovky změněna, aby odpovídala koncepci Volkswagen Group (včetně srovnávacích období) Komentář Henrika Henrikssona, prezidenta a generálního ředitele: „Rok 2018 byl rokem pokračujícího růstu a rokem rekordů v mnoha oblastech. Rovněž jsme uskutečnili největší technický přechod v historii společnosti. Dodávky nákladních vozidel, autobusů a autokarů, ale také motorů dosáhly rekordních hodnot, stejně jako objem služeb. Čisté tržby společnosti Scania činily 137,1 miliardy SEK, což představuje nárůst o 11 procent oproti předchozímu roku. Příjmy vzrostly na 13.832 mil SEK, což přineslo provozní marži ve výši 10,1 procenta. Vyšší objem vozidel a služeb přispěl pozitivně, stejně jako měnové efekty, zatímco vyšší výrobní náklady na výrobu dvou produktových řad a narušení v dodavatelském řetězci ovlivnily příjmy negativně. S přeměnou výroby v Latinské Americe v průběhu prvního čtvrtletí 2019 dokončíme globální přechod k nové generaci nákladních vozidel Scania. Tato závěrečná fáze přechodu povede k určitým omezením, pokud jde o flexibilitu a kapacitu našeho globálního výrobního systému. Nákladová situace je stále vyšší než normální, obecně pro výrobky i výrobu související s novou generací nákladních vozidel. Byla proto zavedena opatření pro normalizaci úrovně nákladů. S tím, jak naši zákazníci využívají stále větších flotil nákladních vozů a jak Scania neustále vylepšuje nabídku služeb, což vychází z dat od více než 360 000 připojených vozidlech, objemy těchto poskytovaných servisních služeb neustále rostou. Výnosy z poskytování služeb se v roce 2018 zvýšily o 12 procent na rekordní hodnotu 26,6 miliard SEK. Finanční služby vykázaly provozní příjem 1.440 mil SEK, dosud nejvyšší v historii. Počet přijatých objednávek na nákladní automobily se snížil o 12 procent v roce 2018 ve srovnání s vysokou úrovní období předchozího roku. Poptávka v Evropě zůstává na dobré úrovni a zákazníci jsou velmi aktivní. V Latinské Americe pokračuje oživení v Brazílii. V Asii se přijaté objednávky v roce 2018 snížily v porovnání s předchozím rokem, a to kvůli Střednímu východu. Poptávka v Eurasii je i nadále silná, i když se počet přijatých objednávek v Rusku ke konci roku poněkud snížil. Autobusy a autokary jsou také negativně ovlivněny nižším počtem nových objednávek na Středním východě, ale celkově přijaté objednávky odpovídají loňskému roku. V oblasti průmyslových motorů je poptávka silná ve všech segmentech. V roce 2018 byly přijaté objednávky pozitivně ovlivněny díky zvýšenému zájmu v Evropě.“ TZ Scania

Pro tuzemskou ekonomiku bude klíčové využít příležitosti plynoucí z nástupu elektromobility a chytré mobility. Vláda se 18. března sešla s odborníky na automobilový průmysl.

V rámci Kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice diskutovali v Mladé Boleslavi představitelé české vlády v čele s premiérem, se zástupci Sdružení automobilového průmyslu, reprezentanty energetického a telekomunikačního odvětví i odborníky z univerzit a zahraničními hosty, o podmínkách, které jsou klíčové pro trvalý rozvoj a konkurenceschopnost tuzemského automobilového odvětví. Pořadatelem v pořadí již druhého Kolokvia bylo Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). K nejvýznamnějším závěrům letošního setkání patří důraz na urychlení realizace pětadvaceti bodového Akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice. Ten staví na 4 základních pilířích: elektromobilitě, autonomním řízení, digitalizaci a vzdělávání společně s výzkumem a vývojem. Vzhledem k vývoji, ke kterému od posledního jednání došlo, vyjádřili účastníci rovněž potřebu diskutovat nové náměty. Jejich naplnění přispěje k úspěšnému rozšíření elektrifikovaných vozidel a rozvoji nových obchodních příležitostí v oblasti chytré mobility i v podmínkách České republiky. Automobilový průmysl prochází zásadní transformací, způsobenou novým regulatorním rámcem EU k emisím a technologickými inovacemi, ale i novými trendy v oblastech jako jsou sdílená ekonomika, urbanizace či nový způsob práce. Členové Sdružení automobilového průmyslu apelují na zrychlení realizace stávajících opatření Akčního plánu Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v ČR, tak aby byl podpořen rozvoj v oblastech elektromobility a chytré mobility, ale i na schválení nových opatření. Pro další udržení ekonomických přínosů autoprůmyslu pro české hospodářství bude nutné dále rozvíjet odpovídající odborné kapacity na straně státní správy, stejně jako plně využít evropské finance na investice do rozvoje sítě dobíjecí infrastruktury a dalších podmínek pro využívání elektrických vozidel. Klíčové bude také podpořit spolupráci mezi státní správou, soukromým sektorem a univerzitami a tím pak vznik inovativních projektů v oblasti chytré mobility, stejně jako urychlit pokrytí dopravních tahů vysokorychlostním internetem a přípravu legislativních opatření pro rozvoj autonomního řízení. Klíčová témata druhého Kolokvia se dotýkají nejen automobilového průmyslu, ale i energetických a telekomunikačních firem. Pro dosažení plného potenciálu bude nezbytná i úzká spolupráce veřejné správy a místních samospráv. Závěry v pořadí již druhého Kolokvia poukázaly na výzvy, jimž automobilový průmysl čelí a k jejichž úspěšnému zvládnutí potřebuje aktivní spolupráci ze strany státu a samospráv. Na základě současných trendů je jisté, že budoucí podobu tohoto odvětví budou vedle samotné průmyslové výroby stále více ovlivňovat i služby a digitální technologie. Tyto změny staví celý obor před velké výzvy, ale – pokud se podaří naplňovat stanovené úkoly - současně i před nové příležitosti. Automobilový průmysl nadále tvoří páteř české ekonomiky a zaměstnává zhruba 170 000 osob, včetně navazujících oborů poskytuje práci až 400 000 lidem. Generuje skoro desetinu českého HDP, podílí se na třetině průmyslových investic do výzkumu a vývoje (VaV), čtvrtině průmyslové výroby a tuzemského exportu. Výzva o větší součinnost ze strany vlády, samospráv i zástupců dalších segmentů tuzemského hospodářství nabírá na urgenci i v souvislosti s nedávno schválenou regulací EU stanovující ambiciózní emisní cíle pro roky 2025 a 2030. Jejich splnění se neobejde bez masivního příklonu k elektrifikované mobilitě. Již v roce 2020 nabíhá a od 2021 bude pro všechny prodané vozy platit průměrný emisní limit 95 g CO2 na ujetý kilometr. V roce 2030 dokonce 59 g/km oxidu uhličitého na ujetý kilometr. I pro vozový park osobních vozidel státní správy a samospráv budou platit přísná pravidla pro dodržení flotilových emisí. Téměř 30 % nově pořízených vozů musí mít do roku 2025 emise oxidu uhličitého do 50 g/km CO2 a nulové emise v následném období do roku 2030. Obdobná pravidla budou platit i pro větší užitková vozidla a autobusy. „Pokud se nepodaří ve spolupráci s vládou, zainteresovanými stranami, regiony a obcemi zachytit nové trendy spočívající v nástupu alternativních pohonů, digitalizace či autonomního řízení, ohrozí to budoucí výkonnost tuzemského automobilového průmyslu a tudíž i celé české ekonomiky,“ komentuje současný stav Bohdan Wojnar, prezident AutoSAP. Účastníci setkání diskutovali nejen o plnění již definovaných opatření, ale také o nových podnětech, které vzešly z prezentací úspěšných aktivit realizovaných v zahraničí. Elektromobilita Zásadní regulatorní změny nás čekají již v příštím roce. Vzhledem k ambici, kterou nastavila regulace EU, musí výrobci mezi lety 2020 až 2025 provést zásadní změny v pohonech vozidel. Vytyčená opatření, která je nutné realizovat neprodleně, vychází proto i z příkladů dobré praxe v jiných zemích. Česká republika se v tomto kontextu musí rozhodnout, zda bude v této oblasti aktivní a zajistí tak i v dalších letech podmínky pro rozvoj automobilového sektoru a tím i celé společnosti. Řadu věcí se realizovat podařilo. Například operativní leasing byl začleněn mezi podpůrné nástroje při nákupu elektromobilů ze strany samospráv. Zavedeny byly speciální registrační značky pro elektromobily spolu s odpuštěním registračního poplatku. Nyní by bylo vhodné navázat na ně další praktická a motivující zvýhodnění. Zcela zásadní podmínkou je podpora veřejné dobíjecí infrastruktury. To vyžaduje rovněž zjednodušení, zefektivnění a sjednocení povolovacích procesů pro její rychlejší budování a rozvoj. V České republice je v současné době k dispozici přibližně 400 dobíjecích míst. Nejenom srovnání se západní Evropou ukazuje, že je to počet nedostatečný. Přestože dotační program Ministerstva dopravy počítal s 1 300 dobíjecími místy v roce 2020, stále to i podle konzervativních odhadů znamená, že do roku 2025 bude v ČR potřeba vybudovat přibližně 3 000 dalších dobíjecích stanic a do roku 2030 pak dokonce až 20 000. Skutečná potřeba ale může být nakonec i vyšší. Pro akceptaci ze strany zákazníků jsou žádoucí i opatření pro rozvoj domácí dobíjecí infrastruktury. Vítáme, že Ministerstvo životního prostředí k tomu připravuje podpůrný program. V jeho přípravě by se ale mělo rychleji pokročit. Vedle rozvoje dobíjecí infrastruktury má klíčový význam i stimulace zákaznické poptávky prostřednictvím opatření v oblasti daní. Kratší doba odepisování pro elektromobily a nabíjecí stanice však zatím nenašla podporu zákonodárců. Opatření, která úspěšně fungující v zahraničí, mohou rozvoj elektromobility v ČR rozhýbat. Jsou to zvýhodnění zdanění služebních vozů používaných pro soukromé účely zaměstnance (z 1 % na 0,5 % kupní ceny vozu), nebo vrácení DPH při nákupu elektromobilu fyzickou osobou. Zkušenosti z okolních evropských zemí ukazují, že to jde i rychleji. V prodeji elektrických vozidel včetně hybridních je ČR až na 18. místě mezi členskými státy EU. Podílem odbytu bateriových elektromobilů je dokonce až na 21. místě, kdy za ČR jsou již jen Polsko a Řecko. V sousedním Slovensku se připravuje již 2. vlna podpory elektromobility, ve Slovinsku činí podpora v přepočtu 190 000 Kč na elektromobil a 115 000 Kč na plug-in hybridní vůz. Zatímco podíl elektrických vozidel (včetně plug-in hybridů) na celkových registracích činil loni v EU průměrně 2 %, u nás to byly jen 0,4 %. Lze tedy vidět, že prostor pro zlepšení není malý. Na tom se shodli účastníci druhého Kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice. Chytrá mobilita Chytrá mobilita staví mimo jiné na rozvoji systémů autonomního řízení vozidel a využívání dat generovaných v čím dál větší míře vozidly i infrastrukturou. Prostor pro bezpečné testování autonomních vozidel na uzavřených polygonech v ČR je však v současné době velmi omezený. AutoSAP tak vítá vypsání zakázky na studii příležitosti, současně apeluje na urychlení kroků vedoucích k realizaci národního testovacího polygonu. Stejně tak by měla být uspíšena příprava legislativních změn potřebných k provozu vozidel s různými úrovněmi automatizace. Chytrá mobilita skýtá mnoho příležitostí, ze kterých mohou všichni zúčastnění profitovat, pokud využijí její potenciál. Je skvělou možností pro rozvoj dopravy i životního prostředí měst a kvality života jejich obyvatelstva, i obyvatel do města dojíždějících. Cílem rozvojových plánů na úrovni měst musí být motivace ke změně dopravního chování, které povede k optimalizaci individuální přepravy osob a současně zvýší podíl obyvatel cestujících udržitelnými druhy dopravy. Nezbytné podpůrné nástroje pro chytrá města představují technologické systémy sestávající z mnoha součástí, jejichž komplexní nasazení nelze realizovat bez kooperace s místními samosprávami. Chytrá mobilita je také výbornou příležitostí, jak rozvíjet nové obchodní modely, které zpřístupní a zkvalitní dostupnost mobility obyvatelstva. Řada evropských měst již různá opatření v dané oblasti přijímá, námětů pro řešení tak existuje celá řada. Například integrace inteligentních kooperativních dopravních systémů, které umožní komunikaci mezi vozidly, infrastrukturou a řidiči navzájem a přinese větší bezpečnost a plynulost silničního provozu. Česká republika má příležitost stát se centrem chytré mobility, což reflektují i aktuálně přijaté strategické dokumenty vlády s názvy Digitální Česko a Inovační strategie. Úspěšná na poli chytré mobility ale může být ČR jen za předpokladu intenzivnějšího rozvoje v oblasti digitalizace a odpovídajících investic do inteligentní infrastruktury. Rozvoji digitalizace a služeb s ní spojených by, vyjma dobudování rychlého pevného a mobilního internetu, pomohlo zejména vytvoření a otevření datové platformy státu. Ta může podpořit další využívání dat veřejné správy a samospráv souvisejících s mobilitou. Klíčem bude i posílení inovačních kompetencí využitelných pro automobilový průmysl a jejich implementace do praxe. Pro zlepšení a rozvoj chytré mobility by proto měl vzniknout ve spolupráci s vládní agenturou pro podporu podnikání a investic - CzechInvest - tzv. Mobility Innovation Hub. Jeho cílem je vytvořit prostředí pro podporu inovativních projektů, posílení spolupráce mezi vysokými školami, VaV institucemi, průmyslem a veřejnou sférou, jakož i vytvoření platformy pro vývoj a testování nových technologií a prototypů. Apel Sdružení automobilového průmyslu proto apeluje na vládu ČR v čele s premiérem Andrejem Babišem, aby závěry Memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice z roku 2017 našly naplnění a aby se v mnoha oblastech postupovalo rychlejším tempem. Důležitou podmínkou k naplňování konkrétních opatření v oblasti čisté a chytré mobility je nepochybně zajištění dostatku odborníků na straně veřejného sektoru.

MMR oznámilo navýšení finančních prostředků ve výzvě Nízkoemisní a bezemisní vozidla o více než 636 milionů korun. Dodatečně získá dotaci 9 projektů.

Integrovaný regionální operační program (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, získal dodatečných 5,2 miliardy korun, které poputují k náhradním projektům vybraných výzev. Navíc bude v květnu 2019 vyhlášena nová výzva na nízkoemisní vozidla ve třech uhelných regionech, půjde o 1,8 miliardy korun. Výzva Nízkoemisní a bezemisní vozidla vyhlášená v roce 2016 byla navýšena o více než 636 milionů korun. IROP uvedené finance následně nabídne zbývajícím devíti náhradním projektům zaměřeným na pořízení nízkoemisních a bezemisních vozidel pro veřejnou dopravu napříč městy a regiony České republiky. Dodatečně tedy mohou finanční prostředky na podporu nákupu nízkoemisních nebo zcela bezemisních vozidel získat Dopravní podnik Ostrov, Okresní autobusová doprava Kolín, Plzeňské městské dopravní podniky, Znojemská dopravní společnost - PSOTA, ČSAD Vsetín, ČSAD Autobusy České Budějovice, MĚSTSKÁ DOPRAVA Mariánské Lázně, Dopravní podnik města Jihlavy a DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova. Přehled všech podpořených projektů a zbývajících náhradních projektů ve 20. výzvě IROP k 8. 3. 2019 naleznete zde .