Podle zprávy analytické společnosti IDTechEx o vývoji trhu s elektrickými autobusy se v roce 2023 prodalo globálně 60 000 elektrických autobusů. Do roku 2045 toto číslo dosáhne 190 000 ročně. Dominantní je stále Čína, zvyšuje se však i evropský trh. Vloni byl lídrem MAN.

Autobusy jsou nejběžnější formou veřejné dopravy na světě a jsou nedílnou součástí sítí veřejné dopravy. V roce 2023 bylo vyrobeno přibližně 330 000 nových autobusů a autokarů. Ve většině regionů se jedná především o naftový pohon. Globální elektrifikace však nabírá stále větší dynamiku poté, co byla zpočátku omezena hlavně na čínský trh. Elektrické autobusy začaly pronikat na trh na počátku roku 2010, trh ale zpočátku díky štědrým státním dotacím ovládala Čína, Rok 2016 byl rekordní se 120 000 prodanými kusy. V následujících letech se čísla snížila a začala stagnovat. V posledních letech se díky výrobcům z Evropy, Severní Ameriky, Indie a dalších zemí opět zvyšují, Čína je ale stále dominantní. Paralelně se v Evropě objevila řada nových výrobců a ti stávající se požadavkům trhu přizpůsobili. Evropský trh s elektrobusy tak vloni vedl MAN s 16 procenty tržního podílu, následovaný Solarisem s 15 procenty. Baterie nebo palivový článek Zpráva se také zabývá budoucností autobusů na baterie a palivové články. Podle IDTechEx se v příštích letech výrazně zvýší trh s bateriovými elektrickými autobusy, a to především v městském provozu, kde nahradí dieselové. K jejich výhodám patří vysoce účinné hnací ústrojí v kombinaci mimo jiné s vylepšenou kapacitou baterie a optimalizací tras. . Autobusy na palivové články mají výhodu v delším dojezdu a rychlejším doplňování paliva, výzvou však jsou vysoké náklady na komponenty a problém se získáním dostatečného množství levného zeleného vodíku. Podle analýzy IDTechEX budou mít autobusy s palivovými články v budoucnu mnohem menší podíl na trhu než autobusy na baterie. Někteří provozovatelé dokonce tuto technologii opouštějí a přikládní se k bateriím. Technologie palivových článků by měla získat určitý podíl na trhu dálkových autobusů. Silnější růst se očekává v Japonsku nebo Jižní Koreji, kde mají ambiciozní vodíkovou politiku. Zpráva IDRechEx také poskytuje aktuální analýzu trhu Číny, USA, Latinské Ameriky, Koreje, Japonska a Indie.

Škoda Group koupila od VINCI Energies 100 % akcií společnosti Cegelec a.s.. Rozšiřuje tak své portfolio o další komponenty pro různá vozidla hromadné dopravy a také zajímavý rozsah servisních služeb. Navíc získává velmi zkušený tým pracovníků.

„ Škoda Group prochází dlouhodobým rozvojem a součástí toho je i posilování našich vývojových, výrobních i servisních kapacit. Těšíme se na spolupráci s novými kolegy a práci na zajímavých projektech – ať stávajících, tak nových, které nás brzy čekají “, uvedl Karel Majer, předseda představenstva a obchodní ředitel společnosti Škoda Electric a.s. ze Škoda Group, pod kterou se Cegelec pod novým názvem Electric Components a.s. zařadí. Společnost Cegelec a.s. (nově Electric Components a.s.) se zabývá vývojem a výrobou elektrických zařízení se zaměřením především na městskou hromadnou dopravu. V centru pozornosti tak stojí zejména dodávky elektrických výzbrojí pro tramvaje, trolejbusy, metro a příměstskou železnici. Ve spolupráci s dalšími subjekty se podílí také na modernizaci kolejových vozidel, především tramvají z původní produkce ČKD Praha. Cegelec a. s. byla od roku 2010 součástí nadnárodní průmyslové skupiny VINCI sídlící ve Francii, konkrétně jako jedna z dceřiných společností VINCI Energies, divize Power & Mobility. Miroslav Opa, dříve generální ředitel Cegelec a.s., se podle tiskové zprávy Škoda Group vydané 14. května 2024, stává nově předsedou představenstva Electric Components a.s. Firma by měla pokračovat dál ve své podnikatelské činnosti. K Cegelecu a jeho převzetí Škoda Group se vyjádřil Libor Hinčica, který pět let působil v českém Cegelecu jako obchodní ředitel a současně je šéfredaktorem magazínu Československý Dopravák. Jeho komentář si můžete přečíst ZDE .

Trh s užitkovými vozidly v EU měl v 1. čtvrtletí 2024 smíšené výsledky. Prodej autobusů vzrostl na 9 624 kusů, nárůst zaznamenaly elektrické i dieselové autobusy. Mezi velké autobusové trhy se zařadilo Rumunsko. Nárůst registrací je také u dodávek, zatímco u nákladních vozidel mírně poklesly, a to i přes růst trhu nákladních vozidel s elektrickým pohonem.

Prodeje autobusů v EU zaznamenaly pozitivní začátek roku, nové registrace v EU vzrostly v 1. čtvrtletí meziročně o 23,3 %, celkem bylo registrováno 9 624 autobusů. V celé Evropě (včetně zemí EFTA a UK) 11 718 autobusů. Zatímco ve Francii prodeje klesly o 16,8 %, výrazně vzrostly tři hlavní trhy: Německo (+20 %), Itálie (+18,3 %) a Španělsko (+7,6 %), k pozitivnímu výsledku přispěla i Česká republika s nárůstem o 127,7 %. Rumunsko zvýšilo prodeje o 67,6 %. Registrace nových elektrických autobusů vzrostly v EU v prvním čtvrtletí o 10,3 % na 1 180 ks. Celkově bylo v Evropě registrováno 1 633 ebusů (+7,6 %). Podíl na trhu se však mírně snížil z loňských 13,7 % na 12,3 %. Německo, objemově největší trh, vzrostlo o 20,7 % (175 ks). Rumunský trh s elektrickými autobusy vzrostl o 149,2 % (162 ks) a stal se tak druhým největším trhem pro ebusy. Itálie registrovala o téměř 60 % více elektrických autobusů (107 ks). Francie, dříve největší trh, zaznamenala pokles o 66,4 % (132 ks). V České republice není v I. čtvrtletí registrován žádný elektricky poháněný autobus. Největším trhem s elektrickými autobusy v Evropě je Spojené království s 387 autobusy a mírným meziročním nárůstem o 18,7 %. Nárůst je také ve Švýcarsku a to o téměř 50 % (56 ks). Prodej hybridních elektrických autobusů klesl o 1,9 % a nyní tvoří 10,9 % trhu. Registrace dieselových autobusů vzrostly o významných 38,8 % a nyní představují 70,7 % podíl na trhu, což je oproti předchozímu roku nárůst z 62,8 %. V České republice bylo registrováno meziročně o 141 % více autobusů s naftovým motorem (159 ks), 30 autobusů jezdí na alternativní pohon jako je CNG, LPG nebo vodík. V prvním čtvrtletí roku 2024 se prodej nových dodávek v EU zvýšil o 12,6 %, díky klíčovým trhům se prodalo téměř 400 000 kusů. Vede Itálie s nárůstem o 19,4 %, následuje Německo s 12,7 %, Španělsko s 10,9 % a Francie s 8,7 %. Česká republika hlásí nárůst o 18,3 % (5 959 ks). Preferovanou volbou zákazníků pro nové dodávky v EU byl diesel. Prodeje vzrostly o 12,2 % na 336 698 kusů a udržely si stabilní 84,2% podíl na trhu (mírný pokles z 84,5 % v 1. čtvrtletí 2023). Benzinové modely vzrostly o výrazných 18,8 %, což představuje podíl 6,1 %. Elektricky nabíjené dodávky zaznamenaly mírnější růst o 4,2 % a získaly 5,8 % podíl na trhu, což je mírný pokles z 6,2 % v loňském roce. Prodej hybridních postupně nabírá na tempu, s 12,6% růstem, přičemž podíl na trhu činí pouze 2,2%. Narozdíl od vanů registrace nových nákladních vozidel v EU klesly o 4 % na 85 296 kusů. I když středně těžné nákladní vozy o 5 % vzrostly, celkový pokles způsobily především těžká nákladní vozidla a to o 5,4 %. Mírný pokles o 2,2 % a 0,3 % vykázaly Německo a Francie, Česká republika se zařadila také k tomuto trendu, s poklesem prodejů o 16,8 %. Španělsko a Itálie evidují opačný trend se zisky 15,7 %, resp. 6,6 %. I u nákladních aut je dominantním na trhu dieselový pohon, který představoval 95,5 % nových registrací, a to i přes pokles o 4,5 % ve srovnání s předchozím rokem. Nákladní vozidla s elektrickým nabíjením vzrostla o 29,5 %, čímž si zajistila téměř 2 % podílu na trhu, oproti 1,4 % v loňském roce. Německo vedlo tuto expanzi s 173,7% růstem, což přispělo k 56 % prodeje elektricky nabitých nákladních vozidel v EU. Zdroj dat: ACEA

Proti minulému měsíci vzrostly registrace o 93 vozidel. Výsledné číslo 137 ks je o 63 procent meziročně vyšší a vůbec nejvyšší dubnové za posledních dvacet let. Nejvíc vozidel je značky Iveco Bus, následuje Setra a Mercedes-Benz.

Celkem 79 autobusů je značky Iveco Bus (50 ks linkových, 18 městských a 11 dálkových), Setra 19 ks (13 ks linkových a 6 dálkových), Mercedes-Benz 16 ks (3 ks linkových a 9 dálkových), MAN 7 ks (1 ks městský, 4 ks linkový a 2 ks dálkový), SOR 6 ks (5 ks městský a 1 ks linkový), Isuzu 3 ks (dálkový), Irizar (dálkový) a Temsa (městský) po 2 ks. Nejvíc autobusů přijelo do Prahy (45 ks) a Středočeského kraje (26 ks). V Jihočeském kraji se můžou těšit na 22 a v Pardubickém na 19 nových autobusů. Od začátku roku 2024 vzrostly registrace o 95,21 % (ze 167 ks na 326 ks, tj. o 159 ks). První je značka Iveco Bus s 153 registrovanými autobusy (46,93 %), následují MAN – 43 ks (13,19 %), Setra – 40 ks (12,27 %), Mercedes-Benz – 26 ks (7,98 %), SOR – 21 ks (6,44 %), Rošero-P – 20 ks (6,13 %), Isuzu – 8 ks (2,45 %), Irizar – 5 ks (1,53 %), Ford – 3 ks (0,92 %), Temsa – 2 ks (0,61 %). Podle dat SDA bylo od začátku roku vyřazeno celkem 497 autobusů, 302 bylo vyvezeno do zahraničí a 195 vozidlům byla zrušená technická způsobilost a byly pravděpodobně zlikvidována. Na konci I. čtvrtletí mělo být v České republice hlášeno 21 674 autobusů s průměrným stářím 15 let. Zdroj dat: Svaz dovozců automobilů

Ministerstvo dopravy poslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se do zákona o silniční dopravě zavádí v rámci linkové osobní dopravy nový institut, tzv. poptávková doprava. Nový koncept veřejné dopravy nepracuje s fixními trasami, jízdními řády nebo časy jako klasická linková doprava. Umožňuje dynamickou tvorbu tras, které jsou vytvořeny na míru cestujícím podle jejich poptávky. Funguje jako doplněk k linkové dopravě, zejména v oblastech, kde linková doprava velkými autobusy není efektivní. V zahraničí je známá jako "transport on demand“.

Ministerstvo dopravy reaguje na současné potřeby v zajišťování dopravní obslužnosti a poptávku objednatelů a organizátorů veřejné dopravy i cestujících a navrhuje v zákoně č. 111/1994 Sb, o silniční dopravě, rozšířit definici linkové osobní dopravy o tzv. poptávkovou dopravu. Na rozdíl od "standardní" linkové osobní dopravy nebude mít poptávková doprava předem určenou trasu, ale trasa linky se bude tvořit až na základě objednávek cestujících. Podmínkou bude, že přepravní služby budou poskytovány pravidelně, a to v určené územní oblasti, přičemž výstup a nástup cestujících bude možný pouze na předem určených zastávkách nebo místech. V určitých případech bude připuštěn výstup a nástup cestujících i na místech odlišných od zastávek. Tato forma linkové osobní dopravy bude poskytována pouze na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Ministerstvo chce zajistit, aby její případné poskytování na komerčním základě nebylo zaměnitelné s přísně a odlišně regulovanou taxislužbou. Poskytování flexibilních, efektivních a hospodárných veřejných služeb na základě poptávky cestujících formou nové právní úpravy má dle Důvodové zprávy k návrhu zákona umožnit: a) zajišťování individuálně objednávané a nediskriminačně sdílené dopravy b) v závazku veřejné služby c) v určité územní oblasti e) primárně malými vozidly f) po variabilních trasách („pavučinově“) g) mezi vhodnými nástupními a výstupnými místy (nejen zastávkami) h) při přiznání práv, jež náleží cestujícím ve veřejné linkové dopravě. Poptávková doprava bude moct být poskytována pouze formou veřejné linkové dopravy, tj. nikoli formou zvláštní linkové dopravy, a to vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče a není třeba trvat na dodržování všech standardech kvality vymezených v zákoně o veřejných službách v přepravě cestujících. Objednatelé mohou standardy vyžadovat. Ustanovení v zákoně o silniční dopravě, ale i v jiných zákonech (zejména v zákoně o veřejných službách v přepravě cestujících), která upravují linkovou osobní dopravu nebo veřejnou linkovou dopravu, se tedy budou týkat i dopravy poptávkové, ledaže návrh zákona stanoví specificky ve vztahu k poptávkové dopravě pravidlo odchylné. Poptávková doprava bude poskytována pouze jako vnitrostátní doprava, tj. nebude ji možné provozovat jako mezinárodní dopravu, a to i jako městská autobusová, pokud bude uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí Transport on demand jako doplňkový způsob veřejné dopravy úspěšně funguje v mnoha evropských zemích a pro její zajištění hrají zásadní roli moderní technologie. Ty mají na starosti sběr a zpracování poptávek od cestujících a jejich přeměnu v konkrétní optimalizované trasy, a to vše v reálném čase. Objednávání cest a plánování tras probíhá prostřednictvím mobilní aplikace pro cestující i řidiče. S Ministerstvem dopravy na novém legislativním znění spolupracuje společnost CITYA. Ta před dvěma lety začala provozovat dopravu na vyžádání v Říčanech u Prahy. Dnes spolupracuje s desítkami měst a krajů v České republice. Rozjíždí provoz na Svitavsku v Pardubickém kraji a spolupráci navázala také s krajem Olomouckým. Nedávno podepsala také smlouvu s ROPID na modelování bezbariérové a seniorské dopravy v hlavním městě a memorandum o spolupráci s IDSK, která plánuje zavést poptávkovou dopravu na Českobrodsku. " Snažíme se přejímat tu nejlepší praxi z vyspělých integrovaných systémů v Evropě a poptávková doprava je koncept, který je v moderních západních zemích využíván. Podpisem memoranda s technologickou společností CITYA dáváme jasně najevo, že chceme mimo jiné prosazovat změny, které povedou k možnosti zavedení poptávkové dopravy v tzv. plně dynamickém modelu v závazku veřejné služby ve Středočeském kraji, “ uvedl Zdeněk Šponar, ředitel IDSK. Tento pilotní projekt má rozšířit nabídku veřejné dopravy zejména ve večerním časech v oblastech, kde již není efektivní provoz běžného autobusu s fixní trasou a jízdním řádem. Jako vhodná lokalita pilotního provozu poptávkové dopravy bylo vybráno okolí Českého Brodu s kvalitním železničním napojením na Prahu, ale s chybějící návaznou autobusovou dopravou ve večerních hodinách. Do pilotního projektu budou zapojeny dva mikrobusy, které si cestující bude moci objednat pro dopravu do okolních obcí pomocí mobilní aplikace PID Lítačka či telefonické linky. Pilotní projekt by měl být zahájen od srpna letošního roku. Účinnost novely zákona o silniční dopravě se předpokládá od 1. července 2025. Dokumenty k návrhu novely zákona č. 111/1994 St. o silniční dopravě na stránkách Hospodářské komory ČR . Druhou velkou změnou je zřízení Inspekce silniční dopravy, nového správního úřadu, který nahradí Centrum služeb pro silniční dopravu.

V roce 2023 využilo služby společnosti RegioJet téměř 12 milionů cestujících, což představuje více než milionový nárůst oproti roku 2022. Vlaky největšího soukromého železničního dopravce ve střední Evropě přepravily na svých dálkových i regionálních trasách v České republice, na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku a Polsku téměř 8 milionů cestujících. Žluté autobusy využilo téměř 4 miliony cestujících. Celkové tržby převýšily 3,4 miliard Kč. Podle předběžných neauditovaných výsledků RegioJet očekává, že zisk před zdaněním dosáhne rekordní částky přes 500 mil. Kč.

„ Naším cílem je neustále zvyšovat kvalitu, bezpečnost a komfort pro naše zákazníky, " uvedl Radim Jančura, majitel společnosti RegioJet. „ Plánujeme toho dosáhnout dalšími investicemi do vagonů a lokomotiv, které provozují naše stávající IC spoje, a také do nákupu nových elektrických souprav pro nově vysoutěžené linky v rámci dotované dopravy." Dále dodal: „Dosáhli jsme dostatečného zisku, což nám umožnilo získat potřebné vlastní zdroje pro bankovní financování, které použijeme na nákup nových souprav a vlaků. Letos plánujeme investovat 1,5 miliardy Kč a v příštím roce 3-4 miliardy Kč ." Investice do vlakové techniky a služeb RegioJet minulý rok zakoupil 13 nových vícesystémových lokomotiv TRAXX MS3 od společnosti Alstom. Tyto moderní lokomotivy budou dodány a uvedeny do provozu na podzim tohoto roku. Jsou navrženy s technologiemi nové generace, které dokáží snížit spotřebu energie o 5 až 7 %. Plánuje se, že budou nasazeny do osobní dopravy na mezistátní i vnitrostátní dálkové spoje. RegioJet také plánuje investovat do modernizace svého vozového parku a rekonstrukce vagonů. Zahrnuje to jak interiérové úpravy vozů, tak přidání více kuchyní, což urychlí a zlepší servis pro zákazníky. V minulém roce společnost úspěšně převzala a uvedla do provozu sedm nových nízkopodlažních souprav PESA elf.eu, které nyní slouží v Ústeckém kraji. Dalších sedm souprav od polského výrobce bude letos uvedeno do provozu s novým jízdním řádem, což znamená, že RegioJet vstoupí do Pražské integrované dopravy se svými městskými vlaky. Tyto nové elektrické vlaky se začnou objevovat na linkách S49 a S61 od prosince 2024. Nárůst cestujících na IC linkách i v dotované dopravě Minulý rok cestovalo na linkách IC v expresních vlacích 5,3 milionu cestujících, což je o 12 % více než v roce 2022. Průměrná obsazenost vlaků během celého roku byla 85 %. Nejvíce cestujících přilákala tradičně oblíbená linka Praha-Ostrava-Košice, kterou v loňském roce využilo 2,8 milionu lidí, což znamená meziroční nárůst o 10 %. Další úspěšnou a rychle rostoucí linkou byla Praha-Vídeň-Budapešť, kterou využilo 724 tisíc cestujících, což představuje nárůst o 11 % oproti roku 2022. Kvůli zvýšené poptávce, zejména na úseku Vídeň-Budapešť, společnost RegioJet od dubna letošního roku zvýšila kapacitu z původních dvou spojů na čtyři spoje denně v každém směru. RegioJet také obsluhuje rychlíkové linky v rámci závazku veřejné služby R23 a R8, které jezdí v Ústeckém kraji a na trase Brno-Ostrava-Bohumín. Na těchto linkách společnost v loňském roce přepravila přes 2 miliony cestujících. Úspěch ukrajinské linky Praha-Přemyšl V roce 2023 přepravila linka Praha-Přemyšl více než 230 000 cestujících mezi Českou republikou a Ukrajinou, což potvrzuje, že tato linka je jednou z nejrychleji rostoucích. Došlo k 60 % nárůstu počtu cestujících oproti roku 2022, přičemž obsazenost vlaků dosáhla 85 %. RegioJet rozšířil své mezinárodní aktivity a letos v březnu zavedl nové přímé spojení mezi Prahou a ukrajinským městem Čop. “ I když jsme museli letos opustit plán otevřít linku Praha-Berlín kvůli nevýhodnému jízdnímu řádu, který by nebyl komfortní pro zákazníky, stále máme v úmyslu tuto linku spustit, jakmile bude možné získat lepší jízdní řád, který bude vyhovovat našim zákazníkům. RegioJet zůstává odhodlaný realizovat tuto trasu v příštím roce ,” říká Jakub Svoboda, výkonný ředitel vlakové dopravy RegioJet. Úspěchy ve veřejných zakázkách Minulý rok byl pro RegioJet úspěšný, pokud jde o získávání nových zakázek. Společnost zvítězila v zakázce ministerstva dopravy na provoz rychlíků na lince R9 Praha-Havlíčkův Brod-Jihlava/Brno, která začne fungovat od prosince 2026. Další velký úspěch přišel se získáním rekordní zakázky na provoz elektrických tratí v Ústeckém kraji, rovněž s plánovaným startem od prosince 2026. Tato vítězství jsou důležitým krokem pro RegioJet v úsilí stát se lídrem železniční dopravy v České republice. Prémiová kvalita v autobusové dopravě Společnost RegioJet minulý rok uvedla na trh dvacet nových patrových autobusů Fun&Relax ⁺, které vynikají unikátním uspořádáním sedadel 2+1: dvě vedle sebe a jedno samostatné přes uličku. Tento nový model, který zavedl standard první třídy v autobusové dopravě, přináší cestujícím maximální komfort a získal si jejich pozitivní hodnocení a ohlasy. RegioJet

Gerrit Marx opustí Iveco Group a bude 1. července jmenován generálním ředitelem CNH Industrial. Olof Persson, který je v současnosti nezávislým ředitelem představenstva Iveco Group a úzce se podílel na vývoji plánů skupiny, se stane jejím generálním ředitelem.

Suzanne Heywood, předsedkyně Iveco Group, uvedla: „ Jménem všech v Iveco Group bych ráda poděkovala Gerritovi za jeho energické a úspěšné vedení v posledních dvou a půl letech a popřála mu mnoho úspěchů v jeho nové roli. Máme opravdu štěstí, že Olof se svými bohatými zkušenostmi v oboru nastoupí jako generální ředitel a poskytne záruku kontinuity v realizaci plánů, které jsme představili v březnu .“ Nový strategický plán a investici ve výši 600 mil. eur do autobusového sektoru oznámila Iveco Group v březnu 2024 . Olof Persson řekl: „ Jako na člena představenstva na mě celý tým skupiny Iveco udělal velký dojem, protože otevřel společnost příležitostem digitální éry a přechodu na alternativní technologie pohonu. Nemohu být více potěšen, že mám tuto příležitost vstoupit do role generálního ředitele a zajistit, že naše laserové zaměření bude sloužit všem našim zainteresovaným stranám a využít to nejlepší z našich mnoha a rostoucích schopností .“ Gerrit Marx řekl: „ Olof není jen váženým členem našeho představenstva, ale byl blízkým mentorem mě a senior týmu Iveco Group. Jeho rozsáhlé zkušenosti s vedením, hluboké průmyslové znalosti a porozumění naší skupině zajistí pokračující silný impuls pro plány, které jsme nedávno představili. Jsem hluboce hrdý na úspěchy svých kolegů ze skupiny Iveco během těchto důležitých a vzrušujících let od našeho vstupu na burzu a nepochybuji o tom, že pod Olofovým vedením bude naše skvělá společnost i nadále postupovat od úspěchu k úspěchu .“ Během své kariéry zastával Olof Persson různé pozice v ABB a v roce 2004 byl jmenován prezidentem divize v Bombardier Transportation. V roce 2006 nastoupil do Volvo Group jako prezident Volvo Aero a následně prezident Volvo Construction Equipment v roce 2008. V roce 2011 se stal prezidentem a generální ředitel skupiny AB Volvo. V roce 2016 byl pan Persson jmenován vrchním provozním ředitelem ve společnosti Cerberus Operations and Advisory Company. V roce 2022 nastoupil do představenstva Iveco Group jako nezávislý ředitel, když byla skupina kotována na Euronext Milán. Finanční výsledky Iveco Group za první čtvrtletí představí Gerrit Marx 10. května 2024.

V prvním čtvrtletí 2024 vyrobili v IVECO BUS, SOR Libchavy a KHMC 1 068 autobusů. K tuzemským zákazníkům odjelo 184 vozidel (o 127 meziročně více), 1 151 bylo exportováno (o 52 více než za stejné období vloni).

V IVECO CR ve Vysokém Mýtě sjelo z výrobní linky 1 068 autobusů, o 4,2 % víc než v loňském roce, 1 124 autobusů směřovalo do zahraničí (+8,8 %) a 104 ks (+121,3 %) bylo prodáno v tuzemsku. SOR Libchavy v prvním čtvrtletí tohoto roku vyrobil 97 autobusů, o 36,6 % víc než vloni, 17 ks (-72,1 %) bylo určeno na export a 80 ks (+700 %) autobusů této značky směřovalo na domácí trh. V KHMC v Opavě vyrobily za uvedené období 10 autobusů, dvakrát víc než v minulém roce. Všechna vozidla tohoto výrobce byla určena do zahraničí. V segmentu bezemisních vozidel přibyly v březnu celkem 3 čistě bateriové autobusy značky IVECO. Pokud jde o osobní vozidla, v prvním kvartálu letošního roku vyrobily tuzemské firmy automobilového průmyslu nejvíce vozidel v historii, 394 443 osobních vozidel, meziročně o 11,5 % víc. Přírůstky kromě autobusů (+6,7 %) zaznamenaly i nákladní vozidla Tatra (+12,2 %, 405 ks) a motocykly Jawa (+31,7 % 241 ks). Sedmiprocentní pokles výroby naopak evidují producenti přípojných vozidel. Malých do 3,5t bylo zkompletováno 3 741 ks, velkých nad 3,5t pak 531 ks. V segmentu elektrických vozidel bylo od začátku roku do konce března vyrobeno celkem 27 024 elektrických vozidel, z nichž 19 246 bylo čistě elektrických a 7 778 s plug-in hybridním pohonem. „ Pokračující růst objemu výroby a historicky nejúspěšnější první kvartální výsledek jsou jednoznačným potvrzením významu a přínosu automobilového průmyslu domácímu hospodářství. Dobrou zprávou je pak růst napříč všemi sledovanými kategoriemi motorových vozidel. Přesto, a právě proto, musíme dnes pracovat na tom, abychom globálně konkurenceschopné podmínky výroby v ČR, respektive EU, udrželi i nadále, např. pokud jde o aktuální negativní výhled na růst cen energií ,“ říká Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. Zdroj: AutoSAP

Van Hool končí s výrobou městských autobusů. Po vyhlášení bankrotu došlo ve středu 10. dubna k dohodě správců belgického výrobce a VDL Groep – Schmitz Cargobull.

Van Hool oznámil plán na zastavení výroby městských autobusů a částečné přemístění do Makedonie 11. března 2024. Problémy se snažil řešit delší dobu. Začátkem roku 2024 byl jmenovám krizovým manažerem Marc Zwaaneveld. Poté 11. března Van Hool oznámil plán na zastavení výroby městských autobusů a přeorientovat své aktivity na trhu. Důvodem krize ve Van Hool je údajně konkurence asijských a evropských velkých automotive koncernů. " Van Hool nepoužívá dostatečně levné díly, jako jsou baterie, aby byl konkurenceschopný. V důsledku toho ztratil velkou zakázku v De Lijn se společností BYD , která se ukázala být o 20 procent levnější než všichni ostatní evropští výrobci autobusů, kteří o zakázku soutěžili ,“ uvádí belgická média. Výrobce se chce zaměřit na luxusní autokary, kde je menší konkurence. Zájezdové autobusy se mají přesunout převážně do závodu ve Skopje v severní Makedonii, kde nyní vyrábí městské autobusy. V Koningshooiktu v Belgii se má divize Industrial Vehicles zaměřovat na návěsy vyžadující vyšší stupeň odbornosti a nabízející vyšší přidanou hodnotu pro zákazníka i pro Van Hool. Divize Bus & Coach si ponechá své knowledge centrum, výzkum a vývoj, výrobu prototypů a poprodejní služby v Koningshooiktu. Během následujících dnů společnost požádala o ochranu před věřiteli a 8. dubna byl vyhlášen konkurz. Restrukturalizace má vést k odchodu asi 1 100 zaměstnanců. Ve středu 10. dubna se kurátoři Van Hool v zásadě dohodli se skupinou VDL (autokary a autobusy) a jihoafrickou GRW, partnerská společnost Schmitz Cargobull (přívěsy), na převzetí vlámského výrobce autobusů, potvrdila ve středu večer mluvčí společnosti. „ Ostatní nabídky předložené kurátorům v posledních dnech byly samozřejmě projednány se stejnými zainteresovanými stranami a nakonec nebyly přijaty ,“ oznámila společnost Van Hool. „ Toto je nejlepší řešení pro zaměstnanost a udržitelné oživení ,“ uvedl správce Van Hool. Alternativní nabídky podaly ještě Dumarey Group společně s americkým distributorem autobusů Van Hool ABC Companies a také CIM Capital a Jozef Delcroix. Van Hool získal v poslední době zakázky na trambusy do Paříže nebo na elektrické autobusy do Nizozemska . Oficiálně se společnosti zatím k akvizici nevyjádřily.

Počet autobusů registrovaných v březnu 2024 sice stoupl meziročně o 31 ks (proti 13 ks v roce 2023), což znamená nárůst o 238 procent, jedná se ale o druhý nejmenší březnový počet za posledních deset let.

Na prvním místě je značka MAN s 15 registrovanými autobusy, následují Iveco Bus – 11 ks, SOR - 8 ks (CNG), Mercedes-Benz – 3 ks ), Ford, Irizar a Isuzu po 2 ks, Setra - 1 ks. Do Prahy a Středočeského kraje zamířilo 13 ks, do Libereckého 9 ks. Celkově registrace nových autobusů v období 1‑ 3/2024 proti stejnému období v roce 2023 vzrostly podle statistik Svazu dovozců automobilů o 127,71% (z 83 ks na 189 ks, tj. o 106 ks). První je značka Iveco Bus s 74 registrovanými autobusy (39,15%), následují MAN – 36 ks (19,05 %), Setra – 21 ks (11,11 %), Rošero-P – 20 ks (10,58 %), SOR – 15 ks (7,94 %), Mercedes-Benz – 10 ks (5,29 %), Isuzu – 5 ks (2,65 %), Ford – 3 ks (1,59 %), Irizar – 3 ks (1,59 %), VDL – 1 ks (0,53 %), Torsus – 1 ks (0,53 %).