Společnost IVECO France bude kromě aktivit společnosti IVECO BUS řídit veškerou obchodní činnost pro vozidla veřejné dopravy HEULIEZ BUS. Ten bude dál e-busy vyrábět.

V zájmu zachování specifických potřeb trhů a zajištění centra excelence a odborných znalostí v oblasti řešení elektrické mobility se IVECO BUS a HEULIEZ BUS - značky skupiny CNH Industrial zaměřené na přepravu osob - rozhodly přehodnotit své prodejní a poprodejní organizace. CNH INDUSTRIAL se rozhodl racionalizovat své struktury. Po schválení restrukturalizačního projektu příslušnými partnery obou subjektů dne 30. dubna společnost HEULIEZ BUS částečně převedla aktivy ze své obchodní jednotky do společnosti IVECO France. Činnosti kterých se tato reorganizace týká, je prodej vozidel značky HEULIEZ a související služby, jako je poprodejní servis, dodávky náhradních dílů a školení. Tato nová prodejní organizace bude stavět na silných stránkách obou značek, aby mohla nabídnout jedinečnou řadu produktů, ale také relevantní a komplexní nabídku služeb, aby se ještě více přiblížila očekávání zákazníků. Od 1. května 2021 jsou všechny kompetence a zdroje spojeny do jedné entity. Společnost IVECO France bude kromě aktivit společnosti IVECO BUS řídit veškerou obchodní činnost vozidel veřejné dopravy HEULIEZ BUS pro Francii i zahraničí. Společnost HEULIEZ BUS se bude specializovat na výrobu elektrických autobusů, přičemž bude mít jasnou pozici, se svým závodem v Rorthais a všemi svými průmyslovými zařízeními, včetně integrované testovací dráhy, jako centra excelence v oblasti elektromobility. Heuliez Bus

Od doby, kdy Škodovka spadá do Skupiny PPF, se zásoba práce díky novým zakázkám zvýšila na tři roky a na rekordních 68,7 mld. Kč.

Největší středoevropský výrobce kolejových vozidel, skupina Škoda Transportation, již zná své auditované hospodářské výsledky za rok 2020. Díky novým zakázkám nejen na kolejová či kolová vozidla, ale i na samostatné elektrické výzbroje či modernizace a opravy vozidel se Škodovce zvýšila zásoba práce na cca 3 roky a v celkové hodnotě dosahuje 68,7 mld. Kč. Rok 2020 byl pro skupinu významný i s ohledem na nové investice do výzkumu a vývoje, které dosáhly celkově téměř dvou miliard korun a také do výroby, kde investice dosáhly 0,85 mld. Kč. To vedlo i k vytvoření více jak 600 nových pracovních míst. Provozní výsledek skupiny před odpisy a mimořádnými jednorázovými nepeněžními vlivy (upravená EBITDA) dosáhl 0,38 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 18,6 %. Tržby meziročně vzrostly o 11,3 % na 11,03 mld. Kč. Zároveň v roce 2020 skupina splatila dluhopisy ve výši 2,3 mld. Kč. „Každému jednomu škodovákovi chci poděkovat za minulý rok, který byl nesmírně náročný. Bohužel současná pandemie covid-19 a s ní související opatření měly negativní dopad na realizaci našich zakázek a investic. Byl například ovlivněn průběh technické a materiálové přípravy projektů, některé dodávky od subdodavatelů nebo z důvodu onemocnění se snížila použitelná kapacita ve výrobě, zkoušení a homologaci. U zahraničních zakázek hrála významnou roli zásadní omezení cestování a restrikce v jiných státech. Situace s mnoha omezeními také ovlivnila naše plány v oblasti náboru nových zaměstnanců. Celou dobu jsme se však snažili o to, aby tyto dopady byly minimalizovány. Naše ambice byly v roce 2020 s ohledem na kapacitní plán a souběh mnoha projektů vyšší, dosažený výsledek přesto považuji s ohledem na okolnosti za velmi dobrý ,“ říká Petr Brzezina, Prezident a předseda představenstva skupiny Škoda Transportation. Celkem skupina proinvestovala za rok 2020 0,85 mld. Kč do rozšíření a zefektivnění výrobních podniků v Plzni, Ostravě a Šumperku a ve finském Otanmäki. Jednalo se například o zkušebnu, lakovnu, podvozkárnu, obráběcí centra, montážní linky apod. Další velké investice probíhají ve všech podnicích i v letošním roce. Vzniklo více jak 600 nových pracovních pozic s vysokou přidanou hodnotou, a to od vývojářů, programátorů, konstruktérů až po dělnické profese. Mimo to investovala skupina také 1,73 mld. Kč do výzkumu a vývoje svých produktů. Ukazatel upravená EBITDA narostl v meziročním srovnání o 18,6 % na 0,38 mld. Kč v důsledku vyšší zakázkové náplně. EBITDA roku 2020 byla významně ovlivněna mimořádnými jednorázovými nepeněžními vlivy ve výši 1,17 mld. Kč, které byly tvořeny zejména opravnými položkami k dlouhodobému nehmotnému majetku, pohledávkám a zásobám materiálu. Výše zmíněné mimořádné opravné položky souvisí s historickými vývojovými náklady a zakázkami. Se zahrnutím těchto jednorázových nepeněžních vlivů činí provozní výsledek před odpisy (EBITDA) −0,79 mld. Kč a výsledek hospodaření −1,42 mld. Kč. Výsledky prvního kvartálu roku 2021 dále potvrzují pozitivní trend. Skupina uzavřela nové zakázky za 6,8 mld. Kč, provozní výsledek před odpisy (EBITDA) dosáhl 0,26 mld. Kč a společnost vykázala kladný hospodářský výsledek.

V dubnu bylo v České republice celkem 7 605 čerpacích stanic, z toho 231 plniček CNG a trojnásobně proti roku 2019 vzrostla síť nabíjecích stanic pro elektromobily.

V posledních letech v Česku každoročně přibývalo veřejných čerpacích stanic, tedy těch dostupných běžnému řidiči. Aktuální údaje Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ale ukazují, že jejich počet poprvé po třinácti letech klesl. Fakticky se ale jedná pouze o zpřesnění evidence, přičemž standardních čerpacích stanic s prodejem hlavně nafty a benzínu opět přibylo a je jich nejvíce v historii. Plničky CNG rostly tempem dvě stanice měsíčně a počet dobíjecích stanic pro elektromobily se dokonce ztrojnásobil. Podle Evidence čerpacích stanic pohonných hmot, kterou vede MPO , bylo v Česku v dubnu celkem 7 605 čerpacích stanic. Necelou polovinu z tohoto počtu ale představují stanice s vymezeným přístupem a prodejem nebo neveřejné výdejní jednotky v areálech různých podniků či autodopravců. Větší část (52,4 %) pak tvoří veřejné čerpací stanice, na kterých může tankovat běžný motorista. Jejich počet sice ve srovnání s loňskými statistikami klesl, podle MPO to však neodráží skutečný vývoj. Pouze proběhla korekce v evidenci. Řada čerpacích stanic totiž byla historicky omylem evidována jako veřejné, zatímco ve skutečnosti se jednalo převážně o areálové výdejní jednotky. Celkový počet veřejných čerpacích stanic tedy spadl z loňského historického maxima 4 008 na letošní hodnotu 3 991. „ Dominantní podíl zaujímají v této kategorii ‚standardní‘ veřejné čerpací stanice s prodejem hlavně benzínu a nafty, popřípadě i dalších paliv. Jejich počet ale nadále rostl stejně jako v předchozích letech a dostal se na rekordní úroveň 2 843 čerpacích stanic ,“ vysvětluje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež poskytuje tankovací a CNG karty i Energokartu pro dobíjení elektromobilů. Nejvíce veřejných čerpacích stanic je v provozu ve středočeském kraji – 608 –, nejméně pak v kraji karlovarském – 126. Mimo Prahu, kde funguje 232 veřejných čerpacích stanic, je okresem s největším počtem Brno-město s celkem 95 čerpačkami. Mnohem větší přírůstek je však evidován v segmentu CNG, kde se počet plnicích stanic dle evidence ministerstva za rok 2020 zvýšil na 213. Veřejných plnicích stanic CNG tak podle dubnových čísel MPO meziročně přibylo 21. S plničkami s vymezeným přístupem v areálech například dopravních společností, dosáhl celkový počet již 231, tedy o 24 plniček více než před rokem. Přírůstek plnicích stanic tak v poslední době razantně zrychlil. Zatímco podle statistik z konce loňského roku přibývala v roce 2020 průměrně jedna nová plnicí stanice měsíčně, dubnové statistiky ukazují oproti situaci před rokem tempo růstu v průměru dvě nové plničky měsíčně. Raketový nárůst byl loni zaznamenán u elektromobility. Podle Svazu dovozců automobilů bylo registrováno meziročně 4,5krát více nových vozů na elektřinu a odpovídající skok nastal také ve statistikách nabíjecích stanic. Podle MPO jich v Česku ke konci roku 2020 bylo v provozu 734 a na nich dohromady 1 516 nabíjecích bodů. V dubnu zveřejněné statistiky MPO sice uvádějí nižší počet – rovných 700 dobíjecích stanic a 1 313 bodů –, podle informací Centra dopravního výzkumu je však tento počet nižší pouze z důvodu čištění databáze a validace dat ze strany MPO. O rok dříve ke dni 31. 10. 2019 přitom MPO evidovalo pouze 237 stanic. Jejich síť se tak rozrostla trojnásobně.

Česká společnost v oblasti výroby, modernizací a oprav kolejových vozidel se hlásí novým názvem ke skupině Škoda Transportation.

Ze společnosti Pars nova se stává Škoda Pars. Tradiční česká společnost s významným postavením na domácím trhu v oblasti výroby, modernizací a oprav kolejových vozidel se změnou názvu (obchodní firmy) hrdě hlásí ke skupině Škoda Transportation. Do skupiny, jejíž „značku“ teď přijímá za svou, patří už 13 let. Nový název (obchodní firmu) bude používat od 17. května letošního roku. „ Jsme součástí skupiny Škoda Transportation, která patří mezi významné evropské hráče v oblasti dopravního strojírenství, již 13 let. Jako Škoda Pars budeme na domácím i zahraničním trhu jasně deklarovat svoji příslušnost k této silné, tradiční a mezinárodně proslulé značce. Aktuální téměř půlmiliardová investice pomáhá ve zlepšování výrobních kapacit a také k navýšení počtu zaměstnanců. Věřím, že změna názvu přispěje k dalšímu růstu a rozvoji šumperské společnosti v budoucnosti ,“ sdělil Aleš Měrka, generální ředitel Škoda Pars. Pod křídly mateřské značky Škoda prochází šumperská společnost obdobím velkých investic. Škoda Pars aktuálně do svého výrobního areálu investuje 460 milionů korun, aby navýšila kapacitu výroby a inovovala technologie. Investice jsou zaměřeny na rozšíření výrobních kapacit o 35 % oproti současnosti a další technologickou modernizaci areálu. Díky investicím vznikají nové pracovní pozice s vysokou přidanou hodnotou, které se daří postupně zaplňovat kvalifikovanými pracovníky. Aktuálně společnost zaměstnává přes 800 lidí a je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Jen díky vysokým investicím do výzkumu a vývoje může skupina Škoda Transportation přicházet pravidelně na trh s novými a moderními produkty, které si úspěšně nacházejí své místo i na zahraničních trzích. Do výzkumu a vývoje investovala skupina v loňském roce přes 1,7 miliardy korun. Do rozšiřování výroby v Šumperku, Plzni, Ostravě a finském Otanmäki jde v rámci aktuálních projektů přes 2 miliardy korun a vytváří se přes 2 000 nových pracovních míst. Skupina Škoda Transportation je součástí Skupiny PPF. Mezi výrobky tradiční české strojírenské značky patří především nízkopodlažní tramvaje, příměstské vlakové jednotky, soupravy metra, elektrické lokomotivy, elektrobusy a trolejbusy, ale i řídicí a pohonné systémy pro dopravní systémy. Skupinu Škoda Transportation tvoří vedle firmy Škoda Pars řada dalších dceřiných společností, v tuzemsku například Škoda Electric nebo Škoda Vagonka. Ve svých společnostech v České republice zaměstnává přes pět tisíc lidí. Další firmy jsou ale i v Německu, Finsku, Maďarsku apod. TZ Škoda Transportation

Provozovatelé komerční veřejné linkové dopravy mohou od 19. května žádat o podporu za nouzový stav na jaře 2020.

Ministerstvo dopravy zveřejnilo výzvu k podání žádosti v rámci podpory veřejné komerční linkové autobusové dopravy „COVID BUS LINKA“ za nouzový stav na jaře 2020. Rozhodným obdobím je 12.3.2020 - 30.6.2020. Na vyjednání programu této skupině podnikatelů s Ministerstvem dopravy se podílelo Sdružení ČESMAD BOHEMIA. Vzhledem k menší alokaci, ministerstvo předpokládá, že na uvedenou podporu bude v letošním roce celkově poskytnuto 100 milionů Kč, je ve výzvě celková podpora pro firmu zastropována na 1,2 mil. Kč. Firmy, které splní podmínky pro podporu mohou žádosti podávat elektronicky od středy 19. května do 18. června 2021 . Žádosti budou vyhodnocovány průběžně a postupně se také budou vyplácet finanční prostředky těm, kteří uspějí. Podpora bude realizována formou poskytnutí finančních prostředků ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly 327 Ministerstvo dopravy formou neinvestiční dotace. Její výše se bude odvíjet od provozování autobusu v definované emisní normě EURO a počtu míst k sezení v době nouzového stavu. Jednotková výše podpory je stanovena i s ohledem na to, že pro první polovinu roku 2021 jsou k dispozici obecné kompenzační programy pro krytí části nákladů postižených podnikatelů. ČESMAD také stále nadále intenzivně jedná o druhé výzvě z programu COVID BUS pro nepravidelnou autobusovou dopravu. Stále také probíhají jednání Asociace krajů s Ministerstvem dopravy o podpoře pro linkovou dopravu v závazku veřejné služby.

MMR jednalo s Evropskou komisí o Dohodě o partnerství. Na devět programů získáme více než 21 miliard Eur. Většina výzev bude vyhlášena až příští rok.

Národní orgán pro koordinaci na Ministerstvu pro místní rozvoj vedl ve čtvrtek a pátek 6. a 7. května online jednání se zástupci Evropské komise. Jeho cílem bylo projednat klíčové body pro dokončení příprav programové období 2021–2027. Schůzka byla primárně zaměřena na kroky směřující k finalizaci Dohody o partnerství coby klíčového dokumentu nového programového období. Během něj bude mít Česko k dispozici více než 21 miliard Eur, které bude moci využít na devět operačních programů. Programové období 2021-2027 je pro Českou republiku výzvou i příležitostí, a to i s ohledem na měnící se priority Evropské unie do budoucna – konkrétně větší důraz na klimatické změny a digitalizaci. Nejen na podporu takto zaměřených projektů bude mít k dispozici 21 miliard Euro pro kohezní politiku a dalších 17 miliard v rámci dalších nástrojů. Dohoda o partnerství je nyní ve fázi vypořádávání mezirezortních připomínek. České vládě by měla být ke schválení předložena do konce srpna 2021. V následujících týdnech se uskuteční další jednání s Evropskou komisí nad návrhy jednotlivých programů. Na začátku března schválila vláda alokace jednotlivých operačních programů. Nyní se čeká na schválení příslušné evropské legislativy, které má velké zpoždění. Vyhlášení prvních dílčích výzev se očekává na konci tohoto roku, ve většině programů až prvním pololetí roku 2022. V rámci IROP budou spolufinancovány schválené projekty v podprogramu "Rozvoj městské, příměstské a regionální dopravy" - vozový park, přestupní terminály a další. V OP Doprava je kromě podprogramů týkajících se liniové infrastruktury, zavedení moderních technologií pro organizaci dopravy a dopravní zátěže také zvýšení využití a dostupnost alternativních paliv v dopravě. Priority_financovaní v ČR Návrh Programového dokumentu IROP pro období 2021-2027 k připomínkám

Klimatický plán Prahy, vlajková loď uhlíkově neutrální metropole, má přinést 900 nízkoemisních a bezemisních autobusů a o 150 milionů více přepravených osob v MHD.

Rada hl. m. Prahy 10. května schválila návrh Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 předložený náměstkem primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petrem Hlubučkem. Ambiciózní dokument se má stát vlajkovou lodí úsilí o uhlíkově neutrální metropoli v roce 2050. Jeho realizace během následujících deseti let počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010. Toho se má dosáhnout realizací 69 konkrétních opatření, které jsou v plánu rozděleny do čtyř sekcí – Udržitelná energetika a budovy, Udržitelná mobilita, Cirkulární ekonomika a Adaptační opatření. Strategický dokument vznikal déle než rok v rámci několika pracovních skupin. „ Aby Praha zůstala dobrým místem pro život všech Pražanů, a zároveň byla atraktivním místem pro business a investory, musíme zlepšit náš přístup k ochraně klimatu a životního prostředí v Praze. Klimatický plán navrhuje způsoby, jak přístup města změnit ve čtyřech klíčových oblastech, které mají dopad na čistotu životního prostředí v Praze, ale i na kvalitu života jejích obyvatel a podmínek pro rozvoj podnikání, “ uvádí Petr Hlubuček. „ Nyní jsou navíc i vhodné podmínky z hlediska financování těchto, často velmi nákladných, projektů. Počítáme, že se hlavní město masivně zapojí do dotačních programů na národní i evropské úrovni. Otevírá se nám příležitost, která se nebude opakovat, získat miliardy korun pro investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ekologizace zdrojů tepla pro Prahu, rozvoje elektromobility, nebo adaptace města na dopady změny klimatu, jako je horko a sucho .“ Praha se přihlásila k Zelené dohodě pro Evropu (European Green Deal). Klimatický plán obsahuje konkrétní kroky k dosažení stanovených cílů, které mají vést ke snížení emisí CO2, ale také zdravotně škodlivých oxidů dusíku a dalších emisí ve městě. Praha už v červenci 2019 přijala Klimatický závazek pro rok 2030, ve kterém se zavázala k takové politice ochrany životního prostředí, která povede k co nejrychlejšímu snižování uhlíkové stopy města. Tento závazek dopodrobna rozpracovala Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima. Klimatický plán je výsledkem její roční práce a do značné míry navazuje na už dříve schválené strategie, zejména v oblastech udržitelné mobility a adaptačních opatření. „ Čelíme několika současně probíhajícím procesům. Významné urbanizaci, stěhování lidí do měst, stárnutí obyvatelstva, klimatické změně a technologickým změnám. To vše směřuje společnost k hledání nových řešení. V našem klimatickém plánu není důraz pouze na tzv. Technooptimismus, ale právě na komplexní přístup k tvorbě města. Města, ve kterém se bydlí, pracuje i rekreuje. Z hlediska udržitelnosti Prahy je důležité snažit se na všech rozhodovacích a plánovacích úrovních o město, které svým obyvatelům poskytuje životní prostor v polyfunkčním, přiměřeně hustém městě krátkých vzdáleností, které tímto uspořádáním minimalizuje rozsah pohybů, uspokojuje co nejvíce potřeb svých obyvatel na jednom místě a tím snižuje ekologickou zátěž města jako celku ,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy a radní pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček. „ Musíme mít jasnou vizi a plán, jak zlepšovat životní prostředí v místě, kde žijeme. Jedním z důležitých cílů je proměna dieselové autobusové flotily Dopravního podniku hlavního města Prahy, aby většina dopravních prostředků byla bezemisní nebo alespoň nízkoemisní. Vede to nejen ke snížení znečištění ovzduší, ale také k zásadnímu snížení hluku pro okolí. Taková vozidla jsou komfortnější i pro samotné cestující a zvyšují atraktivitu městské hromadné dopravy jako takové. Mým cílem je, aby DPP byl vlajkovou lodí mezi dopravními podniky v České republice a využíval moderní technologie 21. století. Praha si zaslouží být městem, ve kterém autobusové výkony v rámci MHD zajistí moderní tichá vozidla na alternativní pohony. Slíbili jsme, že do roku 2024 bude v Praze o pětinu méně emisí a do 2030 chceme třetinu autobusů poháněnou elektrickým pohonem, “ sděluje náměstek primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr. V Praze vyjedou první ze čtrnácti elektrických autobusů na přelomu roku na lince 154 mezi zastávkami stanice metra Strašnická, Zahradní Město, Hostivař, Horní Měcholupy, Petrovice, Háje, Chodov a kolejemi na Jižním Městě. A vývoj má také záměr na výstavbu trolejbusové trati do Brandýsa a Kostelce nad Labem. Před několika dny uzavřel Středočeský kraj, Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje a Dopravní podnik hlavního města Prahy smlouvu o spolupráci a o sdružení v rámci projektu "Elektrifikace úseku Praha - Dřevčice - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav" a "Elektrifikace úseku Praha — Kostelec nad Labem". Zavedení parciálních trolejbusů se připravuje také na navazující páteřní autobusové lince 140, kde vyjede patnáct kloubových bateriových trolejbusů. Ty jsou stále předmětem výběrového řízení. Uzavřená smlouva se týká investorské přípravy a zadávacího řízení na výběr dodavatele projekčních prací. Realizace stavebních prací, provoz a vlastnictví nově vybudovaných tratí budou řešeny jinou smlouvou. Cíl snížení emisí CO2 o 45 procent do 2030 je podle tiskové zprávy hlavního města splnitelný a investice se Pražanům má vrátit nejen ve zlepšení kvality života, ale i ekonomicky. Rozhodnutí o dekarbonizaci Prahy přichází v momentě, kdy cena povolenky na emise skleníkových plynů EU ETS vystoupala na historické maximum 50 EUR/ za tunu, což je více než příznivé prostředí k dekarbonizaci. V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mj. za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, či až 60% snížení emisí CO2 u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude především výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Až 23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny. Prostředkem k tomu má být, mimo jiné, založení Pražského společenství pro obnovitelnou energii, které má sloužit jako organizace s otevřeným členstvím pro všechny obyvatele i podnikatele a firmy působící v Praze, kteří chtějí na svých, či veřejných objektech instalovat obnovitelné zdroje energie. Dané společenství bude sloužit jako platforma pro instalace výroben obnovitelné energie, předávání vyrobené čisté energie mezi jednotlivými členy a případně i koordinovat energeticky úsporné projekty u daných objektů. Dále je v plánu komplexně rozvinout systém energetického managementu města, který bude jasně prioritizovat vhodné energeticky úsporné projekty, vyhodnocovat provedená opatření a i kalkulovat uhlíkový rozpočet města mapující plnění stanoveného klimatického cíle. Přechod na udržitelnou mobilitu chce Praha podpořit výstavbou sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, která bude čítat na 10 tisíc jednotek. To by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030, což je naprosto klíčovým předpokladem pro snižování emisí oxidu uhličitého i dalších životnímu prostředí škodících zplodin vznikajících v dopravě. Potenciál růstu vidí plán ve veřejné dopravě, kde za klíčové projekty považuje modernizaci a automatizaci linky metra C i dalších tramvajových, autobusových a železničních tras. Odhad je, že by pražská MHD mohla v roce 2030 přepravit o dalších 150 milionů cestujících více než dnes. V souladu s Klimatickým závazkem je i další rozšiřování zón placeného stání a zvolení vhodného modelu zpoplatnění vjezdu neekologických vozů do oblasti historického centra Prahy a jeho širšího okolí. Z hlediska cirkulární ekonomiky je hlavním cílem předcházet vzniku odpadu a měnit odpady na zdroje. Jedním z nejambicióznějších záměrů výstavba první bioplynové stanice ve vlastnictví města, která by zpracovávala gastroodpad z restaurací i domácností a mohla Prahu zásobit až 3 miliony metrů krychlových biometanu pro využití ve vozech městských organizací jako je Dopravní podnik hl. m. Prahy nebo Pražské služby. Vedení města chce nadále zvyšovat motivaci občanů k třídění odpadů. Zajistí pohodlnější podmínky pro třídění zavedením kontejnerů pro společné třídění plastů, kovů a nápojových kartonů, umísťováním třídících nádob do domovních dvorů a výstavbou multikomoditní dotřiďovací linky. A to tak, aby v roce 2030 stoupl podíl vytříděného odpadu na 65 %. Pozornost bude Praha věnovat i druhému životu nábytku, který zajišťují tzv. REUSE pointy nebo plánovaný online rozcestník. Tyto aktivity by měly být do budoucna zastřešeny jednotným koordinačním centrem s edukačním přesahem. Praha dále plánuje aplikovat prvky cirkulární ekonomiky napříč stavebním a potravinářským sektorem, k čemuž bude sloužit právě připravovaná Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku. Konečně v oblasti adaptačních opatření má město již od roku 2017 schválenou Strategii Adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, ze které vychází a na jejíž doposud realizované úspěšné projekty modré a zelené infrastruktury dále navazuje. V rámci současného Implementačního plánu počítá s vysazením až 1,5 milionu nových stromů napříč městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch, i dalšími renovacemi a renaturalizacemi pražských parků a zelených prostranství. Pro lepší péči o zelenomodrou infrastrukturu města jsou připravovány závazné dokumenty Standardy hospodaření s dešťovou vodou a Standardy péče o uliční stromořadí. Počítá se i s instalací pítek a mlžítek v ulicích, projekty vegetačních střech a jiné vertikální zeleně, s ozeleňováním pražských vnitrobloků, zakládáním a revitalizací vodních ploch a toků a dalšími opatřeními. Úspěšnost projektů je měřena řadou indikátorů, a každoročně vyjádřena v souhrnné infografice klimatického štítku města, tzv. Klimaskenu. Klimatický plán a prezentace ke stažení ZDE . Rada hl. m. Prahy v pondělí 10. května také schválila veřejnou zakázku na vývoj, výrobu a dodávku zařízení pro zjišťování emisí pevných částic výfukových plynů u motorových vozidel. Kontrola při běžném silničním provozu má výrazně usnadnit odhalovat auta s nadměrnými emisemi částic, což následně povede ke zlepšení kvality ovzduší v Praze. Cílem záměru je přispět ke zlepšení životního prostředí v hlavním městě. Podle náměstka primátora Adama Scheinherra je automobilová doprava jedním z nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší, a to jak emisí tuhých látek, tak i suspendovaných částic PM10 a PM2,5. Podle statistik silničních kontrol Centra služeb pro silniční dopravu každé čtrnácté auto neplní zákonné limity pro emise škodlivých látek. Podle odhadů by zakázka měla mít hodnotu zhruba 40,2 milionu korun bez DPH. Polovinu nákladů má však uhradit Evropský fond pro regionální rozvoj. Kontrolu emisí nyní provádí Centrum služeb pro silniční dopravu, které je příspěvkovou organizací Ministerstva dopravy ČR s působností na celém území Česka.

V dubnu bylo registrováno o 55 autobusů více než v loňském roce. I celkově za první čtyři měsíce roku se autobusům daří. Nejprodávanější je SOR, následuje značka IVECO.

Registrace osobních automobilů podle statistik Svazu dovozců automobilů v první třetině roku 2021 dosáhly pouze 83% ve srovnání s „předkovidovým“ rokem 2019. Meziroční nárůst oproti roku 2020 přes 12% je způsoben loňským razantním propadem, kdy byl tento segment nejsilněji postižen opatřeními proti pandemii. Výrazně se snížil počet nově registrovaných elektromobilů, počet hybridních vozů se naopak zdvojnásobil. Nadále roste zájem o vozy kategorie SUV. Kategorie lehkých užitkových a nákladních vozidel přes meziroční nárůsty vykazují stále značné propady oproti období před pandemií, daří se autobusům a motocyklům. V období 1- 4/2021 bylo v ČR registrováno celkem 68 510 nových osobních automobilů, 5 903 lehkých užitkových automobilů, 481 autobusů, 2 797 nákladních vozidel, 6 194 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 60 873 osobních automobilů, 4 787 lehkých užitkových automobilů, 260 autobusů, 2 278 nákladních vozidel a 4 942 motocyklů. Celkově registrace nových osobních automobilů vzrostly oproti prvním čtyřem měsícům roku 2020 o 12,55% (z 60 873 ks na 68 510 ks, tj. o 7637 ks). V dubnu vzrostly meziročně o 77,69%. Nejvíce se prodávají automobily značky Škoda, následují Volkswagen, Hyundai, Mercedes-Benz, Ford, Toyota, Peugeot atd. Z hlediska paliva vede benzín s 64,79%, podíl nafty poklesl na 28,63%. Registrace vozů s alternativním pohonem stouply za první čtyři měsíce z loňských 4 640 na 7 925 vozidel. Počet registrovaných elektromobilů poklesl o 28,5% (z 1053 na 753 ks). Plug-in hybridní vozy vzrostly meziročně o 144% (z 542 na 1324 ks). Meziročně vzrostl počet dovezených ojetých osobních aut, o 7,2% na 47 509 ks. Jejich průměrné stáří je 10,6 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí 52,35%, starších 15 let je 21,9%. Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly celkově nárůst o 23,31% (ze 4 787 ks na 5 903 ks, tj. o 1116 ks). V dubnu vzrostly meziročně o 40,63%. Nejprodávanější je značka Fiat. Z hlediska paliva: nafta 90,63% (5 350 ks), benzín 3,71% (219 ks), CNG – 100 ks, elektro – 24 ks. Celkově registrace nákladních vozidel oproti loňsku vzrostly o 22,78% (z 2 278 ks na 2 797 ks, tj. o 519 ks). V dubnu se meziročně zvýšily o 77,42%. První je značka Mercedes-Benz s 511 registrovanými nákladními vozy, následují DAF, MAN – 456 ks, Scania – 417 ks, Volvo – 367 ks a Iveco – 305 ks. Registrace autobusů vzrostly celkově za první čtyři měsíce o 85%, z 260 ks na 481 ks, tj. o 221 ks. První je značka SOR s 191 registrovanými autobusy (39,71%), následují Iveco Bus – 175 ks (36,38%), Setra – 30 ks (6,24%), Solaris – 26 ks (5,41%), Iveco – 23 ks (4,78%), Mercedes-Benz – 14 ks (2,91%), Rošero-P – 7 ks (1,46%), BMC – 5 ks (1,04%), Isuzu – 3 ks (0,62%), MAN – 2 ks (0,42%), Higer – 2 ks (0,42%). V dubnu vzrostly meziročně o 161,76%. Registrováno bylo 89 autobusů oproti 34 ks v roce 2020 (předkovidový duben 2019 = 111 ks). V dubnu registrovalo nejvíce autobusů Iveco Bus - 45 ks, SOR - 39 ks, BMC - 2 ks, Mercedes-Benz a VDL po 1 ks. Březnový trend poklesu registrací je tedy především díky nákupům dopravců v Jihomoravském kraji prozatím zastaven. Kategorie motocyklů zaznamenala meziroční nárůst o 25,33% (ze 4 942 ks na 6 194 ks, tj. o 1252 ks). V dubnu vzrostly registrace o 25,44%. Motorkáři nejvíce kupují značku Honda, o 510 ks motorek méně zaregistrovala Yamaha – 474 ks, následuje CF Moto, BMW atd. Zdroj: SDA

Nedostatek objednávek a velká konkurence vede francouzskou společnost Alstom k rozhodnutí prodat část výroby zaměřenou na elektrické autobusy.

Výrobce elektrických autobusů Aptis, dceřinná společnost Alstom, se sídlem v Hangenbieten v departmentu Ba-Rhin, má podle francouzských médií, včetně Le Figaro , ukončit do konce roku 2021 své aktivity. Očekává se, že se činnost zastaví „do konce roku 2021, pokud nebude nalezen kupec,“ potvrdil informace mluvčí Alstom agentuře AFP. Společnost, která byla založena v roce 2018, zažívá údajně „mezery v potřebách operátorů na trhu elektrických autobusů ve Francii a Evropě“ v porovnání s nabídkou a „silnou konkurence na evropském trhu“. Vedení a zástupci zaměstnavatele jednají o vypracování plánu ochran zaměstnanosti (PSE) a doufají, že se za pomoci Alsaské rozvojové agentury podaří najít kupce. Ukončení činnosti se týká 141 zaměstnanců. Aptis, první elektricky poháněný autobus od Alstom byl uveden na trh v roce 2018 a poprvé vyjel ve Španělsku na začátku roku 2019. Podle údajů Chatrou - CME Solutions bylo ke konci roku 2020 dodáno 37 kusů. Nyní vedení odůvodňuje rozhodnutí zastavit výrobu Aptis nízkým počtem objednávek na trhu, který sice roste, ale také se stává konkurenceschopnějším. Podle francouzských médií bude do roku 2021 vyrobeno dalších 62 e-busů. 50 pro RATP do Paříže , kde je Alstom jedním ze tří vítězů tendru až na 800 elektrických autobusů. Poté by mělo ve společnosti zůstat jen asi dvacet zaměstnanců pro údržbu vozidel. Alstom je nadnárodní společnost, která dodává po celém světě vozidla a další systémy pro železniční dopravu.

V roce 2020 nebyla vyhlášena jediná smogová situace. Během pandemie došlo k omezení průmyslu a dopravy, narostla ale intenzita vytápění. Pomohlo větší využívání plynu.

Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu za posledních sedm let nebyla vloni vůbec poprvé vyhlášena žádná smogová situace. Ještě v roce 2019 jich přitom bylo vyhlášeno třináct. Počet překročení limitů meziročně klesá od roku 2017 z tehdejších 58 vyhlášených smogových situací až na nulu v roce 2020. „ Vzhledem k protiepidemickým opatřením sice došlo k omezení výrazných znečišťovatelů, jakými jsou průmysl a doprava, narostla však intenzita vytápění v domácnostech, odkud lidé pracovali. Právě domácnosti byly vždy nejhorším znečišťovatelem ovzduší v ČR. Ke zlepšení ovzduší tak jednoznačně přispěl přechod na ekologičtější formy vytápění včetně zemního plynu, podporovaný od roku 2015 kotlíkovými dotacemi, “ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS). Ve třech vlnách kotlíkových dotací se podařilo vyměnit již zhruba 80 tisíc starých neekologických kotlů za 12 miliard korun. Aktuálně připravuje ministerstvo životního prostředí pokračování programu a další miliardové dotace by měly mít k dispozici kraje k přerozdělení veřejnosti v období 2022–2027. Zájemci by však měli jednat rychle, protože již od září příštího roku bude používání kotlů 1. a 2. emisní třídy ze zákona zakázáno pod pokutou až 50 000 korun. „ Pokud si to mohou lidé dovolit, doporučujeme, aby s výměnou starého kotle začali co nejdříve. Ti, kteří budou chtít počkat na dotace a zároveň se vyhnout pokutě, budou mít na celou výměnu reálně jen pár měsíců. Navíc se může stát, že budou čekat zbytečně, protože pro všechny zájemce rozhodně v první vlně peníze nebudou. Bylo by skvělé, kdyby toto mohlo ministerstvo životního prostředí ve svých plánech zohlednit ,“ upozornila L. Kovačovská s tím, že omezený je v ČR i počet techniků, kteří požadovaný počet výměn do září 2022 nemusejí časově zvládnout. Kvalitu ovzduší podle ČPS v minulém roce příznivě ovlivnil i rozvoj plynové mobility. Nejvýrazněji rostly počty autobusů na stlačený zemní plyn (CNG) a objevily se i první nákladní vozy na zkapalněný zemní plyn (LNG). Právě tyto segmenty mají na emisích z dopravy tradičně nejvyšší podíl. Téměř každý desátý městský autobus v České republice jezdí na CNG. Přibyly rovněž desítky nových nákladních vozů na LNG a běžní řidiči si mohli loni vůbec poprvé na stanicích plnit své vozy i ekologickým BioCNG. Zemní plyn pro dopravu: Stlačený zemní plyn se vyznačuje mimořádně nízkými hodnotami emisí oxidů dusíku (NOx), pevných prachových částic (PM) a karcinogenních uhlovodíků (PAU), tedy složek s nejhorším dopadem na lidské zdraví, které běžné automobily produkují. Vozy na CNG jsou tak plně srovnatelné s elektromobily a jejich přidanou hodnotou oproti automobilům na naftu či benzin jsou také zhruba poloviční náklady na provoz. Zkapalněný zemní plyn je vhodný zejména pro těžkou nákladní dopravu. V porovnání s naftou jsou emise oxidu síry nižší až o 100 %, pevných částic až o 99 %, emise oxidů dusíku až o 90 % a oxidu uhličitého o 15 %. Vozy na LNG nabízejí rovněž dojezd více než 1000 km a snížení nákladů na palivo až o 20 %. Zemní plyn pro vytápění: Zemní plyn je výrazně ekologičtější. Při topení nevznikají ani škodlivé pevné částice, ani karcinogenní benzo(a)pyren. Naopak spalování pevných paliv ve starých neekologických kotlech zásadním způsobem zvyšuje zdravotní rizika, ať už jde například o kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, vznik karcinomů, respirační potíže, nižší plodnost u mužů či rizika v těhotenství. ČPS