Podle analýzy CDV u nás jezdí 8,5 tisíce osobních aut, které mohou využívat k dobití 1 400 bodů. Ze 106 elektrobusů jezdí nejvíce v Moravskoslezském kraji a značky SOR.

Centrum dopravního výzkumu (CDV) ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zveřejnilo v návaznosti na Národní akční plán čisté mobility Analýzu složení vozidlového parku , která obsahuje informace o elektrických a plynových vozidlech. Podle seznamu veřejných dobíjecích stanic, který zveřejňuje pravidelně Ministerstvo průmyslu a obchodu) bylo na konci prvního pololetí 2021 na 744 dobíjecích stanicích evidováno 1 417 dobíjecích bodů (z toho 460 DC a 957 AC bodů). Celkový nominální výkon dobíjecích stanic činil 46 MW, 1 dobíjecí stanice tak v průměru disponuje nominálním výkonem 62 kW (pouze teoretická hodnota). „ V Centrálním registru vozidel bylo evidováno 12 520 elektrických vozidel kategorie M1, z toho 8 533 BEV (bateriová elektrická) a 3 987 PHEV (plug-in hybridní) - zjišťuje se na základě registrační značky "ELxxxx". Na jeden dobíjecí bod tak připadalo 8,8 elektrických vozidel. Očekávám, že progres jak v oblasti registrovaných vozidel, tak infrastruktury získá i díky podpoře Ministerstva dopravy na dynamice. Do konce příštího roku má vzniknout téměř 2 000 dobíjecích stanic. Podíl přibližně 9 elektrických vozidel na 1 dobíjecí bod je stále příznivější, než jaký po nás požaduje evropská regulace ,“ uvádí Mgr. Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu. V registru převládají plynová vozidla, více přibývá těch elektrických „V součtu bylo v České republice k 31. 6. 2021 registrováno přibližně 160 tisíc plynových a elektrických vozidel, 87 % z nich kategorie M1. V evidenci je nejvíce LPG vozidel (cca 111 tis.), následují CNG vozidla (cca 29 tis.). Zajímavý je segment bateriových elektrických vozidel, z nichž 57 % tvoří kategorie M1, 3,5 % N1, 0,7 % M3, ostatní pak kategorie L. V případě kategorie L bylo registrováno 5 839 vozidel, nejvíce registrací si připsal HECHT (1 353, tj. 23% podíl), v první polovině letošního roku bylo registrováno 795 vozidel kategorie L,“ uvádí Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu. Aktualizace uvedených sestav probíhá buď měsíčně nebo kvartálně. Emise CO2 letos významně vzrostly Vývoj průměrných emisí CO2 nových osobních automobilů registrovaných v České republice dle druhu paliva je uveden v grafu níže. V roce 2021 byly evidovány u nově registrovaných osobních vozidel průměrné emise: 135 g CO2 na ujetý kilometr, ve srovnání s uplynulým rokem se jedná o nárůst o 11,6 %. Zvyklosti při dobíjení elektrických vozidel Centrum dopravního výzkumu zveřejnilo anketu, týkající se zvyklostí při dobíjení elektrických vozidel. „Zatím se ji zúčastnilo přes 200 respondentů, z nichž 82 % tvořili majitelé bateriových elektrických vozidel a 18 % pak majitelé vozidel plug-in hybridních. Tří ze čtyř respondentů řídí elektrické vozidlo téměř denně. Že tato vozidla nejsou využívána jen na krátké vzdálenosti svědčí fakt, že pouze 3,2 % respondentů ujede ročně vzdálenost do 5 tis. km, 5-10 tis. km 10,6 %, 10-20 tis. km 28,3 %, 20-30 tis. km 29,2 %, 30-40 tis. km 16,2 %, 40-50 tis. km 6,5 % a 5,1 % ujede vzdálenost více než 50 tis. km. Přibližně 30 % respondentů nabíjí bateriová elektrická vozidla (téměř) denně doma, téměř 11 % respondentů pak doma nenabíjí vůbec, 54 % respondentů nabíjí BEV na pracovišti. Na první pohled odlišná, nikterak však neočekávaná, je situace v případě dobíjení plug-in hybridních vozidel, která více než 70 % respondentů dobíjí (téměř) denně doma. Bez zajímavostí není ani fakt, že 37 % respondentů využívá k dobíjení elektrických vozidel elektřinu vyrobenou z fotovoltaické elektrárny,“ uvádí Ing. Lukáš Kadula, který se v Centru dopravního výzkumu věnuje projektům z oblasti čisté mobility. Data z čisté mobility lze získat na CIVINET Síť CIVINET ve spolupráci s CDV zveřejňuje informace a aktuální analýzy vozidlového parku a infrastruktury, díky nimž může každý sledovat rozvoj čisté mobility v Česku i v Evropské unii. Informace jsou členěny jak z pohledu EU, detailněji pak v rámci České republiky. Vyfiltrovat lze informace jak z pohledu paliva, stáří a kategorie vozidel a také po krajích a podle značek vozidel. Na pár kliknutí tak můžete zjistit, že ze 106 elektrobusů (kategorie M3) jich bylo nejvíce (37) registrováno v Moravskoslezském kraji, z pohledu značky pak více než polovinu (67) dodala společnost SOR. Aktualizace probíhá buď měsíčně nebo kvartálně. Zdroj: CDV

Do druhé výzvy programu pro podporu podnikatelů v nepravidelné autobusové dopravě COVID BUS bylo podáno 748 žádostí. Celková vyplacená částka není finální.

Program COVID BUS byl otevřen pro podání žádostí o podporu od 24. června do 24. července. Zaregistrováno bylo celkem 748 žádostí ve výši zatím cca 337 milionů korun. Někteří žadatelé neuvedli částku, ministerstvo dopravy proto čeká na doplnění a celková suma není finální. Ministerstvo žádosti vyhodnocuje a vyplácí průběžně. Rozhodnuto bylo zatím o cca 300 žádostech ve výši cca 180 milionů korun, schvalování zpomaluje zpřesňování a doplňování neúplných žádostí. Z první výzvy COVID - BUS získalo víc než tisíc dopravců podporu na 3 486 vozidel a bylo vyplaceno asi 933 milionů korun. Na druhou výzvu bylo alokováno 380 milionů korun. Zdroj: MD

Dceřiná společnost Dopravního podniku Ostrava je od 2. srpna součástí skupiny Škoda Transportation, od 10. srpna jako Škoda Ekova.

K převodu 100 % akcií společnosti Ekova Electric z Dopravního podniku Ostrava (DPO) na Škodu Transportation došlo v pondělí 2. srpna 2021. Vypořádání transakce bylo podmíněno splněním tzv. odkládacích podmínek, zejména provedením rekonstrukce střechy jedné z výrobních hal. Ta byla dokončena v červnu tohoto roku. Předběžná kupní cena přesáhne 320 mil. korun. Její konečná výše bude jasná až po zohlednění finančních výsledků dle účetních výkazů na začátku září. Od 10. srpna se Ekova Electric jmenuje nově Škoda Ekova. V rámci skupiny, která je předním evropským výrobcem vozidel pro hromadnou dopravu, se bude zaměřovat na servis, modernizaci a opravy vozidel hromadné dopravy, a také se zde začnou vyrábět tramvaje pro Ostravu. Pro DPO bude Škoda Ekova dál silným a spolehlivým partnerem i například pro servis a údržbu vozidel. Spolupráce bude probíhat standardně transparentně formou veřejných zakázek. Firma kromě jiného také opravuje pražské tramvaje Škoda 15T. „ Ostrava je pro nás velmi důležitým regionem a jsem velmi rád, že se povedlo rozšířit naše místní působení. Připojením Škody Ekova k naší ostravské rodině společností Škoda Vagonka a Škoda Digital se rozšiřuje naše technologické centrum i výrobní kapacity. Škoda Ekova si vedle tradičního zaměření na opravy a modernizace pro dopravní podniky své kompetence nově rozšíří. Díky odbornosti a dlouholetým zkušenostem zaměstnanců zde budeme vyrábět i nové tramvaje a další produkty pro současné i budoucí zákazníky naší skupiny ,“ uvádí Petr Brzezina, Prezident a předseda představenstva skupiny Škoda Transportation. Společnost Škoda Ekova se stává další důležitou součástí rozvoje celé skupiny Škoda Transportation, kterou čeká v dalších letech významný růst objemu produkce. Aktuálně má skupina zásobu práce na čtyři roky v hodnotě 80 miliard korun. „ Při rozvoji společnosti Škoda Ekova maximálně využijeme zkušenosti a znalosti současných zaměstnanců. V plánu máme nejen rozšiřování samotné výroby, ale budeme vytvářet nová kvalifikovaná pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Společně se tak naše ostravská základna stává ještě důležitějším zaměstnavatelem a bude se významně podílet na rozvoji celého regionu, “ říká Martin Bednarz, místopředseda představenstva Škoda Ekova. Skupina Škoda Transportation, člen Skupiny PPF, působí v Moravskoslezském kraji dlouhodobě. Do Ostravy se například koncentruje technologické know-how v oblasti řídicích, multimediálních a diagnostických systémů v rámci dceřiné společnosti Škoda Digital. Přímo v Ostravě působí významná dceřiná firma Škoda Vagonka, zaměřená na oblast vývoje a výroby kolejových vozidel. Ta prošla výraznou etapou růstu, kdy do rozšíření a modernizace svého zázemí investovala jednu miliardu korun, vybudovala například největší obráběcí centrum v Evropě, novou lakovnu a vytvořila stovky nových pracovních míst. Z ostravské části skupiny se stává centrum pro komplexní řešení moderních dopravních systémů. Nevznikají zde pouze samotná vozidla, ale také technologická centra budoucnosti. „ V oblasti dopravy jsme jedním z lídrů proměny a přinášíme sofistikovanou výrobu podpořenou vlastním výzkumem a vývojem ,“ dodává Petr Brzezina. Škoda Ekova • Založena v lednu 2011 s názvem Ekova Electric jako dceřiná společnost Dopravního podniku Ostrava • V červenci 2020 podepsala skupina Škoda Transportation smlouvu o koupi 100 % akcií Ekova Electric • Dne 2. srpna došlo k převodu 100 % akcií na společnost Škoda Transportation • Od 10. srpna ponese firma nový název Škoda Ekova • Aktuálně má Škoda Ekova bezmála 200 zaměstnanců Za svoji historii se ostravská společnost zaměřovala zejména na výrobu, modernizaci či rekonstrukci tramvají, trolejbusů či elektrobusů. A to nejen pro české zákazníky, ale také pro zahraniční dopravní podniky. Představenstvo Škoda Ekova Předsedou představenstva Škoda Ekova je Miroslav Mareš, který tak ve společnosti zůstává na stejné pozici. Novými členy představenstva jsou pak Martin Bednarz, generální ředitel Škoda Vagonka, který bude ve Škodě Ekova zastávat pozici místopředsedy představenstva, a Marek Herbst, který působí ve skupině Škoda Transportation jako Viceprezident pro Servis.

První prázdninový měsíc prodali výrobci 113 autobusů, meziročně za období od ledna jsou registrace autobusů letos o 10,61% nižší.

Vzhledem k nestandardní situaci v roce 2020 není meziroční srovnání příliš vypovídající, proto SDA, které vede statistiky, opět uvádí v jednotlivých kategoriích i porovnání s rokem 2019. V období 1‑7/2021 bylo v ČR registrováno celkem 131 210 nových osobních automobilů, 10 776 lehkých užitkových automobilů, 716 autobusů, 5 123 nákladních vozidel, 15 087 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 114 799 osobních automobilů, 8 701 lehkých užitkových automobilů, 801 autobusů, 3 802 nákladních vozidel a 13 879 motocyklů. V červenci osobní automobily zaznamenaly pokles oproti roku 2020 (-7%) i roku 2019 (-15,6%). Mimo jiné se zde projevuje i vliv chybějících komponentů pro jejich výrobu. Registrace vozů s alternativním pohonem jsou letos oproti loňsku téměř dvojnásobné. Plně elektrických osobních automobilů přibylo v červenci 164 ks (za 7/2020 – 120 ks), což se odrazilo i na celkovém meziročním nárůstu za prvních sedm měsíců (1426 ks vs. 1374 ks). Z evropského pohledu jsou tyto hodnoty však nadále velmi nízké a řadí ČR mezi země EU s nejnižším počtem registrovaných elektromobilů. Podíl registrovaných osobních automobilů s naftovým pohonem poklesl na 25,82%. Registrace autobusů jsou letos o 10,61% nižší než před rokem, pokles z 801 ks na 716 ks, tj. o 85 ks. Oproti r. 2019 poklesly o 0,3%. První je značka Iveco Bus s 272 registrovanými autobusy (37,99%), následují SOR – 227 ks (31,70%), Setra – 75 ks (10,47%), Solaris – 48 ks (6,70%), Mercedes-Benz – 28 ks (3,91%), Iveco – 26 ks (3,63%), Higer – 11 ks (1,54%), Rošero-P – 11 ks (1,54%), BMC – 5 ks (0,70%), MAN – 4 ks (0,56%), atd. V červenci klesly meziročně o 1,74% (o 2 ks), proti roku 2019 je letos registrováno o 46 autobusů více. Celkem výrobci registrovali 113 autobusů. První je značka SETRA - 45 ks, Iveco Bus - 26 ks, Higer - 9 ks, SOR - 12 ks, Solaris - 9 ks, Mercedes-Benz - 8 ks, Rošero-P - 2 ks, a po jednom voze Iveco Bus a MAN. Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly celkově nárůst o 23,85% (z 8 701 ks na 10 776 ks, tj. o 2075 ks). (Oproti r. 2019 poklesly o 8,86%.) V červenci vzrostly meziročně o 11,62%. Registrace nákladních vozidel celkově oproti loňsku vzrostly o 34,74% (z 3 802 ks na 5 123 ks, tj. o 1321 ks). Oproti r. 2019 poklesly o 21%. V červenci vzrostly meziročně o 10,75%.

Dopravní podnik hlavního města dnes zveřejnil tendry na dodavatele kloubových a sólo dieselových autobusů pro obnovu flotily během dalších pěti let.

Výběrové řízení na uzavření rámcových smluv na tři typy autobusů byly zveřejněny ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu Dopravního podniku hlavního města Prahy v pondělí 2. srpna. Na základě pětiletých rámcových smluv budou na konkrétní počet autobusů uzavírány prováděcí smlouvy a dodavatel bude povinen do 9 měsíců dodat minimálně 10 autobusů. Předmětem veřejných zakázek je dodávka až 143 kusů kloubových , až 100 kusů standardních a 10 kusů jednočlánkových Sd+ (14,1 - 17metrových) nízkopodlažních naftových městských autobusů za celkem za necelé 2 miliardy korun. Autobusy mají být vybaveny v souladu se standardy PID. Sedadla pro cestující požaduje DPP koženková. Všechny vozy budou plně klimatizované. Vlastní klimatizaci bude mít kabina řidiče, ta musí být maximálně uzavřená a oddělená od prostoru cestujících pro co nejlepší ochranu před napadením a udržením vlastního mikroklima, musí ale umožňovat prodej jízdenek a komunikaci řidiče s cestujícími. „ Rámcové smlouvy nám umožní dostatečnou flexibilitu v nákupu nových autobusů. Můžeme je využít naplno a nakoupit celkem až 253 nových vozidel, ale na druhé straně nemusíme ani jedno, a to v závislosti na provozních potřebách DPP či závazcích Prahy k různými klimatickým direktivám. Na druhou stranu nám nákup nových dieselových autobusů splňující nejnovější a nejpřísnější emisní normy EURO 6, a výhledově možná EURO 7, umožní poměrně rychle nahradit současná nejstarší vozidla s normami EURO 4 a 5 a udržovat nízké průměrné stáří flotily autobusů v rozpětí 5,5 až 6,1 roku v závislosti na vývoji. A i kdyby se z nejrůznějších důvodů zdržely některé připravované elektrifikační projekty, byli bychom schopni vypravit požadovanou kapacitu autobusů při dodržování standardů kvality PID, “ uvedl Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch. Poslední modernizace autobusové flotily pražského dopravního podniku skončila letos na jaře, kdy DPP převzal poslední SOR NB 12 z celkem 500 nových autobusů od výrobce z Libchav.

V červnu bylo v EU zaregistrováno 2 643 autobusů a autokarů, o 9,4% meziročně více. V prvním pololetí celkem prodali výrobci 12 887, o necelých 400 více než vloni.

Podle nových údajů evropské asociace výrobců vozidel ACEA se evropský autobusový trh v červnu dále zotavoval. Počet nově registrovaných autobusů nad 3,5 tuny byl v červnu o 9,4% vyšší než ve stejném měsíci loňského roku (2 643 kusů). Pro srovnání, v roce 2019 šlo o 4 644 autobusů a autokarů a v roce 2018 o 3 514 kusů. Z velkých autobusových trhů hlásí tři prudký nárůst nových registrací. Německo o 24%, Itálie o 23,2% a Španělsko o 18,1%. Francie byla jediným velkým trhem, kde došlo k poklesu registrací autobusů, o 14,1%. Shrnutí za první pololetí ukazuje, že nové registrace autobusů a autokarů v EU se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšily o 3,2%. Během prvních šesti měsíců roku bylo v EU nově registrováno 12 887 autobusů. Na základě červnového pozitivního výsledku byl celkový trend poklesu v první polovině roku méně výrazný jak ve Španělsku (-13,5%), tak i v Německu (-0,04%). Poptávka zůstala v kladných číslech v Itálii a ve Francii (+6,0%, resp. +4,7%). V předcovidovém roce 2019 prodali výrobci v EU v prvním pololetí 22 123 autobusů a autokarů. V roce 2018 šlo o 20 206 a v roce 2017 bylo registrováno 20 398 autobusů. Současný stav ovlivňuje hlavně trh s autokary, který se rozjíždí jen pomalu. Registrace všech užitkových vozidel se v červnu meziročně zvýšily o 12,4% na 185 573 kusů. Poptávku táhly převážně středoevropské země (+43,4%), zatímco ze čtyř klíčových západoevropských trhů vykázaly pozitivní výsledky jen Německo (+28,5%) a Itálie (+5,3%). Během prvního pololetí bylo registrováno o 36,9% užitkových vozidel více než v roce 2020, celkem 1 milion. Většina regionálních trhů vykázala dvouciferné procentní zisky, včetně čtyř největších: Itálie (+53,7%), Španělsko (+38,4%), Francie (+36,4%) a Německo (+21,7%).

Autobusoví a železniční dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytování slev studentům a seniorům necelých 314,8 milionů.

Částka 314 759 865,66 Kč, o kterou požádali dopravci v květnu 2021 jako kompenzaci za slevy na jízdném nařízené státem tvoří 60 % května 2019, kdy bylo vyplaceno téměř 528 milionů. Proti loňskému květnu je letošní suma dvojnásobná. Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 12 989 767,22 ARRIVA MORAVA, a.s. 8 187 146,77 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 7 184 645,91 STUDENT AGENCY, s.r.o. 6 564 511,00 Z-Group bus a.s. 6 390 099,00 Vlaky: ČD, a.s. 119 871 065,80 Regiojet, a.s. 21 625 787,02 ARRIVA Vlaky s.r.o. 5 448 158,62 LEO Express a.s. 4 802 983,76 GW Train Regio a.s. 1 157 117,25 Slevy jízdného pro děti, studenty a seniory ve vlacích a autobusech zavedla vláda od září 2018. Uznávány budou i příští rok, Ministerstvo dopravy v rozpočtu opět alokovalo 6 miliard korun.

Ministerstvo dopravy vydalo každoroční statistiky roku 2020. Mobilita ve veřejné dopravě klesla o 32%. Autobusy přepravily o 35% cestujících méně a přepravní výkony klesly o téměř 50%.

Ročenku dopravy uveřejňuje Ministerstvo dopravy (MD) na webu Systému resortního statistického zjišťování. Jak si vedl dopravní sektor v roce 2020 se můžete podívat ZDE . Uvádíme stručné shrnutí, zejména s přihlédnutím k autobusové dopravě. V loňském roce došlo v souvislosti s pandemií Covid – 19 a následnému vyhlášení nouzového stavu na území ČR k výraznému snížení mobility osob a v důsledku toho i ke snížení přepravního objemu i přepravních výkonů ve veřejné osobní dopravě. Celkový přepravní výkon v osobní dopravě poklesl v roce 2020 o cca 32 %, přepravní objem pak o 25 %. V železniční dopravě činil meziroční pokles za rok 2020 více než 30 % u počtu přepravených osob a cca 40% u osobokilometrů, data za 2. a 4. čtvrtletí pak ukazují ještě výraznější pokles, V tomto období klesl počet přepravených osob zhruba na polovinu a u přepravních výkonů v osobokilometrech byl pokles dokonce 60%. Do roku 2019 přepravní výkony v osobní železniční dopravě rostly 10 let po sobě a v roce 2019 byly nejvyšší od roku 1993. Autobusová doprava zaznamenala za rok 2020 pokles u přepravených osob o cca 35 % a u přepravních výkonů v osobokm o téměř 50 %. Podobně jako u železniční dopravy byl z důvodů vládních opatření v souvislosti s pandemií Covid – 19 pokles za 2. a 4. čtvrtletí výraznější a činil 55 % a téměř 50 % u počtu přepravených osob a téměř 70 % a 57 % u osobokm. Celkový pokles za loňský rok u počtu přepravených osob byl patrný rovněž u MHD, kde činil asi 30%. V roce 2018 došlo u MHD ke změně metodiky z důvodu dostupnosti přesnějších vstupů na základě nových technologií a časová řada od r. 2014 byla zpětně přepočítána. Výrazně ovlivněna pandemií byla v roce 2020 letecká doprava. U českých leteckých dopravců byl pokles za celý rok zhruba 84% v počtu přepravených cestujících i v osobokm. Ve 2. čtvrtletí dokonce poklesla letecká doprava na 2 % výkonů roku 2019 za stejné období a ve 4. čtvrtletí na 10 %. Co se týče výkonů letišť, byl pokles v počtu odbavených cestujících za rok 2020 asi 80%, ve 2. čtvrtletí klesl počet odbavených cestujících prakticky na nulu, vykázáno bylo 1 % počtu odbavených cestujících v meziročním srovnání s rokem 2019 a ve 4. čtvrtletí byl tento počet na 7% hodnotě z roku 2019. Co se týče individuální automobilové dopravy, došlo rovněž v roce 2020 k poklesu, avšak ve srovnání s veřejnou osobní dopravou se rovnalo o výrazně menší pokles, a sice asi 17 %, pokles u osobokm byl podobný a činil zhruba 15 %. Ve vnitrozemské vodní dopravě, kde se v osobní dopravě jedná zejména o rekreační přepravu osob, došlo v roce 2020 oproti předchozímu roku k poklesu asi o jednu třetinu u počtu přepravených osob a zhruba o čtvrtinu u přepravních výkonů. Přepravené osoby v autobusové dopravě Autobusy přepravily v roce 2020 celkem 233 714,5 tis. cestujících, o 121 009,2 tisíc méně než v silném roce 2019, kdy bylo přepraveno nejvíce osob za posledních 5 let. Linková doprava 210 831,8 tisíc, z toho vnitrostání 209 469,3 tisíce, ve veřejném zájmu 199 552,6 tisíc a ostatní (komerční) jen 9 916,7 tisíc. Proti roku 2019 je samozřejmě velký pokles u mezinárodní dopravy, autobusy do zahraničí se svezlo v prvním covidovém roce jen 1 362,5 tisíc cestujících, o 2 352,3 tisíce méně než v roce předchozím. Městskou hromadnou využilo vloni 1 559,1 milionů osob, o 672 milionů méně než v roce 2019. Přepravní výkon Celkový přepravní výkon v linkové dopravě byl 3 620,4 milionů osobokilometrů, téměř o 3 000 milionů méně než v roce 2019 i přechozích pěti letech. O více než dvě třetiny poklesla mezinárodní doprava. Doprava ve veřejném zájmu se podle osobokilometrů snížila o 1 052,5 milionů, komerční o 633,6 milionů. Přepravní výkon v MHD se snížil o 10 841 milionů osobokilometrů. Dopravní obslužnost obcí V České republice je celkem 6 258 obcí. V roce 2020 jezdily autobusy veřejné dopravy v 6 165 obcích, o 37 méně než v roce 2019 (vzhledem ke stále stejnému celkovému počtu je to proti minulým letům větší pokles) V pracovní dny mělo více než 10 spojů 5 507 obcí, naopak maximálně 6 spojů denně projelo 228 obcemi. V sobotu jel autobus celkem ve 4 118 obcích, více než 10 spojů mělo zajištěno 2 128 z nich, alespoň jeden spoj mělo 540 obcí. Téměř 2 050 obcí v sobotu nemá žádný spoj. O svátcích a nedělích má podle statistik vydaných MD, který využívá data z CIS JŘ, autobusové spojení stejný počet obcí jako v sobotu: 4 418. Alespoň jeden (až čtyři) spoje má 729 a více než 10 spojů 2 205 obcí. Přeprava cestujících v krajích V Jihomoravském kraji přepravili autobusoví dopravci jen 39 435,3 tisíc cestujících, oproti roku 2019 jde podle statistiků ministerstva dopravy o největší pokles - téměř 24 820 tisíc. Ve Středočeském kraji využilo autobusy 48 077,1 tisíc cestujících, tj. o téměř 15 100 tisíc méně než předchozím roce. Zlínský kraj hlásil 23 293,5 tisíc přepravených osob, téměř o 10 000 tisíc méně. Jihočeský kraj vychází na 9 045,4 tisíc, Plzeňský 8 826,5 tisíce, Karlovarský 3 952,1 tisíc, Ústecký 9 169,9 tisíc, Liberecký 8 722,6 tisíc, Královéhradecký 9 274,4 tisíc, Pardubický 8 341,5 tisíc, Kraj Vysočina 8 244,7 tisíc, Olomoucký kraj 12 532,6 tisíc, Zlínský 14 440,9 tisíc a Praha 6 112,8 tisíc. Zdroj: Ročenka dopravy 2020

Dopravní podniky a drážní dopravci budou osvobozeni od poplatků za obnovitelnou energii při používání silové elektřiny pro provoz dopravních prostředků.

Trestání dopravních podniků a drážních dopravců za ekologické chování končí. Poslanci je osvobodili od poplatků na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny. Ty musí platit za používání silové elektřiny při provozu tramvají, trolejbusů, vlaků i lanovek. Společným úsilím se Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a drážním dopravcům podařilo dotáhnout do úspěšného konce změnu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. Novela zákona odstraňuje rozpor v aktuálním přístupu státu k provozování elektrických trakcí a jeho závazkem na snižování emisí oxidu uhličitého. Sněmovna tento zákon schválila 14. července i ve třetím, tedy závěrečném čtení. Účinnost zákona je od 1. ledna 2021. Podle SDP ČR je to hlavně vítězství zdravého rozumu a důležitá podpora další modernizace a ekologizace vozových parků. Rozhodnutí poslanců uvítali všichni provozovatelé vozidel na elektřinu, dopravní podniky i železniční dopravci. „ Je to pro nás silný společenský signál. Vnímáme pozitivně, že náš návrh měl podporu napříč politickými stranami. V našich očích je to poprvé, kdy poslanecká sněmovna podpořila veřejnou dopravu a tím i veřejný zájem. Toto rozhodnutí vidíme jako rozhodnutí principiální. Samozřejmě chápeme, že půjde o výdaj ze státního rozpočtu, který ale bude mít i vyšší smysl: podporu ekologického chování dopravních podniků v ČR ,“ říká Tomáš Pelikán, předseda SDP ČR. Předkladatelem klíčového pozměňovacího návrhu byl místopředseda Hospodářského výboru Martin Kolovratník, který řekl: „ Veřejná doprava je celospolečenské téma. Dýchají přece i ti, kteří MHD nejezdí. Motivovat dopravce, aby nebyli pokutováni za své ekologické chování, vnímám jako zásadní veřejný zájem .“ Podle Kolovratníka by u dopravců mělo zrušením placení poplatků zůstat asi 900 milionů korun. V souhrnu za všechny dopravní podniky tvoří dopravní výkon elektrických trakcí více než polovinu vozových kilometrů. Některá města v České republice jsou na tom ještě lépe a patří mezi nejekologičtější městské dopravní systémy v Evropě. Například v Plzni dvě třetiny dopravních výkonů zajišťují tramvaje a trolejbusy, které nezatěžují životní prostředí města škodlivinami. Z hlediska počtu přepravených cestujících je význam elektrické trakce ještě zásadnější – v místových kilometrech je dnes téměř 70 % výkonů prováděno v elektrické trakci. Pro další rozvoj elektrické dopravy s významným zapojením elektrobusů mají navíc dopravci zpracovány další koncepční materiály.

V prvním pololetí bylo v Česku vyrobeno 2 327 autobusů, asi o 4 procenta meziročně více, z toho domácí dopravci koupili 337 vozů, méně než vloni.

V první polovině roku bylo vyrobeno celkově 663 015 automobilů. To je sice meziročně o 31,7 % vozidel více, avšak ve srovnání s předkrizovým rokem 2019 stále o 11,2 % méně. Do výroby se promítly výpadky dílů a vynucené odstávky v květnu a červnu. Produkce elektrických vozidel nadále tvoří zhruba desetinu celkové produkce. Automobilky se v prvním čtvrtletí i přes pokračující pandemii přibližovaly předkrizovým číslům. V jarních měsících se pak ale do výroby naplno promítly problémy v dodavatelských řetězcích. „Automobilový průmysl je nadále pod enormním tlakem. Celosvětový nedostatek čipů, ale i rostoucí ceny vstupních surovin a materiálů, nedostatek pracovní síly v ČR i nadále nejistá situace ohledně vývoje pandemie výrazně ovlivňují výkonnost odvětví. Také poptávka po nových vozidlech je nadále výrazně pod úrovní předkrizového roku 2019. V zemích EU, tedy na našich hlavních exportních trzích, je tento pokles více než pětinový,“ komentuje dosavadní výkonnost odvětví Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „Problémy s nedostatkem čipů budou produkci výrazněji ovlivňovat také ve druhé polovině roku. Nebýt tohoto problému, produkce by mohla být zhruba o dalších 5 procent vyšší a zcela jistě by se minimálně přiblížila předkrizovým dobám. Odhadujeme, že v letošním roce vyrobí tuzemské automobilky celkově zhruba 1,3 milionu vozidel, “ dodává Zdeněk Petzl. Osobní vozidla Od začátku roku bylo vyrobeno celkem 663 015 osobních vozů, tj. meziročně o 31,7 % více. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 byla produkce nižší o téměř 84 tisíc vozidel (- 11,2 %). Více než 92 % vyrobených automobilů mířilo na zahraniční trhy. Po nárůstu výroby v březnu a v dubnu se měsíční produkce v červnu opět přiblížila zpět hranici 100 tisíc vyrobených kusů. Ve srovnání s loňským červnem dokonce ztratila 0,8 %. ŠKODA AUTO vyrobila v tuzemských závodech v první polovině roku celkově 420 838 vozidel (+ 24,7 %). Na český trh bylo určeno 44 033 vozidel (+ 11,7 %), na zahraniční trhy 377 225 vozidel (+ 26,1 %). V prvním pololetí roku 2019 bylo vyrobeno 469 974 „škodovek“, tj. o 10,5 % více. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku se dařilo nošovickému závodu společnosti Hyundai. V prvním pololetí tu bylo vyrobeno 142 400 automobilů (+ 47,7 %). Dvojciferný nárůst zaznamenal Hyundai jak na tuzemském trhu (+ 36,6 %), tak v exportu (+ 48,5 %). V prvním pololetí roku 2019 vyrobil Hyundai v Nošovicích 160 400 vozidel, tj. o 11,2 % více. Také kolínská Toyota vyrobila výrazně více vozidel než v loňském roce – v prvním pololetí celkově 99 777 automobilů (+ 43,3 %) – z nichž 99 169 vozů bylo exportováno (+ 43,2 %) a 608 bylo uplatněno na tuzemském trhu (+ 63,4 %). Oproti roku 2019 bylo vyrobeno o 14,5 % vozidel méně. Z celkového počtu vyrobených osobních vozidel bylo celkem 63 340 ks elektrických; to odpovídá podílu na celkové produkci ve výši 9,6 %. Bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 35 115 ks (tj. 5,3 %), plug-in hybridů (PHEV) 28 225 ks (tj. 4,3 %). ŠKODA AUTO mezi lednem a červnem vyrobila 25 527 BEV a 18 200 PHEV, Hyundai 9 588 BEV a 10 025 PHEV. Autobusy V prvním pololetí bylo v Česku vyrobeno 2 327 autobusů (+ 4,3 %), 337 autobusů bylo určeno pro tuzemský trh (- 16,2 %), zbývajících 1 959 bylo exportováno (+ 9,5 %). Ve vysokomýtském IVECO CR bylo vyrobeno 2 113 autobusů, tedy o 5,7 % více než v loňském roce. SOR Libchavy dokázal v první polovině tohoto roku vyrobit 205 autobusů (- 8,1 %), z toho 36 ks bylo s elektrickým pohonem (tj. podíl 17,6 %). Výrobce KHMC Opava v tomto roce vyrobil 9 autobusů, tedy stejně jako v loňském roce. Nákladní vozidla Společnost TATRA Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila v první polovině tohoto roku 538 vozidel, tedy o 90 ks méně než ve stejném období loňského roku (tj. - 14,3 %). Produkce Tatry byla z větší části exportována (373 ks), v Česku bylo umístěno 159 vozidel. Motocykly Výrobce JAWA Moto vyrobil v prvním pololetí 558 motocyklů, tj. o 309 ks více než v minulém roce (+ 124,1 %). Dařilo se mu především na českém trhu s 457 prodanými kusy (+ 257,0 %). Exportováno bylo 101 strojů, tedy o 20 méně než v minulém roce. Přípojná vozidla Ve srovnání s minulým i předminulým rokem se dařilo výrobcům v segmentu přípojných vozidel. Mezi lednem a červnem bylo vyrobeno celkově 17 099 přívěsů a návěsů, tj. o 1 645 ks více než vloni (+ 10,6 %) a o 1 933 více než předloni (+12,7 %). Celkový růst segmentu podpořila především společnost AGADOS, která produkuje malé přívěsy do 3,5t. Těch vyrobila celkově 15 946 ks (+ 11,0 %), v Česku jich prodala 10 074 ks (+ 23,0 %) a na export zamířilo 5 615 ks (- 5,0 %). Dařilo se i výrobcům v segmentu velkých přívěsů a návěsů. Společnost PANAV vyrobila 218 přívěsů a návěsů, tj. o 35 ks více než v loňském roce (+ 19,1 %). V prvním pololetí pak prodala 191 ks v Česku, 27 ks bylo exportováno. Vzrostla také produkce Schwarzmülleru. Od ledna do června vyrobil 935 velkých přípojných vozidel (+ 3,0 %). Na tuzemském trhu bylo letos umístěno 379 ks (+ 135,4 %), exportováno bylo 1 001 ks (+ 95,9 %). Zdroj: AutoSAP