Největší lokalita rychlodobíjecích stanic v ČR je na půl cesty mezi Prahou a Rozvadovem na D5 na stanici Benzina ORLEN u Šlovic. V každém směru jsou umístěny čtyři stanice, v jednu chvíli se může dobíjet 16 e-aut různých značek. Foto ČEZ
Podle analýzy CDV u nás jezdí 8,5 tisíce osobních aut, které mohou využívat k dobití 1 400 bodů. Ze 106 elektrobusů jezdí nejvíce v Moravskoslezském kraji a značky SOR.
Podle analýzy CDV u nás jezdí 8,5 tisíce osobních aut, které mohou využívat k dobití 1 400 bodů. Ze 106 elektrobusů jezdí nejvíce v Moravskoslezském kraji a značky SOR.
Centrum dopravního výzkumu (CDV) ve spolupráci s Ministerstvem dopravy zveřejnilo v návaznosti na Národní akční plán čisté mobility Analýzu složení vozidlového parku, která obsahuje informace o elektrických a plynových vozidlech.
Podle seznamu veřejných dobíjecích stanic, který zveřejňuje pravidelně Ministerstvo průmyslu a obchodu) bylo na konci prvního pololetí 2021 na 744 dobíjecích stanicích evidováno 1 417 dobíjecích bodů (z toho 460 DC a 957 AC bodů). Celkový nominální výkon dobíjecích stanic činil 46 MW, 1 dobíjecí stanice tak v průměru disponuje nominálním výkonem 62 kW (pouze teoretická hodnota). „V Centrálním registru vozidel bylo evidováno 12 520 elektrických vozidel kategorie M1, z toho 8 533 BEV (bateriová elektrická) a 3 987 PHEV (plug-in hybridní) - zjišťuje se na základě registrační značky "ELxxxx". Na jeden dobíjecí bod tak připadalo 8,8 elektrických vozidel. Očekávám, že progres jak v oblasti registrovaných vozidel, tak infrastruktury získá i díky podpoře Ministerstva dopravy na dynamice. Do konce příštího roku má vzniknout téměř 2 000 dobíjecích stanic. Podíl přibližně 9 elektrických vozidel na 1 dobíjecí bod je stále příznivější, než jaký po nás požaduje evropská regulace,“ uvádí Mgr. Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.
V registru převládají plynová vozidla, více přibývá těch elektrických
„V součtu bylo v České republice k 31. 6. 2021 registrováno přibližně 160 tisíc plynových a elektrických vozidel, 87 % z nich kategorie M1. V evidenci je nejvíce LPG vozidel (cca 111 tis.), následují CNG vozidla (cca 29 tis.). Zajímavý je segment bateriových elektrických vozidel, z nichž 57 % tvoří kategorie M1, 3,5 % N1, 0,7 % M3, ostatní pak kategorie L. V případě kategorie L bylo registrováno 5 839 vozidel, nejvíce registrací si připsal HECHT (1 353, tj. 23% podíl), v první polovině letošního roku bylo registrováno 795 vozidel kategorie L,“ uvádí Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu. Aktualizace uvedených sestav probíhá buď měsíčně nebo kvartálně.
Emise CO2 letos významně vzrostly
Vývoj průměrných emisí CO2 nových osobních automobilů registrovaných v České republice dle druhu paliva je uveden v grafu níže. V roce 2021 byly evidovány u nově registrovaných osobních vozidel průměrné emise: 135 g CO2 na ujetý kilometr, ve srovnání s uplynulým rokem se jedná o nárůst o 11,6 %.
Zvyklosti při dobíjení elektrických vozidel
Centrum dopravního výzkumu zveřejnilo anketu, týkající se zvyklostí při dobíjení elektrických vozidel. „Zatím se ji zúčastnilo přes 200 respondentů, z nichž 82 % tvořili majitelé bateriových elektrických vozidel a 18 % pak majitelé vozidel plug-in hybridních. Tří ze čtyř respondentů řídí elektrické vozidlo téměř denně. Že tato vozidla nejsou využívána jen na krátké vzdálenosti svědčí fakt, že pouze 3,2 % respondentů ujede ročně vzdálenost do 5 tis. km, 5-10 tis. km 10,6 %, 10-20 tis. km 28,3 %, 20-30 tis. km 29,2 %, 30-40 tis. km 16,2 %, 40-50 tis. km 6,5 % a 5,1 % ujede vzdálenost více než 50 tis. km. Přibližně 30 % respondentů nabíjí bateriová elektrická vozidla (téměř) denně doma, téměř 11 % respondentů pak doma nenabíjí vůbec, 54 % respondentů nabíjí BEV na pracovišti. Na první pohled odlišná, nikterak však neočekávaná, je situace v případě dobíjení plug-in hybridních vozidel, která více než 70 % respondentů dobíjí (téměř) denně doma. Bez zajímavostí není ani fakt, že 37 % respondentů využívá k dobíjení elektrických vozidel elektřinu vyrobenou z fotovoltaické elektrárny,“ uvádí Ing. Lukáš Kadula, který se v Centru dopravního výzkumu věnuje projektům z oblasti čisté mobility.
Data z čisté mobility lze získat na CIVINET
Síť CIVINET ve spolupráci s CDV zveřejňuje informace a aktuální analýzy vozidlového parku a infrastruktury, díky nimž může každý sledovat rozvoj čisté mobility v Česku i v Evropské unii. Informace jsou členěny jak z pohledu EU, detailněji pak v rámci České republiky.
Vyfiltrovat lze informace jak z pohledu paliva, stáří a kategorie vozidel a také po krajích a podle značek vozidel. Na pár kliknutí tak můžete zjistit, že ze 106 elektrobusů (kategorie M3) jich bylo nejvíce (37) registrováno v Moravskoslezském kraji, z pohledu značky pak více než polovinu (67) dodala společnost SOR. Aktualizace probíhá buď měsíčně nebo kvartálně.
Zdroj: CDV
Podle seznamu veřejných dobíjecích stanic, který zveřejňuje pravidelně Ministerstvo průmyslu a obchodu) bylo na konci prvního pololetí 2021 na 744 dobíjecích stanicích evidováno 1 417 dobíjecích bodů (z toho 460 DC a 957 AC bodů). Celkový nominální výkon dobíjecích stanic činil 46 MW, 1 dobíjecí stanice tak v průměru disponuje nominálním výkonem 62 kW (pouze teoretická hodnota). „V Centrálním registru vozidel bylo evidováno 12 520 elektrických vozidel kategorie M1, z toho 8 533 BEV (bateriová elektrická) a 3 987 PHEV (plug-in hybridní) - zjišťuje se na základě registrační značky "ELxxxx". Na jeden dobíjecí bod tak připadalo 8,8 elektrických vozidel. Očekávám, že progres jak v oblasti registrovaných vozidel, tak infrastruktury získá i díky podpoře Ministerstva dopravy na dynamice. Do konce příštího roku má vzniknout téměř 2 000 dobíjecích stanic. Podíl přibližně 9 elektrických vozidel na 1 dobíjecí bod je stále příznivější, než jaký po nás požaduje evropská regulace,“ uvádí Mgr. Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.
V registru převládají plynová vozidla, více přibývá těch elektrických
„V součtu bylo v České republice k 31. 6. 2021 registrováno přibližně 160 tisíc plynových a elektrických vozidel, 87 % z nich kategorie M1. V evidenci je nejvíce LPG vozidel (cca 111 tis.), následují CNG vozidla (cca 29 tis.). Zajímavý je segment bateriových elektrických vozidel, z nichž 57 % tvoří kategorie M1, 3,5 % N1, 0,7 % M3, ostatní pak kategorie L. V případě kategorie L bylo registrováno 5 839 vozidel, nejvíce registrací si připsal HECHT (1 353, tj. 23% podíl), v první polovině letošního roku bylo registrováno 795 vozidel kategorie L,“ uvádí Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu. Aktualizace uvedených sestav probíhá buď měsíčně nebo kvartálně.
Emise CO2 letos významně vzrostly
Vývoj průměrných emisí CO2 nových osobních automobilů registrovaných v České republice dle druhu paliva je uveden v grafu níže. V roce 2021 byly evidovány u nově registrovaných osobních vozidel průměrné emise: 135 g CO2 na ujetý kilometr, ve srovnání s uplynulým rokem se jedná o nárůst o 11,6 %.
Zvyklosti při dobíjení elektrických vozidel
Centrum dopravního výzkumu zveřejnilo anketu, týkající se zvyklostí při dobíjení elektrických vozidel. „Zatím se ji zúčastnilo přes 200 respondentů, z nichž 82 % tvořili majitelé bateriových elektrických vozidel a 18 % pak majitelé vozidel plug-in hybridních. Tří ze čtyř respondentů řídí elektrické vozidlo téměř denně. Že tato vozidla nejsou využívána jen na krátké vzdálenosti svědčí fakt, že pouze 3,2 % respondentů ujede ročně vzdálenost do 5 tis. km, 5-10 tis. km 10,6 %, 10-20 tis. km 28,3 %, 20-30 tis. km 29,2 %, 30-40 tis. km 16,2 %, 40-50 tis. km 6,5 % a 5,1 % ujede vzdálenost více než 50 tis. km. Přibližně 30 % respondentů nabíjí bateriová elektrická vozidla (téměř) denně doma, téměř 11 % respondentů pak doma nenabíjí vůbec, 54 % respondentů nabíjí BEV na pracovišti. Na první pohled odlišná, nikterak však neočekávaná, je situace v případě dobíjení plug-in hybridních vozidel, která více než 70 % respondentů dobíjí (téměř) denně doma. Bez zajímavostí není ani fakt, že 37 % respondentů využívá k dobíjení elektrických vozidel elektřinu vyrobenou z fotovoltaické elektrárny,“ uvádí Ing. Lukáš Kadula, který se v Centru dopravního výzkumu věnuje projektům z oblasti čisté mobility.
Data z čisté mobility lze získat na CIVINET
Síť CIVINET ve spolupráci s CDV zveřejňuje informace a aktuální analýzy vozidlového parku a infrastruktury, díky nimž může každý sledovat rozvoj čisté mobility v Česku i v Evropské unii. Informace jsou členěny jak z pohledu EU, detailněji pak v rámci České republiky.
Vyfiltrovat lze informace jak z pohledu paliva, stáří a kategorie vozidel a také po krajích a podle značek vozidel. Na pár kliknutí tak můžete zjistit, že ze 106 elektrobusů (kategorie M3) jich bylo nejvíce (37) registrováno v Moravskoslezském kraji, z pohledu značky pak více než polovinu (67) dodala společnost SOR. Aktualizace probíhá buď měsíčně nebo kvartálně.
Zdroj: CDV
Zdroj: Analýza složení vozidlového parku, CDV