Evropská komise 14. února předložila návrh, který obsahuje nové ambiciózní cíle snížení emisí CO2 pro nová těžká vozidla od roku 2030. Nákladní automobily, městské autobusy a autokary podle EU způsobují přibližně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a více než 25 % emisí ze silniční dopravy. Vyjádření Sdružení ČESMAD BOHEMIA.

Díky navrhovaným přísnějším normám by mohl segment silniční dopravy přispívat k přechodu na bezemisní mobilitu a pomohl by EU dosáhnout cílů, které si stanovila v oblasti klimatu a nulového znečištění. Komise navrhuje postupně zavést přísnější normy pro emise CO2 pro téměř všechna nová těžká vozidla s certifikovanými emisemi CO2 následovně (ve srovnání s úrovněmi v roce 2019): 45% snížení emisí od roku 2030 65% snížení emisí od roku 2035 90% snížení emisí od roku 2040 V zájmu rychlejšího zavádění autobusů s nulovými emisemi ve městech Komise rovněž navrhuje, aby byly od roku 2030 bezemisní všechny nové městské autobusy. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a cíli plánu REPowerEU bude mít tento návrh rovněž pozitivní dopad na transformaci energetického sektoru, protože sníží poptávku po dovozu fosilních paliv, navýší úspory energie v odvětví dopravy v EU a zajistí jeho nižší energetickou náročnost. Výhody to přinese i evropským dopravcům a uživatelům, jelikož se sníží výdaje na paliva a celkové náklady na vlastnictví a zajistí se širší využívání energeticky účinnějších vozidel. Dalším pozitivem bude zvýšení kvality ovzduší, zejména ve městech, což přispěje k lepšímu zdraví Evropanů, uvádí tisková zpráva EK. Dopravní sektor navíc patří ke klíčovým odvětvím, které podporují evropské firmy vyvíjející čisté technologie a stimulují konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu. Evropská unie je jedním z lídrů na trhu s výrobou nákladních vozidel a autobusů a díky společnému právnímu rámci si tuto pozici udrží i v budoucnu. Revizí norem se poskytne jasný dlouhodobý signál pro investice evropského průmyslu do inovativních technologií s nulovými emisemi a zavádění infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic. " Aby se nám podařilo dosáhnout cílů v oblasti klimatu a nulového znečištění, je třeba, aby se aktivně zapojily všechny části dopravního odvětví. Musíme zajistit, aby byla v roce 2050 téměř všechna vozidla na evropských silnicích bezemisní. Vyžadují to naše klimatické předpisy, ale i naše města - a evropští výrobci se na to již připravují. Dnešní návrh má zajistit, aby se u nových nákladních vozidel objem emisí snižoval a aby stále více městských autobusů neznečišťovalo vůbec. Boj proti změně klimatu, zvyšování kvality života našich občanů a stimulace konkurenceschopnosti evropského průmyslu – to vše spolu úzce souvisí ," uvádí Frans Timmermans, výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu. 15. února jsme doplnili vyjádření generálního tajemníka Sdružení ČESMAD BOHEMIA: Vojtěch Hromíř k návrhu EK uvádí: „Projednání návrhu v orgánech EU bude klíčové. Unie by neměla experimentovat se strategickým odvětvím, jako je silniční nákladní a autobusová doprava, které hrají zásadní roli v pohybu osob a zboží v Evropě. Ve hře by například měla zůstat uhlíkově neutrální paliva, která k dekarbonizaci přispívají stejně jako elektrický či vodíkový pohon. Pro tato paliva jsou vyvinuty vhodné motory i vybudována čerpací infrastruktura a pro dálkovou dopravu jsou podstatně vhodnější. Nechat v roce 2040 prostor pouhých 10 % pro různá speciální vozidla a zbylých 90 % nahradit výhradně jinou technologií, která není připravena pro nasazení na dlouhých trasách je nereálné a nezodpovědné. Co když jde v tomto segmentu dopravy o slepou uličku. Nejsme proti rozumné ekologizaci. Nespoléhal bych jen na „velká“ rozhodnutí a ambiciózní cíle, ale jsou tu stále i menší, ale přínosná řešení. Teprve nyní se dokončují drahé plničky na zkapalněný plyn LNG. V přechodném období několika let by se proto měla ještě podporovat vozidla na LNG s patnáctiprocentní úsporou emisí CO₂, ať se tyto investice zhodnotí. Variantou je také bio LNG. Prosazujeme povolení provozu delších nákladních souprav, kde místo 3 kamionů mohou jet jen 2 a provoz to nekomplikuje, naopak se sníží kongesce. Výrobci stále uvádějí na trh vozidla s úspornějšími spalovacími motory. Systematický trénink řidičů k úsporné jízdě by také přinesl několikaprocentní pokles spotřeby a emisí. I toto je ekologie. Jen není tak mediálně vidět.“ Trh s elektrickými autobusy v Evropě loni rostl o 26 procent , až na 4 152 registrovaných kusů (v roce 2021 to bylo 3 282 s nárůstem o 48 % oproti roku 2020). V roce 2022 mělo přibližně 30 % všech registrovaných městských autobusů nulové emise. V říjnu 2022 požádalo 11 evropských měst (Barcelona, Cluj-Napoca, Kodaň, Hamburk, Malaga, Milán, Palma, Paříž, Rotterdam, Sevilla a Valencie) EU, aby od roku 2027 zavedla povinné nákupy autobusů s nulovými emisemi pro veřejnou dopravu. "Bez opatření na úrovni EU, poptávka po městských autobusech s nulovými emisemi nebude pokryta nabídkou,“ napsala v dopise zaslaném Komisi EU 24. října. Na začátku roku 2023, Nizozemsko, Belgie, Dánsko a Lucembursko naléhaly na Evropskou unii, aby stanovila datum, do kterého musí mít nová nákladní vozidla a autobusy prodávané v Evropě nulové emise. O silniční dopravě jednal také Evropský parlament. Ten dal 14. února zelenou novým cílům pro snižování emisí CO2 u osobních automobilů a dodávek v rámci klimatického balíčku „Fit for 55“. Nová norma o nulových emisích počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu, možnost změny je za tři roky, kdy se má předpis případně revidovat.

Na prvním místě v prodeji elektrických autobusů se umístil Yutong. Druhé a třetí místo obsadily opět Alexander Dennis/BYD a Daimler Buses. Iveco Bus a VDL rostou, Solaris po dvou letech v čele trhu s elektrickými autobusy ztrácí.

Statistiky o trhu s elektrickými (bateriovými a s pohonem na vodík) a CNG/LNG jako obvykle zpracoval Wim Chatrou z poradenské společnosti Chatrou CME Solutions. Data o registracích pocházejí z oficiálních zdrojů a zahrnují země EU27+Spojené království+ICE+NO+CH. Trh s elektrickými autobusy v Evropě vloni rostl o 26 %, na 4 152 registrovaných kusů (v roce 2021 to bylo 3 282 s nárůstem o 48 % oproti roku 2020). 30 % evropského trhu městských autobusů je bateriových. Autobusy s alternativním pohonem tvoří přes 62 procent trhu městských autobusů v EU. Pokud jde o objemy každé alternativní technologie pohonu bylo v roce 2022 registrováno 2 018 hybridních autobusů, 3 274 autobusů na CNG a 99 autobusů na vodík a 4 152 bateriových elektrobusů (kromě trolejbusů). Celkem 9 543 autobusů jezdí na alternativní pohon, tj. 62,5 %. Jejich podíl vzrostl z 59 % v roce 2021, ale celkový objem klesá, zejména kvůli nižšímu objemu registrací hybridních autobusů (z 3 285 ks v roce 2021 na 2 018 ks v roce 2022, tj.-38,5 %). Trh městských autobusů v loňském roce klesl proti roku 2019 o 14 % (z 15 616 ks na 13 434 ks), stejně tak i celkový objem všech prodaných autobusů, včetně autokarů - z 32 988 vozidel v roce 2019 na 25 658 vozidel v roce 2022 (pokles o 22,2 %). Trh s elektrickými autobusy Yutong je lídr s 479 registracemi (+58 % oproti roku 2021), následuje společný podnik BYD-Alexander Dennis s 465 registracemi (+24 %) a Mercedes s 405 registracemi (+21). Čtvrté Iveco Bus s 347 registrovanými autobusy má stoupající trend (+26 %). Značně posiluje VDL s dvojnásobným počtem registrací: 344. Až na šestém místě je po dvou letech ve vedení polský Solaris se 342 elektrickými autobusy. Pokud se ale podíváme na celé období 2012 – 2022 vedoucí postavení na evropském trhu má stále Solaris s celkovým počtem 1 462 elektrických autobusů a tržním podílem 11,6 %. Následuje BYD (1 410 ks) a VDL (1 313 ks). Sedmou pozici obsadil čínský BYD s 322 registrovanými autobusy, dále Volvo (232 ks), MAN (230), dalším překvapením jsou další čínští výrobci: Karsan, který z 36 vloni registrovanými e-busy zvýšil svůj podíl na evropském trhu na 135 e-busů a a Golden Dragon se 133 autobusy. Irizar, Bluebus a Ebusco v roce 2022 prodaly méně elektrických autobusů. Španělský výrobce o 45 %, nizozemské Ebusco kleslo o 40 % (do Berlína měl dodat 90 ks elektrických autobusů, ale z důvodu omezení dodavatelského řetězce začaly dodávky až letos), francouzský Buebus dokázal registrovat 91 e-busů. Van Hool 87 ks. 240 "dalších" registrací zahrnuje podle Wima Chatrou z Chatrou CME Solutions výrobce jako Higer, Rampini, Temsa, Alstom, Scania and 15 dalších. Co se týká největších trhů s elektrickými autobusy v roce 2022, jde o stejné země jako v posledních jedenácti letech: Spojené Království je na prvním místě s 685 elektrickými autobusy. Druhé je Německo s celkovým počtem 581 elektrobusů, následuje Francie s 549 kusy. Následují severské země Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko. Dále Rumunsko se 161 autobusy, na těchto vozech má podíl také SOR Libchavy. Do grafu Wima Chatrou se dostala také Česká republika s 26 vozy. Trh CNG a hybridních autobusů Absolutní objem autobusů CNG/LNG mírně vzrostl, z 3 088 v roce 2021 na 3 274 v roce 2022 (+6,1 %) a je na stabilní úrovni od roku 2020. Podíl CNG autobusů v meziměstském segmentu stále roste, z 864 v roce 2021 na 978 v roce 2022 (+ 13%). Zajímavý je pokles počtu hybridních autobusů z 3 285 na 2 018 ks (-38,5 %). Trh autobusů s palivovými články Registrace autobusů s palivovými články v Evropě v loňském roce oproti roku 2021 klesly na 99. Jak je uvedeno výše, nejvíce autobusů na vodík registroval Solaris (54 ks). Yutong se svým typem autobusu na palivové články do Evropy vloni nepronikl. K 1. lednu 2022 bylo v Evropě v provozu celkem 370 městských autobusů na palivové články. Van Hool je stále lídrem na trhu s celkovým počtem 106 vodíkových autobusů a tržním podílem 28,6 %. Dále Solaris se 104 registracemi (vloni 54) a následuje Wrightbus s celkem 82 autobusy. Zdroj: Chatrou CME Solutions.

Letos v lednu registrovali výrobci jen 55 vozidel, znamená to meziroční pokles o 62%. S 20 autobusy je na prvním místě SOR Libchavy.

V lednu 2023 se meziročně zvýšil počet registrací nových osobních automobilů na 17 137 ks (+5,4%). Nejprodávanějším modelem byla Škoda Fabia. K výraznému meziročnímu nárůstu o 135,7% došlo u plně elektrických vozů. Počet dovezených ojetých automobilů se v lednu meziročně snížil o 13,5%, ale jejich průměrné stáří nadále stoupá (54% nad 10 let, z toho 25% nad 15 let). Meziročně vzrostly také ostatní kategorie s výjimkou autobusů, jejichž registrace jsou značně závislé na zakázkách dopravních společností. Celkem bylo registrováno 17 137 nových osobních automobilů, 1 704 lehkých užitkových automobilů, 55 autobusů, 789 nákladních vozidel, 941 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 16 263 nových osobních automobilů, 1 100 lehkých užitkových automobilů, 145 autobusů, 632 nákladních vozidel a 831 motocyklů. Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly meziroční nárůst o 54,91% (z 1 100 ks na 1 704 ks, tj. o 604 ks). První je značka Renault s 320 registrovanými lehkými užitkovými vozy (18,78%), následují Opel a Volkswagen. Registrace nákladních vozidel oproti loňsku vzrostly o 24,84% (z 632 ks na 789 ks, tj. o 157 ks). První je značka Volvo s 171 registrovanými nákladními vozy (21,67%), následují Mercedes-Benz a MAN. U autobusů jsou po třech letech lednové registrace nižší, proti loňskému roku klesly o 62,07% (ze 145 ks na 55 ks, tj. o 90 ks). I předloňský rok 2021 byl v lednu registrován poměrně velký počet autobusů, 138 ks. V roce 2020 přijelo k dopravcům 91 a v roce 2019 jen 37 autobusů. První je značka SOR s 20 registrovanými autobusy (36,36%), následují Iveco Bus – 18 ks (32,73%), Setra – 10 ks (18,18%), Mercedes-Benz – 3 ks (5,45%), Ford – 2 ks (3,64%), Scania – 1 ks (1,82%), Rošero-P – 1 ks (1,82%).

V roce 2022 prošla Škoda Group výraznými změnami organizační struktury. K 1. únoru založila novou dceřinou společnost Škoda Group Austria GmbH se sídlem ve Vídni a hodlá posílit na trzích západní Evropy.

Tato společnost přebírá 40 zaměstnanců a část aktiv společnosti Molinari Rail GmbH Austria. Škoda Group vidí v tomto kroku výrazné posílení své pozice v oblasti technického projektování a designu. Získává zkušený tým, který bude pracovat jak na zakázkách v rámci skupiny, tak i na vlastních projektech. „ V loňském roce prošla naše skupina významnými změnami organizační struktury s cílem expandovat na nové trhy a rozšířit své portfolio. Tato nová akvizice je jasnou ukázkou naší práce a posilování pozice Škoda Group na trzích západní Evropy a zapadá do námi vytyčené strategie. Jsem rád, že jsme touto akvizicí získali tým 40 velmi zkušených projektantů, “ popisuje Mike Niebling, President West Region Škoda Group, pod kterého spadá i vedení rakouské pobočky. Převzetím zaměstnanců a části aktiv Molinari Rail GmbH Austria, která se v listopadu roku 2022 dostala do insolvence, získává Škoda Group dvě nové lokality. Hlavní sídlo její rakouské dceřiné společnosti se nachází ve Vídni a pobočka je v tyrolském městě Schwaz. Nová dceřiná společnost bude mít velkou samostatnost v rámci svého byznysu a expertízy, ale bude se také podílet na aktivitách celé skupiny. „ Těšíme se na spolupráci s novými kolegy, kteří zajisté díky svému know-how přinesou nové myšlenky a nápady. Výzvou pro ně bude jistě i to, že budou pracovat jak na projektech v rámci skupiny, tak i na projektech, které již mají rozpracované pro své další zákazníky. Naším cílem je také realizovat zakázky, které byly v době podpisu rozjednané ,“ doplňuje Andreas Maroschik, President Rolling Stock Development ve Škoda Group. Škoda Group má několik výrobních areálů v České republice a jeden ve Finsku. Obchodní jednotky má také v Německu, Itálii, Rakousku, Maďarsku a dalších zemích. Ve svých společnostech zaměstnává 8 000 lidí. Do výzkumu a vývoje investovala v roce 2021 celkem 2,08 miliardy Kč.

V loňském roce se trh s novými autobusy a autokary snížil o 5,1 %, výrobci registrovali ve státech EU necelých 28 400 autobusů a autokarů, asi o 1 500 kusů meziročně méně.

Celkově se v roce 2022 trh s užitkovými vozidly v EU snížil o 14,6 % na 1,6 milionu kusů, počty klesly z 1,88 milionů v roce 2021 i pod objem z pandemického roku 2020 (1,7 milionu kusů). Způsobily to především přetrvávající problémy dodavatelského řetězce, které ovlivnily dostupnost vozidel v průběhu celého roku. K celkové výkonnosti nepomohly ani jeho čtyři klíčové trhy, které všechny utrpěly dvouciferný procentní pokles: Francie (-17,7 %), Španělsko (-16,7 %), Německo (-11,0 %) a Itálie (-10,5 %). Česká republika zaznamenala pokles o 7,6 %. V prosinci 2022 se registrace všech nových užitkových vozidel v EU snížily o 5,1 %, stále je důvodem nedostatek součástek. Všechny segmenty vozidel si vedly hůře než v prosinci 2021. Nová lehká užitková vozidla (LCV) do 3,5t Prosincové registrace nových dodávek klesly o 5,1 %, celkem se prodalo 120 503 kusů v celé Evropské unii. Dva ze čtyř největších trhů v regionu zaznamenaly podstatné zisky: Německo (+19,0 %) a Španělsko (+12,4 %). Prodej lehkých užitkových vozů ve Francii a Itálii naopak v prosinci výrazně poklesl (pokles o 14,6 %, resp. 11,5 %), stejně tak i v České republice, o 27,6 %. Výsledky za celý rok 2022 byly o 18,1 % nižší než v roce 2021, přičemž v EU bylo registrováno téměř 1,3 milionu nových lehkých užitkových vozidel. S výjimkou Kypru (+1,2 %) zaznamenaly poklesy všechny trhy regionu, včetně čtyř hlavních: Španělsko (-21,3 %), Francie (-19,5 %), Německo (-13,0 %) a Itálie (-12,3 %). Počty prodaných dodávek v ČR klesly o 14 %. Nová těžká užitková vozidla (HCV) 16t a více Registrace nových těžkých užitkových vozidel v EU se v prosinci meziročně snížily o 1,9 %. Negativní výsledek regionu byl z velké části způsoben výkonností jeho největších trhů. Německo – přední trh těžkých nákladních vozidel z hlediska objemu – utrpělo nejstrmější pokles (-18,8 %), následované Polskem (-10,4 %) a Francií (-6,7 %), Česká republika - 3,9 %. Na druhou stranu Španělsko a Itálie zaznamenaly výrazné zisky, a to o 28,4 % a 22,0 %. V roce 2022 bylo v celé Evropské unii registrováno celkem 256 020 těžkých nákladních vozidel, což představuje meziroční nárůst o 6,5 %. Při pohledu na největší trhy v regionu zůstalo loni v záporných hodnotách pouze Německo (-0,9 %). Všechny ostatní velké trhy EU s těžkými nákladními vozy zaznamenaly zlepšení: Španělsko (+13,6 %), Polsko (+6,6 %), Itálie (+5,1 %), Francie (+2,3 %), Česká republika se řadí k úspěšným trhům s navýšením o 6,4 %. Nová střední a těžká užitková vozidla (MHCV) nad 3,5t V prosinci se registrace nových středních a těžkých nákladních vozidel snížily o 3,2 %, což představuje 24 470 prodaných kusů v EU. Výkony na největších západoevropských trzích byly smíšené. Nejvyšší procentuální nárůst zaznamenalo Španělsko (+30,2 %), následované Itálií (+10,5 %). Výraznou ztrátu naopak zaznamenalo Německo (-18,6 %), následované mírnějším poklesem ve Francii (-7,5 %). ČR zaznamenala podobný pokles, o 7,6 %. Registrace nových nákladních vozidel v roce 2022 v celé EU vzrostly o 3,5 %, a to díky značným nárůstům zaznamenaným od srpna do listopadu. Mezi čtyřmi klíčovými trhy v západní Evropě zůstaly v loňském roce v záporných hodnotách Německo a Francie (pokles o 3,5 %, resp. 1,0 %). Španělsko však zaznamenalo solidní zlepšení (+12,7 %), následované Itálií s mírnějším, ale stále pozitivním výsledkem (+2,3 %). Česká republika zvýšila podíl na trhu o 3,6 %. Nové střední a těžké autobusy a autokary (MHBC) nad 3,5t V posledním měsíci roku 2022 se trh EU s novými autobusy a autokary snížil o 17,2 %. Čtyři hlavní trhy regionu: ve Španělsku vzrostly prodeje o 60,1 %, následované Itálií se solidním zlepšením o 19,4 %. To však nestačilo k vyrovnání dvouciferných procentuálních poklesů zaznamenaných ve Francii (-26,3 %) a Německu (-25,4 %), protože tyto dvě země samotné představují téměř 50 % celkových registrací nových autobusů v EU. Česká republika přispěla v prosinci k nižším číslům s poklesem o 5,1 %. Celkově se v roce 2022 registrace nových autobusů a autokarů v EU snížily o 5,1 % na 28 376 ks, protože zlepšení zaznamenaná v březnu, květnu a říjnu loňského roku nestačila k tomu, aby se celoroční výsledek dostal do kladných hodnot. Podobný vývoj zaznamenala ACEA na klíčových trzích regionu, kde poklesly tři ze čtyř: Německo (-24,6 %), Francie (-14,2 %) a Itálie (-6,2 %). Pokles je také v Belgii (- 37,6 %), Řecku (- 42,5 %), Maďarsku (-31,6 %), Nizozemsku (- 29,9 %), v Polsku (- 15,1 %), Slovensko (-25,5 %). Naopak v zemích jako Španělsko (+ 24,9 %), Česká republika (+ 20,8 %) , Portugalsko (+ 139,8 %) nebo Švédsko (+ 70,5 %) výrobci registrovali v roce 2022 více autobusů, stejně jako v Chorvatsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Lucembursku, Rumunsku a Slovinsku, zde se však jedná o relativně nízké celkové počty do jednoho tisíce vozidel. Ke snížení počtu nových autobusů a autokarů zakoupených v roce 2022 došlo v Norsku (- 45,4 %) a Švýcarsku (- 39,5 %). Spojené Království hlásí s počtem 4 232 vozidel nárůst o 2,3 % (po Francii a Německu jde o největší evropský trh). Zdroj dat: ACEA

Do čela marketingového a komunikačního oddělení českého, slovenského a maďarského zastoupení výrobce nákladních vozidel Scania se od ledna postavil Martin Lauer.

Má za sebou bohatou kariéru na vedoucích pozicích v komunikaci a marketingu. Působil mimo jiné ve společnostech Mercedes-Benz Czech Republic, Škoda Auto, Ogilvy One nebo v Českomoravské stavební spořitelně. Martin Lauer na pozici střídá Ondřeje Koubka, který byl vedením marketingového oddělení dočasně pověřen po odchodu Romany Polachové ke konci listopadu. Ondřej se bude opět naplno věnovat udržitelnosti a elektromobilitě na pozici Driving the Shift Directora. Martin je absolventem pražské Vysoké školy ekonomické a v oblasti marketingu a komunikace se pohybuje od roku 1995. Mezi lety 2001 a 2006 působil jako marketingový manažer značek Mercedes-Benz a smart, následně se mezi roky 2006 a 2010 stal šéfem globální komunikace a PR ve Škodě Auto a v letech 2010 a 2012 vedl marketing českého zastoupení mladoboleslavské značky. Příchodem do společnosti Scania se Martin Lauer vrací po více než deseti letech do automotive. V mezidobí působil jako managing director české pobočky digitální agentury Ogilvy One nebo jako marketingový ředitel Českomoravské stavební spořitelny. „ Jsme nadšeni, že náš tým může posílit člověk s tak bohatými zkušenostmi v oblasti marketingu a komunikace. Je to pro nás zásadní. Věřím, že v současné, v mnohém komplikované situaci se právě marketing může stát jedním z klíčů k úspěchu i v sektoru B2B, “ říká Zdeněk Petrás, generální ředitel Scania CER.

Po svém uvedení v květnu loňského roku a udělení Sustainable Bus Award 2023 v říjnu získal nejvýkonnější autokar v historii Irizar ve Španělsku ocenění za nejlepší coach roku 2023.

Mikel Perez, obchodní ředitel Irizar pro Španělsko a Portugalsko, převzal cenu 18. ledna v hotelu Novotel Madrid. Na akci se sešli podnikatelé z oboru, členové hlavních průmyslových asociací a zástupci institucí. „ V Irizar se přizpůsobujeme novým výzvám, které přináší tato nová éra mobility a digitální transformace. Naším hlavním zaměřením u vozidel třídy II je snížení spotřeby paliva (CO2) a optimalizace TCO (celkové náklady na vlastnictví). A Irizar i6s Efficient je toho důkazem. Naše hlavní úsilí je zaměřeno na snahu o optimální efektivitu, která ještě více přispívá, pokud je to možné, k udržitelnosti. A na této cestě zůstaneme s cílem stát se klíčovými hráči v udržitelné mobilitě budoucnosti ,“ říká Mikel Perez. Irizar i6S získal v říjnu 2022 na veletrhu Next Mobility Exhibition v Miláně také cenu Sustainable Bus Awards 2023 pro nejinovativnější a nejudržitelnější autobusy. Porota ze sedmi evropských odborných časopisů ho ocenila za snížení spotřeby paliva o 13 procent, aerodynamický koeficient zlepšený o 30 procent, použití kompozitních materiálů pro snížení hmotnosti (asi o 950 kg méně) a integrované technologie prediktivní údržby pro snížení prostojů. Irizar přepracoval svůj i6S s cílem dosáhnout vyšší provozní efektivity, což je zásadní pro sektor, jehož restart je ovlivněn cenovým tlakem způsobeným energetickou krizí. Výsledkem je vozidlo, které kombinuje osvědčenou platformu s řadou detailů, které výrazně zlepšují jeho TCO.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans a ukrajinský premiér Denis Shmyhal se sešli, aby prodiskutovali energetické možnosti Ukrajiny a její poválečné vyhlídky jako partnera pro evropský Green New Deal. Má předpoklad stát se zdrojem vodíku.

Oba se shodli na tom, že obnova Ukrajiny by měla být založena na principech Green Deal. Ukrajina se může pochlubit významnými obnovitelnými zdroji energie, které lze využít ke snížení její i evropské závislosti na ruských fosilních palivech. Očekává se, že bude brzy podepsáno memorandum, které bude tyto cíle odrážet. Společně se zástupci evropského vodíkového a energetického sektoru byl navržen Timmermansův plán obnovy, který má být podkladem pro přestavbu Ukrajiny se zaměřením na její obnovitelné zdroje a jaderný potenciál, stejně jako její schopnost stát se významným aktérem ve vodíkovém prostoru. Jorgo Chatzimarkakis, generální ředitel Hydrogen Europe, řekl: „ Timmermansův plán obnovy bude vodítkem, podle kterého se Ukrajina může stát prosperující, energeticky zabezpečenou zemi a klíčovým přispěvatelem do evropského energetického mixu. Díky vynikajícím obnovitelným zdrojům energie a již tak robustní síti plynu a amonia je Ukrajina připravena získat zpět svou budoucnost bez závislostí. " Oleksander Riepkin, předseda Ukrajinské rady pro vodík, řekl: „ Ukrajina má obrovský potenciál stát se jedním ze strategických zdrojů vodíku v jeho čisté formě, prostřednictvím svých nosičů nebo jako součást produktů pro EU ." Plán počítá s restrukturalizací a rozšířením solární a větrné infrastruktury, s výrobou vodíku z jaderné energie, přizpůsobení plynovodního systému pro přepravu vodíku do střední Evropy nebo s využitím biometanu. Více Timmermansův plán obnovy . Zdroj: hydrogeneurope.com

Do čela Asociace byl zvolen Martin Lundstedt, prezident a generální ředitel Volvo Group. Nejdůležitější je letos dekarbonizace a příprava Euro VII. Nová data o vozidlech, v EU je v provozu 714 tisíc autobusů s průměrným stářím 12,7 let. Naprostá většina je dieselových.

„ Rok 2023 bude pro stanovení budoucího plánu evropského nákladního průmyslu jiný než předchozí,“ uvedl Martin Lundstedt, prezident, generální ředitel Volvo Group, a předseda představenstva Evropské asociace výrobců užitkových automobilů ACEA. „Pro výrobce nákladních vozidel je to křišťálově čisté, plně se zaměříme na dekarbonizaci silniční dopravy – absolutně vše by mělo toto úsilí podpořit .“ Očekává se, že Evropská komise letos zreviduje nařízení o CO2 pro těžká nákladní vozidla. „Tvůrci politik by měli mít na paměti, že dekarbonizace silniční dopravy vyžaduje více než jen cíle pro výrobce vozidel,“ varoval Lundstedt. „Jedná se o trh B2B, který se bude rychle měnit jen pokud budou dobře stanoveny podmínky jako je infrastruktura nabíjení a doplňování paliva a parita nákladů.“ " Obáváme se však, že nedávný návrh nařízení Euro VII o emisích znečišťujících látek s sebou nese velké riziko zpomalení přechodu ke klimatické neutralitě ." Aby výrobci nákladních vozidel a jejich širší dodavatelský řetězec splnili Euro VII, museli by přesunout značné inženýrské a finanční zdroje z baterií a elektrických technologií palivových článků zpět ke spalovacím motorům. „ Nedávné studie, které zohledňují naše ambiciózní trajektorie dekarbonizace ukázaly, že Euro VII přinese pouze velmi okrajové dodatečné výhody pro kvalitu ovzduší, které budou snadno zastíněny ještě o něco vyššími ambicemi na obnovu flotil, “ vysvětlil pan Lundstedt. Na normy Euro VII a CO2 pro těžká nákladní vozidla nelze pohlížet izolovaně. V nedávném dopise Fransovi Timmermansovi proto ACEA vyzvala Komisi, aby synchronizovala a sladila nařízení Euro VII a cíle v oblasti emisí CO2 tak, aby průmysl mohl zefektivnit vývoj do jedné strategické cesty, a ne do více cest rozvoje. Podle ACEA přinese do roku 2030 nejpřísnější scénář Euro 7 / Euro VII pouze další 4% snížení NOx pro osobní automobily a 2% pro dodávky a těžká nákladní vozidla, zatímco pro autobusy bude nulový. Pan Lundstedt byl znovu zvolen na druhé roční období z řad členů představenstva ACEA pro užitková vozidla: generálních ředitelů společností DAF Trucks, Daimler Truck, Ford Trucks, Iveco Group, MAN Truck & Bus, Scania, Volkswagen Commercial Vehicles a Volvo Group. ACEA 17. ledna 2023 vydala novou zprávu „Vehicles in use“ . Poskytuje rozsáhlý přehled vozového parku motorových vozidel na silnicích v Evropské unii do roku 2021 – zahrnuje osobní automobily, lehká užitková vozidla, střední a těžká užitková vozidla a autobusy ve 27 členských státech EU a Islandu, Norsku, Švýcarsku a Spojeném království. V roce 2021 vzrostl vozový park osobních automobilů EU o 1,2 % ve srovnání s rokem 2020, přičemž na silnicích jezdí celkem téměř 250 milionů automobilů. S výjimkou Slovinska (-4,1 %) všechny země EU rozšířily svůj vozový park, přičemž nejvyšší nárůst zaznamenalo Slovensko (+8,2 %). V celé Evropské unii je v oběhu 29,5 milionu dodávek, z nichž polovinu lze nalézt ve třech zemích: Francii (6,3 milionu dodávek), Itálii (4,3 milionu) a Španělsku (3,9 milionu). Na silnicích EU jezdí více než 6,4 milionu středních a těžkých užitkových vozidel, což je o 3,2 % více ve srovnání s rokem 2020. Polsko má s více než 1,2 milionu nákladních vozidel zdaleka největší vozový park. V celé Evropské unii je v provozu 714 008 autobusů, z toho téměř polovinu najdete jen ve třech zemích: ​​Polsku (126 547), Itálii (100 199) a Francii (94 523). Auta EU jsou v průměru 12 let stará. Řecko a Estonsko mají nejstarší vozový park s vozidly starými 17 let. Nejnovější vozy najdete v Lucembursku (7,6 let). Průměrné stáří lehkých užitkových vozidel v EU je 12 let. Ze čtyř hlavních trhů EU má nejstarší vozový park Itálie (14 let), těsně následovaná Španělskem (13,6 let). Nákladní automobily jsou v Evropské unii v průměru staré 14,2 roku. Řecko má s průměrným stářím 22,7 let nejstarší vozový park nákladních vozidel, nejnovější najdeme v Rakousku (6,6 roku) a Dánsku (7,5 roku). Autobusy na silnicích EU jsou v průměru staré 12,7 roku. Rumunské autobusy, staré více než 20 let, jsou nejstarší v regionu. Pouze osm zemí Evropské unie má autobusový park mladší než 10 let. Nejmladší Rakousko (5 let). Česká republika je se 14,7 roku na spodní příčce. I přes silný nárůst prodeje v posledních letech tvoří vozy s elektrickým dobíjením (baterie a plug-in hybridy) stále pouze 1,5 % celkového vozového parku EU. V EU mají pouze tři země podíl bateriových elektromobilů vyšší než 2 %. Lehká užitková vozidla s naftovým pohonem jsou v EU stále dominantní, 91 % vozového parku jezdí na naftu a pouze 0,6 % dodávek je na baterie. 96,4 % všech nákladních vozidel v Evropské unii jezdí na naftu, benzín pohání 0,5 % vozového parku. Pouze 0,1 % nákladních vozidel na silnicích EU má pohonné ústrojí s nulovými emisemi. Dieselové autobusy tvoří 92,5 % vozového parku EU, přičemž pouze 1,3 % je bateriových elektrických a 1,8 % hybridních elektrických. Významné podíly elektrobusů však najdeme v Nizozemsku (14,5 %) a Lucembursku (7,8 %).

Ve Vysokém Mýtě v roce 2022 vyrobili 4 767 autobusů, ke zlepšení životního prostředí vysadí Iveco CR stejný počet stromů. Největšími trhy je Francie, Itálie a Německo. Letos začne Iveco Bus s výrobou plně elektré verze CROSSWAY LE.

Rok 2022 byl pro společnost Iveco Czech Republic opět úspěšný, vyrobila celkem 4 767 autobusů, což představuje meziroční nárůst o více než 9 %. Jedná se o nejvyšší dosaženou úroveň výroby v historii závodu a potvrzuje, že řada CROSSWAY zůstává mezi provozovateli veřejné dopravy oblíbená. S cílem kompenzovat uhlíkovou stopu pokračuje Iveco Czech Republic ve spolupráci s Městskými lesy Vysoké Mýto, které vysadí jeden strom za každý vyrobený autobus. Celkem tak bude vysazeno 4 767 stromů. V rámci dalších kroků směrem k udržitelné dopravě začala společnost výrazně posouvat své produktové portfolio k čisté mobilitě. V loňském roce byl poprvé uveden na trh CROSSWAY Low Entry v hybridní verzi. Zcela nový model hybrid-CNG získal ocenění Sustainable Bus of the Year 2023 v segmentu meziměstských autobusů. Kromě toho vysokomýtský závod naváže v roce 2023 výrobou plně elektrické verze CROSSWAY Low Entry. V loňském roce potvrdil IVECO BUS pozici jedničky na českém trhu s nejvyšším počtem nově registrovaných autobusů a tržním podílem 39 %. Na Slovensku dosáhl tržní podíl celkem 41,59 % „ „ Na výrobní rekord ve Vysokém Mýtě jsme obzvlášť hrdí. Je to velký milník v historii našeho výrobního závodu, kde jsme nedávno představili nové modely CROSSWAY Low Entry Hybrid a brzy uvedeme na trh plně elektrické CROSSWAY ve verzi Low Entry. Přestože autobusy vyráběné v závodě ve Vysokém Mýtě splňují náročné ekologické požadavky, rozhodli jsme se přispět ke zlepšení životního prostředí navíc i výsadbou 4 767 stromů, o kterou se postarají Městské lesy Vysoké Mýto ,“ uvedl David Kříž, generální ředitel Iveco Czech Republic a.s. V České republice bylo registrováno 435 autobusů , o 51 meziročně více. Nejvíce autobusů z Vysokého Mýta odjelo do Francie, Itálie a do Německa.