Lenka Kovačovská odchází po čtyřech letech z ČPS k 31. 5. 2022, dočasně ho povede Veronika Vohlídková. Obor plynárenství má důležitou roli při nástupu Green Deal.

Řízením Českého plynárenského svazu (ČPS) byla nově pověřena Veronika Vohlídková. Dosavadní ředitelka legislativně-strategického odboru ČPS nahradí ve funkci výkonné ředitelky Lenku Kovačovskou. ČPS povede do té doby, než bude skončeno výběrové řízení na tuto pozici. „ Chtěl bych poděkovat Lence za čtyři roky usilovné práce. Zejména bych vyzdvihl její přínos pro tvorbu celé řady legislativních norem a za popularizaci i tak odborných témat, jako je využití zelených plynů v energetice nebo plynová mobilita. Výrazně se rovněž podílela na transformaci ČPS v moderní viditelnou instituci, která je vyhledávaným partnerem jak pro státní a veřejnou správu, tak pro firmy ze sektoru plynárenství, “ řekl Martin Slabý, předseda Rady ČPS. „ ČPS nyní disponuje po odborné a lidské stránce velmi silným týmem. Jeho sestavení bylo nedílnou součástí mojí role stejně jako propagace a prosazování zájmů plynárenství. Můj mandát jsem splnila ,“ doplnila Lenka Kovačovská. Veronika Vohlídková vystudovala obor Mezinárodní obchod na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 2011 až 2016 pracovala v ČEZ, kde se věnovala zejména evropské agendě se zaměřením na finanční legislativu a regulaci. V letech 2016 až 2018 působila v NET4GAS na pozici senior specialisty pro regulaci. Od listopadu 2018 je v Českém plynárenském svazu ředitelkou legislativně-strategického odboru. Od listopadu 2019 je členkou představenstva České vodíkové technologické platformy. Hlavním posláním ČPS je vyvíjet činnost ve prospěch odborných zájmů a potřeb plynárenského oboru, zvyšovat jeho odbornou úroveň, zprostředkovávat přenos plynárenských informací a zastupovat české plynárenství na mezinárodní úrovni. V současné době řeší plynárenství zelenou a udržitelnou budoucnost při využití biometanu a vodíku v rámci Green Deal a s ním spojeném nástupu obnovitelných a nízkoemisních plynů.

1. června dochází na čtyři měsíce ke snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,50 Kč. Česmad bude usilovat o její snížení nastálo.

V současných vysokých cenách sice částka 1,50 Kč nevypadá nijak zásadně, Česká republika se však tímto snížením dostane u nafty k minimu stanovenému Evropskou unií a podpoří konkurenceschopnost našich dopravců. Podmínkou samozřejmě je, aby snížení daně promítli co nejrychleji do konečných cen prodejci a distributoři, čemuž by měly pomoci vládou avizované kontroly marží. Nepochybně pohyby cen na totemech čerpacích stanic budou od zítřka nejen pod pozorným dohledem státu, ale všech motoristů a automobilových dopravců zvláště. ČESMAD BOHEMIA, který o snížení daně usiloval, bude nadále jednat s vládou o prodloužení tohoto opatření u nafty nastálo. Generální tajemník Sdružení Vojtěch Hromíř snahu o prodloužení platnosti snížení daně nastálo zdůvodňuje: „ Čeští autodopravci jsou pod tvrdým konkurenčním tlakem dopravců ze zahraničí, kteří již delší dobu těží z nižších domácích cen nafty. Tímto by se konkurenční prostředí mělo narovnat, což ve výsledku přinese finanční benefit i státu. České firmy, které na daních za jeden kamion odvádí ročně okolo 800 tisíc korun, nebudou nahrazeny cizími dopravci platícími pouze mýtné poplatky. Více peněz do státního rozpočtu přinesou tranzitující kamiony a zřejmě i tankovací turistika. V neposlední řadě tuto 1,50 Kč spotřební daně nahrazuje vyšší výběr DPH, neboť na něm stát nyní vybírá o 3 Kč na litru více než před krizí .“

Výrobci registrovali minulý měsíc ve státech Evropské unie 1 818 autobusů, od začátku roku 8 357. Oba údaje znamenají mírný meziroční pokles. Česká republika se řadí na páté místo na evropském trhu s autobusy.

V dubnu klesly registrace všech nových užitkových vozidel v Evropské unii o 27,1 % na 125 034 kusů, pokles zaznamenaly všechny segmenty. Čtyři klíčové trhy EU evidují značné ztráty, které přispěly k prudkému poklesu v celé EU: Španělsko (-36,0 %), Německo (-30,5 %), Francie (-28,6 %) a Itálie (-17,5 %). Pro Českou republiku eviduje ACEA 2 185 všech registrovaných užitkových vozidel (- 13,1 %). Za všechny čtyři měsíce v roce 2022 se prodej nových užitkových vozidel v EU snížil o 20,3 %, přispěl k tomu hlavně negativní výsledek z minulého měsíce. Tři ze čtyř největších trhů v regionu zaznamenaly dvouciferný pokles: největší Španělsko (-31,8 %), následované Francií (-23,6 %) a Německem (-16,5 %). Itálie vykázala mírnější pokles (-7,7 %). Pokles vykázala také ČR (-6,4 %). Dubnové registrace nových dodávek (do 3,5 tuny) v EU klesly o 30,2 %, celkem 99 908 kusů. Od ledna do dubna prodej lehkých užitkových vozidel v EU také klesl, a to na většině trhů (-23,5 %). Jedinými trhy s pozitivními výsledky je Lotyšsko (+15,9 %), Kypr (+5,6 %) a Slovensko (+3,9 %). Registrace v České republice klesly o 9,4 % (5 349 kusů). Minulý měsíc se v EU prodalo 19 878 nových těžkých nákladních vozidel (16 tun a více) – o 10,8 % méně než loni. Tento pokles byl způsoben především slabými výsledky zaznamenanými na části největších trhů pro tento segment: v Itálii (-22,0 %), Německu (-18,5 %) a Polsku (-16,7). Španělsko zaznamenalo mírný pokles (-0,5 %), Francie byla jediným klíčovým trhem, který zaznamenal růst (+3,6 %). Česká republika zaznamenala v dubnu také pokles (- 6,8 %), za celé období od ledna do dubna však registrace u nás vzrostly o téměř 3 % (2 460 kusů). V celé EU klesly registrace nových těžkých užitkových vozidel za 1 - 4/2022 o 2,4 %, slabý výsledek za poslední dva měsíce stáhl celková čísla do záporných hodnot. Největší trhy v západní Evropě však zaznamenaly různé výsledky. Španělsko a Francie vykázaly růst (+3,4 %, resp. +3,2 %), zatímco registrace nových těžkých nákladních vozidel v Německu a Itálii se snížily o 5,4 %. V dubnu 2022 klesly o 12,6 % také registrace nových středních a těžkých užitkových vozidel (nad 3,5 tuny) a čítaly 23 308 kusů. S výjimkou Španělska (+3,5 %) všechny hlavní trhy zaznamenaly negativní růst. Nejslabší výsledek z klíčových trhů zaznamenala Itálie (-20,7 %), následovaná Německem (-20,2 %). Francie zaznamenala pouze nepatrný pokles (-1,3 %). V ČR bylo registrováno 746 těchto užitkových automobilů (- 9,6 %). Od začátku roku 2022 bylo v celé Evropské unii registrováno 98 239 nových středních a těžkých užitkových vozidel, což představuje pokles o 4,7 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Mezi největšími trhy regionu vykázalo nárůst pouze Španělsko (+3,0 %). Nejvíce kleslo Německo (-9,1 %), následované Itálií (-5,3 %) a Francií (-1,1 %). ČR eviduje jen nepatrný pokles o 0,8 % (2 775 kusů) V dubnu se registrace nových autobusů v EU snížily o 1,2 % a dosáhly 1 818 kusů. Produkce hlavních trhů EU se výrazně lišila. Španělsko a Francie zaznamenaly dvouciferné zisky (+82,5 %, +51,8 %), zatímco Německo se propadlo o 38,3 %. Itálie zaznamenala mírný pokles o 3,7 %. Česká republika se 101 autobusy zvýšila registrace o 13,5 % a zařadila se s více než stovkou vozů na páté nejlepší místo mezi státy EU. Následuje Belgie s 95 autobusy, Polsko s 87 a Rakousko s 82 vozy. Od ledna do dubna zaznamenal prodej nových autobusů a autokarů v celé EU mírný pokles (-0,5 %). Klíčové trhy regionu vykázaly smíšené výsledky. Španělsko vyskočilo o +59,9 % (761 kusů), zatímco Francie zaznamenala mírnější expanzi (+4,7 %, 1 750 kusů). Německo (-16,9 %, 1 398 kusů) a Itálie (- 13,9 %, 997 kusů) naopak zaznamenaly dvouciferné ztráty. Česká republika se 467 autobusy (- 2,9 %) umístila opět hned za nejsilnějšími trhy. Následuje Polsko s 411 vozy (+ 7 %).

Od ledna 2022 vyrobily IVECO CR, SOR Libchavy, ŠKODA ELECTRIC a KHMC 1 655 autobusů, o necelých 20 procent meziročně více. Naopak na produkci osobních automobilů má negativní dopad válka na Ukrajině i covid v Číně.

V České republice bylo od začátku roku vyrobeno 361 349 osobních vozidel, o pětinu méně než v minulém roce. Do objemu produkce se promítají rozkolísané dodavatelské řetězce v souvislosti s válkou na Ukrajině i pandemickou situací v Číně. Vozidel s elektrickým pohonem bylo vyrobeno 36 769 ks, jejich podíl na celkové produkci se tak dlouhodobě drží na úrovni deseti procent. Produkce autobusů a motocyklů úspěšně roste. „ V segmentu osobních vozidel došlo vyjma nošovického závodu Hyundai v průběhu dubna k dalšímu výraznému poklesu výroby. Na vině není klesající poptávka po nových autech, ale složitá geopolitická situace i proticovidová opatření v Šanghaji, která je centrem čínského autoprůmyslu. Kombinace těchto faktorů tak i v průběhu dubna výrazně komplikovala evropským automobilkám výrobu. Například produkce elektrického Enyaqu se kvůli přerušení dodávek kabelových svazků z Ukrajiny rozběhla až v posledním dubnovém týdnu a ani kolínská Toyota se bohužel nevyhnula přerušení výroby klíčového modelu Yaris ,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. „ Situace v autoprůmyslu je nadále velmi komplikovaná. Při aktuálním vývoji je zejména pro dodavatelský sektor nyní nezbytné, aby vláda využila všechny dostupné nástroje především pro zmírnění dopadů vysokých cen energií a zajištění bezpečnosti jejich dodávek, stejně jako pro podporu investic z dostupných zdrojů tak, aby tuzemský autoprůmysl neztrácel svoji konkurenceschopnost omezováním potřebných investic do své modernizace." Výroba autobusů v České republice dosahuje v dosavadním průběhu roku velmi dobrých výsledků. Mezi lednem a dubnem bylo vyrobeno 1 655 autobusů, o 16,2 procenta více než ve stejném období loňského roku. Největší tuzemský výrobce, IVECO CR, vyrobil 1 490 autobusů (+ 15,1 %), rostla také produkce společnosti SOR Libchavy na 146 autobusů (+17,7 %), z nichž 8 bylo elektrických. ŠKODA ELECTRIC v letošním roce vyrobil 14 elektrobusů, firma KHMC zatím 5 autobusů.

Ze státního rozpočtu bylo na kompenzace slev pro žáky, studenty a seniory ze státního rozpočtu vyplaceno 3,86 miliardy korun, přibližně o 64 milionů více než v roce 2020.

Dopravci fakturovali Ministerstvu dopravy za poskytnutí slev studentům a seniorům v prosinci 2021 částku 408 682 587,92 Kč, o cca 66 % více než v prosinci 2020, ale proti roku 2019 (před COVIDem) je to zhruba o 11 % méně: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 16 456 950,48 STUDENT AGENCY k.s. 10 806 143,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 8 689 695,54 ČSAD ÚSTÍ NAD ORLICÍ, a.s. 7 936 908,38 Z-Group bus a.s. 7 568 911,00 Vlaky: České dráhy, a.s. 151 037 545,88 RegioJet a.s. 29 527 750,70 ARRIVA Vlaky s.r.o. 7 163 095,48 LEO Express a.s. 5 502 998,25 GW Train Regio a.s. 1 790 992,38 Základní informace o výsledcích celého roku 2021: Celkem bylo ze státního rozpočtu uhrazeno na kompenzace slev 3 856 738 885,31 Kč. Tento údaj obsahuje i úhradu ztrát za celý prosinec a část listopadu 2020, jelikož dopravci fakturují až po skončení měsíce a splatnost faktur je standardně 30 dní. Naopak v této částce nejsou zahrnuty úhrady ztrát z části listopadu a celého prosince 2021, které byly propláceny až na začátku letošního roku, tedy z prostředků státního rozpočtu 2022. Ve srovnání s rokem 2020, kdy byly proplaceny 3 792 442 506,79 Kč, došlo k mírnému nárůstu objemu kompenzací (o cca 1,7 %). Přehled dopravců s největším objemem proplacených kompenzací z rozpočtu roku 2021: Autobusy: ARRIVA STŘEDNÍ ČECHY s.r.o. 146 376 995,05 STUDENT AGENCY k.s. 95 511 724,00 ARRIVA MORAVA, a.s. 78 618 013,59 Z-Group bus a.s. 76 596 302,00 Dopravní společnost Ústeckého kraje, p.o. 72 989 627,25 Vlaky: České dráhy, a.s. 1 534 219 927,12 RegioJet a.s. 314 446 396,98 ARRIVA vlaky s.r.o. 72 492 454,01 LEO Express s.r.o. 68 114 595,17 GW Train Regio a.s. 15 624 209,71 Přehled podle dopravců Struktura kompenzací podle kategorie cestujících (data z fakturace za kalendářní měsíce roku 2021): Skupina cestujících ztráta podíl [%] Návštěvy rodičů v ústavech, sleva 50 % 82 597,10 0,002 Zdravotně postižení (ZTP, ZTP/P), sleva 75 % 24 528 272,04 0,609 Průvodce držitele průkazu ZTP/P 6 625 139,69 0,164 Dítě/žák, sleva 75 % 1 471 200 299,86 36,525 Student, sleva 75 % 1 656 163 702,39 41,117 Děti do 6 let 59 271 273,81 1,472 Senior 65+, sleva 75 % 810 070 195,34 20,111 celkem 4 027 941 480,23 100 (děti, žáci a studenti tvoří dohromady 77,6 % objemu kompenzací, + senioři nad 65 let (tedy všechny 75% slevy zavedené k 1.9.2018) je celkem 97,8%, zbylé kategorie jsou jen 2,2 %). Poznámka: Struktura objemu kompenzací slev neodráží strukturu příslušných cestujících ve vlacích a autobusech. „Ostatní“ slevy jsou hrazeny jen v komerčních spojích (neobjednávaných žádným městem, krajem ani státem), slevy zavedené k 1.9.2018 ale ve všech spojích – tedy i těch objednávaných, kterých je většina.

V dubnu registrace autobusů vzrostly o 13,48 %, na 101 kusů. Celkově od ledna do dubna 2022 klesly meziročně o 14 vozů.

V období 1‑4/2022 bylo v ČR registrováno celkem 62 105 nových osobních automobilů, 5 349 lehkých užitkových automobilů, 467 autobusů, 2 775 nákladních vozidel, 8 065 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 68 510 osobních automobilů, 5 903 lehkých užitkových automobilů, 481 autobusů, 2 797 nákladních vozidel a 6 194 motocyklů. U všech kategorií vozidel došlo k meziročnímu poklesu. Pouze registrace motocyklů výrazně vzrostly (o 30%). U osobních automobilů přetrvává nepříznivý dopad na stárnutí vozového parku, počet dovezených ojetých automobilů vzrostl meziročně o 21,5% na 57 729 ks. U alternativních pohonů vzrostl počet nově registrovaných čistě elektrických osobních automobilů o 37,5%. Plug-in hybridy poklesly o 25,6%, hybridní vozy bez vnějšího nabíjení nadále rostou, letos meziročně o 49,5%. Registrace autobusů klesly celkově za první čtyři měsíce roku 2022 o 2,91% (ze 481 ks na 467 ks, tj. o 14 ks). Oproti r. 2019 jsou o 53,11% vyšší. První je značka Iveco Bus s 194 registrovanými autobusy (41,54%), následují Setra – 98 ks (20,99%), SOR – 65 ks (13,92%), Mercedes-Benz – 36 ks (7,71%), MAN – 23 ks (4,93%), Solaris – 16 ks (3,43%), Škoda – 14 ks (3,00%), Ford – 10 ks (2,14%), Volvo – 6 ks (1,28%), Isuzu – 3 ks (0,64%). V dubnu vzrostly meziročně o 13,48%, z 89 na 101 ks. Oproti roku 2019 jsou o 33,66% vyšší. První je značka Iveco Bus s 55 registrovanými autobusy, následují SOR - 27 ks, Setra - 9 ks, Solaris - 4 ks a Isuzu a MAN po 1 ks.

Výrobce autobusů společně s Eni, významným výrobcem biopaliv, hodlají spolupracovat na urychlení dekarbonizace dopravy. Uzavřely LoI.

IVECO (značka Iveco Group) a Eni 28. dubna oznámily podpis Letter of Intent (LoI) k prozkoumání potenciální spolupráce na iniciativách udržitelné mobility v sektoru užitkových vozidel v Evropě a urychlení dekarbonizace dopravy. Cílem je definovat integrovanou platformu udržitelné mobility pro komerční vozové parky nabídkou inovativních vozidel poháněných biopalivy a udržitelnými energetickými vektory – jako je HVO (Hydrotreated Vegetable Oil), jehož je Eni druhým největším výrobcem v Evropě, biopalivo, biometan, vodík a elektřina – a související infrastruktury. Mezi oblasti spolupráce patří nabídka 100% čistého HVO od Envi pro těžká nákladní vozidla IVECO s příslušnými motory. Vysoce kvalitní biopalivo HVO lze použít v čisté formě ve všech nejnovějších dieselových motorech. Jedná se o vysoce kvalitní biopalivo získané z materiálů rostlinného původu a odpadu, vyrobené pomocí patentované technologie Ecofining™ v biorafinériích Eni v Benátkách a v Gela v Itálii. 100% čistý HVO umožňuje snížení emisí CO o 60 % až 90 % (počítáno v průběhu životního cyklu) ve srovnání se standardní směsí fosilních paliv. Eni a IVECO navíc hodlají urychlit dostupnost na biometanu na trhu, obnovitelného paliva vyrobeného ze zemědělsko-průmyslového odpadu, který lze stlačovat (CNG) i zkapalňovat (LNG). To bude možné díky partnerství v Itálii i v zahraničí. Nevýhradní spolupráce také zahrnuje iniciativy ve prospěch bateriových elektrických vozidel a vozidel s vodíkovými palivovými články, jakož i související infrastruktury. IVECO má v plánu uvedení nových bateriových elektrických a následně vodíkových modelů s palivovými články, zatímco Eni hodlá vytvořit síť nabíjecích míst. Eni Live Station v San Giuliano poblíž Mestre (Benátky) je první vodíkovou čerpací stanicí v městské oblasti v Itálii; poté bude následovat druhá stanice v San Donato Milanese u Milána.

Meziročně bylo v březnu registrováno o téměř 430 autobusů více. K tomuto číslu přispěla také Česká republika, domácí trh vzrostl o 120 vozů.

V březnu 2022 vzrostly registrace nových autobusů ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 21,6 %, výrobci registrovali 2 402 autobusů. Tento nárůst byl způsoben především pozitivními čísly na několika trzích EU, včetně České republiky . Mezi čtyřmi klíčovými trhy byl dramatický růst ve Španělsku: o 167,7 % (257 ks), následované Francií: +15,8 % (469 ks). Dvoucifernou ztrátu naopak sdružení výrobců vozidel ACEA eviduje u Itálie: -29,2 % (233 ks) a pokleslo i Německo: -8,8 % (385 ks). V České republice bylo v březnu registrováno o 216,4 % autobusů více (174 ks). Velký nárůst je v Portugalsku: +238 % (142 ks), a to také díky dodávkám více než 200 vozů Iveco Crossway diesel i CNG pro Arrivu do metropolitní oblasti Lisabonu. Celkem za první tři měsíce roku se registrace nových autobusů a autokarů v celé EU mírně snížily, o 0,2 % (6 541 ks). Španělsko však vzrostlo o 52,8 % (553 ks), naopak Itálie poklesla o 15,7 % (819 ks) Německo o 10,1 % (1 145 ks) a Francie o 2,8 % (1 404 ks), pokles je za první čtvrtletí i v České republice, o 6,6 % (366 ks), Slovensko o 100 % registrace zvýšilo (98 ks), a to také ve stejné výši i v březnu (36 ks). Zdroj dat ACEA

V prvním čtvrtletí klesla meziročně výroba o téměř 19 procent. Autobusovým výrobcům se však dařilo, podle AutoSAP za první tři měsíce roku vyrobili 1 245 autobusů, o více než 12 procent meziročně více. Téměř 160 vozů zůstane jezdit na našich silnicích.

Výroba motorových vozidel v České republice v prvním čtvrtletí poklesla meziročně o 18,7 procenta na celkových 271 315 ks. Propad je daný negativním trendem produkce osobních vozidel v důsledku nedostatku některých komponentů a narušených dodavatelských řetězců způsobených ruskou invazí na Ukrajinu. Finalisté v ostatních segmentech zaznamenali v prvním kvartálu meziroční růst produkce, když se dařilo jak výrobcům autobusů, tak i nákladních automobilů a motocyklů. Elektrická vozidla se na objemu produkce podílela necelou desetinou. „ Autoprůmysl čelí po dvou letech pandemie další obrovské nejistotě. V důsledku války na Ukrajině ale i pokračujícího covidu ve světě jsou nadále velmi napjaté dodavatelské řetězce. Viditelným dopadem ruské agrese na Ukrajině je omezení výroby v důsledku chybějících kabelových svazků a problémy i nadále způsobuje nedostatek čipů. Kombinace těchto faktorů například březnovou výrobu přiblížila první vlně pandemie, kdy byl autoprůmysl na několik týdnů zcela zastavený ,“ komentuje aktuální situaci Martin Jahn, prezident Sdružení automobilového průmyslu. „ Ještě větším problémem pro celý sektor je ale také strmý růst cen energií a pohonných hmot a rostou zákonitě i ceny různých komponent tak, jak se zvedá cena surovin, ze kterých se vyrábí. Výrobní náklady se tak mohou pro některé firmy zvýšit o desítky až stovky milionů korun ročně navíc. Apelujeme proto na vládu, aby uvedla v platnost tzv. kurzarbeit, který by cíleně pomohl firmám především v dodavatelském sektoru, pro něž se situace stává neúnosnou .“ Osobní vozidla Za první tři měsíce tohoto roku bylo vyrobeno celkově 269 090 automobilů. To je o 18,9 procent méně než v prvním čtvrtletí roku 2021. Automobilky zejména v březnu čelily kvůli ruské agresi velké nejistotě a nedostatku dílů. To se projevilo také v objemu produkce, když bylo v březnu vyrobeno 98 712 vozidel (- 21,2 %). ŠKODA AUTO vyrobila v tuzemských závodech 162 640 vozidel, tj. o 27,8 procenta méně. Na český trh bylo umístěno 18 552 vozidel (- 5,2 %) a do zahraniční zamířilo 144 088 automobilů (- 30,0 %). Výroba elektrických modelů byla kvůli válce na Ukrajině načas pozastavena. I přesto bylo vyrobeno celkově 12 388 externě dobíjitelných vozidel, z nichž 9 208 bylo čistě elektrických a 3 180 plug-in hybridních modelů. Z trojice výrobců se dařilo závodu automobilky Hyundai v Nošovicích, ve kterém bylo v prvním čtvrtletí vyrobeno 74 301 automobilů (+ 13,1 %). Z nich mělo 5 992 ks elektrický a 6 441 ks plug-in hybridní pohon, a celkově tak elektrické vozy tvořily 16,7 procenta tamní produkce. Produkce kolínské Toyoty je v meziročním srovnání o zhruba pětinu nižší. Celkově zde bylo vyrobeno 32 149 automobilů, tj. meziročně o 21,7 procent méně. Naprostá většina vyrobených vozidel zamířila na export (31 633 ks). Autobusy V prvním čtvrtletí bylo v Česku vyrobeno 1 245 autobusů (+ 12,1 %), 157 autobusů bylo určeno pro tuzemský trh (+ 6,1 %), zbylých 1 011 bylo exportováno (+ 8,1 %). Ve vysokomýtském IVECO CR vyrobili 1 135 autobusů, tedy o 11,6 % více než v loňském roce. SOR Libchavy v prvním čtvrtletí tohoto roku sjelo z linky 92 autobusů, o 3,4 procenta více než vloni. Čtyři autobusy značky SOR mají elektrický pohon. ŠKODA Electric vyrobila v prvním čtvrtletí 14 elektrobusů a výrobce KHMC 4 autobusy. Nákladní vozidla Společnost TATRA Trucks, která je mezi členy Sdružení automobilového průmyslu jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila v prvním čtvrtletí tohoto roku 302 vozidel, tedy o 61 ks více než ve stejném období loňského roku (tj. + 25,3 %). Produkce Tatry byla z větší části exportována (157 ks), v Česku bylo umístěno 132 vozidel. Motocykly Výrobce JAWA Moto je v tomto roce nadále úspěšná. V prvním čtvrtletí vyrobil už 678 motocyklů, tedy o 407 ks více než v minulém roce (+ 150,2 %). Dařilo se mu především na českém trhu s 496 prodanými kusy (+ 115,7 %), exportováno bylo 182 strojů. Přípojná vozidla Naopak segment přípojných vozidel zaznamenal z celkového pohledu mírný pokles. Mezi lednem a březnem bylo vyrobeno celkově 5 658 přívěsů a návěsů všech velikostí, tj. o 319 ks méně než vloni ( -5,3 %). Z pohledu objemu obstarala většinu produkce společnost Agados specializující se na malé přívěsy do 3,5t. Těch vyrobila 4 970 ks (- 8,0 %), v Česku jich prodala 2 624 ks (- 3,6 %) a v zahraničí pak 1 978 ks (- 12,9 %). Kategorie velkých přívěsů a návěsů oproti tomu zaznamenala růst produkce. Schwarzmüller vyrobil 577 velkých přípojných vozidel, tj. o 24,9 % více než vloni. Česká společnost PANAV vyrobila 111 přívěsů a návěsů, tedy stejný počet jako v roce 2021. Sdružení automobilového průmyslu

FlixBus a FlixTrain nově zastřešuje značka Flix. Dokončena je také změna právní formy na evropskou společnost SE.

FlixMobility se nyní nazývá Flix. Se změnou právní formy z GmbH (společnost s ručením omezeným) na SE zavádí poskytovatel mobility novou globální zastřešující značku, pod kterou spadají dva udržitelné druhy dopravy: FlixBus a FlixTrain. " Zkrácením názvu jsou ještě více zdůrazněny základní hodnoty produktu a společnosti. Flix znamená chytrou, udržitelnou a snadno použitelnou mobilitu ," uvádí Flix v tiskové zprávě. SE je typ akciové společnosti, která umožňuje společnosti provozovat svou činnost v různých zemích EU podle stejných pravidel. Informace o novém představenstvu a změnách ve vedení zveřejnila společnost v lednu 2022 .