www.novinky.cz - 81.2011 - V letošním roce přibude ke stávajícím dvaceti čtyřem tramvajím Škoda 13T v designu Porsche dalších pět. Stejně jako posledních pět dodaných kusů v loňském roce budou i tyto nové vozy mít nově sedadla v lichých článcích řazena po směru jízdy tak, že se snadněji prochází vozidlem. Původní uspořádání sedadel proti sobě se ukázalo v brněnském provozu jako nevyhovující. .... Stejně jako v loňském roce i letos nebude dodán žádný nový trolejbus. Budou probíhat pouze rekonstrukce a opravy stávajících vozů. .... V loňském roce výrazně omládl vozový park autobusů. Díky nákupu dalších třech minibusů Mave a 25 nízkopodlažních autobusů Crossway Low Entry, modernizaci 11 kloubových autobusů a vyřazení téměř pětadvaceti starších vozů se podařilo snížit průměrné stáří autobusů na 7,8 let. Téměř 40 procent autobusů je nyní již nízkopodlažních, což umožňuje snadnější nástup cestujících na invalidním vozíků nebo maminek s kočárky. V roce 2011 není očekáván nákup nových autobusů, ale některé další autobusy budou zmodernizovány. Více na www.novinky.cz

www.denik.cz - 8.1.2011 - Střední Čechy - Starostové několika středočeských obcí nesouhlasí s plánovaným rušením autobusových spojů a linek, které dotuje kraj. Škrty jsou podle nich drastické, zahrnují i neztrátové linky, řekl starosta Líbeznic u Prahy Martin Kupka. Kraj se hájí, že musí šetřit ve všech kapitolách včetně veřejné dopravy, protože dostal od vlády o miliardu méně peněz než v roce 2010. Změny ve veřejné dopravě by měly začít platit od 1. února. Více na www.denik.cz

BUSportál chce vyjádřit uznání svému týmu korektorů.

Původně redakce chtěla miliónový mezník neřešit, protože všelijakých úvah bylo v rámci přelomu roku až dost, ale nakonec využíváme jubileum k poděkování těm, kteří nejenže BUSportál pozorně čtou, ale kteří při objevení chyby redakci na ni upozorní. Chybu se vždy snažíme obratem opravit, to je kouzlo internetu, že nikdy není úplně pozdě. I při největší snaze je jasné, že budou mít laskaví "korektoři" i nadále možnost BUSportál vylepšovat. Díky. "Nikdo není dokonalý ... " Dagmar Braunová

275 autobusů SOR 241 autobusů Irisbus + Iveco 129 autobusů EvoBus podle statistik Sdružení automobilového průmyslu.

Po loňském velmi těsném výsledku na prvních dvou místech viz První registrace nových autobusů v ČR 2009: O prsa skupina Iveco před SOR jsme si letos především přáli, aby rozdíl ať už ve prospěch kohokoili byl zcela jasný. To se tedy zdařilo a po - až na leden a březen - celoročním vedení Irisbus + Iveco měl tedy lepší závěr roku na českém trhu SOR Libchavy ( SOR Libchavy odpovídá na otázky BUSportálu - Letošek i výhled roku 2011 v číslech ). Zatím uveřejňujeme přehled statistiky, podrobnější rozbor situace na českém autobusovém trhu roku 2010 si necháme na později. Letos si dovolíme započítat trolejbusové karosérie, protože máme informace k dispozici ( Zeptali jsme se Škoda Electric na letošní dodávky trolejbusů ) 275 SOR (z toho 19 kloubových) 241 Irisbus (223) + Iveco (18) (z toho 6 kloubových Irisbus) 129 EvoBus (115 Mercedes-Benz (z toho 1 kloubový) + 14 Setra) 15 Solaris (z toho 5 kloubových) + 25 trolejbusů (z toho 7 kloubových) 20 TEDOM 14 Neoman (11 MAN (z toho 1 kloubový) a 3 Neoplan) 10 Scania Irizar + 2 Scania 7 Volvo 4 VDL Bova 4 MAVE 1 Isuzu 2 Isuzu Turquoise 2 BredaMenarinibus 1 BMC 1 Rošero-P (pravděpodobně podvozek Iveco) Zdroj www.autosap.cz Autosap rozlišuje i statistiku dle provedení: Šasi- Městský - Linkový - Dálkový - Ostatní - Nezařazený. To si můžete podobně jako statistiku podle krajů najít na www.autosap.cz Držíme se původní metodiky sledování M3 + nezařazené, nezařazený Volkswagen nezapočítáváme. Autosap by se měl nadále zaměřit na doladění stávajících statistik: zařazení nezařazených. Zařadit např. TEDOMY nebo BOVY jako M3 lze pouhým okem. Vše sečteno bez záruky. První registrace nových autobusů v ČR 1-11/2010 První registrace nových autobusů v ČR 2009: O prsa skupina Iveco před SOR

dokončí Škoda na přelomu roku. Projekt hybridního vozidla vzniká v plzeňské ŠKODA ELECTRIC.

Následující informací doplňujeme fotoreportáž ze začátku týdne. Škodovka nadále pokračuje ve zvláštní mediální politice - uveřejňovat ve firemním časopise informace, které se jako standardní tiskovou zprávu nikdo nedozví. Kromě "Lublinu" jsou to i zajímavé informace o projektu hybridního vozidla, jejichž část si dovolíme také zde uveřejnit. Odkaz na Škodováka uvádíme pod texty. Vzhledem k tomu, že si celkem úspěšně usilovně budujeme vlastní komunikační kanál se Škodovkou (díky) viz velice pružně dodaná statistika výroby trolejbusů 2010 , bereme tento způsob komunikace za jistý místní folklór a trpělivě čekáme na pozitivní změnu uvažování ve vedení Škodovky. Na druhé straně tyto informace nikde jinde než ve Škodováku a zatím zde asi nejsou. A BUSportál upozorňováním na cenné informace ve Škodováku se může cítit jako informační buditel. První trolejbus pro polský Lublin dokončí Škoda na přelomu roku. Významnou zakázku pro polský trh začala výrobně připravovat plzeňská společnost ŠKODA ELECTRIC. Firma ve spolupráci s polskou společností Solaris dodá pro dopravní podnik ve městě Lublin celkem patnáct nových trolejbusů, navíc v jednání je opce na dalších patnáct kusů. ŠKODA ELECTRIC zajistí kompletní pohony a v plzeňském závodě se rovněž uskuteční i finální montáž vozidel. „Jde o první dodávku pro polský trh ve spolupráci se společností Solaris,“ zdůrazňuje vedoucí obchodního útvaru ŠKODA ELECTRIC Petr Kasenčák. Plzeňská firma již v současné době zahájila výrobu elektrovýzbroje a pohonů, první dodávky kompletních trolejbusů jsou plánovány na jaro příštího roku. „Plán je dokončit na přelomu roku první vozidlo a poskytnout je Solarisu, který je zodpovědný za homologační proces. Jízdy se pravděpodobně uskuteční přímo v Polsku,“ říká Petr Kasenčák. „Od jara pak budeme v Plzni postupně kompletovat všechna objednaná vozidla, do Polska by mělo během dubna, května a června odejít každý měsíc pět trolejbusů,“ vysvětluje průběh zakázky Petr Kasenčák. Už brzy by společnost ŠKODA ELECTRIC měla znát, zda bude se Solarisem vyrábět pro Lublin další vozidla. „Počítáme s tím, že rozhodnutí, zda dopravní podnik uplatní opci na dalších patnáct vozidel, padne na přelomu letošního a příštího roku,“ plánuje vedoucí obchodního útvaru plzeňské společnosti. Nákup nových trolejbusů je pro lublinský dopravní podnik první velkou modernizací vozového parku po dlouhé době. Současná dodávka je financována z evropských fondů. Dopravce má záměr v obnově pokračovat, celkem by mohlo jít o nákup dalších až 70 vozidel. Zdroj: Škodovák Unikátní hybridní vůz? Sázka na ´zelený´ provoz ve městech Sázka na ekologii a ty nejmodernější trendy ve veřejné dopravě. Právě tím je projekt hybridního vozidla, které vzniká v plzeňské ŠKODA ELECTRIC a na jehož vývoji se podílí i Západočeská univerzita a Univerzita Pardubice. Unikátní vůz nabídne různé možnosti kombinace pohonů podle přání zákazníka, který chce jít cestou bezemisního, chcete-li „zeleného“ provozu. Dlouhodobě se ukazuje, že zejména ve velkých městech roste poptávka po vozidlech, která využívají alternativní zdroje energie a nabídnou provoz s co nejmenším množstvím zplodin. Využít se dá například elektrický, bateriový pohon, vývoj se zaobírá třeba i využitím vodíkových palivových článků. A my jako výrobce trolejbusů a pohonů pro vozidla veřejné dopravy vyvíjíme vlastní řešení. To zahrnuje nejen kombinaci různých druhů pohonu, ale i možnosti, jak ukládat a opět využívat energii vzniklou během jízdy. Jde prostě o co nejlepší ekonomiku provozu a o ekologický aspekt,“ vysvětluje vedoucí oddělení projektů Výkonová elektronika a pohony ŠKODA ELECTRIC Jiří Flajtingr. Možnosti využití hybridních ekologických vozidel škodováckého řešení by se však nemusely omezovat jen na oblast hromadné dopravy. Stejnou kombinaci pohonů by třeba mohly využívat i nákladní vozidla, která zajišťují třeba zásobování či odpadový servis ve velkých městech. „Tlak na ekologii provozu v centrech měst bude velký – už dnes například v řadě měst v USA platí limity na vjezd vozidel produkujících emise, v Evropě jsou podobné tendence také,“ říká Jiří Flajtingr. Jedinečný záměr Škody spočívá v tom, že vyvíjí řešení, které umožní kombinovat hned několik systémů – třeba baterie plus dieselgenerátorová jednotka plus superkapacitory. Přeloženo do laického jazyka: v tomto případě může dopravce využívat bateriový pohon v zalidněném centru města, kde chce mít bezemisní pohon, tady bez problémů může ´na baterky ´ najet několik kilometrů. A pak, mimo centrum, pohání vozidlo motor s generátorem. Při brzdění se pak ukládá vzniklá energie do superkapacitorů, ze kterých se využívá při energeticky náročných fázích jízdy – třeba při rozjíždění. „Navíc jsme schopni naučit jednotlivé systémy spolu ´mluvit´. Prostě vymyslet celý systém tak, aby vozidlo využívalo vždy ten nejvýhodnější z nabízených zdrojů energie, případně vhodnou kombinaci. Cílem je, aby provoz byl při daném výkonu takového hybridního autobusu ekonomicky co nejvýhodnější,“ vysvětluje kompetence ŠKODA ELECTRIC Jiří Flajtingr. Představy škodováckých specialistů ohledně hybridního vozidla již opustily virtuální prostor počítačů, už v první polovině příštího roku by ve ŠKODA ELECTRIC mohly začít zkoušky prototypu nového hybridního vozidla. Půjde o dvanáctimetrový vůz na bázi karoserie Solaris se zcela novou generací kapalinou chlazených výkonových polovodičových měničů a v kombinaci – baterie – dieselový motor a generátor – superkapacitory. „Máme na co navazovat. Vždyť jsme například nedávno sehráli jsme jednu z klíčových rolí ve vývoji hybridního vodíkového autobusu, který byl poháněn elektromotorem napájeným vodíkovým palivovým článkem s využitím baterie a superkapacitorů pro ukládání a výdej energie. V tomto velice složitém hybridním systému jsme zajišťovali řízení a řešení optimálního toku energií. To je zkušenost, která se nám nyní velmi hodí,“ vysvětluje nedávnou zkušenost ŠKODA ELECTRIC Jiří Flajtingr. Na poli hybridních kolových vozidel pro veřejnou dopravu Škoda rozhodně nepůsobí sama, podobným vývojem se zaobírají i další výrobci, například automobilka Mercedes. „Zajímavým hráčem na tomto byznysu můžeme být i proto, že chceme nabídnout takzvané stavebnicové řešení. Z různých typů pohonů jsme schopni podle přání dopravce sestavit vozidlo přesně šité ´na míru´,“ říká Jiří Flajtingr. Světlou budoucnost mají mít podle škodováckých specialistů čistě bateriová a hybridní vozidla i proto, že jde velmi rychle dopředu vývoj alternativních pohonů, stejně jako zásobníků energie - baterií a superkapacitorů. „V současné době například výrobci baterií pracují na tom, aby bylo možné z baterií rychle čerpat energii, což je zatím trochu technicky omezený parametr. Podobě u superkapacitorů jde zase vývoj směrem k možnostem, jak v tomto zařízení ukládat větší množství energie, než je zatím možné. A v obou případech jde vývoj rychle dopředu,“ vysvětluje Jiří Flajtingr. Zdroj: Škodovák

s informacemi ze světa vozidel pro veřejnou dopravu.

OBSAH časopisu ČESKOSLOVENSKÝ DOPRAVÁK 5/2010 První autobusy Solaris Urbino 10 v Ostravě Trolejbusy Bogdan dobývají Krym InnoTrans 2010 - expozice vozidel městské dopravy Brněnská městská doprava s autobusy Crossway LE 70 let trolejbusů v německém Eberswalde (s ostravskou "osmičkou") trolejbusy Solaris Trollino 18 AC pro Eberswalde Praha má opět trolejbusovou zastávku Trolejbusy řady Škoda Solaris Obsah minulého čísla : ČESKOSLOVENSKÝ DOPRAVÁK 4/2010

navazují na tradici originálních londýnských doubledeckerů ve Skopji v poválečných letech. Aktualita od našeho spolupracovníka Davida Griffithse.

Město Skopje, v minulosti součást Jugoslávie, dovezlo mnoho starých londýnských doubledeckerů na konci 2. světové války a pohled na ně byl důvěrně známou součástí místních ulic do zemetřesení roku 1963. V současnosti hlavní město Makedonie obdrželo první ze zakázky na 202 Routemasterů se speciálním podobným designem od výrobce Yutong z čínského Zhengzhou. První prototyp doubledeckeru, který makedonská vláda opatřila pro dopravce ve Skopji, byl představen makedonské delegaci vedené ministrem dopravy a komunikace Milem Janakieskim nedávno v továrně Yutong. Delegace, která také zahrnovala odborníky z dopravní společnosti JSP a strojírenské fakulty, absolvovala předváděcí jízdu - reminiscenci na autobusy ve Skopje v 50. letech. Makedonští experti by mohli ohodnotit, zda autobus splňuje předepsané normy a technické charakteristiky v příštích dnech, následně po homologaci v Německu. První nový doubledecker by mohl přijet do Skopje v březnu 2011. Ve shodě se smlouvou by 66 z 202 doubledeckerů mohlo být ve Skopje do prosince 2011, 66 do prosince 2012 a a zbylých 68 do prosince 2013. 200 autobusů bude tradičních, krytých a dva budou s otevřenou horní plošinou. Motor Euro 4 je britský, převodovka, řízení a brzdný systém německý. David Griffiths Na návštěvě u čínského karosáře Yutong v Zhengzhou I. Na návštěvě u čínského karosáře Yutong v Zhengzhou II.

Z 58 dodaných trolejbusů bylo 56 v karosérii Solaris .

Komentář ŠEL ke statistice trolejbusů vyrobených v roce 2010: V 1. sloupci jsou uvedena výrobní čísla, symbol „T“ nebo „DG“ znamená, jestli se jednalo o klasický trolejbus nebo trolejbus s dieselagregátem. Dále je typové označení a konečný zákazník. U projektů Řím a Landskrona není typ a výrobní číslo uvedeno. Jedná se o trolejbusy, u kterých jsme dodávali výzbroj, trakční motor a zajišťovali jsme montáž a zkoušení, ale nebyli jsme finálním dodavatelem. Celkem jsme vyrobili 58 trolejbusů. BUSportál předpokládá, že za vyrobený je považován trolejbus, který je předaný dopravci. Proto se tedy neobjevuje ve statistice žádný vůz v karosérii SOR. Všechny karosérie roku 2010 kromě BredaMenarinibus Avancity pro Řím jsou vyrobeny společností Solaris Bus & Coach. Bez ohledu na karosérii je z celkového počtu 47 standardních vozů (46 ks 26 Tr + 1 Trollino), 9 kloubových (7 ks 27 Tr + 2 "Bredy") a 2 třínápravové (28 Tr). K výraznější diverzifikaci dodavatelů karosérií dojde v roce 2011, kdy lze kromě karosérií Solaris očekávat SOR (NB) a možná i Irisbus (Citelis) 13506 26Tr T JIHLAVA 13507 26Tr T JIHLAVA 13508 26Tr T JIHLAVA 13509 26Tr T JIHLAVA 13510 26Tr T JIHLAVA 13513 26Tr T OSTRAVA 13514 26Tr T OSTRAVA 13497 27Tr T OSTRAVA 13519 26Tr T TEPLICE 13520 26Tr T TEPLICE 13523 26Tr DG SOFIA 13524 26Tr DG SOFIA 13525 26Tr DG SOFIA 13526 26Tr DG SOFIA 13527 26Tr DG SOFIA 13528 26Tr DG SOFIA 13529 26Tr DG SOFIA 13530 26Tr DG SOFIA 13531 26Tr DG SOFIA 13532 26Tr DG SOFIA 13533 26Tr DG SOFIA 13534 26Tr DG SOFIA 13535 26Tr DG SOFIA 13536 26Tr DG SOFIA 13537 26Tr DG SOFIA 13538 26Tr DG SOFIA 13539 26Tr DG SOFIA 13540 26Tr DG SOFIA 13541 26Tr DG SOFIA 13542 26Tr DG SOFIA 13543 26Tr DG SOFIA 13544 26Tr DG SOFIA 13545 26Tr DG SOFIA 13546 26Tr DG SOFIA 13547 26Tr DG SOFIA 13548 26Tr DG SOFIA 13549 26Tr DG SOFIA 13550 26Tr DG SOFIA 13551 26Tr DG SOFIA 13552 26Tr DG SOFIA 13553 26Tr T OSTRAVA 13554 27Tr DG PLZEŇ 13555 27Tr T PLZEŇ 13556 27Tr T PLZEŇ 13557 26Tr T OPAVA 13558 26Tr T OPAVA 13559 26Tr T OPAVA 13560 26Tr T OPAVA 13561 26Tr DG OPAVA 13562 26Tr DG OPAVA 13563 28Tr T TEPLICE 13564 28Tr T TEPLICE DG ŘÍM (BredaMenarinibus) DG ŘÍM (BredaMenarinibus) DG LANDSKRONA (Solaris) 13567 27Tr DG PLZEŇ 13568 27Tr DG PLZEŇ 13569 27Tr DG PLZEŇ

kteří se věnovali během vánočně novoročního období jiným aktivitám, než je internet.

Pokles návštěvnosti BUSportálu v závěru roku nebyl skoro patrný, což bylo pro redakci velkým povzbuzením pro uveřejňování materiálů v rytmu běžného roku. Možná i vzhledem k ochabnutí mediálních aktivit obecně to čtenáři ocenili. Připravili jsme malý přehled oddělený po dnech pro lyžaře, cestovatele a jiné, kteří měli vánoční internetovou abstinenci. 2.1.2011 Autobusová doprava Petr Stibor - StiBus a jeho Karosa GT 11 Neoplánová pohlednice ze švédského Helsingborgu 1.1.2011 Skibusy na lyže do Harrachova Hana Lipovská ve své středoškolské práci se věnovala i cenové válce mezi Student Agency a Asianou Národní dánské tramvajové muzeum objektivem Miroslava Klase TOP BUSportálu prosinec 2010 PF 2011 - děkujeme. 13. část PFmánie (Uveřejňujeme pouze poslední "vydání", obsahuje všechna PF.) 31.12.2010 Šťastnou cestu Po nové trolejbusové trati na periférii Plzně se chystá zprůjezdnění ... Zastávkománie: Na autobus si můžete počkat i v zasněžené Trucovně TOP BUSportálu prosinec 2010 Tip pro cestování: Hop On / Hop Off Bus Tours 30.12.2010 Nejkratší a nejdelší 'sólo' autobus SOR Společnost Solaris Bus & Coach dodá CNG autobusy do Srbska Zkušenosti s dopravní výchovou z hlediska teorie a praxe Ze světa britských historických nákladních automobilů 29.12.2010 SOR Libchavy odpovídá na otázky BUSportálu. Letošek i výhled roku 2011 v číslech. Z konference "Nové horizonty v městském provozu" 30.11. a1.12.2010 pořádané TrolleyMotion v Luzernu ve Švýcarsku BUSportál SK: FIGEĽ: Model predaja podielov v SAD-kách treba zvážiť BUSmonitor: Cesta do Prahy příměstskými autobusy od příštího roku podraží 28.12.2010 Zeptali jsme se PMDP na nové autobusy SOR NB 12 City Další skandinávské postřehy na téma kultury cestování ROPID: Autobusy zastaví, bude-li na zastávce cestující či jiný autobus ODIS: Zásadní změny v Tarifu ODIS od 1. ledna 2011 BUSmonitor: Zapomenutý dárek, obří plyšový pes, jel na Štědrý den až do depa 27.12.2010 Jak zpříjemnit cestujícím na nádražích čekání na autobus při nevlídném počasí Další Škoda 706 RTO na západě Čech Socialistické pohlednice ze 70. let, většinou barevné a nekvalitní NGV JOURNAL: Stále více škol v USA volí autobusy na CNG 26.12.2010 Našli jsme na internetu: Rezervace pořadí na autobusovém nádraží Autobusy a tramvaje na historických pohlednicích 25.12.2010 ... a Šťastný Nový Rok Vracíme se do Českých Budějovic. Tisková informace MAN a další záběry Ze světa: Nizozemští dopravci obnovují vozový park také hybridními autobusy 24.12.2010 Autobusová pohlednice z rozpálených Spojených států Představujeme Společnost pro pražskou trolejbusovou dopravu

Jako příklad uvádí i cenovou válku mezi Student Agency a Asianou. Práce obsahuje i rozhovor s Radimem Jančurou.

Hana Lipovská na sebe upozornila v sobotní MFD, kde je jednou z osobností vyfotografovaných na hromadném "VIP" snímku na titulní straně . Její práci jsme si vyhledali na internetu viz TEORIE HER V EKONOMII - Hana Lipovská . Práce se věnuje i mnoha jiným zajímavým situacím a subjektům a cenová válka je pouze jedním z témat, komentář MFD je celkem nepřekvapivě tento: "Nadaná studentka vyhrála letos s prací nazvanou Teorie her v ekonomii celostátní kolo soutěže Středoškolská odborná činnost. Uspěla i v soutěži České hlavičky. Její práce se zabývala cenovou válkou mezi autobusovými dopravci. Ačkoli získala stipendium na zahraniční univerzitě, zůstala v Česku, v září nastoupila na Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně." To mělo tu výhodu, že nás práce zaujala. Z práce, která je přístupná ke stažení viz výše, jsme vybrali (je vhodné a zajímavé si práci přečíst celou) dvě části: ... Zajímavým a mediálně vděčným příkladem cenové války je dlouhotrvající boj mezi autobusovými dopravci Asiana Alexeje Litvina a Student Agency Radima Jančury. Jejich konflikt začal v roce 2007 na trase Praha-Karlovy Vary, kdy Student Agency snížila ceny jízdenek na 120Kč, u části jízdenek pak dokonce jen na 50Kč. Asiana však nebyla schopna snížit ceny pod 140Kč, proto byla nucena v srpnu téhož roku trh opustit. Od 1. 10. 2007 se válka přesunula na nejzajímavější českou trať, spojnici Brno-Praha. Zatímco Student Agency mezi oběma metropolemi jezdila třicetkrát denně, Asiana začínala pouze s osmi spoji. Na základě systému slev a servisu prohrála o necelé dva měsíce pozděj i tuto cenovou bitvu opět Asiana, k nové bitvě však došlo už v roce 2009. Poté, co byly některé jízdenky Student Agency k dispozici za symbolickou jednu korunu, neudržela Asiana ztrátovost a uvolnila pozici Radimu Jančurovi. Šéf Student Agency a někdejší podnikatel roku tak dnes čelí pouze méně významné konkurenci regionálních dopravců, s nimiž často dokonce spolupracuje a soudním žalobám majitele Asiany. Tento příklad zjevně popírá, co jsme uvedli na začátku kapitoly – vítězná Student Agency vyšla z boje posílena a ani Asiana neukončila svou činnost. Důvodem je málo známý fakt, že autobusová doprava tvoří jen méně významnou část podnikatelských aktivit obou konkurentů (konkrétně pouze 23%). Spor o autobusy se stal pouze kolbištěm a relativně levnou reklamou, dotovanou z velmi výnosného prodeje letenek, ubytování a dalších doplňkových služeb. Přes náklady na cenovou válku i přes působení hospodářské krize mohly proto obě společnosti zaznamenat i letos meziroční růst tržeb. Odpovědi Radima Jančury, ředitele Student Agency, k otázkám cenové války. (Pan Jančura odpovídal na otázky Hany Lipovské prostřednictvím e-mailu dne 13. 1. 2010.) Kdy má podle Vás smysl vést cenovou válku? Rozhoduje faktor zisku nebo i otázka morální? (Např. pan Alexej Litvin se netají řevnivostí vůči Vaší osobě, stav na kolbišti Praha-Brno proto dělal dojem řešení osobních sporů.) Když vstupujeme na novou linku, NIKDY nejdeme pod cenu konkurence. Cenová válka nepřináší nic dobrého. Jdeme níže s cenou jen pro rezervace přes web, abychom naučili klienty rezervovat přes web či sms. „Válka“ s Asianou byla presentována spíše panem Litvínem. V MF Dnes vyšel článek s obrovským nadpisem „Jančurovi bych ruku nepodal“, což se i tak stalo. Z toho jde vidět, ţe to z jeho strany bylo hodně osobní. A to byl důvod jeho prohry. Chci- li vyhrát, musím být lepší než nepřítel. Abych byl lepší, musím ho poznat a vzít si z něj to lepší a poučit se z jeho chyb. Jeho zášť byla tak velká, že on toto neudělal. Čím se řídíte při tvorbě dravých cen? Je Student Agency schopna jít i pod mezní náklady? Jak jsem odpověděl, NIKDY nejdeme pod cenu konkurence, výjimkou jsou ceny na mezinárodních linkách, které byly historicky velmi vysoké a často nekonkurovaly ani letenkám. Naučit klienty používat web je důvod nižších cen na webu – polovinu busu vyprodáme dopředu, druhá polovina se doprodá „loudaly naslepo“. Celý bus bychom náhodnými příchozími na nádraží nevyprodali… Jakým způsobem má Student Agency ošetřeno, aby dravé ceny nebyly v rozporu s antimonopolním zákonem? Viz výše, dravé ceny nemáme… Asiana se nás snažila napráskat na všechny možné úřady, vždy jsme dokázali, že vyděláváme. 1Kč (za tuto cenu jsme jezdili jen 14 dnů z Liberce do Prahy, kdy nás ČSAD Liberec, jediný konkurent, nechtěl pouštět na nádraží /2. 2. 2005 do 18. 2. 2005, pozn. autorky/) nemusí být podnákladová cena. I tak linka může vydělávat. Cenová válka zná vítěze jen zřídka. Zatímco poražený musí vyklidit trh, „válečné reparace“ platí většinou zákazníci. Projevuje se tento fakt v tvorbě cen Student Agency? Vždy vítězí zákazník. I po vyhrané válce. V autobusech si nemohu nasadit cenu, jakou bych si přál (třeba aby sanovala náklady na válku), za týden tu může být konkurence. Klienti by výkyvy cen hodnotili negativně. Pro nás je ideální vyklidit trh (BUSportál se domnívá, že myšleno je nevyklidit) , ale držet tak nízkou ziskovost, tedy tak nízké ceny, aby se nikomu nevyplatilo na trh vrátit. Je to jakýsi „osvícený monopol“. Zdá se, že cenová válka me zi Student Agency a Asianou mohla trvat tak dlouho, protože obě společnosti mají významné zisky především z prodeje letenek a doplňkových služeb. Podle některých údajů činí zisky z autobusové dopravy pouze 23%. Mohl byste prosím tento údaj upřesnit? Asiana se topí v dluzích, proto vyklidili pole. Leasingové společnosti na ně zatlačily, ať rozprodají flotilu a uhradí dluhy za splátky leasingu. Letenky nejsou zase tak dobrý byznys. Asiana zveřejnila zisk za 2008 (2mil Kč = vymodlená nula). SA na tom nebyla o moc lépe (14mil Kč), ale v roce 2009 to bude přes 100mil Kč. Jen z letenek to není, ale rozložení zisku je naše tajemství… Není cenová válka v tomto případě pouze způsobem reklamy? Vaše společnosti se tak dostávají do mé dií i povědomí potenciálních zákazníků. O takovou reklamu stála pouze Asiana, která se do médií moc nedostane. Oni mají 10 busů, my 100. To není konkurence. Pro nás byly busy vždy dobrá reklama, pro ně tímto asi taky. Problém je, že jejich ceny (již od 1 Kč) a poloprázdné busy je zničily. Na lince Praha – Karlovy Vary jsme my vydělávali celou dobu, oni celou dobu prodělávali. Toto jsme věděli, nepotřebovali jsme válčit, věděli jsme, že prohrají sami. A ani dnes, kdy zrušili linky, nejsou OK. Busy neprodali, takže prodělávají cca 1mil Kč měsíčně i nadále… Přesto klobouk dolů, vydrželi s námi bojovat 2,5 roku, já je tipoval na půl roku. Byl to dobrý soupeř, ale právě díky osobní nenávisti Asiany vůči mně si zruinovali firmu. Kdyby do toho nešli s tak horkou hlavou, vycouvali by mnohem dříve a firma byla OK.