V únoru se prodalo nejméně autobusů za posledních 20 let ve stejném měsíci. Nejvíc autobusů registroval prodejce autobusů ISUZU, společnost TURANCAR CZ. Z jen patnácti autobusů bylo pět pro Středočeský kraj.

V únoru i celoročně meziročně vzrostly registrace nových osobních automobilů, lehkých užitkových a nákladních vozů, autobusy a motocykly zaznamenaly pokles. Za leden a únor bylo v ČR registrováno celkem 33 963 nových osobních automobilů, 3 151 lehkých užitkových automobilů, 70 autobusů, 1 656 nákladních vozidel, 2 094 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 30 488 osobních automobilů, 2 347 lehkých užitkových automobilů, 192 autobusů, 1 285 nákladních vozidel a 2 120 motocyklů. Registrace autobusů klesly za první dva měsíce letošního roku o 63,54% (ze 192 ks na 70 ks). První je značka Iveco Bus s 23 registrovanými autobusy (32,86%), následují SOR – 21 ks (30,00%), Setra – 10 ks (14,29%), Isuzu – 6 ks (8,57%), Mercedes-Benz – 5 ks (7,14%), Ford – 2 ks (2,86%), Iveco – 1 ks (1,43%), Scania – 1 ks (1,43%), Rošero-P – 1 ks (1,43%). Největší počet nových autobusů zatím směřoval do Jihomoravského kraje (24 ks), následovaly Pardubický a Středočeský (po 15 autobusech). V únoru bylo registrováno jen 15 autobusů, jde o nejmenší počet od roku 2005 (meziroční pokles je z 47 ks 68,09%). První je značka ISUZU - 6 ks, následují Iveco Bus - 5 ks, SOR a Iveco po 1 autobuse. Zdroj: Svaz dovozců automobilů

Konkurence na trhu s elektrickými autobusy vede Daimler Buses ke snižování nákladů. Výroba karosérií pro autobusy Mercedes-Benz a Setra se od roku 2028 kompletně přesune do Holýšova. Mannheim se zaměří na ebusy, Neu-Ulm zůstane centrem pro autokary. Oba závody čekají velké investice.

Vedení společnosti Daimler Buses a Generální podniková rada EvoBus GmbH (General Works Council of EvoBus GmbH) se dohodly na strukturálních změnách s cílem trvale snížit roční provozní náklady v Německu. V Holýšově v České republice budou od roku 2028 kompletně stavět karosérie autobusů pro závody Ligny-en-Barrois, Mannheim a Neu-Ulm. Stávající dohoda na ochranu zaměstnanců je z roku 2024 posunuta do roku 2033, v tomto období je vyloučeno propouštění zaměstnanců z provozních důvodů. Daimler Buses rovněž do konce desetiletí investuje do obou německých závodů přibližně 150 milionů eur. Pro dva závody v Mannheimu a Neu-Ulmu je minimální počet stálých zaměstnanců ve výrobě stanoven na 1 500 pro každý. V Německu nedojde k žádnému omezení množství výroby. Till Oberwörder, generální ředitel Daimler Buses: " V intenzivních diskuzích se závodní radou jsme se dohodli na cílovém stavu, který má zajistit naši dlouhodobou konkurenceschopnost. Tímto způsobem vytváříme dlouhodobou vizi našich výrobních závodů v Mannheimu a Neu-Ulmu. Jsme a zůstáváme jediným výrobcem, který nadále vyrábí městské autobusy a autokary v Německu .“ " Definovali jsme jasný plán pro plně elektrická vozidla. Existuje však mnoho nových konkurentů, kteří nabízejí elektrobusy. Tato intenzivnější situace na trhu znamená, že musíme získal lepší pozici z hlediska výrobních nákladů. To platí zejména pro naše německé závody. Chceme našim zákazníkům i nadále nabízet ty nejlepší produkty za atraktivních podmínek – a cílový obrázek to umožňuje, “ uvádí Oberwörder prostřednictvím tiskové zprávy. Bruno Buschbacher, předseda generální podnikové rady EvoBus GmbH patřící společnosti Daimler Buses: " S cílovým obrazem pro EvoBus jsme dosáhli životaschopného výsledku. Udržitelně jsme chránili naše závody bohaté na tradici v Mannheimu a Neu-Ulmu a dali našim kolegům spolehlivou perspektivu do budoucna. Oba závody budou hrát v budoucnu vedoucí roli ve vývoji a výrobě. Jako Generální podniková rada EvoBus musíme přistoupit k přesunu stavby karosérie autobusů do zahraničí, protože jen tak může společnost získat potřebnou konkurenceschopnost. Nepřizpůsobení by EvoBus přineslo jen další nejistotu v nadcházejícím období a v konečném důsledku by znamenalo pomalý pokles. Tento krok nás mrzí, ale musíme se postavit realitě. Nyní je úkolem managementu provést potřebné investice v německých závodech, zajistit dohodnuté náhradní zaměstnání a vést EvoBus do úspěšné budoucnost i.“ Všechny nové městské autobusy Mercedes-Benz a autokary Setra pro evropský trh budou v budoucnu vyvíjeny a uváděny na trh v závodech Daimler Buses v Mannheimu a Neu-Ulmu. Mannheim bude centrem kompetence pro elektrické městské autobusy a od roku 2024 se zcela zaměří na výrobu plně elektrických městských autobusů. Závod navíc rozšiřuje výrobu komponentů.Neu-Ulm zůstane centrem kompetence pro autokay a bude i nadále jediným místem pro výrobu autokarů Setra. Od druhé poloviny dekády budou z výrobní linky v Neu-Ulmu sjíždět také plně elektrické meziměstské autobusy a od konce dekády autokary s bateriovým elektrickým pohonem a pohonem na palivové články na bázi vodíku. Cílem Daimler Buses je nabízet lokálně CO2 neutrální vozidla na bázi baterií nebo vodíku v každém segmentu do roku 2030. Zpočátku se plánuje zaměřit na klíčové trhy Evropy a Latinské Ameriky. Do roku 2039 se na hlavním evropském trhu budou prodávat pouze lokálně CO2 neutrální nová vozidla. Zejména v segmentu městských autobusů to má být v Evropě již v roce 2030. Na cestě ke globální elektrifikaci osobní dopravy plánuje Daimler Buses v polovině tohoto roku uvést na trh první plně elektrický meziměstský autobus. Autokary s bateriovým a vodíkovým pohonem budou následovat na konci tohoto desetiletí. V souladu s duální strategií mateřské společnosti Daimler Truck se Daimler Buses zaměřuje na technologie na bázi baterií a vodíku – protože je to jediný způsob, jak nabídnout přizpůsobená řešení s nulovými emisemi pro různé aplikace zákazníků. Změny se týkají jen těchto tří závodů Daimler Buses, resp. EvoBus.

Ministr dopravy z jednání neformální Rady ministrů dopravy a ministrů pro energetiku ve Stockholmu: Je nezbytné najít správnou rovnováhu mezi snahou snižovat dopady dopravy na životní prostředí na jedné straně a potřebou udržet technologickou konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu na straně druhé.

Česká republika bude prosazovat odklad účinnosti normy EURO 7 a změnu dalších technických požadavků. Uvedl to ministr dopravy Martin Kupka po skončení společné neformální Rady ministrů dopravy a ministrů zodpovědných za energetiku ve švédském Stockholmu, které se zúčastnil spolu s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou. Během dvou dní se ministři zabývali požadavky klimaticky neutrální Evropy, nezbytného udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a dopravy, praktickými zkušenostmi s podporou dekarbonizace a také změnami, které bude potřeba v dopravě provést po roce 2030. „ Je nezbytné najít správnou rovnováhu mezi snahou snižovat dopady dopravy na životní prostředí na jedné straně a potřebou udržet technologickou konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu na straně druhé ,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. „ Proto intenzivně řešíme navrhovanou normu EURO 7 a žádáme odložení její účinnosti a zmírnění některých parametrů. Dle našeho názoru přináší EURO 7 jen malé benefity pro životní prostředí, ale velké problémy pro evropský automobilový trh. “ Hlavní připomínka ČR se týká navržených dat účinnosti, kdy zejména pro osobní a lehká užitková vozidla nebude dostatek času na přípravu, testy a přeschválení typu. Navržené dva roky na zavedení normy také neodpovídají tomu, že právní rámec bude úplný až po přijetí příslušných prováděcích předpisů. ČR požaduje odložení účinnosti tak, aby měl automobilový průmysl možnost připravit se i na všechny prováděcí předpisy. „Ve stávající podobě je pro nás norma nepřijatelná ,“ prohlásil ministr dopravy Martin Kupka po jednáních s ministry dopravy ostatních evropských zemí. Podle dat Sdružení automobilového průmyslu by kvůli zavedení normy EURO 7 už v roce 2025 mohlo ztratit v České republice práci až 50 000 zaměstnanců v automobilovém sektoru. Norma EURO 7 klade nové požadavky i na elektrická vozidla, jako je např. aplikace OBM (On-Board-Monitoring), životnost baterií, měření emisí z brzd a oděr pneumatik. Některé z těchto technologií nejsou přitom ještě ani vyvinuty. To může vést k dalšímu zdražení vozidel a konci výroby některých modelů. „ Požadavky by měly být upraveny tak, aby bylo možné zajistit jejich plynulé splnění, v návaznosti na probíhající technologický vývoj, odpovědný přístup ke správě veřejných rozpočtů a také bez negativních sociálních dopadů na společnost. Cesta k ještě šetrnějším autům musí být sjízdná a nesmí poškozovat evropský autoprůmysl, “ zdůraznil ministr Kupka. Podoba normy EURO 7 byla také náplní bilaterálních jednání ministra Kupky s jeho evropskými protějšky. Ve Stockholmu se setkal mimo jiné s italským ministrem infrastruktury M. Salvinim, se španělskou ministryní infrastruktury Raquel Jimenéz, francouzským ministrem dopravy Clémentem Beaune, portugalským ministrem infrastruktury Joãoem Galamba i polským ministrem infrastruktury Andrzejem Adamczykem. Koordinace dopravy a energetiky je do budoucna nezbytná Důležitým tématem stockholmského setkání bylo zlepšení koordinace mezi dopravní a energetickou politikou. Jde především o to, aby docházelo k postupnému posilování distribuční sítě elektrické energie v návaznosti na rozvoj dobíjecí infrastruktury. Zavrhovat by se ale neměla ani role vodíkového pohonu, který může sehrát velkou roli na železnici. Už nyní v několika státech jsou v pravidelném provozu vlaky na vodíkový pohon. Česká republika pak plánuje v rámci Operačního programu Doprava 3 investovat v následujících letech do výstavby veřejně přístupných vodíkových plnících stanic až 1 miliardu korun. Ministerstvo rovněž diskutuje o možnostech, jak podpořit nákup bezemisních železničních jednotek, ať už bateriových či vodíkových, abychom na neelektrifikovaných tratích dále modernizovali železniční dopravu.

Od 1. května 2023 platí v Maďarsku regionální a celostátní výhodné jízdenky pro vlaky a autobusy státních podniků MÁV-START, Volánbusz, MÁV-HÉV nebo GYSEV. Ještě více se vyplatí studentům.

S novým typem tarifu, který je nejvýhodnější za poslední tři desetiletí, bude možné cestovat na meziměstských spojích v rámci krajů na plnohodnotnou měsíční regionální jízdenku "Country Pass" za 9 450 forintů (585 Kč), národní jízdenka "National Pass" s neomezeným cestováním po celé zemi bude stát 18 900 forintů (necelých 1 200 Kč). Na oba tarify mohou studenti využít slevu 90 procent. Cílem maďarské vlády a ministerstva výstavby a dopravy je snížit měsíční výdaje rodin na dopravu, zlepšit venkovskou mobilitu a kvalitu života, a podpořit popularitu ekologické železniční a autobusové dopravy, uvádí dopravní skupina MÁV. Nový typ jízdenek bude dostupný v prodejních kanálech dopravců včetně online aplikací, a má tak zajistit snadnou dostupnost na národní úrovni. Měsíční jízdenky by měly být k dispozici od konce dubna. Zavedení nové 30denní regionální jízdenky má posílit veřejnou dopravu na venkově. Jízdenka za 9 450 forintů bude levnější než měsíční jízdenka v Budapešti nebo 15 litrů paliva do osobního automobilu. Studentskou lze pořídit s 90procentní slevou za 945 forintů, což je zhruba cena dvou kopečků zmrzliny. Za dvojnásobnou cenu bude k dispozici 30denní celostátní jízdenka. Za 18 900 forintů bude levnější než současná jízdenka na 30 kilometrů. Studenti ji se slevou dostanou za 1 890 forintů. Zhruba za cenu běžného lístku do kina v menším městě tak mohou jet vlakem některého z dopravců nebo autobusem Volánbusu na výlet neomezeně po celé zemi. Nové jízdenky nepůjde použít ve vlacích vyžadujících místenku, v 1. třídě ani na spojích městské dopravy, včetně BKK v Budapešti, platí pouze na spoje poskytovatelů meziměstských služeb v Budapešti. Levné jízdné se týká desítek tisíc autobusů a tras po celém Maďarsku bez potřeby mít další jízdenky. Podle webu Magyarbusz.info letos maďarská vláda vyčlenila na kompenzaci ztráty tržeb způsobené levnými jízdenkami 14 miliard forintů (přibližně 866 milionů Kč). Jde o 3,2 procenta z celkové částky určené letos na kompenzace ztrát dopravců v železniční osobní dopravě a meziměstské autobusové dopravě. Po zkušenostech po zavedení levných jízdenek může být částka revidována.

Na konci prosince 2022 se park elektrických autobusů v Polsku rozrostl na 821 kusů. Elektrických osobních automobilů jezdí v Polsku téměř 62 tisích. Roste i počet dobíjecích stanic.

Statistiky zveřejnilo Polské sdružení pro alternativní paliva (PSPA) a Polské sdružení automobilového průmyslu (PZPM) v nejnovějším „Počítadle elektromobility“. Ještě o měsíc dříve bylo u našich severních sousedů registrováno 790 ebusů. Podle údajů z „Počítadla elektromobility“ dosáhl počet osobních elektromobilů téměř 62 tisíc. Plně elektricé vozy tvořily přes 31 tisíc (51 %) zbývající část plug-in hybridy. Park elektrických dodávek a nákladních automobilů tvořilo 3 135 kusů, rostl také vozový park elektrických mopedů a motocyklů (přes 16 tisíc) a také počet hybridních vozů a dodávek, který se zvýšil na téměř 476 tisíc. Souběžně s vozovým parkem se rozvíjí nabíjecí infrastruktura. Na konci prosince 2022 bylo v Polsku v provozu 2 565 veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily (5 016 bodů). 29 % z nich byly rychlé DC nabíjecí stanice a 71 % pomalé AC nabíječky s výkonem menším nebo rovným 22 kW. V prosinci bylo spuštěno 38 nových veřejných dobíjecích stanic (103 bodů). " Shrneme-li rok 2022, lze říci, že segment nízkoemisních vozů je jediný, kde jsme zaznamenali výrazné nárůsty, a to jak u nových, tak u ojetých vozů. Zajímavý je zejména velmi dynamický růst ve skupině užitkových a nákladních automobilů. Dodávky se zelenými SPZ můžeme na ulicích vídat stále častěji. Jediným segmentem, který zaznamenal výrazný pokles, jsou autobusy, což odráží finanční krizi v samosprávách. Počet nabíječek roste, i když ne tak dynamicky, jak bychom si přáli. V souladu s pokyny nařízení AFIR se intenzivně pracuje na přípravě návrhů na vybudování sítě dobíjecích stanic umístěných podél hlavních dopravních koridorů TEN-T v Polsku. Týká se to především nabíječek pro osobní automobily, ale v plánu jsou i nabíječky s velmi vysokým výkonem pro nákladní automobily. A na závěr ještě jeden důležitý postřeh – vše nasvědčuje tomu, že vláda má potřebu podpořit prodej těžkých elektromobilů a doufáme, že v blízké budoucnosti začnou práce na specifickém programu podpory pro vozidla nad 16 t, " říká Jakub Faryś, prezident PZPM.

Evropská komise 14. února předložila návrh, který obsahuje nové ambiciózní cíle snížení emisí CO2 pro nová těžká vozidla od roku 2030. Nákladní automobily, městské autobusy a autokary podle EU způsobují přibližně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a více než 25 % emisí ze silniční dopravy. Vyjádření Sdružení ČESMAD BOHEMIA.

Díky navrhovaným přísnějším normám by mohl segment silniční dopravy přispívat k přechodu na bezemisní mobilitu a pomohl by EU dosáhnout cílů, které si stanovila v oblasti klimatu a nulového znečištění. Komise navrhuje postupně zavést přísnější normy pro emise CO2 pro téměř všechna nová těžká vozidla s certifikovanými emisemi CO2 následovně (ve srovnání s úrovněmi v roce 2019): 45% snížení emisí od roku 2030 65% snížení emisí od roku 2035 90% snížení emisí od roku 2040 V zájmu rychlejšího zavádění autobusů s nulovými emisemi ve městech Komise rovněž navrhuje, aby byly od roku 2030 bezemisní všechny nové městské autobusy. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a cíli plánu REPowerEU bude mít tento návrh rovněž pozitivní dopad na transformaci energetického sektoru, protože sníží poptávku po dovozu fosilních paliv, navýší úspory energie v odvětví dopravy v EU a zajistí jeho nižší energetickou náročnost. Výhody to přinese i evropským dopravcům a uživatelům, jelikož se sníží výdaje na paliva a celkové náklady na vlastnictví a zajistí se širší využívání energeticky účinnějších vozidel. Dalším pozitivem bude zvýšení kvality ovzduší, zejména ve městech, což přispěje k lepšímu zdraví Evropanů, uvádí tisková zpráva EK. Dopravní sektor navíc patří ke klíčovým odvětvím, které podporují evropské firmy vyvíjející čisté technologie a stimulují konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu. Evropská unie je jedním z lídrů na trhu s výrobou nákladních vozidel a autobusů a díky společnému právnímu rámci si tuto pozici udrží i v budoucnu. Revizí norem se poskytne jasný dlouhodobý signál pro investice evropského průmyslu do inovativních technologií s nulovými emisemi a zavádění infrastruktury dobíjecích a čerpacích stanic. " Aby se nám podařilo dosáhnout cílů v oblasti klimatu a nulového znečištění, je třeba, aby se aktivně zapojily všechny části dopravního odvětví. Musíme zajistit, aby byla v roce 2050 téměř všechna vozidla na evropských silnicích bezemisní. Vyžadují to naše klimatické předpisy, ale i naše města - a evropští výrobci se na to již připravují. Dnešní návrh má zajistit, aby se u nových nákladních vozidel objem emisí snižoval a aby stále více městských autobusů neznečišťovalo vůbec. Boj proti změně klimatu, zvyšování kvality života našich občanů a stimulace konkurenceschopnosti evropského průmyslu – to vše spolu úzce souvisí ," uvádí Frans Timmermans, výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu. 15. února jsme doplnili vyjádření generálního tajemníka Sdružení ČESMAD BOHEMIA: Vojtěch Hromíř k návrhu EK uvádí: „Projednání návrhu v orgánech EU bude klíčové. Unie by neměla experimentovat se strategickým odvětvím, jako je silniční nákladní a autobusová doprava, které hrají zásadní roli v pohybu osob a zboží v Evropě. Ve hře by například měla zůstat uhlíkově neutrální paliva, která k dekarbonizaci přispívají stejně jako elektrický či vodíkový pohon. Pro tato paliva jsou vyvinuty vhodné motory i vybudována čerpací infrastruktura a pro dálkovou dopravu jsou podstatně vhodnější. Nechat v roce 2040 prostor pouhých 10 % pro různá speciální vozidla a zbylých 90 % nahradit výhradně jinou technologií, která není připravena pro nasazení na dlouhých trasách je nereálné a nezodpovědné. Co když jde v tomto segmentu dopravy o slepou uličku. Nejsme proti rozumné ekologizaci. Nespoléhal bych jen na „velká“ rozhodnutí a ambiciózní cíle, ale jsou tu stále i menší, ale přínosná řešení. Teprve nyní se dokončují drahé plničky na zkapalněný plyn LNG. V přechodném období několika let by se proto měla ještě podporovat vozidla na LNG s patnáctiprocentní úsporou emisí CO₂, ať se tyto investice zhodnotí. Variantou je také bio LNG. Prosazujeme povolení provozu delších nákladních souprav, kde místo 3 kamionů mohou jet jen 2 a provoz to nekomplikuje, naopak se sníží kongesce. Výrobci stále uvádějí na trh vozidla s úspornějšími spalovacími motory. Systematický trénink řidičů k úsporné jízdě by také přinesl několikaprocentní pokles spotřeby a emisí. I toto je ekologie. Jen není tak mediálně vidět.“ Trh s elektrickými autobusy v Evropě loni rostl o 26 procent , až na 4 152 registrovaných kusů (v roce 2021 to bylo 3 282 s nárůstem o 48 % oproti roku 2020). V roce 2022 mělo přibližně 30 % všech registrovaných městských autobusů nulové emise. V říjnu 2022 požádalo 11 evropských měst (Barcelona, Cluj-Napoca, Kodaň, Hamburk, Malaga, Milán, Palma, Paříž, Rotterdam, Sevilla a Valencie) EU, aby od roku 2027 zavedla povinné nákupy autobusů s nulovými emisemi pro veřejnou dopravu. "Bez opatření na úrovni EU, poptávka po městských autobusech s nulovými emisemi nebude pokryta nabídkou,“ napsala v dopise zaslaném Komisi EU 24. října. Na začátku roku 2023, Nizozemsko, Belgie, Dánsko a Lucembursko naléhaly na Evropskou unii, aby stanovila datum, do kterého musí mít nová nákladní vozidla a autobusy prodávané v Evropě nulové emise. O silniční dopravě jednal také Evropský parlament. Ten dal 14. února zelenou novým cílům pro snižování emisí CO2 u osobních automobilů a dodávek v rámci klimatického balíčku „Fit for 55“. Nová norma o nulových emisích počítá s tím, že od roku 2035 má být v členských zemích prakticky nemožné pořídit si nový automobil na benzin či naftu, možnost změny je za tři roky, kdy se má předpis případně revidovat.

Na prvním místě v prodeji elektrických autobusů se umístil Yutong. Druhé a třetí místo obsadily opět Alexander Dennis/BYD a Daimler Buses. Iveco Bus a VDL rostou, Solaris po dvou letech v čele trhu s elektrickými autobusy ztrácí.

Statistiky o trhu s elektrickými (bateriovými a s pohonem na vodík) a CNG/LNG jako obvykle zpracoval Wim Chatrou z poradenské společnosti Chatrou CME Solutions. Data o registracích pocházejí z oficiálních zdrojů a zahrnují země EU27+Spojené království+ICE+NO+CH. Trh s elektrickými autobusy v Evropě vloni rostl o 26 %, na 4 152 registrovaných kusů (v roce 2021 to bylo 3 282 s nárůstem o 48 % oproti roku 2020). 30 % evropského trhu městských autobusů je bateriových. Autobusy s alternativním pohonem tvoří přes 62 procent trhu městských autobusů v EU. Pokud jde o objemy každé alternativní technologie pohonu bylo v roce 2022 registrováno 2 018 hybridních autobusů, 3 274 autobusů na CNG a 99 autobusů na vodík a 4 152 bateriových elektrobusů (kromě trolejbusů). Celkem 9 543 autobusů jezdí na alternativní pohon, tj. 62,5 %. Jejich podíl vzrostl z 59 % v roce 2021, ale celkový objem klesá, zejména kvůli nižšímu objemu registrací hybridních autobusů (z 3 285 ks v roce 2021 na 2 018 ks v roce 2022, tj.-38,5 %). Trh městských autobusů v loňském roce klesl proti roku 2019 o 14 % (z 15 616 ks na 13 434 ks), stejně tak i celkový objem všech prodaných autobusů, včetně autokarů - z 32 988 vozidel v roce 2019 na 25 658 vozidel v roce 2022 (pokles o 22,2 %). Trh s elektrickými autobusy Yutong je lídr s 479 registracemi (+58 % oproti roku 2021), následuje společný podnik BYD-Alexander Dennis s 465 registracemi (+24 %) a Mercedes s 405 registracemi (+21). Čtvrté Iveco Bus s 347 registrovanými autobusy má stoupající trend (+26 %). Značně posiluje VDL s dvojnásobným počtem registrací: 344. Až na šestém místě je po dvou letech ve vedení polský Solaris se 342 elektrickými autobusy. Pokud se ale podíváme na celé období 2012 – 2022 vedoucí postavení na evropském trhu má stále Solaris s celkovým počtem 1 462 elektrických autobusů a tržním podílem 11,6 %. Následuje BYD (1 410 ks) a VDL (1 313 ks). Sedmou pozici obsadil čínský BYD s 322 registrovanými autobusy, dále Volvo (232 ks), MAN (230), dalším překvapením jsou další čínští výrobci: Karsan, který z 36 vloni registrovanými e-busy zvýšil svůj podíl na evropském trhu na 135 e-busů a a Golden Dragon se 133 autobusy. Irizar, Bluebus a Ebusco v roce 2022 prodaly méně elektrických autobusů. Španělský výrobce o 45 %, nizozemské Ebusco kleslo o 40 % (do Berlína měl dodat 90 ks elektrických autobusů, ale z důvodu omezení dodavatelského řetězce začaly dodávky až letos), francouzský Buebus dokázal registrovat 91 e-busů. Van Hool 87 ks. 240 "dalších" registrací zahrnuje podle Wima Chatrou z Chatrou CME Solutions výrobce jako Higer, Rampini, Temsa, Alstom, Scania and 15 dalších. Co se týká největších trhů s elektrickými autobusy v roce 2022, jde o stejné země jako v posledních jedenácti letech: Spojené Království je na prvním místě s 685 elektrickými autobusy. Druhé je Německo s celkovým počtem 581 elektrobusů, následuje Francie s 549 kusy. Následují severské země Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko. Dále Rumunsko se 161 autobusy, na těchto vozech má podíl také SOR Libchavy. Do grafu Wima Chatrou se dostala také Česká republika s 26 vozy. Trh CNG a hybridních autobusů Absolutní objem autobusů CNG/LNG mírně vzrostl, z 3 088 v roce 2021 na 3 274 v roce 2022 (+6,1 %) a je na stabilní úrovni od roku 2020. Podíl CNG autobusů v meziměstském segmentu stále roste, z 864 v roce 2021 na 978 v roce 2022 (+ 13%). Zajímavý je pokles počtu hybridních autobusů z 3 285 na 2 018 ks (-38,5 %). Trh autobusů s palivovými články Registrace autobusů s palivovými články v Evropě v loňském roce oproti roku 2021 klesly na 99. Jak je uvedeno výše, nejvíce autobusů na vodík registroval Solaris (54 ks). Yutong se svým typem autobusu na palivové články do Evropy vloni nepronikl. K 1. lednu 2022 bylo v Evropě v provozu celkem 370 městských autobusů na palivové články. Van Hool je stále lídrem na trhu s celkovým počtem 106 vodíkových autobusů a tržním podílem 28,6 %. Dále Solaris se 104 registracemi (vloni 54) a následuje Wrightbus s celkem 82 autobusy. Zdroj: Chatrou CME Solutions.

Letos v lednu registrovali výrobci jen 55 vozidel, znamená to meziroční pokles o 62%. S 20 autobusy je na prvním místě SOR Libchavy.

V lednu 2023 se meziročně zvýšil počet registrací nových osobních automobilů na 17 137 ks (+5,4%). Nejprodávanějším modelem byla Škoda Fabia. K výraznému meziročnímu nárůstu o 135,7% došlo u plně elektrických vozů. Počet dovezených ojetých automobilů se v lednu meziročně snížil o 13,5%, ale jejich průměrné stáří nadále stoupá (54% nad 10 let, z toho 25% nad 15 let). Meziročně vzrostly také ostatní kategorie s výjimkou autobusů, jejichž registrace jsou značně závislé na zakázkách dopravních společností. Celkem bylo registrováno 17 137 nových osobních automobilů, 1 704 lehkých užitkových automobilů, 55 autobusů, 789 nákladních vozidel, 941 motocyklů. Za stejné období minulého roku to bylo 16 263 nových osobních automobilů, 1 100 lehkých užitkových automobilů, 145 autobusů, 632 nákladních vozidel a 831 motocyklů. Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly meziroční nárůst o 54,91% (z 1 100 ks na 1 704 ks, tj. o 604 ks). První je značka Renault s 320 registrovanými lehkými užitkovými vozy (18,78%), následují Opel a Volkswagen. Registrace nákladních vozidel oproti loňsku vzrostly o 24,84% (z 632 ks na 789 ks, tj. o 157 ks). První je značka Volvo s 171 registrovanými nákladními vozy (21,67%), následují Mercedes-Benz a MAN. U autobusů jsou po třech letech lednové registrace nižší, proti loňskému roku klesly o 62,07% (ze 145 ks na 55 ks, tj. o 90 ks). I předloňský rok 2021 byl v lednu registrován poměrně velký počet autobusů, 138 ks. V roce 2020 přijelo k dopravcům 91 a v roce 2019 jen 37 autobusů. První je značka SOR s 20 registrovanými autobusy (36,36%), následují Iveco Bus – 18 ks (32,73%), Setra – 10 ks (18,18%), Mercedes-Benz – 3 ks (5,45%), Ford – 2 ks (3,64%), Scania – 1 ks (1,82%), Rošero-P – 1 ks (1,82%).

V roce 2022 prošla Škoda Group výraznými změnami organizační struktury. K 1. únoru založila novou dceřinou společnost Škoda Group Austria GmbH se sídlem ve Vídni a hodlá posílit na trzích západní Evropy.

Tato společnost přebírá 40 zaměstnanců a část aktiv společnosti Molinari Rail GmbH Austria. Škoda Group vidí v tomto kroku výrazné posílení své pozice v oblasti technického projektování a designu. Získává zkušený tým, který bude pracovat jak na zakázkách v rámci skupiny, tak i na vlastních projektech. „ V loňském roce prošla naše skupina významnými změnami organizační struktury s cílem expandovat na nové trhy a rozšířit své portfolio. Tato nová akvizice je jasnou ukázkou naší práce a posilování pozice Škoda Group na trzích západní Evropy a zapadá do námi vytyčené strategie. Jsem rád, že jsme touto akvizicí získali tým 40 velmi zkušených projektantů, “ popisuje Mike Niebling, President West Region Škoda Group, pod kterého spadá i vedení rakouské pobočky. Převzetím zaměstnanců a části aktiv Molinari Rail GmbH Austria, která se v listopadu roku 2022 dostala do insolvence, získává Škoda Group dvě nové lokality. Hlavní sídlo její rakouské dceřiné společnosti se nachází ve Vídni a pobočka je v tyrolském městě Schwaz. Nová dceřiná společnost bude mít velkou samostatnost v rámci svého byznysu a expertízy, ale bude se také podílet na aktivitách celé skupiny. „ Těšíme se na spolupráci s novými kolegy, kteří zajisté díky svému know-how přinesou nové myšlenky a nápady. Výzvou pro ně bude jistě i to, že budou pracovat jak na projektech v rámci skupiny, tak i na projektech, které již mají rozpracované pro své další zákazníky. Naším cílem je také realizovat zakázky, které byly v době podpisu rozjednané ,“ doplňuje Andreas Maroschik, President Rolling Stock Development ve Škoda Group. Škoda Group má několik výrobních areálů v České republice a jeden ve Finsku. Obchodní jednotky má také v Německu, Itálii, Rakousku, Maďarsku a dalších zemích. Ve svých společnostech zaměstnává 8 000 lidí. Do výzkumu a vývoje investovala v roce 2021 celkem 2,08 miliardy Kč.

V loňském roce se trh s novými autobusy a autokary snížil o 5,1 %, výrobci registrovali ve státech EU necelých 28 400 autobusů a autokarů, asi o 1 500 kusů meziročně méně.

Celkově se v roce 2022 trh s užitkovými vozidly v EU snížil o 14,6 % na 1,6 milionu kusů, počty klesly z 1,88 milionů v roce 2021 i pod objem z pandemického roku 2020 (1,7 milionu kusů). Způsobily to především přetrvávající problémy dodavatelského řetězce, které ovlivnily dostupnost vozidel v průběhu celého roku. K celkové výkonnosti nepomohly ani jeho čtyři klíčové trhy, které všechny utrpěly dvouciferný procentní pokles: Francie (-17,7 %), Španělsko (-16,7 %), Německo (-11,0 %) a Itálie (-10,5 %). Česká republika zaznamenala pokles o 7,6 %. V prosinci 2022 se registrace všech nových užitkových vozidel v EU snížily o 5,1 %, stále je důvodem nedostatek součástek. Všechny segmenty vozidel si vedly hůře než v prosinci 2021. Nová lehká užitková vozidla (LCV) do 3,5t Prosincové registrace nových dodávek klesly o 5,1 %, celkem se prodalo 120 503 kusů v celé Evropské unii. Dva ze čtyř největších trhů v regionu zaznamenaly podstatné zisky: Německo (+19,0 %) a Španělsko (+12,4 %). Prodej lehkých užitkových vozů ve Francii a Itálii naopak v prosinci výrazně poklesl (pokles o 14,6 %, resp. 11,5 %), stejně tak i v České republice, o 27,6 %. Výsledky za celý rok 2022 byly o 18,1 % nižší než v roce 2021, přičemž v EU bylo registrováno téměř 1,3 milionu nových lehkých užitkových vozidel. S výjimkou Kypru (+1,2 %) zaznamenaly poklesy všechny trhy regionu, včetně čtyř hlavních: Španělsko (-21,3 %), Francie (-19,5 %), Německo (-13,0 %) a Itálie (-12,3 %). Počty prodaných dodávek v ČR klesly o 14 %. Nová těžká užitková vozidla (HCV) 16t a více Registrace nových těžkých užitkových vozidel v EU se v prosinci meziročně snížily o 1,9 %. Negativní výsledek regionu byl z velké části způsoben výkonností jeho největších trhů. Německo – přední trh těžkých nákladních vozidel z hlediska objemu – utrpělo nejstrmější pokles (-18,8 %), následované Polskem (-10,4 %) a Francií (-6,7 %), Česká republika - 3,9 %. Na druhou stranu Španělsko a Itálie zaznamenaly výrazné zisky, a to o 28,4 % a 22,0 %. V roce 2022 bylo v celé Evropské unii registrováno celkem 256 020 těžkých nákladních vozidel, což představuje meziroční nárůst o 6,5 %. Při pohledu na největší trhy v regionu zůstalo loni v záporných hodnotách pouze Německo (-0,9 %). Všechny ostatní velké trhy EU s těžkými nákladními vozy zaznamenaly zlepšení: Španělsko (+13,6 %), Polsko (+6,6 %), Itálie (+5,1 %), Francie (+2,3 %), Česká republika se řadí k úspěšným trhům s navýšením o 6,4 %. Nová střední a těžká užitková vozidla (MHCV) nad 3,5t V prosinci se registrace nových středních a těžkých nákladních vozidel snížily o 3,2 %, což představuje 24 470 prodaných kusů v EU. Výkony na největších západoevropských trzích byly smíšené. Nejvyšší procentuální nárůst zaznamenalo Španělsko (+30,2 %), následované Itálií (+10,5 %). Výraznou ztrátu naopak zaznamenalo Německo (-18,6 %), následované mírnějším poklesem ve Francii (-7,5 %). ČR zaznamenala podobný pokles, o 7,6 %. Registrace nových nákladních vozidel v roce 2022 v celé EU vzrostly o 3,5 %, a to díky značným nárůstům zaznamenaným od srpna do listopadu. Mezi čtyřmi klíčovými trhy v západní Evropě zůstaly v loňském roce v záporných hodnotách Německo a Francie (pokles o 3,5 %, resp. 1,0 %). Španělsko však zaznamenalo solidní zlepšení (+12,7 %), následované Itálií s mírnějším, ale stále pozitivním výsledkem (+2,3 %). Česká republika zvýšila podíl na trhu o 3,6 %. Nové střední a těžké autobusy a autokary (MHBC) nad 3,5t V posledním měsíci roku 2022 se trh EU s novými autobusy a autokary snížil o 17,2 %. Čtyři hlavní trhy regionu: ve Španělsku vzrostly prodeje o 60,1 %, následované Itálií se solidním zlepšením o 19,4 %. To však nestačilo k vyrovnání dvouciferných procentuálních poklesů zaznamenaných ve Francii (-26,3 %) a Německu (-25,4 %), protože tyto dvě země samotné představují téměř 50 % celkových registrací nových autobusů v EU. Česká republika přispěla v prosinci k nižším číslům s poklesem o 5,1 %. Celkově se v roce 2022 registrace nových autobusů a autokarů v EU snížily o 5,1 % na 28 376 ks, protože zlepšení zaznamenaná v březnu, květnu a říjnu loňského roku nestačila k tomu, aby se celoroční výsledek dostal do kladných hodnot. Podobný vývoj zaznamenala ACEA na klíčových trzích regionu, kde poklesly tři ze čtyř: Německo (-24,6 %), Francie (-14,2 %) a Itálie (-6,2 %). Pokles je také v Belgii (- 37,6 %), Řecku (- 42,5 %), Maďarsku (-31,6 %), Nizozemsku (- 29,9 %), v Polsku (- 15,1 %), Slovensko (-25,5 %). Naopak v zemích jako Španělsko (+ 24,9 %), Česká republika (+ 20,8 %) , Portugalsko (+ 139,8 %) nebo Švédsko (+ 70,5 %) výrobci registrovali v roce 2022 více autobusů, stejně jako v Chorvatsku, Dánsku, Estonsku, Finsku, Litvě, Lucembursku, Rumunsku a Slovinsku, zde se však jedná o relativně nízké celkové počty do jednoho tisíce vozidel. Ke snížení počtu nových autobusů a autokarů zakoupených v roce 2022 došlo v Norsku (- 45,4 %) a Švýcarsku (- 39,5 %). Spojené Království hlásí s počtem 4 232 vozidel nárůst o 2,3 % (po Francii a Německu jde o největší evropský trh). Zdroj dat: ACEA