- » Zprávy
- » Zajímavosti
- » Veletrhy
- » Akce
- » Autobusy
- » Servis
- » Dopravní systémy
- » Veteráni
- » Alternativy
- » Koleje
- » Trucky
Zajímavosti
Zlínská agentura MOBILBOARD polepila autobus ARRIVA CITY v posledním covidovém období veselou rouškou. Má dát naději na blížící se lepší časy.
Od dnešního dne se bude na lince 353 mezi Černým Mostem, Zelenčí a Svémyslicemi objevovat autobus ARRIVY CITY s netradičním polepem. Iveco Crossway s veselou rouškou znázorňuje poslední covidové období a dává naději na lepší časy a budoucnost bez roušek. Polep je koncipován jako ukázka kreativní grafiky, která využívá kola autobusu coby ucha, za kterým je zavázána mašle roušky. „Chtěli jsme dát především našim zákazníkům inspiraci, jak se dá využívat karoserie vozidla, a vzbudit jejich pozornost o MHD reklamu“, říká Radmila Pospíšilová, ředitelka MOBILBOARD s. r. o. "Jsme připraveni plnit zákazníkům jejich marketingové záměry a plně realizovat reklamní kampaně." Dodavatel reklamy na dopravní prostředky, společnost MOBILBOARD, zajišťuje pro ARRIVU STŘEDNÍ ČECHY reklamu na cca 400 autobusů . Polep s veselou rouškou je nekomerční kampaní.
2. května 1930 vyjel v Brně na lince A první autobus, který své cestující převezl z Moravského náměstí do Černých Polí. Na sedmi linkách najely autobusy až 900 tisíc km a převezly dva a půl milionu cestujících.
Dnes, o 90 let později, DPMB zajišťuje provoz na 60 autobusových linkách, na kterých autobusy ročně najedou 19 miliónů km a převezou 127 milionů cestujících. DPMB je s počtem 160 autobusů na CNG majitelem největšího vozového parku na zemní plyn v ČR. „Autobusová doprava v Brně v posledních deseti letech prošla progresivním vývojem. V Dopravním podniku města Brna jsme svědky významné ekologizace tohoto druhu dopravy, vlastníme 160 autobusů na CNG, máme za sebou testování autobusu na bioplyn, hybridní pohon, sledujeme možnosti elektromobility a dalších alternativních pohonů. Osobně jsem velmi zvědavý, jaké bude v této oblasti příští desetiletí, “ uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek. Dopravní podnik města Brna vlastní 327 autobusů, část z nich ve druhé polovině roku nahradí dodávka 20 krátkých a 20 kloubových autobusů. Autobusy jsou deponovány ve dvou vozovnách – větší ve Slatině a menší v Medlánkách. Nejstarším autobusem v majetku DPMB je Karosa B732 z roku 1989, který je součástí sbírky retrovozidel DPMB a lidé jej mohou vídat na dnech otevřených dveří a dalších akcích, které podnik pořádá. Nejmladšími autobusy jsou Urbanway 12M a Crossway LE LINE 12M z loňského roku. Všechny nové vozy, které DPMB pořizuje, jsou nízkopodlažní a vybavené klimatizací pro cestující. O řízení autobusů se stará 600 řidičů na hlavní pracovní poměr, kteří přepraví 127 miliónů cestujících ročně. Z hlediska novodobé historie je nejvýznamnějším počinem DPMB v letech 2014 – 2018 nákup 160 autobusů na CNG a zřízení plničky CNG ve vozovně Slatina. Jedná se o významný krok v ekologizaci dopravy, kdy navíc na pohonných hmotách DPMB ušetří ročně až 60 miliónů korun. S počtem 160 autobusů na CNG má v Česku největší vozový park na tento pohon. Významným milníkem byl pilotní projekt, v rámci kterého na konci roku 2018 poskytl DPMB jeden autobus pro testování dalšího alternativního pohonu – biometanu získaného při čištění odpadních vod. Během šesti týdnů najel autobus na městských linkách 4750 km, projekt se ukázal jako fungující a navíc úspěšný, když se stal vítězem jedné z kategorií v soutěži E.ON Energy Globe 2019 . DPMB plánuje 90. výročí autobusové dopravy se svými fanoušky oslavit. „Pokud to okolnosti dovolí, rádi bychom v září příznivce autobusové dopravy pozvali na den otevřených dveří do vozovny Slatina. Budeme doufat, že se situace bude vyvíjet příznivě,“ dodal Havránek. Autobusová doprava v Brně: 327 autobusů vlastní DPMB 160 autobusů je na zemní plyn 100 autobusů musí DPMB zachovávat naftových, pro případ evakuace při nenadálých kritických událostech 40 nových autobusů přibude na podzim roku 2020 600 řidičů autobusů zaměstnává DPMB na hlavní pracovní poměr 60 - na tolika linkách obsluhují autobusy město Brno a okolí 80 - nejkratší linka MHD v Brně, trasa měří 1,8 km 51 - nejdelší linka MHD v Brně, trasa měří 31,2 km 40, 42, 44, 50, 78 a 84 – nejvytíženější autobusové linky Karosa B732 – nejstarší vůz DPMB z roku 1989, který je součástí sbírky retrovozidel DPMB Urbanway 12M a Crossway LE LINE 12M – nejmladší autobusy DPMB z roku 2019 Zajímavá data z historie: 1930 Na konci roku jezdí na území města na sedmi linkách deset autobusů. 1948 V závěru roku Brno provozuje sedm autobusových linek, délka sítě je 56 kilometrů a vozový park představuje 37 autobusů. 1951 Dochází ke změně značení autobusových linek, písmena jsou nahrazena čísly. 1960 Začíná rozmach autobusové dopravy, autobusy začínají pronikat do centra města. 1970 V provozu je 26 stálých a sedm rekreačních autobusových linek. 1988 Přepravu zajišťuje 319 autobusů na 42 linkách. 1990 Začínají jezdit okružní linky 44 a 84. 1995 Dochází k reorganizaci brněnské MHD, jsou zrušeny autobusové linky v centru města a vzniká autobusový terminál na ulici Úzké. 2000 DPMB zavádí nový systém noční dopravy, kterou zajišťují pouze autobusy. 2002 Dodány první nízkopodlažní vozy Citybus. 2004 Zapojení městské hormadné dopryv v Brně do IDS JMK. 2014 Dochází k výraznému omlazení autobusového vozového parku. Do DPMB jsou dodány nové kloubové autobusy Solaris Urbino 18, dále autobusy s pohonem na stlačený zemní plyn Citelis 12 M CNG a SOR NBG 12. V areálu vozovny Slatina byla uvedena do provozu plnicí stanice CNG. 2015 Na začátku roku dodávka autobusů Iveco Urbanway 12 M CNG a vozů SOR NBG 12. V polovině roku je v provozu stovka nových autobusů na CNG. Podíl nízkopodlažních autobusů se zvýšil na 89 %. 2016 Zahájen provoz Seniorbusu. Provoz zahájil také zájezdový autobus Volvo 9700. 2018 Byly dodány další autobusy Iveco Urbanway 18m a také sólo vozy SOR NB6. Celkem už máme 160 autobusů na CNG, z toho 44 kloubových. Ve vozovně Slatina byl instalován čtvrtý stojan CNG. Vyjíždí již čtvrtý Seniorbus. Proběhl zkušební provoz prvního autobusu na bioplyn z odpadní vody. 2019 Úspěšně skončilo testování autobusu SOR NS12-diesel.
Dopravní podnik města Hradce Králové děkuje všem, kteří se v krajském městě podílí na boji proti šíření koronaviru COVID-19, srdíčkovým trolejbusem.
Královéhradecký dopravní podnik opět vystrojil svůj trolejbus č. 38. Tentokrát děkuje těm, kdo se podílejí na boji proti šíření viru, který nám všem pořádně znepříjemňuje už několik týdnů život. Poděkování patří také všem zaměstnancům dopravního podniku, kteří svoji prací a zodpovědným přístupem dokázali udržet fungující MHD ve městě. Do ulic Hradce Králové vyjíždí poprvé právě dnes, v pátek 1. května, na lince 27.
Nelehkou situaci spojenou s koronovirovou pandemií zažívají také provozovatelé kočárů tažených koňmi, které patří k identitě města. Město přispěje 250 eur za měsíc za každého koně.
Největší zájem o jízdu v kočárek mají ve Vídni turisté, jejich nedostatek dostává jejich provozovatele do finanční tísně. Podle vídeňského starosty Michaela Ludwiga patří ale právě fiakry k identitě města a je nutné je zachránit. Na každého koně Vídeň tak měsíčně přispěje částkou 250 eur. Ve Vídni existuje v současnosti celkem 21 provozovatelů fiakrů s 300 koňmi. Na každého koně nyní Vídeň přispěje 250 eury měsíčně, a to po dobu následujících tří měsíců. Finanční pomoc bude vyplácet Hospodářská agentura města Vídně, která přislíbila rychlou a nebyrokratickou pomoc. Zdraví koní a péče o ně totiž podle vídeňského starosty nepočká. „Vídeň nenechá nikoho na holičkách – ani fiakry a jejich koně. Kvůli koronavirové pandemii jsou příjmy fiakrů nulové. Provozovatelé fiakrů v této době enormně trpí a místy ani neví, jak mají krmivo pro koně ufinancovat. Rozhodli jsme se proto jim pomoct. Jsou přeci důležitým znakem Vídně“, okomentoval finanční podporu vídeňský starosta Michael Ludwig. Finanční pomoc je určená pro krmivo pro koně, stelivo a péči o jejich kopyta. Vedle turistů, kteří hojně využívají projížděk kočárů s koňmi, využívají jejich služby i Vídeňané při svatbách či jiných významných událostech. Vzhledem k stále platným opatřením ale ani ti fiakry nejezdí. Na výpadek zájemců o projížďku fiakry již dříve reagovaly ve spolupráci s hotelem Intercontinental i rozvozem jídla po Vídni. Zahraniční kancelář města Vídně, Eurocomm-PR Praha
Výrobce nákladních vozidel a autobusů pomáhá v zemích, ve kterých působí. Kromě servisu pomáhá Červenému kříži v Rumunsku, Španělsku nebo Itálii.
Jelikož virus COVID-19 ovlivňuje osobní a profesní život každého člověka, stává se i humanitární výzva aktuálnější a naléhavější. IVECO zůstává ve spojení s místními komunitami v zemích, kde působí a poskytuje podporu svým zákazníkům i dodávaným produktům. Značka IVECO podporuje různé místní iniciativy po celé Evropě s cílem řešit problémy vyvolané touto pandemií. Thomas Hilse, prezident značky IVECO, v této souvislosti uvedl: „IVECO, jako jeden z největších světových výrobců nákladních vozidel a autobusů, si je vědoma své společenské odpovědnosti. Naše vozidla zajišťují přepravu životně důležitých produktů, čímž chrání a zabezpečují místní komunity po celém světě, a také napomáhají zajišťovat fungování procesu celosvětové výroby potravin a výstavby životně důležité infrastruktury. S našimi komunitami zůstáváme stále a nadále je budeme podporovat, protože společnými silami všechno zvládneme.“ V Rumunsku nabídla značka IVECO orgánům místní samosprávy možnost využívat předváděcí vozidla. První tři vozidla byla dodána organizaci Rumuského Červeného kříže pro přepravu zdravotnického materiálu, z nichž dvě jsou vybavena mrazícími jednotkami a jedno boxem s tepelnou izolací. Z této dodávky jsou dvě vozidla poháněna stlačeným zemním plynem (CNG), a navíc společnost ENGIE Romania nabídla organizaci bezplatné čerpání paliva po celou dobu, kdy bude Rumunský Červený kříž tato vozidla používat. Čtvrté vozidlo bylo nabídnuto komunitě v Galati pro přepravu potravin a hygienického materiálu pro zdravotně postižené nebo jinak znevýhodněné občany. Ve Španělsku se ve výrobních závodech IVECO tisknou na zdejších 3D tiskárnách ochranné obličejové masky. Během jednoho týdne se jich rozvezlo do nemocnic, pracovišť organizace Červeného kříže, do pečovatelských domů a také na policejní stanice více než 400 kusů. Dále společnost IVECO Spain věnovala různé osobní ochranné prostředky, například masky a rukavice, také regionálním správním orgánům v Madridu a v provincii Kastilie a León. V poslední dodávce jim každý výrobní závod věnoval 1 600 chirurgických roušek a 200 ochranných masek typu FFP2. V Itálii nabídla společnost IVECO pobočce Červeného kříže v Piemontu bezplatné užívání pěti vozidel Daily až do konce listopadu 2020. Vozidla byla po náležitých úpravách a dezinfekci řádně předána, takže jsou na boj proti šíření viru COVID-19 plně připravena. Zástupci společnosti IVECO navíc poskytli neziskovému sdružení „Soccorso dell'Ordine di San Giovanni in Italia“ (Sezione di Ciriè) tři vozidla, která mohou zdarma využívat pro svou činnost. Ve Finsku používá Univerzitní nemocnice v Helsinkách bezplatně zapůjčený zcela nový sanitní vůz IVECO Daily k přepravě pacientů nakažených korona virem do nemocnice. V neposlední řadě podporuje jednotlivé dopravní profesionály ve snaze udržet dodavatelský řetězec v chodu tím, že má zajištěnou dostupnost a disponibilitu všech svých autorizovaných prodejců a dílen. Technici a mechanici společnosti IVECO dělají maximum, aby se všem zákazníkům dostalo co nejlepších služeb. Pokud je to možné, diagnostiku a opravy porouchaných vozidel IVECO S-WAY a New Daily provádějí na dálku, aby nedocházelo ke zbytečným prostojům, a také aby řidiči nemuseli zajíždět do servisních dílen. Z důvodu dodržování hygienických předpisů a nařízení, IVECO svým zákazníkům doporučuje, aby si vyjednali předem, nejedná-li se o urgentní situaci, s příslušnou dílnou návštěvu. Pokud se jedná o urgentní případ, servisní dílna bude reagovat neprodleně. Při těchto typech oprav bude společnost IVECO svým zákazníkům k dispozici prostřednictvím své nepřetržité služby Assistance Non Stop Service. Iveco
Na konci dubna 1967 sjel z výrobní linky první patrový autokar na světě postavený podle diplomové práce Konrada Auwärtera: NEOPLAN Skyliner.
Na jaře roku 1967 uvedl Konrad Auwärter autobusový svět v úžas: Dvoupatrový autobus pro zájezdovou dopravu? To si nikdo nedokázal představit. Mladší syn Gottloba Auwärter, šéfa firmy NEOPLAN, byl však pevně přesvědčen o životaschopnosti svého konceptu. První NEOPLAN Skyliner byl vyroben na konci dubna 1967. Aby mladý autor projektu dokázal, že jeho 12 metrový double-decker se hodí na každodenní nasazení, absolvoval s ním trasu ze Stuttgartu do Bruselu. „Tehdy nikdo nevěřil, že by patrový autobus vůbec mohl jet po dálnici a neztratit stabilitu. Skeptiky jsme však rychle přesvědčili o opaku,“ vzpomínal Konrad Auwärter u příležitosti slavnostního otevření výstavy v mnichovském MAN Bus Forum věnované 50. jubileu. „Od roku 1969 se odhodlali zařadit do svých flotil autobusy Skyliner renomovaní dopravci, například firma Götten Saarbrücken či TRD-Reisen z Dortmundu.“ Skyliner získal i velkou oblibu u zákazníků. Mezi několika tisíci vyrobenými vozidly jsou i výjimečné kousky, například čtyřnápravový Megaliner nebo patrový kloubový JumboCruiser, který vyrobili v roce 1975 pouze v omezeném počtu 11 kusů. Neobyčejné byly také projekty, jejichž základem byl Skyliner. Čtyřnápravový 15 metrový double-decker z Německa pro 106 sedících pasažérů vyvinutý speciálně pro Kennedyho vesmírné centrum NASA. Skyliner jezdil i jako kyvadlový autobus pro kasino ve Filadelfii, přestavěn na obytné vozidlo sloužil jako zázemí při poutní cestě jedné arabské královské rodiny. Velmi emotivní pro všechny v továrně byl týmový autobus Keke Rosberga, mistra světa F1. "Ten jsme vyrobili roku 1995. Sám Keke Rosberg několikrát přišel do fabriky, aby konfiguraci svého autobusu dohlédl. Parádní byla střešní terasa z nerezové oceli s výklopným zábradlím. Tehdy šlo o vrcholné umění v konstrukci autobusů! Kolegové byli na tento exemplář velmi hrdí,“ říkal Konrad Auwärter. Ani ve svém sedmém generačním vydání NEOPLAN Skyliner neztratil nic z atraktivnosti. Potvrzují to četná mezinárodní ocenění i řada cen v Německu. Design značky NEOPLAN je legendární. Čisté linie karoserie s typickými ostrými hranami jsou kombinovány s nekompromisní aerodynamikou, která se v královské třídě zájezdových autobusů stala vzorem. Důsledné vedení křivek a oceňovaný „Sharp Cut“ design od stylistů značky NEOPLAN vytvořily základ architektury Skyliner a prezentují příslušnost patrového zájezdového autobusu k aktuální rodině NEOPLAN. V současné době se NEOPLAN Skyliner vedle role luxusního autokaru uplatňuje i jako vozidlo vhodné pro meziměstskou přepravu. S registrací v třídě II pak nabízí enormní kapacitu a současně vysoký komfort cestování například pro expresní autobusové linky nebo ve školní dopravě. Pro maximální bezpečnost a hospodárnost provozu jsou k dispozici četné elektronické asistenční systémy: asistent nouzového brzdění (EBA), asistent jízdy v pruzích (LGS), MAN AttentionGuard signalizující únavu řidiče, adaptivní tempomat (ACC), GPS tempomat MAN EfficientCruise s funkcí „plachtění“ EfficientRoll a elektronicky řízené odpružení Comfort Drive Suspension. Historické autobusy Neoplan má ve své sbírce Automobil-Park Auwäster - a to i přehledně na svých stránkách . MAN
Trolejbusy v České a Slovenské republice a ve světě, vydala Grada. Jedná se už o několikátou publikaci Martina Haráka.
Nová kniha Martina Haráka o autobusech a trolejbusech vyšla 17. dubna. Mapuje nejzajímavější trolejbusové systémy v České a Slovenské republice i ve světě. Kromě klasických trolejbusů, se věnuje také trolejbusům bateriovým a elektrobusům. Přečtete si o historii, výrobě, provozu a o hlavních světových výrobcích. Je doplněna řadou historických i současných fotografií a mapami. Martin Harák vydal už 15 knih, ať už o trolejbusech a autobusech obecně nebo zaměřených na konkrétní typy, například Autobus Karosa 900, Karosa Š 11, Škoda 706 RO a RTO, a z poslední doby Autobusy SOR. Je také autorem čtyřdílné encyklopedie československých autobusů a trolejbusů. Nová kniha je ke koupi na webu nakladatelství Grada za zvýhodněnou cenu.
Bývalý meziměstský autobus se čtyřmi lůžky pro intenzivní péči pomáhá Německému Červenému kříži a nemocnici v Ulmu v boji s COVID-19.
Během tří týdnů Daimler Buses ve své továrně v Neu-Ulmu upravil meziměstský autobus na speciální vozidlo pro transport pacientů s COVID-19. Mercedes-Benz Citaro, nyní největší ambulance pro intenzivní péči v Německu, bude používat společnost DRK-Rettungsdienst Heidenheim-Ulm gGmbH (Německý Červený kříž v Heidenheim-Ulm). Vozidlo je Červenému kříži zapůjčené po dobu šesti měsíců. Společný projekt je podporován Fakultní nemocnicí v Ulmu, která poskytuje specializovaný zdravotnický personál, řidiče a údržbu zajišťuje SWU Stadtwerke Ulm/Neu-Ulm GmbH. „Zaměstnanci nemocnic a pečovatelských zařízení patří mezi profese, které si obzvláště zaslouží naši úctu. Jsem proto potěšen, že jsme schopni jako výrobci autobusů podpořit Červený kříž v boji proti pandemii COVID-19 na místní úrovni. Naši kolegové v závodě v Neu-Ulmu měli dobrý nápad," říká Till Oberwörder, ředitel Daimler Buses. David Richter, ředitel DRK-Rettungsdienst Heidenheim-Ulm (DRK) měl představu o přestavbě autobusu, bylo potřeba zvýšit přepravní kapacitu v rámci intenzivní péče potřebné na mnoha místech. Daimler Buses byl schopen poskytnout podporu, o několik dní později bylo demo vozidlo představeno v depu Daimler Buses. Tým 12 zaměstnanců z výroby v Neu-Ulmu změnil autobus na ambulantní pohotovostní sanitku za pouhých 15 pracovních dnů. Přestavba i dodávka zdravotnického vybavení byly dokončeny v úzké spolupráci s DRK. Vysokokapacitní ambulance pro kritickou péči účinně odlehčuje Fakultní nemocnici v Ulmu, kde je lůžek pro intenzivní péči nedostatek. A to nejen v oblasti Ulm/Neu-Ulm, ale v jiných regionech a státech. Profesor Kühlmuß z DRK říká: „Něco, co by normálně trvalo měsíce a roky, bylo společně implementováno do několika týdnů. Přitom to není jen autobus, ale efektivní koncepce dopravy a pomoci." Mercedes-Benz Citaro postavený v roce 2019 jako meziměstský autobus se 45 sedadly a místy na stání pro 40 osob je vybaven čtyřmi lůžky s kompletní výbavou pro intenzivní péči, včetně monitorovacího zařízení, sonografické jednotky, ventilátorů a dalších zařízení. Německý Červený kříž v Ulmu může díky tomu v případě potřeby rychle reagovat a přepravovat pacienty do nemocnic. Na pacienty dohlížejí dva lékaři z Fakultní nemocnice v Ulmu. Na palubě jsou také další záchranáři. Nechybí úložný prostor pro dostatek léků, ošetřovatelského vybavení, další dýchací přístroje a ochranné oděvy. Citaro Mercedes-Benz bylo upraveno tak, aby bylo možné pacienty přepravovat na různých pozicích. Boční okna jsou z důvodu ochrany soukromí zalaminovány. Autobus byl také vybaven modrým signalizačním světlem a sirénou. Protože se autobus zaměřuje na přepravu pacientů s COVID-19, hrály důležitou roli hygienické požadavky. Například po dokončení přepravy lze v prostoru pro pacienty použít dezinfekční rozprašovač. Oblast pro řidiče je oddělena od prostoru pro pacienta stěnou a je upraven ventilační systém. V důsledku toho řidič nemá kontakt s pacienty a není vystaven žádné infekci. Iniciativa všech zúčastněných subjektů získala v regionu velmi příznivý ohlas.
Iveco ČR vyhlásilo soutěž pro děti svých zaměstnanců i fanoušků na téma "V hlavní roli autobus IVECO", své výtvory mohou zaslat do 31. května.
Zaměstnanci Iveco ČR ve Vysokém Mýtě stále autobusy nevyrábějí. Ke zpříjemnění času stráveného doma se svými dětmi vyhlásil jejich zaměstnavatel soutěž na téma autobus Iveco. Úkolem soutěže je nakreslit, vymodelovat nebo poskládat z papíru či jiného materiálu autobus nebo napsat o autobusu povídku nebo básničku. Soutěž je určena pro děti zaměstnanců a jedna kategorie i pro děti fanoušků Iveco ve věku Základní školy 1.stupně, Základní školy 2.stupně a Střední školy. Výsledky literárních počinů, nafocené či naskenované výrobky a výtvory dětí s popisem (jméno a věk dítěte, jméno a kontakt na zaměstnance, případně na jinou kontaktní osobu v případě dítěte mimo Iveco) je možné zaslat v elektronické formě na e-mail: adriana.siederova@external.cnhind.com. Uzavírka soutěže je do 31. května, autoři nejzdařilejších výtvorů či výrobků a výherci koloběžky, stavebnic, chytrých hodinek a dalších cen budou známi do 15. června. Soutěž je pokračováním loňského úspěšného projektu „Vybarvi svůj autobus IVECO".
Z plastového odpadu se vyrábějí elektřina, vodík i nafta. Jedna továrna zpracuje až 35 tun nerecyklovatelných plastů denně a přemění je na čisté palivo pro vozidla.
Na začátku března povolily místní úřady britského hrabství Cheshire zahájení výstavby první továrny na výrobu vodíku z odpadních plastů. Stavba nedaleko Liverpoolu začne letos na podzim a už v roce 2021 by zařízení mělo denně zpracovat až 35 tun nerecyklovatelných plastů a přeměnit je na elektřinu a čisté palivo pro osobní automobily, autobusy a nákladní vozidla. Investice dosahuje výše 8,9 milionu USD (223 milionů korun). Továrna v lokalitě Protos využívá průkopnickou technologii DMG (Distributed Modular Generation), kterou vyvinula společnost PowerHouse Energy Group. Provozovatelé očekávají, že projekt bude odrazovým můstkem pro expanzi po celé Velké Británii. Podepsáno je už 11 dohod o přípravě dalších podobných zařízení v celkové hodnotě 165 milionů USD (4,1 miliardy korun). Plastový odpad je v současnosti globálním problémem. Od roku 1950 vzrostla světová produkce plastů více než 200tisíckrát. Rozvinuté ekonomiky jsou schopny v současné době recyklovat jen kolem 30 % plastového odpadu. Hledáním jeho energetického využití se zabývá řada společností po celém světě. Výrobu vodíku z nerecyklovatelného plastového odpadu připravuje také italský energetický gigant Eni s konsorciem více než 2 600 regionálních firem pro sběr, recyklaci a využití plastů. V současnosti probíhá několik výzkumných projektů na výrobu vodíku a na výrobu biopaliv z plastového odpadu. Eni má od roku 2014 také patent na výrobu biopaliv z použitého oleje na vaření a na smažení a z živočišných tuků. Biopaliva vyrábí v závodech v Porto Marghera v Benátkách a v Gele na jihu Sicílie. Také společnost Enexor z Tennessee v USA začátkem tohoto roku představila svůj systém přeměny nerecyklovatelných plastů na čistou energii. Je založený na robustním ocelovém kontejneru o rozloze několika metrů čtverečních, který lze umístit v podstatě kdekoliv na světě a řídit na dálku. Moduly o výkonu 75 kW a tepelném výkonu 125 kW lze spojovat do sérií a Enexor počítá s jejich prvním nasazením ve 3. čtvrtletí roku 2020 v Latinské Americe a v Asii. Odlišnou cestou ve zpracovávání plastů jde další americká společnost Brightmark Energy. V Ashley v Indianě nyní zahájila výstavbu první komerční továrny v USA na výrobu paliva z odpadních plastů. Projekt podporovaný federálními a místními úřady představuje jen v první fázi investici ve výši 138,3 milionu USD. Zařízení bude schopné každoročně zpracovat 100 000 tun plastového odpadu, vyrobit více než 68 milionů litrů směsi nafty s nízkým obsahem síry a téměř 23 milionů litrů vosku. V USA se v současné době každoročně nerecykluje více než 91 % z 33 milionů tun plastového odpadu, a Brightmark Energy plánuje desítky dalších zařízení na výrobu pohonných hmot z plastů po celých USA. Na chemickou recyklaci plastů sází také technologický obr z Finska Neste, největší světový výrobce obnovitelné nafty z odpadů. Cílem společnosti je do roku 2030 každoročně zpracovat více než milion tun odpadního plastu. V roce 2019 začala Neste na projektech chemické recyklace plastového odpadu spolupracovat se společnostmi Remondis a Ravago. V první fázi je cílem přeměna 400 000 tun plastového odpadu na naftu ročně. V Evropě se ročně vyprodukuje přibližně 27 milionů tun plastového odpadu, ale recykluje se jen třetina. V České republice je průkopníkem tohoto odvětví společnost C-Energy, která v Plané nad Lužnicí na přelomu ledna a února roku 2020 spustila zkušební provoz první spalovny nerecyklovatelných plastů v tuzemsku. Jednotka za 52 milionů korun každoročně přemění 2 400 tun nerecyklovatelného plastu na 40 tisíc GJ tepla pro průmyslové odběratele C-Energy a města Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. Zařízení bude zpracovávat plastové odpady z blízké průmyslové zóny Planá nad Lužnicí. V Evropě podobná menší zařízená na využití plastového odpadu fungují hlavně ve Švýcarsku a Finsku.