BUSportál z dostupných materiálov pripravuje sériu článkov o stredoslovenskom podniku.

Úvod do histórie Cestná doprava po druhej svetovej vojne bola prakticky celá v rukách súkromníkov. V roku 1948 vlastnil súkromný sektor 85 percent nákladnej a 32 percent osobnej dopravy. Vozový park, ktorý sa pracovníkom automobilovej dopravy, vtedy ešte v pôsobnosti ČSD podarilo zachrániť, bol v dezolátnom stave a jeho rozmanité zloženie veľmi sťažovalo údržbu a opravy. Budovanie celoštátne riadeného podniku ČSAD sa začalo až v roku 1949 a jeho riadenie prešlo celým radom zmien. Prvotný stav, t.j. centrálne riadenie podniku prostredníctvom Ústredného riaditeľstva v Čechách a Oblastného riaditeľstva na Slovensku, bol zmenený v roku 1952, keď bol v každom kraji vytvorený samostatný podnik ČSAD. Krajské podniky metodicky a operatívne viedla Hlavná správa ministerstva dopravy /české kraje/ a hlavná správa Povereníctva dopravy /slovenské kraje/. V roku 1957 riadili krajské podniky odbory dopravy KNV a v roku 1960 sa namiesto krajských podnikov ČSAD zriadili samostatné okresné podniky. Toto rozhodnutie sa ukázalo ako nesprávne a viedlo k roztrieštenosti verejnej cestnej dopravy. Po týchto skúsenostiach sa v roku 1963 opäť obnovili krajské podniky ČSAD, metodicky jednotne riadené ministerstvom dopravy, neskôr riadené Správami dopravy ministerstiev vnútra a životného prostredia ČSR a SSR. Pre tieto roky zaznamenala automobilová doprava najprudší rozvoj. Platilo to aj pre národný podnik ČSAD v B. Bystrici, ktorý v roku 1949 vykonával prepravu na 59 autobusových linkách o celkovej dĺžke 1 662 kilometrov, v roku 1958 to už bolo 339 liniek v dĺžke 9 163 km, v roku 1988 počet liniek vzrástol na 711 s celkovou dĺžkou 43 179 km. Počet prepravených osôb sa v roku 1988 oproti roku 1958 zvýšil takmer štvornásobne a oproti roku 1949 viac ako 106 krát. Tieto údaje svedčia o tom, že nároky cestujúcej verejnosti rapídne stúpali a v dôsledku migrácie obyvateľstva do miest a výstavby nových sídlisk sa neustále zvyšovali - hlavne na mestskú dopravu. Článok čerpá z výročnej publikácie "40 rokov ČSAD, n.p. B. Bystrica". Nabudúce viac o vývoji podniku, aj o budovaní nových závodov a prevádzkární, atď...

Nejvíce je v tomto období zaregistrováno autobusů v kategoriích sledovaných BUSportálem Irisbus Iveco: 79 (+22 oproti 1-4), SOR:45 (+10) - toho 1 kloubový a EvoBus:33 (+4) a Solaris:19, z toho 8 kloubových.

Statistiky vede podle technických průkazů Svaz dovozců automobilů a jsou uváděny na stranách www.autosap.cz . BUSportál upouští letos od dubna od aktualizovaného kumulovaného jediného materiálu. Ke každému měsíci uveřejníme samostatný materiál s odkazem na předešlý. V dalším odkazu dole si můžete porovnat stav s minulým rokem. Pozici si upevnili největší domácí výrobci v závěsu s EvoBusem. BUSportál nadále ve statistice sečítá kolonku Iveco a Irisbus, nezahrnuje do ní minibusy M2 a předpokládá v kolonce nezařazené spíše větší vozy. U značky VW nepředpokládáme nic jiného než minibusy. Do oddělování české produkce se nepouštíme, protože nedává smysl, pokud není oddělena vysokomýtská výroba od zahraniční v rámci Irisbus Iveco. To, že se s metodikou, která poškozuje např. nástavbáře Beulas, protože jeho vozy jsou vedené výhradně podle podvozků, něco věřme bude dělat, naznačil BUSportálu Pavel Tunkl z SDA Pořadí registrací nových autobusů 1-5/2009: 79 Irisbus Iveco - z toho 1 v nezařazených, žádný kloubový. 45 SOR - 1 kloubový 33 EvoBus - 19 + 4 nezařazené Mercedes-Benz a 9 + 1 nezařazená Setra (patrně M3 - minibusy Setra snad ani nejsou) 19 Solaris - z toho 8 kloubových a 1 třínápravový 9 Scania Irizar 9 Volvo - určitě některé s nástavbou Beulas. 6 VDL Bova 4 Neoman - 2 Neoplany a 2 MAN 3 TEDOM - všechny nezařazené, evidentně jsou to velké busy typu M3 1 Isuzu Turquoise - nezařazené, evidentně je to midibus M3 3 BMC 1 Otokar (Bez záruky vybral a sečetl BUSportál. Podrobně na www.autosap.cz) První registrace nových autobusů v ČR 1 - 4 /2009. Nově zaregistrované autobusy v roce 2008

Tu botičku mělo původně obdržet vozidlo BUSportálu. Nově reakce Městské policie Lázní Bohdaneč.

Situace je z pohledu zákona na straně policejních obuvníků. Značka parkoviště ukazuje doprava a vlevo od ní parkujete na chodníku. To, že jsou tam ještě patrná čísla parkovacích míst, není směrodatné. Také já jsem na místě tmavého vozu zaparkovala v pondělí v poledne. Naštěstí mi místní občan sdělil, že je to oblíbené místo pro dohled nad dodržováním zákona, takže jsem přeparkovala. Přijeli ovšem další a ty už nikdo nevaroval. Takže tam zřejmě čas od času nějaký pitomec, který fintu nezná (je zde hotel a školicí středisko Technik), zaparkuje a městská policie zachrání občany před zpupností hotelových hostů. Pokud opravdu Městská policie nechce, aby se zde parkovalo, aby zde ten jeden procházející občan za hodinu nebyl omezen při chůzi po chodníku, chtělo by to vzít plechovku bílé barvy a namalovat tam třeba šikmé čáry nebo jinak upozornit, že se tam parkovat OPRAVDU nemá - ten tmavý vůz navíc průchodu chodníkem nebránil. Zaparkovat o kousek dál totiž není problém. Pokud tahle hra Městskou policii Lázní Bohdaneč baví, pak to znamená, že nemá na práci nic rozumnějšího. Když jsem poslala slečnu strážnici "POMÁHAT A CHRÁNIT" někam jinam, odvětila mi, že oni mají heslo "K VAŠIM SLUŽBÁM". A jak vidíte, s chutí se nechala vyfotografovat, protože si byla naprosto jistá, že postupuje dobře. Podle zákona sice postupuje, ale dobře sotva. Dagmar Braunová Odkaz na tuto glosu byl zaslán na e-mail města Lázně Bohdaneč a Městskou policii Lázní Bohdaneč. Obdrželi jsme odpověď. Jakkoli obsahuje samé pravdivé informace, opravdu by se hodilo nějak zamalovat ta parkovací čísla. Dopravní značení má být jasné. Pokud je opakovaně porušováno - zcela zbytečně, protože se opravdu v okolí parkovat dá - asi je něco špatně. Vážená paní, děkuji Vám za pěknou pochvalu našeho zaměstnance, který tak, jak je u nás požadováno, za svoji mzdu odvádí práci a odhaluje pachatele přestupků a jejich porušení zákona řeší, místo aby „pomáhal a chránil“ dobře ukryt na služebně za nemalou mzdu. Zamysleme se nad tím, jaké jsou úkoly policie a jak je plní. Je to asi, jako kdybyste napsala, že doktor, kterému přijde do ordinace někdo s teplotou, tak mu předepíše paralen. Také bychom mohli psát, že mohl doktor jít k pacientovi týden před tím domů a říct, že ale opravdu nemá chodit v zimě ven neoblečený. Posuzovat, proč je kde jaká značka, je dost odvážné a občas i dost slaboduché, pokud skutečně neznáte celé pozadí problému a důvody, proč je situace, jaká je (např., že když je v lokalitě přednost zprava, tak tam pak prostě není vidět, když stojí auta až do kraje, a nebo, že si místní opravdu stěžují na auta, kvůli kterým pak nejde projít po chodníku). Nevím, jaké jsou důvody, ale stalo se tu módou diskutovat o tom, kde a jak se pravidla mají dodržovat a kdy se to má a nemá kontrolovat a že když ten zákaz platí opravdu, tak by tam kromě toho, co určují pravidla, mělo být ještě další upozornění a nejlépe by ještě měl strážník na místě stát a říkat každému, že když je tam značka omezující rychlost a u ní je ještě značka, že se tam měří, tak že opravdu se tam má jezdit podle předpisů. Někomu to možná připadá úsměvné, ale je to spíš k pláči a bohužel kázeň našich řidičů se přímou úměrou promítá do počtu těžkých nehod, protože když tady poruším zákaz parkování, tak proč bych příště nejel rychle, když si myslím, že je to pěkný přehledný úsek i když vede okolo zastávky MHD, a pak to někdy nevyjde a někoho porazím. Jsme jeden z mála policejních sborů, který se může pochlubit tím, že díky jeho důsledné práci například počet smrtelných dopravních nehod klesl z více jak 5 ročně na jednu za 3 roky. A každý rok tady chytneme několik pachatelů přímo při páchání trestného činu i dost závažného. Ale to vše je hlavně díky tomu, že strážníci „nemají nic jiného na práci“, než zvednout zadek a dělat to, za co berou mzdu (tedy odhalovat, chytat a popřípadě trestat ty, co porušili zákony). Mimochodem naši strážníci mají spoustu práce a přistupují ke svým úkolům opravdu svědomitě, ať jde o parkování, či jiné dopravní přestupky, rvačky v hospodě, ale i pomoc občanům v situacích, kdy byste v jiném městě jen těžko volal s takovým problémem na policii (odvoz nemocného dítěte na lékařskou pohotovost, kontroly vašeho domu, když jste na dovolené, ale stalo se i, že jsme stěhovali pračku, když ji prodejce dovezl a nechal jí stát pod domem a kupující byla v jiném stavu atd. – mohl bych popsat několik stran za každý rok.) Přeji pěkný den. vrchní strážník Pavel Řehoř

Jan Marek pro BUSportál.

S autorem už mnoha zajímavých materiálů o dopravě v Evropě se můžete letos vydat na výlet v červenci do Skandinávie (s odkazy na předloňské putování západní Evropou). Nedávno jsme na BUSportálu ukončili třídílny seiál o cestě do Maďarska v roce 2008: Systémy veřejné dopravy v Evropě: Maďarsko - Debrecen. Materiál tentokrát zařazujeme do turistické rubriky. Ač je Polsko naším sousedem, tamní veřejná doprava se od té naší hodně liší. Autor tohoto článku měl příležitost si to vyzkoušet „na vlastní kůži“. Začněme dopravou železniční... Ta prošla po roce 1989 drastickým úpadkem. Částečně za to mohla neefektivita provozu. Prakticky neexistovaly motorové vozy, a tak i méně vytížené spoje byly vedeny soupravami s lokomotivou. Soupravy měly dlouhé prostoje, všude byla viditelná přezaměstnanost, technika byla zastaralá. Např. ještě po roce 1990 byly v pravidelném provozu parní lokomotivy. Spolu s chatrným polským hospodářstvím tato konstelace nepříznivých faktorů způsobila, že došlo k masovému rušení lokálních tratí. Smutně vyhlížející nepoužívané tratě, postupně zarůstající vegetací, jsou na polském venkově stále běžným obrázkem. I na tratích hlavních vlivem nedostatku financí na údržbu docházelo k prodlužování jízdních dob. V dnešní době se již situace obrací k lepšímu. Stav infrastruktury i vozového parku sice není ideální, ale jednotlivá vojvodství (obdoba našich krajů) se snaží stav dopravy zlepšit a dochází k nákupům nových vozidel i k reaktivaci některých tratí (byť z celkového objemu tratí, kde byl dříve zastaven provoz, je to jen zlomek). Provoz osobních vlaků na většině tratí zajišťují dceřiné společnosti státních drah PKP – v případě regionálních vlaků je to firma PKP Przewozy Regionalne a dálkovou dopravu zajišťuje firma PKP Intercity. Každá firma má vlastní tarif a vzájemné uznávání jízdenek funguje jen ve výjimečných případech. Obě firmy si do jisté míry konkurují – některé „regionální“ zastávkové vlaky jezdí na trasách dlouhých stovky kilometrů (jízdní doba „od rána do večera“) a díky špatnému stavu kolejí mnohdy ani nejsou o moc pomalejší než rychlíky. Komfortem konkurovat nemohou, a tak pro delší trasy nabízejí nízké jízdné. Pokud jsme zvyklí na to, že železnice má pevný řád, a to řád jízdní, měli bychom v Polsku na toto tvrzení raději zapomenout. Jízdní řády zde sice mají také, ale jsou velice flexibilní. Částečně za to může složité financování – zejména v minulosti se stávalo, že některé vlaky byly zrušeny ze dne na den, takřka bez varování. Další problém je v množství pomalých jízd, které se různě objevují a mizí, což zejména u dálkových vlaků s jízdními dobami řádně „cvičí“. Konkrétně sám autor tohoto článku si vyzkoušel, že ani posunutí pravidelného času odjezdu vlaku o 8 minut není důvodem k tomu, aby byla tato změna zahrnuta do internetových jízdních řádů. Je zřejmé, že když polská železnice funguje tak, jak funguje, u autobusové dopravy to bude obdobné. Autor článku se o tom přesvědčil hned u hraničního přechodu Náchod – Kudowa-Zdrój, kam mají ve dnech školního vyučování zajíždět 2 páry spojů polské místní linky. Zastávka je označena, dokonce na ní najdeme i jízdní řád, ale autobus sem zřejmě zajíždí jen podle nálady řidiče. Konkrétně v den autorovy návštěvy prostě nepřijel, ač o den školního vyučování šlo zcela jistě. Obdobou podniků typu bývalých českých ČSAD jsou v Polsku podniky PKS, které zajišťují převážnou část linkové autobusové dopravy. Podniků PKS je velký počet a mnohé z nich stále používají tradiční logo, kterým je symbol volantu na žlutém kruhovém poli. Zásadním rozdílem oproti ČR je rozsah dotované dopravy, neboť v Polsku dostávají autobusoví dopravci dotace jen na školní spoje. Přesto má většina obcí lepší obsluhu než pouhé 2 páry spojů ve dnech školního vyučování. Rentabilita nedotovaných spojů je udržována tím, že jízdné na krátké trasy je poměrně vysoké (např. 6 km za 4,20 zlotých, což je cca 27 Kč), a někdy i nasazováním nízkokapacitních autobusů. Na trasách, kde poptávku nedokáže pokrýt PKS, vzniklé mezery hbitě zaplňují soukromí dopravci s mikrobusy. Obdobné to je v příměstské dopravě, kde soukromníci mívají i „velké“ autobusy a díky ostré konkurenci bývá jízdné oproti venkovským linkám dost nízké (za stejnou cenu, kterou na venkovské lince zaplatíte za šestikilometrový úsek, můžete příměstskou linkou ujet i cca 25 km). Na nejfrekventovanějších trasách bývá situace taková, že nejlepší dopravci, jezdící většinou s „velkými autobusy“, mají pevné jízdní řády, které jsou k nalezení na zastávkách i na internetu. O něco horší dopravci mají sice pevný jízdní řád, ale získat jej je složitější, neboť není vyvěšen na zastávkách. Do třetice tu máme dopravce, kteří jezdí zcela „nadivoko“ – zpravidla s mikrobusy, které přistavují na autobusové zastávky, kde „kradou“ zákazníky ostatním firmám. V dálkové a mezinárodní dopravě je situace podobná. Takováto spletitá situace pochopitelně způsobuje problémy s informovaností. Na zastávky se vylepují pouze výpisy časů odjezdů, ale nikoliv kompletní tabulky jízdních řádů. Pokud však z jedné zastávky odjíždí spoje více dopravců, a to i dálkové linky či soukromníci, je třeba počítat s tím, že na zastávce nemusí být vypsány všechny spoje, které tam skutečně zastavují. Internetové vyhledávače spojení sice existují hned tři, ale oproti našemu IDOSu jsou méně dokonalé – neumějí hledat spojení s přestupem (ač se tváří, že ano) a žádný z nich nemá data od všech dopravců. Takže optimální postup při hledání spojení je „prohnat“ požadovanou trasu všemi třemi vyhledávači, zkontrolovat aktuálnost dat na stránkách příslušných dopravců a ještě se podívat na stránky obcí či lokální informační servery, zda se tam náhodou nenajde zmínka o dalších dopravcích a spojích, které nezná ani jeden z vyhledávačů. Při hledání jízdních řádů mezinárodních linek není jiná možnost než si zjistit názvy dopravců, kteří na dané trase jezdí, a podívat se přímo na jejich internetové stránky. Poláci jsou dobří obchodníci, a tak není divu, že ihned po pádu komunistického režimu začali řešit obnovu vozového parku ojetými autobusy ze Západu. Netýká se to jen soukromníků – stejně se zachovaly i podniky PKS a městské dopravní podniky. V dnešní době už většina dopravců má prostředky na nákup nových autobusů, nicméně pestré složení vozového parku přetrvává. Najdeme zde starší, modernizované i nové autobusy polských značek (zejména Jelcz a Autosan), vedle nichž dožívají staré Ikarusy a všelijaké „ojetiny“ z 80. a 90. let. Občas se najde i česká Karosa. „Západní“ značky autobusů, které Poláci donedávna nakupovali jen jako ojeté, si u některých dopravců získaly takovou oblibu, že jim zůstali věrni i při nákupu nových vozidel. Poměrně výrazně se prosazuje také Solbus, někdejší licenční výrobce autobusů SOR. Používání veřejné dopravy v Polsku zkrátka vyžaduje o něco více důvtipu a znalosti situace než v ČR. Mezi dopravci jsou poměrně velké rozdíly jak v kvalitě vozového parku a personálu, tak i ve spolehlivosti (zatímco v ČR dopravci vynechávající spoje už „vymřeli“, v Polsku ještě zdaleka ne) a také v dodržování jízdních řádů (pokud vůbec existují). Místní obyvatelé dobře vědí, na kterého dopravce se mohou spolehnout a na kterého raději ne, a tak i přes všechny nešvary veřejnou dopravu využívají rádi a v hojném počtu. Internetové adresy polských vyhledávačů autobusových jízdních řádů: www.e-podroznik.pl www.autobusowyrozkladjazdy.pl www.rozklady.com.pl Bohatý fotomateriál začínáme označníky a stylovou pokladnou, pak následují autobusy a uzavírají 3 kolejové záběry.

www.ct24.cz - 6.5.2009 - Frýdek-Místek - Pro turisty z Frýdecko-Místecka pojede i letos do Beskyd speciální autobus. Linku na Lysou horu pro ně vypraví ČSAD Frýdek-Místek. V provozu bude od 13. května do 25. září, informovala mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu Jana Matějíková. Zpáteční jízdenka pro dospělého vyjde na 130 korun, což je o deset korun více než loni. Více na www.ct24.cz

www.ct24.cz - Nagano/Praha - V atrakci se proměnila doprava u japonského jezera Suwa, v centrální části ostrova Honšů a prefektuře Nagano. Autobusy se zde již od konce roku 2007 projíždějí po vodě. Za hodinovou vyjížďkou v obojživelných strojích přitom přijíždějí turisté až z Tokia. V červenci navíc přibude další, ještě modernější typ víceúčelového autobusu. Více na www.ct24.cz Našli jste na Youtube: Obojživelný třínápravový autobus v Ottawě v Kanadě.

Drážní cyklostezka je pro české návštěvníky mnohem lépe dostupná od 1. května díky lince cyklobusu Český les z Plzně na hraniční přechod Železná. Informace a záběry Miroslava Klase.

Z Nabburgu, střediska Hornofalckého lesa (tak se nazývá část německé strany Českého lesa), byla v letech 1904 až 1913 postupně vybudována 45 kilometrů dlouhá lokální železnice do městečka Schönsee, které leží pod hraničním hřebenem, jen několik kilometrů od české Bělé nad Radbuzou. Bohužel provoz trati, která procházela relativně málo osídlenou horskou krajinou nebyl moc rentabilní a tak v roce 1976 došlo k zastavení osobní dopravy a o 19 let později i nákladní. Cyklobus Český les vyjíždí od 1.5. do oblasti Bělé nad Radbuzou. V osobní dopravě dnes nahrazuje železniční trať souběžně jedoucí autobusová linka, která celou trasu projede za hodinu. I přes skutečnost, že linka obsluhuje oblast s cca. 10 000 obyvateli a navíc turisty poměrně frekventovanou, nabídka spojů je překvapivě nedostatečná. Téměř všechny spoje jsou totiž vedeny pouze ve školní dny. Na druhou stranu, městečko Schönsee s cca. 2000 obyvateli provozuje vlastní systém „MHD“ na pěti okružních linkách, jenž především zajišťují svoz starších občanů a školáků z horských samot do města za nákupy, školou či do kostela. Linky jsou údajně obsluhovány mikrobusem a počet spojů na nich provozovaných se nechá většinou spočítat na prstech jedné ruky. Ale vraťme se nazpět k železniční trati. Po roce 1995 přišel podnět ke konverzi nevyužité trati na turisticky atraktivní cyklostezku. Německé dráhy se s radostí tratě zbavily, předaly těleso trati i se stavbami příslušným obcím a dokonce záměr cyklostezky finančně podpořily. Kolejový rošt byl snesen a nahrazen šotolinovým či asfaltovým povrchem. Mosty byly částečně sneseny a na hlavní ocelová nosníky uloženy dřevěné lávky. Některé však bylo nutné rozebrat, protože jejich renovace byla nad finanční možnosti příslušné obce. Cyklostezka je pak zde vedena „výlukovou“ trasou okolo. Na turisticky atraktivních místech jsou samozřejmě vybudována na stezce odpočívadla a informační panely s německo-českým textem. V místech bývalých vlakových zastávek jsou vybudováno několik cyklonádraží, kde kromě informačních tabulí čeká návštěvníky nezbytné hygienické zázemí, volný (!!) přístup k potřebnému nářadí ke spravení svého velocipedu a samozřejmě nějaký ten stánek s Würst und Bier. Cyklonádraží se také stávají přirozeným centrem obce, kde se pořádají kulturní akce. Takové akce se často konají v nenápadné velké stodole, kde však překvapený Čech najde kompletní vybavení pro letní obecní raut s bavorskou dechovkou, pivem a občerstvením. Železniční cyklostezka je dnes součástí mezinárodní Bavorsko-české stezky přátelství, která spojuje Nabburg s Horšovským Týnem. Pozvolna a bezpečně vede cykloturisty z nížin do hor romantickou krajinou kolem řek Murach a Ascha. Proto ji hojně využívají i rodiče s dětmi. Cestou jsou k vidění jak zříceniny hradu Murach na vrcholu kopce, za peníze z evropských fondů (!!) nově vybudovaná obecní pec na chleba ve Schneebergu či bývalý důl na kazivec ve Wölsendorfu a mnoho dalšího. A pokud vám před vaše kolo padne náhle strom, nejsou za tím místní indiáni, ale bobři. Těch je zde opravdu hodně, výsledky jejich snažení jsou dobře k prohlédnutí na mnoha místech kolem stezky. Novou cyklostezku také hojně využívají místní obyvatelé při přesunech mezi obcemi. V porovnání s českou realitou je používání jízdních kol pro cesty za všedními povinnostmi mnohem rozšířenější. U nás je společnost zatím rozdělena na dva velké ostrovy – buď totální odpůrci pohybu a nebo pestrobarevní sportovci. V Bavorsku je naopak zcela běžné vidět seniory v civilním oblečení, jak si šlapou na klasickém kole s košíkem do vedlejší obce na oběd k příbuzným. Bavoři jsou sympatičtí i v tom, jak přistupují k frekventované cyklostezce za jejich domovy. U nás by odděloval cyklostezku od soukromých pozemků dvoumetrová neprůhledná hradba, v Bavorsku se ploty řeší minimálně, klidně si cestou prohlédnete upravené zahrádky a rodinku při nedělním obědě. Zejména pro turisty je pořádána na počátku sezóny tradiční cykloneděle. Ta se koná poslední neděli v dubnu, letos se jí zúčastnilo na 2000 návštěvníků, z toho několik desítek Čechů. Ti si zde pochvalovali přátelskou atmosféru, perfektní servis a na české poměry nebývalou ohleduplnost německých řidičů automobilů vůči cyklistům. V dopoledních hodinách bylo možné se zúčastnit slavnostní vysvěcení nového cyklonádraží Gaisthal, ale pak již čeští beznabozi mohli do sytosti (i když silně limitované peněženkami) ochutnávat klobásky, pečené ryby, speciality s medvědím česnekem, čerstvý chleba z obecní pekárny tak podobně. Pro dopraváky byl ovšem zajímavý provoz místního cyklobusu, který podél cyklostezky zajišťoval převoz slabších či jinak unavených účastníků. Cyklobus je vypravován pořadateli zatím pouze během cykloneděle, i když by jeho služeb návštěvníci zřejmě uvítali i v ostatní dny. Spoj zajišťoval autobus Setra, cyklovlek pro 24 kol byl ovšem netradičně tažen dodávkou Wolkswagen. Miroslav Klas

Cyklobusy společnosti Veolia Transport Východní Čechy a.s. budou v provozu každou sobotu, neděli a státem uznávané svátky až do 28.09.2009.

Cyklobus Toulavcovy Maštale (linka 650 558 Pardubice-Chrudim-Nové Hrady-Litomyšl-Borová-Hlinsko) začíná svou trasu v 7.30 v Pardubicích s cílem v turisticky zajímavých místech. Cyklobus Železné hory (linka 650 555 Pardubice-Chrudim-Trhová Kamenice-Horní Bradlo-Seč-Heřmanův Městec-Pardubice) začíná v Pardubicích v 8.30 a doveze zájemce do oblíbeného rekreačního střediska vodní nádrže Seč. Bližší informace o jízdních řádech jsou k dispozici na www.veolia-transport.cz nebo na telefonním čísle 844 555 888. TZ Veolia Transport Východní Čechy a.s.

Turistická atrakce Amphibus LadyDive .

www.youtube.com: Bus Amphibie BUSportál děkuje Pavlu Novákovi. Našli jsme ještě: www.ladydive.com Se světovým prvenstvím viz Na Malte vyvinuli obojživelný autobus je tak definitivně konec. Yellow Duck Marine. Obojživelný třínápravový autobus tu byl tak jako tak ještě dříve.

Novinka pro milovníky cykloturistiky ČSAD autobusy Plzeň a.s.

I v letošním roce přichází společnost ČSAD autobusy Plzeň a.s., tentokrát ve spolupráci s městy Bělá nad Radbuzou, Hostouň a Poběžovice s novinkou pro milovníky cykloturistiky a krásné přírody. Od prvního květnového dne vyrazí na svoji 83 kilometrů dlouhou trasu do oblasti Bělé nad Radbuzou autobus s vlekem pro jízdní kola tzv. Cyklobus Český les. Nová linka z Plzně přes Nýřany, Zbůch, Stod, Horšovský Týn, Poběžovice a Hostouň do Bělé nad Radbuzou, Železné bude v provozu každou sobotu, neděli a státní svátek, a to až do 20. září. Po trase cyklobusu se nachází mnoho zajímavých turistických míst. Koncový úsek pak přímo projíždí středem Chráněné krajinné oblasti Český les s velmi zachovalým přírodním prostředím. Cestujícím s jízdními koly bude k dispozici vlek pro 38 kol. V klimatizovaném autobuse ovšem naleznou dostatek místa i pěší turisté či běžní cestující mezi jednotlivými zastávkami na trase linky. Autobus vyjede z Centrálního autobusového nádraží v Plzni vždy v 8:00 hodin, do cílové zastávky v blízkosti hraničního přechodu s Německem dorazí v 10 hodin a 5 minut. Nazpět do západočeské metropole pojede v 17 hodin s příjezdem do Plzně okolo 19:15 hod. Na lince, označené v jízdním řádu číslem 440 444, platí zvláštní ceník jízdného. Cestující mohou také uplatnit řadu slev. V případě platby čipovou kartou společnosti získává cestující slevu 5% z ceny jízdného. Držitelé karet ISTC (ISIC, ALIVE, ITIC) mohou navíc uplatnit slevu 20% z obyčejného jízdného. Cena dovozného za jízdní kolo činí 30,- Kč. Pro zpáteční přepravu kola je možné využít zpáteční dovozné se slevou za cenu 20,- Kč. Ve vybraných termínech je jízda cyklobusu spojena s doprovodnými akcemi. Hned 1. května se jedná vzpomínkovou slavnost v Hostouni a Bělé u příležitosti oslav konce 2. světové války a osvobození americkou armádou. Organizátoři se pokusí provést rekonstrukci Operace Kovboj, kdy bylo zachráněno z rukou Wehrmachtu 150 válečných zajatců a několik stovek koní, které zde Němci shromáždili z celé Evropy. Dále bude v pátek 8. května výjimečně otevřen nepřístupný areál Velký Zvon, který patří armádě ČR a zajišťuje technickou podporou řízení letového provozu. Jedinečná možnost prohlédnout si vojenské zázemí a vystoupat na rozhlednu s nádhernými výhledy do kraje z nadmořské výšky 862 m. Zájemci si mohou místo v autobuse předem zarezervovat v Plzni na Centrálním autobusovém nádraží, Husova 60 v pracovních dnech v době od 8:00 do 16:00 hodin a to buď osobně nebo telefonicky na čísle 377 327 272. Aktuální informace a tipy na výlet lze získat na adrese www.csadplzen.cz/ceskyles TZ ČSAD autobusy Plzeň a.s.