Otevřeno je každý první víkend v měsíci od dubna do řijna.

BUSportál má přislíbeny další informace k silničním vozidlům. V letošním roce muzeum železniční a silniční historické techniky - Výtopna Zdice vstoupila po již prvním otevřeném víkendu v tomto roce do třetí sezóny. Jedná se o bývalé lokomotivní depo ve Zdicích, které dosloužilo provozním potřebám ČD v roce 2002 a od té doby bylo nevyužívané. V roce 2005 si tento prostor nadšenci při společnosti SAXI pronajali pro deponii svých sbírkových exponátů s tím, že následující rok při příležitosti 130. let od uvedení do provozu železniční tratě Zdice - Protivín zpřístupnili část této expozice pro veřejnost. Na necelých 1000 m2 je k vidění převážně historická technika z poválečného období včetně doplněná o relikvie sovisející s touto železniční a silniční tématikou (různé jízdenky, štítky, lampy, cedulky a mnoho dalších předmětů). Každoročně je v přístupné expozici udělána nějaká změna, aby návštěvník i po roce neměl pocit, že neuvidí nic nového. Ba naopak neustále se expozice rozrůstá o další a nové exponáty. U vstupu při zakoupení vstupenky (dospělí 40,- / děti 20,- Kč) si návštěvník můžete pak zakoupit i různé dopravní tiskoviny včetně turistických suvenýrů. V provozu je zde i modelové kolejiště ve velikosti TT o délce 5 m, které zaujme nejen dospěláka, ale převážně děti. Navštívit Výtopnu Zdice můžete každý první víkend v měsíci od dubna do řijna v provozní době mezi 10 až 17 hodinou. Nejbližší otevření muzea je momentálně 3. a 4. května 2008. Muzeum železniční a silniční historické techniky VÝTOPNA ZDICE

pojízdné transfuzní stanice . BUSportál zachytil momentální stav vozidla.

Autobus vyrobený ve vysokomýtské Karose na podvozku Libereckých automobilových závodů v Rýnovicích v roce 1964 sloužil jako pojízdná transfuzní stanice v armádě. Pak se postupně octl u dvou majitelů, kteří původní výbavu transfúzní stanice pozměnili. Momentálně je umístěn v depozitáři - části budovy v areálu plzeňské Škodovky. Tato budova je rekonstruována pro projekt science centra Techmania , kde se s velkými vozidly do budoucna nepočítá. Občanské sdružení ŠKODA - BUS klub Plzeň má už připravené řešení, se kterým veřejnost v blízké době seznámíme. BUSportál děkuje ŠKODA - BUS klubu Plzeň za možnost zajímavé vozidlo v momentálním stavu vyfotografovat. Na návštěvě v Muzeu Škoda a v depozitáři. FOTOREPORTÁŽ. Van de Graafův generátor v roli základního kamene při oficiálním startu plzeňského "science centra" Techmania BUSportál na návštěvě v ''Ocelovém městě'' Škoda v Plzni.

... míľnik v hromadnej doprave cestujúcich.

Štyri rôzne modely pre šesť až šestnásť cestujúcich, motor o sile výkonu od štyroch do desiatich konských síl. Prvý sériový autobus odštartoval Daimler-Motoren-Gesellschaft v máji 1898. Článek vyšel na www.busportal.sk

Midibusy na podvozku nákladního vozu Avia (Renault Saviem) vyráběla Karosa na přelomu 60. a 70. let 20. století. Fotoreportáž.

Kromě prototypu midibusu a jednoho "luxu" pro 20 cestujících bylo postupně vyrobeno 11 přenosových vozů Československého rozhlasu. Midibus měl původně doplňovat nabídku Karosy v segmentu malých autobusů k současně vyráběným velkým autobusům řady Š 11. K sériové výrobě pravděpodobně v rámci dělby práce v RVHP však nikdy nedošlo. Konkrétní plzeňský "Rozhlasový přenosový specielní skříňový automobil" vyrobila na podvozku Avia A-30-N vysokomýtská Karosa v roce 1971. Vůz, který podle záznamu v TP sloužil přes 20 let, bude renovován společností ČSAD autobusy Plzeň ve spolupráci se servisní společností BONAVIA, která také zajistila hladký a rychlý převoz z garáží Čro Plzeň na Borech do Doubravky. Informace ČSAD autobusy Plzeň k využití autobusu přineseme později.

ve Vysokém Mýtě. Současně má letos 80. narozeniny jeden z prvních zde vyrobených autobusů, hasičský autobus Škoda 125 .

Tento pojízdný unikát v původní podobě opatrují hasiči v Jenišovicích. ... okolo roku 1927 vyráběla firma Sodomka na zakázku různé nákladní a skříňové karosérie. S rozvojem vnitrostátní dopravy v Československu vzrůstala poptávka mj. i po autobusech. První autobusy u Sodomky byly postaveny na podvozu automobilu Škoda 125. Ze šesti autobusových karosérií vyrobených v roce 1928 byla jedna vyrobena pro přepravu 10 hasičů, nářadí a sanitního lůžka se závěsem pro dvoukolovou stříkačku ... (Z publikace Od kočárů k autobusům - vydala Karosa a.s.) "V letošním roce také oslavujeme 920. výročí obce Jenišovice, a to 31.5.2008, kde zároveň oslavíme 80. narozeniny našeho autobusu, " informuje BUSportál starosta Jenišovic Petr Pitra. Setkání dvou veteránů v Jenišovicích.

města Pardubic v roli svatebního vozidla zachytil čtenář BUSportálu.

Autobus 28 typu Škoda 706 RTO MTZ byl rekonstruován ze dvou vozidel - pojízdné prodejny roku výroby 1965 autobusu Š 706 RTO roku výroby 1967. Viz www.dpmp.cz Veteráni v Pardubicích.

Vlastimil Tělupil pro BUSportál.

Autobusy nás vozí do školy, do práce, za zábavou, na schůzky ... Ve své poměrně krátké zhruba stoleté historii prošly velkým vývojem. Stačí porovnat malý autobus Škoda 125 A115 z roku 1927 se sedmičkovou Karosou, která se také už pomalu stává historií. Neměli bychom zapomínat ani na všechny "autobusáky" ze závodů ČSAD či městských dopravních podniků. Mnozí z těch linkových by mohli psát kroniku míst, kudy projížděli. Znali všechny cestující a do škol odvozili i tři generace školáků. Následující obrázky i minulý materiál s nákladními vozy - to je jen malý průřez historií našich užitkových vozidel, které si zaslouží, abychom se k nim postupně vraceli. Je to i vzpomínka na ty. kteří někde nahoře jezdí svoji linku a dívají se, jak si dnes vede autobusová doprava. Historické užitkové automobily se těší stále větší oblibě.

MAN : 55 000 zamestnancov, 15.5 miliardy eur. Čo stojí za týmito číslami? Jedna z najzaujímavejších spoločností súčasnosti s fascinujúcou históriou.

V súčasnosti vyrába MAN v Európe a Ázii najmodernejšie kamióny a autobusy, obrovské lodné motory a turbíny pre všetky kontinenty. MAN je celosvetová spoločnosť s 250-ročnou tradíciou a najmodernejšími výrobkami. História MANu odráža súčasnú históriu. V roku 1758 začala éra uhlia a železiarskeho priemyslu spoločne s prvou spoločnosťou MAN, železiarňami St.Antony v oblasti Porúria; ruda tu bola ťažená, tavená a ďalej spracovávaná. V nasledujúcich rokoch zohrávalo dôležitú úlohu pre vývoj MANu mnoho významných priemyselníckych rodov: Krupp, Haniel, Huyssen a Jacobi v Porúrí; Reichenbach, Sander a Klett v južnom Nemecku. Priekopníci nemeckého strojárstva pracovali v Augsburgu, Norimbergu a Sterkrade. Predchodcovia MANu skonštruovali prvé nemecké rotačné tlačiarne pre tlač kníh a novín, čo umožnilo tlač vo veľkom, a tým aj rozvoj masmédií. Zostrojili prvé chladničky Carla von Linde a spoločne s vynálezcom Rudolfom Dieselom vyvinuli a skonštruovali Dieselový motor, do súčasnosti najvýkonnejší spaľovací motor. MAN zohrával od svojich začiatkov významnú úlohu vo vývoji nových technológií. Technici spoločnosti tiež postavili prvé nemecké oceľové mosty, prvú nemeckú parnú loď na Rýne, visutú železnicu vo Wupperthale a kľúčové komponenty pre európsku raketu Ariane. História MANu je taktiež históriou zmien: históriou spojení, nákupov a predajov, ako aj rôznych reštrukturalizácií. Až v roku 1986 táto skupina dostala podobu v akej ju poznáme dnes: samostatne operujúcimi, zmluvne prepojenými divíziami. V súčasnosti pracujú MAN Nutzfahrzeuge, MAN Diesel, MAN Turbo a Man Ferrostaal, ako aj špecialista na prevodovky Renk pod zastrešením MANu. Aj keď MAN už má 250 rokov histórie za sebou, stále zostáva živý a aktívny.

Vlastimil Tělupil pro BUSportál.

Na našich silnicích se od skončení II. světové války vystřídala celá řada typů nákladních automobilů a a autobusů, vyrobených v tehdejším Československu, ale i v zemích bývalé RVHP. Některé se jen tak "mihnuly" jako např. Carpati, autobusy TV 71 - ve zkušebním provozu sice jezdily, ale do sériové výroby nedostaly. Stejně tak prototypy kloubových autobusů Škoda RTO-K, ŠM 16.5, osobní návěs NO 80. Krátce se sériově vyráběly autobusy Tatra 500 HB a tahač návěsů Praga S5T-2TN s trambusovou kabinou. Na velkou řadu typů nákladních automobilů a autobusů, které jezdily na našich silnicích, se už zapomnělo. Je dobře, že i dnes jsou fandové, kteří zachraňují nákladní automobily a autobusy. Některé na svoje zachránce teprve čekají. Historie užitkových vozidel poválečného Československa spjatá s podniky ČSAD si zaslouží stále doplňovat. Vlastimil Tělupil

Niekoľko historických fotografií.