Reklama
Reklama
Veteráni

Určitě se dostávají do správných rukou. Je pozoruhodné, kolik milujících žen chce udělat radost svým "chlapcům".

A také to vypadá, že je více čtenářek BUSportálu, než by se mohlo zdát. Z motivačních e-mailů citujeme: Už od malinka, zhruba 3 let, mě fascinovala jízda autobusem. Kolikrát se mnou museli rodiče jet jen tak, bez jasného cíle cesty. Jelikož už nejsem nejmladší a autobusy, kterými jsme tenkráte jezdili, nejsou již desítky let součástí běžného provozu, rád bych si ty chvíle připomínal alespoň na krásných obrázcích, kterých kalendář s historickými vozidly nabízí 12. Budu nesmírně šťastný, pokud se mi ho podaří sehnat ... ... k zálibě mého syna :-) Městskou dopravu v Praze i v Plzni má "v malíčku". I do základní školy chtěl chodit dál od bydliště, aby mohl jezdit MHD. Studuje poslední rok VŠ, ale stále mluví o tom, že si udělá řidičák na autobus a chce si zkusit jezdit :-) Kalendář bych mu chtěla dát pod stromeček, myslím, že by to byl ten nejkrásnější dárek. ... ráda bych získala Váš veteránský kalendář s historickými autobusy. Pro přítele by to byl rozhodně nejkrásnější vánoční dárek. Předloni mu někdo z kamarádů věnoval tento kalendář se starými autobusy. Přítel byl nadšen natolik, že skončení roku 2010 nepředstavovalo důvod k sundání kalendáře ze zdi! Naopak, kalendář na zdi visí doposud a přítel poctivě převrací listy každý měsíc. Rozhodl se založit si na zdi malou sbírku kalendářů s veterány – nevím, co bude dělat v roce 2016, až mu prostor na zdi dojde :)! Přítel je nadšenec do veteránů obecně, nejen do autobusů. Pořídil si vlastní autobus, Karosu ŠD 11, a k tomu ještě starou Felicii a Velorex. Baví ho vrtat se ve starém zrezlém šrotu a vytvářet z něj krásné stroje v podobě, v jaké sjely před desítkami let z tovární linky. Být přítelkyní takového nadšence člověka rozhodně poznamená. „Erťáky“ ani „ešdéčka“ už v době mého dětství nejezdily. Autobusy jsem dříve rozlišovala na ty, které jedou požadovaným směrem a na ty ostatní. U těch, kterými jsem cestovala, jsem si všímala pouze toho, kde se nachází nejbližší dveře a volné sedadlo – a těch ostatních jsem si vůbec nevšímala. A pak se najednou přistihnu, že jak někde zachytím koutkem oka kousek zrezivělého šrotu, snažím se zjistit, zda se náhodou nejedná o zbytky starého autobusu sloužící třeba jako včelín. Když mě míjí auta staršího data výroby než favorit, rozhodně ho musím vyfotit a tipuji, co to je za auto. Poměrně úspěšně už rozeznám trabanta od škodovky stovky. V Lešanech mě překvapí, kolik existuje autobusových nadšenců a že se dají nalézt rozdíly mezi dvaceti stejnými autobusy stojícími v řadě. Namísto do zámků a hradů chodím do pražského muzea MHD nebo do muzea socialistických vozů. Jo, dříve jsem neměla ani tušení o jejich existenci. Taky už vím, že ten kus šrotu, o nějž jsem si v obýváku již třikráte ukopla palec, je přední náprava z feldy. Naučila jsem se, na jaké pedály šlapat a jaká tlačítka mačkat, když přítel ležící pod autobusem se snaží přemluvit autobus k fungování. Krásné letní odpoledne jsem namísto u vody strávila leštěním lišt na autobuse, aby byl autobus do Lešan fešák. Doufám, že to se mnou není ještě tak špatné, abychom se nakonec o ten kalendář s přítelem poprali :). Dzień dobry, Piszę do Państwa z prośbą o wysłanie kalendarza z starymi autobusami, ponieważ jestem Państwa czytelnikiem już od dobrych kilku lat. Z każdym dniem patrzę na to jak portal wzbogaca się o nowe informacje dotyczące komunikacji miejskiej i międzymiastowej w Czechach. Motywuję swoją prośbę tym, że bardzo lubię i szanuję Czechy za każdy pozytywny urok komunikacji czy to miejskiej czy międzymiastowej. Pozdrawiam, ...

person dabra  date_range 14.12.2012

Trolejbusy byly vyrobené "Zavodom imeni Uritskovo" ve městě Engels v Sovětském Svazu.

Návštěva předvánoční Budapešti je poslední příležitostí ke svezení trolejbusem ZIU 9 v maďarské metropoli. Po téměř čtyřiceti letech (první dodávka do Budapešti proběhla v roce 1975, poslední byl dodán v roce 1984) tyto vozy sovětské výroby dojezdí na konci letošního roku. Tyto trolejbusy byly vyráběny "Zavodom imeni Uritskovo" ve městě Engels v letech 1972-92 pod označením ZIU 682 resp. ZIU 9. Přestože dnes již v budapešťských ulicích působí svým vzhledem archaicky a ani jejich technický stav nevzbuzuje přílišnou důvěru, má tento typ světový primát, který již asi nikdy nebude překonán. Celková produkce přesáhla 45 tisíc kusů. Byly dodávány do většiny provozů v tehdejším SSSR. Exportovány byly nejen do Maďarska (Budapešť, Debrecín, Segedín) a měst dalších socialistických zemí (Bělehrad, Polsko, Bulharsko), ale jezdily i v Jižní Americe (Bogota, Rosario) a do doby těsně před olympiádou 2004 byly základem trolejbusové dopravy v Aténách. Jan Spousta 2011: Doprava v Budapešti - trolejbusy a autobusy objektivem Jana Spousty 2009:Systémy veřejné dopravy v Evropě: Maďarsko - Debrecen 2009:Systémy veřejné dopravy v Evropě: Maďarsko - Budapešť

person jaspo  date_range 29.11.2012

je již v prodeji.

Na pulty knihkupectví se v předvánoční době dostává další titul z edice Retro nakladatelství Grada Publishing s názvem „Autobus Karosa Š 11, historie, vývoj, technika a jiná provedení“. Autor na 160 stranách popisuje všechny typové skupiny autobusové řady Karosa Š (tedy ŠD 11, ŠL 11, ŠM 11, ale také článkového provedení ŠM 16,5, včetně speciálních nástaveb a nesériových provedení). Stranou nezůstala ani trolejbusová modifikace Škoda T11, které bylo vyrobeno pouhých osm kusů. V knize jsou vedle textů nejen technické popisy, ale i bohatá fotografická příloha, včetně šestnácti barevných stran většinou vzácných dobových záběrů. Řada Š 11 představovala ve své době designérskou špičku, kde na první pohled upoutalo kompaktní čelo vozidla, které bylo shodné vpředu i vzadu. Kniha je určena nejen nadšencům do autobusové a trolejbusové techniky, ale současně i všem, kdo tyto legendární autobusy či trolejbusy řídili nebo je opravovali. Na internetu viz www.grada.cz

person dabra  date_range 28.11.2012

tentokrát v retro vybarvení. I letos máte možnost kalendář získat. Náhledy všech měsíců.

Kalendáře je jako už tradičně možno získat pouze od zainteresovaných subjektů, mezi něž patří jak majitelé vozů, tak i např. ČSAD SVT Praha s.r.o. Kalendáře se liší uvedením investora na titulním listě. Limitovaný počet kalendářů má první stranu bez tohoto označení. BUSportál má kalendáře k dispozici pro příležitostné nesystematické činění radosti svým partnerům a spolupracovníkům. Kalendáře jsou tradičně připraveny do vyčerpání zásob i pro čtenáře BUSportálu a jejich motivační e-maily. Letos už zcela bez výjimky volíme pouze osobní předání nebo vyzvednutí na vhodně vymyšleném místě. Vše dle domluvy. Malé náhledy jsou jen náznakem velké krásy skutečného kalendáře. Majitel kalendáře se navíc dozví i užitečnou radu, jak jezditi v mlze a prachu.

person dabra  date_range 27.11.2012

Každý den klikující doubledecker Davida Černého v pohybu 15-15:30, pokud je příznivé počasí.

(hačislav) London Booster: Česká atrakce londýnské olympiády v Praze - pokračujeme London Booster: Česká atrakce londýnské olympiády v Praze - ranní rozbřesk a rozebírání a nakládání

person hacis  date_range 20.11.2012

Kompletace proběhne do konce letošního roku.

Ondřej Liška z PMDP doplňuje: "Na voze jsou drobné odlišnosti, které se budou muset doupravit do podoby, kterou jsme požadovali, ale celkově jsme s kvalitou provedení renovace spokojeni a kompletace vozu se stihne do slíbeného termínu, konce roku. Odstín barev, zejména béžové, neodpovídá na fotkách zcela skutečnosti. V hale bylo nevhodné světlo na focení. Celkově se odstín a barevná kombinace vozu povedly, a to i díky spolupráci s archivem Karosy."

person dabra  date_range 09.11.2012

HISTÓRIA AUTOBUSOV V POVOJNOVOM OBDOBÍ. : říjen, listopad, prosinec

Až do června jsme reprodukovali záběry z příslušného měsíce, poslední dva díly jsou čtvrtletní. Věříme, že se reprodukované, leckdy nepříliš známé záběry z kalendáře líbily. 7. část: červenec, srpen, září 6. část: červen 5. část: květen 4. část: duben 3. část: březen 2. část: únor 1. část: leden

person dabra  date_range 04.11.2012

První myšlenky na využití trolejbusové dopravy v Praze se objevily hned na začátku dvacátého století.

Zajímavé je, že mezi návrhy byla i trať z Malostranského náměstí Nerudovou ulicí na Pohořelec, která byla realizována v roce 1908 jako první městská autobusová linka v českých zemích. Všechny tyto nápady však městská rada či Správní rada Elektrických podniků (EP) zamítly a odložily do archívu. Na konci dvacátých let se trolejbusy změnily z „elektrifikovaných kočárů“ v moderní dopravní prostředek, který rychle pronikal do ulic měst po celém světě. Možností zavedení trolejbusů se tak začala seriózně zabývat i Praha – zajímavé je, že se přitom na přelomu dvacátých a třicátých let uvažovalo s tratěmi, které i z dnešního pohledu míří za administrativní hranice metropole (Štěchovice, Hostivice). Nakonec byla v roce 1934 vytipována trasa v oblasti Střešovic a Dejvic, která byla o dva roky později realizována v trase Svatý Matěj – Bořislavka – Ořechovka - Vozovna Střešovice, dlouhé 3,6 km. Úřední vyzkoušení vozidel – tří prototypů dodaných našimi tehdejšími nejvýznamnějšími automobilkami (Škoda 1Tr [evidenční číslo 301], Tatra T86 [ev.č. 302], Praga TOT [ev.č. 303]) proběhlo 12.6.1936 a 16.6. se uskutečnila technicko-policejní zkouška tratě, přitom již od konce května 1936 bylo v platnosti prozatímní povolení ministerstva železnic a zkušební provoz a zácvik řidičů běžel od 5.6. Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo v pátek 28. srpna 1936 a následující den byl zahájen pravidelný provoz pod označením „K“. Od únoru 1938 byla většina spojů vedena jen v úseku od Svatého Matěje na nově vybudovanou smyčku Bořislavka (uprostřed křižovatky s Kladenskou třídou, vč. komplikovaného trolejového křížení s tramvajovou tratí) a v roce 1942 se trať přes Ořechovku změnila na pouze manipulační spojení s vozovnou. Nutno dodat, že veřejná doprava mezi střešovickými vilami nenabyla na významu ani v pozdějších dobách – v 60.letech tam sice byla zavedena autobusová linka 132, ale ta byla součástí „překryvné sítě“ a nikoliv „základní dopravní obsluhy“ a dnes stačí pro tuto oblast midibusy v půlhodinovém intervalu. Linka „K“ byla na konci roku 1947 přeznačena na číslo 51 (v té době došlo ke změně označení všech netramvajových linek v Praze). Trať byla ještě v roce 1953 prodloužena od Matěje směrem do Dejvic a byl připraven k realizaci projekt jejího pokračování do centra Prahy. Dokončený úsek odbočil ze Zelené ulice do autobusových garáží Dejvice, ve kterých tehdy bylo středisko těžké údržby trolejbusů. Trolejbusový provoz na lince 51 byl zrušen k 30.6.1959, ale náhradní autobusy měly stále „trolejbusové číslo“ 51; po prázdninách 1959 však byla nahrazena novou autobusovou linkou č. 125, jezdící v nerealizované trolejbusové trase z Bořislavky přes Matěje, Julisku a Bubeneč až do Revoluční třídy v centru. Pozůstatkem tohoto projektu je Letenský tunel, ve kterém byly až do 70.let příčné dráty trolejového vedení (a naopak nebyla dostatečná ventilace, neboť tu by trolejbusy nepotřebovaly) a dodnes existující oka pro zavěšení příčných drátů ve stropě tunelu. Je nutné ještě připomenout, že dejvická trať nebyla nikdy připojena k většině sítě. Daleko významnější se stala druhá trolejbusová linka ze Smíchova k Walterově továrně v Jinonicích. Její stavba byla projednána v roce 1937, definitivní rozhodnutí bylo vydáno až na konci roku 1938. Nová trať vedla od Anděla (ukončena jednosměrným objezdem přes Plzeňskou a Nádražní) přes Malvazinky (kde byla další smyčka) k letecké továrně Walter, později Motorlet. Z křižovatky Ostrovského x Nádražní (vedle dnešního autobusového nádraží) byla propojena po Nádražní se smíchovskou vozovnou, která do té doby sloužila pro tramvaje. Trať, dlouhá 3,25 km, byla uvedena jako linka „W“ do provozu 1.října 1939 a byla tedy již s pravostranným provozem. Vozový park byl ještě před válkou rozšířen o 11 sériových pragovek TOT [ev.č. 304-314], 6 škodovek 2Tr [ev.č. 315-319] a 5 tater T86 [ev.č. 320-324]. Ačkoliv se i v Československu počítalo se zavedením pravostranného provozu od 1.května 1939 (německé okupace Čech a Moravy tuto změnu jen urychlila), všechny nové trolejbusy byly dodány ještě v levostranném provedení a musely tedy být před uvedením do provozu přestavěny. Přesto statistiky uvádí ve válečném období (až do roku 1947) pouze 23 trolejbusů, neboť prototyp Tatry T86 číslo 302 byl již v roce 1938 odstaven z provozu a vrácen výrobci. Jan Spousta Vzpomínka na pražské trolejbusy. V noci z neděle 15. na pondělí 16. října 1972 ...

person jaspo  date_range 22.10.2012

Fotografie autobusů Ikarus 55 (1957) a Ikarus 66 (1972) pořídil letos v říjnu Királyszéki Gábor. Maďarský účastník Zlatého bažanta 2010: Ikarus 66.62 z roku 1972

person dabra  date_range 13.10.2012

v rámci zakončení sezóny. Záběry ze soboty 6.10.2012

Muzeum se pak uloží k zimnímu spánku a otevře se až na jaře 6. a 7. dubna 2013 se svým každoročním uvítacím programem. V sobotu 6.10.2012 proběhl křest knihy Jiřího Wohlmutha "Závody v Praze a blízkém okolí" . Známý motocyklový autor popisuje ve své knize jak automobilové, tak i motocyklové závody na území Prahy a jejím blízkém okolí. Kniha nejen rekapituluje konání závodů, ale je plná i zajímavých historických fotografií a výsledků. Záběry ze křtu V sobotu také projížděl okolo Orient Express.

person dabra  date_range 06.10.2012
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací