Jeden cestovný lístok na cestovanie v rámci Bratislavského kraja ako súčasť Bratislavskej integrovanej dopravy (BID) by mali využívať občania až od decembra tohto roka.

(SITA) - Pre agentúru SITA to vo štvrtok potvrdil konateľ spoločnosti Bratislavská integrovaná doprava, s.r.o., Peter Klučka. Pôvodne sa uvažovalo už o marcovom termíne, kompetentní sa však nakoniec rozhodli, že posunú termín o niekoľko mesiacov. Klučka však dôrazne odmieta, že by nový termín mohol súvisieť s prípadným nedodržiavaním pracovného harmonogramu. "Harmonogram sme dodržiavali presne, plánovali sme cestovanie na jednotný lístok spustiť s novým grafikonom v marci. Dopravcovia nás však požiadali, aby sme príprave venovali viac času. Po vzájomných rokovaniach a dôkladnom spoločnom posúdení všetkých za a proti sme sa nakoniec zhodli na tom, že bude vhodnejšie nechať príprave a vzájomnému zlaďovaniu grafikonov predsa viac času a spustiť to s novým grafikonom v decembri," konštatoval Klučka. Ako ďalej uviedol, posunutím termínu na koniec roka by chceli zároveň zachytiť príchod novej meny euro. Zároveň zdôraznil, že sa taktiež črtajú možnosti využitia peňazí z fondov Európskej únie. "V tejto súvislosti nás ešte čaká dlhá cesta, ale takáto možnosť tu je," povedal Klučka. Prípadné financie z eurofondov by sa mohli využiť napríklad pri výstavbe a modernizácii prestupných terminálov. "Tie budú, jednoducho povedané, na to, aby cestujúci pri prestupovaní napríklad z vlaku na autobus nemuseli prechádzať cez blato," vysvetlil Klučka. Získanými peniazmi by sa však mohlo financovať aj skvalitnenie dopravných prostriedkov, výstavba prístreškov, modernizácia informačných tabúľ a označovačov cestovných lístkov či kúpa nových predajných automatov lístkov. Cestujúci by si tak mohol v ktorúkoľvek dennú či nočnú hodinu kúpiť cestovný lístok alebo dobiť čipovú kartu. Novými automatmi by sa mohli tiež ušetriť peniaze na mzdy predajcov cestovných lístkov. Podľa Klučku je cieľom BID zatraktívnenie celej verejnej dopravy natoľko, aby ľudia svoje autá nechávali doma a na cestu do Bratislavy využili vlak alebo autobus, v centre mesta zasa MHD. Atraktivita spočíva v tom, že cestujúcemu sa ponúkne jeden cestovný doklad, čím by bol odbremenený od chodenia od jedného k druhému dopravcovi. Tí si budú vzájomne akceptovať jednotlivé cestovné doklady. Prvým krokom na vytvorenie integrovanej dopravy bola koncepcia BID. Tento dokument schválili 25. apríla minulého roka poslanci Bratislavského samosprávneho kraja a následne 26. apríla aj mestskí poslanci. Koncepcia pritom poukazuje na to, čo sa BID snaží dosiahnuť, akým spôsobom by sa mala riešiť, v akom časovom horizonte a v koľkých etapách. Koncom roka 2007 zároveň župné a mestské zastupiteľstvo prijali plán dopravnej obsluhy. Materiál taktiež hovorí o dopravnej obslužnosti, o zladení spojov, o ich nadväznosti a pravidelnosti intervalov. Podľa Klučku sa tu dôraz kladie na dopravnú obsluhu, teda na optimalizáciu dopravnej siete kraja v čase a priestore. Aby v jednom čase a na jednom mieste nešli naraz autobus, vlak aj MHD, ale aby bola práca rozdelená medzi jednotlivých dopravcov. Zúčastnení dopravcovia sú Dopravný podnik Bratislava, Slovak Lines, Železničná spoločnosť Slovensko a Železnice Slovenskej republiky. Druhá etapa sa mala pôvodne začať v marci 2009, jej cieľom by malo byť výraznejšie zapojenie regionálnej železničnej dopravy do systému a prípadne aj rozšírenie počtu dopravcov. Už v tejto etape by sa do systému mohli zapojiť aj súkromní dopravcovia, v rámci súťaže by im mali byť ponúknuté niektoré linky. Posledná, tretia, etapa sa mala pôvodne začať v marci 2010, kedy by sa Bratislavská integrovaná doprava mala rozšíriť smerom do Trnavského samosprávneho kraja, ale aj do Rakúska, Čiech a na Moravu. "Nové termíny týchto dvoch etáp sa budú odvíjať od nového termínu spustenia BID," dodal

Navýšení cen jízdného je důsledkem neustále se zvyšujících nákladů na provoz a důsledkem změny snížené sazby DPH z 5 na 9 %. Aktualizováno k výměně jednorázových jízdenek.

Dopravní podnik města Brna, a. s. se dodatečně rozhodnul vyjít vstříc požadavkům cestujících a od 16. ledna 2008 umožní výměnu jednorázových jízdenek IDS JMK vydaných Dopravním podnikem města Brna v tarifu platném do 31. 12. 2007. Výměna bude probíhat až do 31. března 2008 na vybrané přepážce v předprodejním centru na Novobranské ulici. Za staré jízdenky obdrží nové ve stejné celkové hodnotě. Pokud bude celková hodnota nových jízdenek vyšší, cestující odpovídající částku doplatí. Vyměňovat se budou všechny druhy jednorázových jízdenek a předplatních přenosných jízdenek (na 24 hodin, 72 hodin, 7 dnů, 14 dnů) platné ke dni 31.12.2007. Jízdenky univerzální a jízdenky jednodenní pro všechny zóny IDS JMK a pro všechny zóny IDS JMK s výjimkou zón 100 + 101 se vyměňovat nebudou, protože nadále zůstávají v platnosti ve stejné ceně. Cílem nového tarifu je podpořit pravidelné cestující, a proto se nárůst cen nejznatelněji projeví u jednorázových jízdenek. Základní přestupní jízdenku pro dvě zóny, která nyní stojí 13 Kč a platí 40 minut od označení, pořídí cestující po 1.1.2008 za 15 Kč, ale cestovat na ni bude moci celou hodinu. Základní nepřestupní dvouzónová jízdenka podraží o 2 Kč, úseková jízdenka o 1 Kč. Pro cestující je důležité vědět, že jízdenky platné do 31. 12. 2007 nebude možné vrátit ani vyměnit. Pokud máte doma větší zásobu těchto jízdenek a nestihnete je projet do konce roku, můžete je použít až do 15. ledna 2008. Nové jednorázové i předplatní jízdenky jsou již v prodeji. Bližší informace o tarifu IDS-JMK naleznete na adrese http://www.dpmb.cz/jizdne2007.asp . Základní změny a novinky v tarifu jsou shrnuty na přehledném letáku, které si můžete stáhnout na adrese http://www.kordis-jmk.cz/img/Aktuality/Tarif08.pdf . Kromě jízdného se snaží Dopravní podnik města Brna zvyšovat i kvalitu svých služeb. Jedním z kroků vstříc cestující veřejnosti je inovace pravidelného časopisu, jehož cílem je informovat obyvatele Brna o dění v dopravě. Dříve jednobarevný časopis (Bez Starostí) si oblékl barevný kabát a v rámci nové image si změnil jméno, díky kterému teď každý na první pohled pozná, že informuje právě o dopravě v Brně. A aby měli cestující ke svému časopisu opravdu blízko, nainstaloval dopravní podnik do některých vozů držáky (viz. foto), ve kterých se pravidelně časopis Šalina objevuje a je tak cestujícím k dispozici v místě, kde se to žádá a očekává – na palubách dopravních prostředků MHD. Jan Havíř pro BUSportál.

Historické električkové spojenie medzi Bratislavou a Viedňou sa možno neobnoví.

Súvisiaci článok: Električka opäť pôjde až do Viedne Hoci vedenie rakúskej Badenskej dráhy ešte v decembri oznámilo, že by sa trať mohla dostavať a sprevádzkovať do roku 2013, slovenské úrady nemajú o tejto iniciatíve informácie. Električka do Viedne, ktorá sa používala ešte v časoch Rakúsko-Uhorska, dodnes vzbudzuje medzi Bratislavčanmi nostalgiu. Slová o obnovení tradície zaznievali pravidelne na stretnutiach medzi slovenskými a rakúskymi politikmi. Podľa pôvodných informácií Badenskej dráhy by stačilo obnoviť úsek medzi Bratislavou a priľahlým Wolfsthalom. "Iniciatívu vítame, ale o obnove električky sme sa takto dozvedeli prvýkrát," povedala pre Sme hovorkyňa bratislavského magistrátu Eva Chudinová. Pripomenula, že pôvodná trasa je už v bratislavskej Petržalke čiastočne zastavaná. Podľa denníka Hospodárske noviny s rekonštrukciou nepočíta ani slovenské a rakúske ministerstvo dopravy. V týchto dňoch naopak rokujú o novej autobusovej linke. Správca železničnej infraštruktúry Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) zas počítajú so zdvojením súčasnej železničnej trate z Petržalky do Viedne cez Kittsee a vystavaním tunela pod Dunaj, aby sa v budúcnosti mohli dostať rýchlovlaky z Viedne aj na hlavnú stanicu. S účasťou na stavbe električkovej trate však nepočítajú. "Táto stavba bola sledovaná ako regionálny projekt samospráv," povedal riaditeľ odboru dopravy ŽSR Daniel Maruniak. O projekt má podľa denníka Sme naopak záujem mestská časť Petržalka. "Petržalka rokovala s Wolfsthalom, ten sa k projektu silno hlási. Aj my podporujeme túto myšlienku, ale zatiaľ sme od realizácie ďaleko," povedal starosta Milan Ftáčnik. Prvé odhady počítali s nákladmi okolo 70 miliónov eur (približne 2,3 mld. Sk). Električka by vzdialenosť do Viedne prekonala za viac ako hodinu. Zdroj: ČTK

technet.idnes.cz 7.1.2008 Deset pražských tramvajových nej .... Tramvajový most Největší stoupání trati Velká tramvajová hvězda neboli úplné tramvajové křížení Funkční závěs troleje z Křižíkovy trati starý 111 let Nejmodernější trať Obratové kříže - trojúhelníky Stavba nové trati či její rekonstrukce Muzeum MHD Tramvaj Škoda 14T v designu Porsche Výhled do budoucna .... najdete na technet.idnes.cz

Na obnovenie električkového spojenia Bratislava – Viedeň treba nanovo postaviť najmä časť v Petržalke.

Električkové spojenie medzi hlavnými mestami Rakúska a Slovenska by mohlo byť znovu skutočnosťou v roku 2013. Oznámilo to vedenie tak­zvanej Bádenskej dráhy, ktoré je súčasťou viedenských dopravných podnikov. Pripomienka, že pred vojnou medzi Viedňou a Bratislavou jazdila električka a že by túto tradíciu bolo dobré obnoviť, zaznievala v posledných rokoch z úst slovenských politikov prakticky pri každom stretnutí s rakúskymi predstaviteľmi. Teraz sa zdá, že myšlienka obnovenia „električky“ by predsa len mohla byť uskutočnená. Predbežný projekt predpokladá využitie terajšej dráhy z Viedne do Badenu a aj linky rýchlodráhy S7 do Wolfsthalu. Novo vybudovať treba len sedemkilometrový úsek z Wolfsthalu do Petržalky, ktorý bol po vojne zlikvidovaný. Prvé odhady hovoria, že obnovenie voľakedajšej električkovej linky by stálo asi 70 miliónov eur (2,2 miliardy korún). Najväčšiu časť týchto prostriedkov by zhltol most, ktorý by bolo nutné postaviť cez diaľnicu. Autori projektu vychádzajú okrem iného z veľkého úspechu lodného spojenia medzi Viedňou a Bratislavou, ktoré je pod názvom Twin City Liner navzdory relatívne vysokej cene značne vyťažené a na budúci rok má byť rozšírené o ďalšie plavidlo. Konkurenciu rýchlovlakom železnice by električka podľa nich nemala predstavovať, pretože jej hlavným cieľom by bolo spojiť čo najviac malých miest na trase s hlavnými mestami. Predpokladá sa, že jazda električkou medzi Viedňou a Bratislavou by trvala niečo vyše hodinu a nový spoj by mal ísť každú štvrťhodinu. čtk

Letmo jsme večer zachytili typický Van Hool dopravce Lijn.

Městská doprava autobusy funguje jak na periférii - můžete se dostat třeba až na Ostende, tak i v úzkých uličkách historického centra.

Beroun - Od 2. ledna jezdí v ranní a odpolední špičce na trase Beroun-Praha o šest párů autobusových spojů více.

denik.obce.cz - 4. 1. 2008 - Od 3. března přibudou další spoje také na trase Beroun-Hořovice. Rozšíření dopravní obslužnosti iniciovala města Beroun a Králův Dvůr kvůli organizačním změnám v berounské a hořovické nemocnici. ČTK to sdělila mluvčí berounské radnice Jitka Soukupová. "Chtěli jsme zajistit dostupnost zdravotní péče pro občany Berouna a Králova Dvora a krajský úřad, který řeší dopravní obslužnost v rámci systému Středočeské integrované dopravy, nám vyšel vstříc," uvedl berounský starosta Jiří Besser. Před rozšířením počtu spojů zajišťovalo spojení mezi Berounem a Prahou pět linek Středočeské integrované dopravy o zhruba 150 spojích denně v pracovní dny. Z toho 25 spojů bylo vedeno přímo k areálům nemocnic v Motole a Na Homolce. Nyní dopravce Probo Trans Beroun posílil v tomto směru o čtyři páry spojů v ranní špičce a o dva páry spojů odpoledne. Ve dnech pracovního klidu je pak autobusová doprava posílena o tři páry spojů. Více na http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6300347

Jana Marka a Daniela Ditrycha o veřejné dopravě Švýcarska, Francie a Rakouska . Souhrnný přehled všech materiálů vzniklých při letním prázdninovém putování.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den desátý (2.8.2007) - Rakousko ...Salzburg a Linz. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den devátý (1.8.2007) - Rakousko ... Innsbruck. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den osmý - přes Švýcarsko a Lichtenštejnsko. (31.7.2007) ... jedeme do hor Glacier-Expressem. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den sedmý - Francie (30.7.2007) ... aneb na skok do Lyonu. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den šestý (29.7.2007) ... Ženeva. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den pátý (28.7.2007) ... na jih k Ženevskému jezeru a pak podél něj na západ přes města Montreux, Vevey a Lausanne. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den čtvrtý (27.7.2007) Bern a La Chaux-de-Fonds. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)

Aktualizováno vlastní zkušeností čtenáře BUSportálu 4.1.2008.

aktualne.centrum.cz 2.1.2008 - Praha - Jízdné v hlavním městě je od Nového roku nejen dražší, ale ještě není úplně jednoduché zdražené jízdenky koupit. Více na aktualne.centrum.cz Reakce čtenáře BUSportálu: "Bohužel tuto zkušenost musím nejenom potvrdit, ale ještě přidat svou zkušenost. Včera jsem také byl v Praze pracovně a měl jsme zájem využít služeb MHD. Přijel jsem na AS Roztyly, odkud jsem se chtěl dopravit do centra. Ze 3 prodejních automatů byl funkční jenom jeden, u kterého byla obrovská fronta, kupovat jízdenky v info-centru nemělo také význam, neboť zde zase stála 10 – 15 metrů dlouhá fronta lidí, nervózně přešlapujících a vyčkávajících, až se na ně dostane řada, aby si mohli zakoupit svůj kupon k legitimaci. Tedy po nějakých 20 minutách přešlapování před automatem jsem si chtěl konečně zakoupit jízdenku, ale ejhle, měl jsem ten den opravdu smůlu, 50 Kč minci nechtěl za žádných okolností, a jiné kovové jsem neměl. Tak rozměnit (místní trafika měla raději inventuru) a celé znova. Po 40 minutách běhání a čekání jsem konečně opustil Roztyly a vydal se směrem do centra. Po vyřízení všeho potřebného jsem si chtěl na cestě zpět, ve stanici muzeum koupit jízdenku. Předtím jsem obcházel trafiku za trafikou a nic, nikde jízdenky neměli, no a protože jsem nebyl asi první, kdo se na jízdenky ptal, pro jistotu si vylepili cedulky „JÍZDENKY NA MHD NEJSOU A DNES NEBUDOU“ V horších případech cedulku neměli a odvětili mi slovy“NEMÁME“, ale takovým tonem, až mrazilo. Proto se i ptám, když chtěl DP zdražit, proč jízdenky nepustil do oběhu včas, aby se tato situace nemohla stát? Přijde mi to jako nezvládnutí situace, a obzvláště ve městě jako je Praha, mi to přijde jako dosti velký problém."

Salcburk a Linec. Poslední desátá část ze série reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska . Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou všechny pohromadě, nejprve autobusy, pak kolejová vozidla. Prvním naším cílem v tento den byl Salzburg. Návštěvu tohoto trolejbusového města jsme nemohli vynechat. Trolejbusy brázdí jeho ulice od roku 1940, nahradily tak elektrickou tramvaj, která byla v provozu v letech 1887 – 1888 (koňka), 1892 – 1909 (opět koňka) a 1909 – 1940 (elektrická tramvaj). Do roku 1953 zajížděla do středu města i místní železnice Salzburger Lokalbahn (SLB), která je dnes ukončena v podzemní stanici na hlavním nádraží. Divize Stadtbus a SLB společnosti Salzburg AG mají široký záběr činností - provozují kromě trolejbusů a vlaků Salzburger Lokalbahn také pozemní lanovku FestungsBahn, výtah na vrch Mönchsberg, dále elektrické lodě na jezeře Wolfgangsee, zubačku Schaffbergbahn a nákladní vlaky do Slovinska. Město je na svůj trolejbusový provoz hrdé a systém neustále rozšiřuje. Motto Stadtbusu je „Tiše. Čistě. Trolejbusem“. I propagační a informační materiály se nesou v duchu hesla „MHD = trolejbus“. Donedávna Stadtbus vlastnil i autobusy pro provoz na linkách, kde by se zatrolejování nemohlo vyplatit. I dnes tyto autobusy můžeme potkat ve vozovně, avšak již patří jiným dopravcům (Albus, Marazeck), kteří si v dopravním podniku nechávají provádět jejich údržbu. Tito dopravci převzali i provoz zbylých autobusových linek. Vozový park trolejbusů je tvořen vozy Gräf&Stift/Kiepe ve vysokopodlažním (typ GE 112M16) i částečně nízkopodlažním (typ NGT 204M16) provedení a zánovními nízkopodlažními vozy Van Hool / Kiepe AG300T, z nichž některé jsou vybaveny pomocným dieselagregátem. Všechny trolejbusy jsou kloubové. Dva vozy Gräf&Stift/Kiepe (jeden vysokopodlažní a jeden nízkopodlažní) byly převzaty ze zrušeného trolejbusového provozu v Kapfenbergu. Vysokopodlažní vůz (ev.č.220) je dokonce vybaven dávno nepoužívaným stanovištěm průvodčího. Dopravní podnik vlastní i několik historických trolejbusů. Zdejší zajímavostí je to, že „nejnovější“ z nich – sólo vůz Steyr/Kiepe STS11HU z roku 1989 a kloubový Gräf&Stift/Kiepe GE 112M16 z roku 1985 – jsou v ranní špičce příležitostně nasazovány do běžného provozu jako posilové spoje. Salcburk má nádherné historické městské centrum. Vzhledem k tomu, že trasy trolejbusových linek se ho bezprostředně dotýkají, jsou i ony mnohdy docela zajímavé… Trolejbusy jezdí starým tunelem i několika průjezdy skrz domy. Páteří regionální dopravy v salcburské oblasti je systém S-Bahn. Linkami S1 a S11 jsou označeny tratě SLB a linky S2 a S3 jsou provozovány státními dráhami (ÖBB). Kromě mnoha regionálních autobusů Postbusu zde můžeme potkat i mezinárodní regionální linku, která jezdí do německého Berchtesgadenu. Do Německa, a sice do nedalekého Freilassingu, jezdí i salcburská MHD – linka č. 24. Více informací na www.salzburg-ag.at . Poslední zastávkou našeho zájezdu byl hornorakouský Linz. Městskou dopravu zde zajišťují tramvaje, trolejbusy a autobusy. Tramvajová doprava, provozovaná od roku 1880 (koňka), resp. 1897 (elektrická tramvaj), prožívá renesanci, síť se rozšiřuje, do provozu jsou od roku 2001 zařazovány nízkopodlažní tramvaje Cityrunner. Tramvajovou síť tvoří jedna páteřní trasa protínající město od univerzity na severovýchodě přes centrum na jihovýchod do SolarCity, ze které odbočují dvě krátké tratě k nádraží Urfahr na severozápad a do Auwiesen na jihozápad. Donedávna bylo odbočkou z páteřní tratě obsluhováno i hlavní nádraží, ale v rámci jeho kompletní přestavby byla vybudována podzemní tramvajová trať, která tam odklonila páteřní trať samotnou. Tramvaje mají neobvyklý rozchod 900 mm. Kromě moderních Cityrunnerů jsou v provozu i vysokopodlažní tramvaje Bombardier/Rotax z 80. let. Trolejbusy, provozované od roku 1944, jezdí na dvou „dvoulinkách“ 41+43 a 45+46, které mají značnou část trasy společnou. Ve stavu je 19 nízkopodlažních kloubových trolejbusů Volvo 7000 / Kiepe, vyrobených v letech 2000-2001. Budoucnost lineckých trolejbusů je téměř sečtena, v blízké době je mají nahradit autobusy s pohonem na zemní plyn. Již dnes se v dopravní špičce na trolejbusových linkách objevují autobusy, neboť počet trolejbusů je nedostatečný. Vozový park autobusů zahrnuje taktéž výhradně nízkopodlažní vozy, především značek Gräf&Steyr a Volvo. Na linkách 101-104 a 191 jezdí mikrobusy značky Kutsenits. Lineckou dopravní zajímavostí a tak trochu i atrakcí je tramvajová trať na kopec Pöstlingberg, která je označována za nejstrmější dráhu s adhezním provozem v Evropě. Jezdí na ní historické tramvaje a díky svému rozchodu 1000 mm není propojená s normální tramvajovou sítí. Dolní stanice se nachází ve čtvrti Urfahr, přímo u konečné zastávky tramvaje č. 3. To všechno se však má v blízké době změnit. Město Linz plánuje kompletní přestavbu této tratě – přerozchodování na 900 mm a propojení se sítí městských tramvají. Podobná revoluce nastane i u vozidel. Budou nakoupeny nové nízkopodlažní tramvaje, přičemž v provozu zůstanou i některé historické, ale na nových podvozcích… Specifikem linecké MHD je nadprůměrná vybavenost zastávek. Většina z nich je vybavena digitálním displejem, který ukazuje nejbližší spoje a počet minut zbývajících do odjezdu. Téměř všechny zastávky jsou vybaveny jízdenkovým automatem. Výjimkou jsou zastávky mikrobusových linek, kde je automat ve voze. Předprodej jednotlivých jízdenek ani označovače ve vozidlech tedy neexistují. Více informací o MHD v Linci naleznete na www.linzag.at . "Závěrem bychom chtěli poděkovat Lukáši Cvejnovi za zajištění dopravy na tento zájezd. Těšíme se na příští podobnou akci !!!" BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží. Těšíme se také na příště. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den devátý (1.8.2007) - Rakousko ... Innsbruck. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den osmý - přes Švýcarsko a Lichtenštejnsko. (31.7.2007) ... jedeme do hor Glacier-Expressem. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den sedmý - Francie (30.7.2007) ... aneb na skok do Lyonu. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den šestý (29.7.2007) ... Ženeva. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den pátý (28.7.2007) ... na jih k Ženevskému jezeru a pak podél něj na západ přes města Montreux, Vevey a Lausanne. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den čtvrtý (27.7.2007) Bern a La Chaux-de-Fonds. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den třetí (26.7.2007) Basel a Luzern. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den druhý (25.7.2007) Zürichu, Winterthur a okolí. Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den první (24.7.2007) Sankt Gallen, Schaffhausen. Trolejbus s vlekem v Luzernu. (Autor JIVO)