Ředitelství silnic a dálnic má připraveno na zimní údržbu více než jednoho tisíce kilometrů dálnic 198 sypačů, 634 řidičů a 42 tisíc tun soli. O silnice I. třídy se starají další firmy.

Začátkem listopadu byla zahájena sezóna zimní údržby na dálnicích a silnicích I. třídy. Během letošní zimy se o průjezdné komunikace bude starat v rámci SSÚD ŘSD více než 750 zaměstnanců ŘSD. Do připravených směn je zařazeno celkem 634 řidičů a 123 dispečerů. Další kapacity, především pro údržbu silnic I. třídy, jsou na zimu v pohotovosti u dodavatelských firem. ŘSD musí i při silném sněžení zajistit vlastními pracovníky průjezdnost více než 1 050 kilometrů dálnic v celé ČR. Údržbu mají na starosti jednotlivá střediska správy údržby dálnice (SSÚD). Na jedno SSÚD připadá přibližně 50 km dálnice. Zbývající úseky dálnic (cca 350 km) a silnice I. třídy udržují dodavatelské firmy na základě smluv uzavřených s ŘSD. Kromě zaměstnanců jednotlivých SSÚD leží tento náročný úkol také na specializované technice. ŘSD má k dispozici celkem 198 sypačů. Připraveno je rovněž 44 univerzálních vozidel s různým technickým vybavením – při velké sněhové nadílce například přijdou ke slovu mohutné frézy, schopné zvládnout i ty největší závěje. Ve skladech SSÚD je připraveno téměř 42 tisíc tun soli a solného roztoku. K nakládání soli do sypačů je připraveno 45 nakladačů. V souvislosti s modernizaci dálnice D1 v úseku 11 a 12 bude pro zimu 2020/2021 zřízeno provizorní odloučené pracoviště na exitu 90 vpravo, kde budou k okamžitému zásahu připravena 4 posypová vozidla. Současně bylo na km 49 D1 v MÚK Psáře vybodováno nové silo pro doplnění posypové soli pro střediska Mirošovice a Bernartice. ŘSD má také na každém SSÚD provozuschopné centrum pro výrobu a distribuci solanky. Jednak roztoku vody a chloridu sodného, jednak roztoku vody a chloridu vápenatého. Zásoba posypových materiálů je vypočítána pro průměrnou zimu, v případě zvláště nepříznivého počasí je ještě možné sáhnout do nouzových rezerv. Důležitým prvkem systému zimní údržby silnic jsou rovněž dispečerská pracoviště. Dispečeři na SSÚD mají ve většině případů k dispozici online obrazové údaje z dohledových kamer, informace o aktuálních hodnotách z meteorologických stanic, ale i ze snímačů umístěných přímo na vozovkách. Zaměstnanci center zároveň vyhodnocují krátkodobé, střednědobé, i liniové předpovědi ČHMÚ pro jednotlivé tahy. Součástí systému je i srážkový radar. V souladu s legislativou ČR jsou dálnice a silnice I. třídy zařazeny do I. pořadí důležitosti při zajišťování sjízdnosti. Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut. Informace o zimní výbavě, sjízdnosti silnic a dálnic, ale také informace zahrnující výkony zimní údržby na dálnicích a silnicích I. třídy na portálu www.dopravniinfo.c z.

Ústecký kraj nechává nainstalovat na své náklady do všech autobusů veřejné dopravy na 300 bezdotykových dezinfekčních zařízení.

Dezinfekci do vozidel cestující zvolili jako nejužitečnější v průzkumu požadavků na zlepšení DÚK, kterou prováděl STEM/MARK po ukončení jarních opatření souvisejících s COVID-19. Dávkovací zařízení s rozprašovačem bude umístěno na zádržné tyči hned při vstupu do vozu popřípadě při výstupu z vozu. Předpokládané náklady na pořízení a provoz jsou necelých 1,3 milionů korun. Dávkovač s obsahem 1 litr dezinfekce AntiCovid vydá asi 2 500 dávek, náklady na 100 dávek jsou necelé dvě koruny. „Jsem velmi rád, že Bezpečnostní rada Ústeckého kraje podpořila náš návrh na vybavení autobusů dezinfekčními přístroji. Chceme cestujícím používání veřejné dopravy v této době nejen co nejvíce zkvalitňovat, ale chceme také dbát na jejich maximální ochranu a bezpečnost,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Jaroslav Komínek.

V polovině roku 2023 by mělo mít 400 autobusů středočeských dopravců zajíždějících do Prahy na semaforu většinou zelenou. Záměr schválila Rada kraje.

Vybavit celkem 400 autobusů zařízením pro aktivní preferenci na území Prahy hodlá Středočeský kraj do roku 2023. „ Nákup těchto zařízení plánujeme u všech dopravců, kteří budou zajišťovat dopravní obslužnost na linkách Středočeského kraje, které zajíždějí do Prahy ,“ informoval po jednání krajské rady 2. listopadu radní pro oblast dopravy František Petrýl. Záměr vybavit autobusy tímto zařízením, které umožní zajistit vyšší rychlosti, plynulosti a spolehlivosti provozu autobusových linek byl také rozhodnutím Rady kraje zařazen do zásobníku projektů spolufinancovaných z Integrovaného regionálního operačního programu (ITI). „ Jeho celkové odhadované finanční náklady pro 400 autobusů představují 130,8 milionů korun, “ vyčíslil F. Petrtýl. Ten vysvětluje, že jde o zařízení, které zjednodušeně řečeno komunikuje se systémem světelné signalizace na křižovatkách, a pokud to dopravní situace umožňuje, tak autobusům rozsvítí na semaforu zelenou, aby mohly plynule projet. Využití zařízení v autobusech má podle jeho slov nejen vliv na atraktivitu veřejné dopravy, ale i na efektivitu jejího provozu, protože umožňuje důsledněji dodržovat jízdní řád. „ Díky zvýšení cestovní rychlosti se zvýší i oběžné rychlost dané linky, čímž se může snížit také počet vozidel potřebných k zajištění provozu linky ,“ slibuje si od využívání moderního zařízení z oboru telematiky radní F. Petrtýl. K zásadním efektům aktivní preference se řadí úspory nafty dosažené snížením počtu zabrzdění a rozjezdů autobusů před světelnými signalizačními zařízeními a v kolonách popojíždějících vozidel, úspory na počtu autobusů v oběhu a zrychlování veřejné hromadné dopravy ve městě, včetně zvyšování komfortu přepravy ve veřejné hromadné dopravě. V současné době preference městské hromadné dopravy funguje pouze v autobusech Dopravního podniku hl. m. Prahy. S instalací zařízení v autobusech středočeských dopravců je počítáno v polovině roku 2023.

Město na severovýchodě Rumunska blízko hranic s Ukrajinou pořídilo 25 elektrických autobusů od čínského ZTE. Z České republiky dodal LED panely Bustec.

Rumunské město Suceava (Sučava) se vydalo cestou elektromobility. V březnu podepsalo smlouvu na dodání 25 elektrických autobusů od čínského telekomunikačního gigantu ZTE, který vyrábí i elektrická vozidla včetně autobusů, a v říjnu už jsou autobusy v provozu. Vozidla jsou vybavena bateriemi s výkonem 340 kW a dojezdem 250 km. Motor je vyroben v Číně se zárukou 15 let, záruka na baterii je 8 let. V novém depu dopravce TPL Suceava je pro elektrické autobusy ZTE připraveno 28 dobíjecích stanic. Elektrobusy mají kapacitu pro 79 cestujích (29 na sedadlech). Vnější a vnitřní informační LED panely dodala společnost Bustec. Vnější LED panely, umístěné v přední, boční a zadní části vozu, jsou s bílými LED. Přední panel má rozlišení 19x160 bodů z důvodu optimálního využití celkové dostupné plochy k zobrazení informací pro cestující. Vlastní instalace panelů do autobusů ZTE byla realizována dceřinou společností v Rumunsku - Bustec Infosisteme S.R.L. Podle magistrátu města Suceava (má asi 100 tisíc obyvatel) stálo 25 autobusů přibližně 10 milionů Eur a byly z převážné části financovány z evropského programu ROP.

Společnost Nobina ve spolupráci se Skånetrafiken a městem Malmö staví zázemí pro flotilu téměř sta elektrických autobusů různých výrobců a délek.

Nově budované depo Mölledal pro dvanáctimetrové a osmnáctimetrové elektrické autobusy od různých výrobců bude v Malmö provozovat Nobina. Domov zde najdou první sólo e-busy od MAN ve Švédsku, které budou uvedeny do provozu v dubnu příštího roku, a také nové autobusy Volvo . Nabíjecí zařízení dodává finská Kempower. Depo v Malmö bude největší s řešením distribuovaného nabíjení ve Švédsku. Energie bude generována v řadě elektrických skříní, které budou dodávat požadovanou energii do nabíjecích satelitů. Dokončení projektu se očekává na jaře příštího roku.

Vzhledem k současné zdravotní situaci zavádí IVECO BUS několik řešení zaměřených na ochranu zdraví a zajištění hygienické bezpečnosti řidičů a cestujících.

Současná zdravotní krize má výrazný dopad na sektor veřejné dopravy a v té souvislosti byly kompetentní orgány nuceny přijmout a realizovat řadu bezpečnostních opatření k ochraně řidičů i cestujících. IVECO BUS, jako součást skupiny CNH Industrial, zavedl po obnovení výrobní činnosti do praxe opatření vyplývající z Globálního bezpečnostního protokolu COVID-19, aby tak zajistil ochranu zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců. S ohledem na tyto priority a zajištění bezpečnosti všech osob na palubě svých vozů, se výrobce rovněž rozhodl realizovat některá řešení ohledně vybavení interiéru. Ochranné sklo řidiče Několik stávajících řešení bylo od začátku roku již rozšířeno nebo vylepšeno, jako například zakrytí prostoru řidiče ve formě instalace ochranného skla, jenž chrání nejen řidiče ale i cestující. Toto opatření, které bylo již realizováno u některých městských autobusů (Urbanway, Crealis a Crossway Low Entry), je nyní k dispozici jako prostředek dovybavení a bude zahrnuto do všech budoucích objednávek pro všechny kategorie autobusů a autokarů, včetně Crossway LD a Evadys. Jedná se o řešení „OEM“ s využitím skla ECE R43. Ruční dávkovač gelového roztoku U dveří byly instalovány automatické bezkontaktní dávkovače hydro-alkoholového gelu, aby si cestující mohli při nastupování a vystupování z vozidla vydezinfikovat ruce. Provozovatelé si mohou být jisti, že dávkovače lze použít více než tisíckrát, poté je nutná jejich výměna nebo dobití baterií. Kvalita vzduchu Podle současných poznatků není pravděpodobné, že by se infekce šířila vzduchem. Rada pro veřejné zdraví i přesto doporučuje, kromě bariérových opatření, preventivně zajistit také řádnou výměnu vzduchu za účelem omezení možnosti akumulace viru v uzavřených prostorách. V reakci na toto doporučení IVECO BUS upravila své klimatizační systémy tak, aby zajistily větší podíl venkovního vzduchu, který proniká do vozidla. Tato možnost je již k dispozici ve vozidlech Crossway LE, LD a Evadys. Ošetření povrchů a tkanin Stávající vozidla jsou již vybavena antibakteriálními prostředky pro zajištění ochrany látek, velurových textilií, kůží a závěsů. IVECO BUS ve spolupráci s několika dodavateli testuje účinnost potahů, které se vyznačují se baktericidními, fungicidními, aquafobními a virucidními vlastnostmi. Za účelem vyčištění vzduchu ve vozidlech IVECO testuje kromě zařízení pro výměnu vzduchu také systémy na bázi ozónu, UV a elektrolýzy instalované v blízkosti vnitřních sacích zón. Tyto systémy pracují nepřetržitě a dezinfikují recyklovaný vzduch, čímž eliminují veškerou přítomnost viru. Ve vývoji je další zařízení určené k automatické každodenní dekontaminaci interiéru. Princip tohoto zařízení spočívá v rozprašování částeček virucidního produktu po dobu několika minut s cílem zajistit pokrytí všech povrchů vozidla a ošetření větracích kanálků a klimatizačních jednotek, a to bez zásahu lidského faktoru. V neposlední řadě výrobce projevuje velký zájem o možnosti využití nanotechnologií. Ty nabízí řešení v podobě vrstvy, která se z povrchu dlouhodobě odpařuje v podobě drobných kapének. Ty se následně usazují a dezinfikují tak jednotlivé povrchy vozidla včetně sedadel, rukojetí a přídržných tyčí. Toto řešení, které je stále ve stádiu vývoje, nabízí účinek až v řádu měsíců. IVECO BUS se za účelem poskytnutí „Bezpečných interiérů“ zavázala k hledání řešení pro zajištění zdraví a bezpečnosti osob na palubě vozidel všech kategorií. Tato vysoce efektivní řešení jsou v rámci sektoru veřejné osobní dopravy doporučována jako jedinečný způsob ochrany řidičů, cestujících i personálu, který zajišťuje údržbu vozidel.

Dopravní podnik Bratislava do 11 nových autobusů Solaris Urbino 18 provozovaných na spojích na letiště pořídil inovativní informační systém od společnosti BUSE.

S novými speciálně upravenými kloubovými autobusy Solaris , které jsou od září nasazovány na linky 61 a 96, se zlepšilo i informování cestujících o aktuálním průběhu jízdy a návazných spojích. Plnobarevné LED panely uvnitř vozidel značky BUSE zobrazují seznam nejbližších zastávek s informací o zastávce na znamení, časy jízdy do dané zastávky, linky, na které je možné přestoupit, pro nejbližší zastávku odjezdy jednotlivých linek v reálném čase (i se zpožděním, pokud je informace k dispozici), u návazných spojů informace o nízkopodlažnosti a v létě o vybavení klimatizací (tyto údaje se případně střídají s aktuálními informacemi o mimořádnostech v provozu z dispečinku) a informace o možnostech přestupu na regionální autobusy " Pro informace o návazných spojích platí, že se zobrazují pouze důležité na základě speciálně vyvinutého algoritmu. Automaticky se odfiltrují linky a spoje, na které nemá smysl přestoupit. Novinku se podařilo zrealizovat díky spolupráci DPB s partnery Solaris, BUSE, Radiopol a občanské sdružení mhd.sk ," uvádí DPB. Postupně bude dopravní podnik tímto informačním systémem vybavovat všechna vozidla. Kromě vnitřních prostor vybavilo BUSE autobusy také vnějšími informačními panely.

V průběhu září a října probíhají zátěžové testy bateriové stanice napájené z trolejbusové sítě. Snímky z představení projektu a bateriové stanice.

Mezi 3.9. a 23.10.2020 probíhají testy posilové bateriové stanice nacházející se na konečné stanici plzeňských trolejbusových linek 14 a 16 Sídliště Bory. V průběhu 4-5 dnů jsou vždy testovány různé scénáře se zapnutou/vypnutou podporou bateriové stanice a proměnou dalších faktorů (provoz bateriových trolejbusů, napájení ze vzdálenější měnírny apod.). Bateriová posilovací stanice se v Plzni nachází od jara 2018 (po Zlíně se jedná o druhou stanici svého druhu v České republice), kdy sloužila zejména při rekonstrukci měnírny Bory právě pro zlepšení napájecí situace v koncovém úseku borské trolejbusové trati (více vzdáleném od měnírny, tj. dochází zde k větším ztrátám při přenosu). Nyní probíhá v rámci INTERREG EfficienCE série testů bateriové posilovací stanice, které mají za cíl posoudit ověřit vhodnost technologie pro další rozšíření, či také vhodnost posilovací stanice pro případné zajištění napájení bateriových trolejbusů. Bateriová stanice je pronajata společností Elektroline, technologicky je jejím základem 40 olověných akumulátorů, které slouží pro vykrývání napájecích špiček (posílení napájení při vysokých odběrech). V rámci projektu INTERREG EfficienCE se PMDP ocitají po boku významných evropských dopravních podniků jako např. Wiener Linien či Budapesti Közlekedési Központ, a stejně tak prestižních výzkumných institucí z Gdyně, Mariboru, Lipska či Bergama. Technologická univerzita v Gdaňsku provádí v současnosti také analýzu napájení trolejbusové sítě v Plzni. Bateriová stanice je nyní nadále umístěna na obratišti Sídliště Bory, dle výsledků testování může být přesunuta (či pořízena další) například pro zajištění provozu bateriových trolejbusů v dalších úsecích. Snímky pochází z představení posilové bateriové stanice a projektu INTERREG EfficienCE novinářům, které proběhlo 2.10.2020. Pro novináře byl přistaven také bateriový trolejbus Škoda 26 Tr č. 577. Zdeněk Kresa TZ PMDP: Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) zahájily sérii testů bateriové posilovací stanice na konečné stanici linky 16. Tato zajímavá technologie se vejde do rozměrů malého lodního kontejneru a jeden takový je umístěn právě u točky na Sídlišti Bory. Nabíjecí stanice nemá žádný přívod napájení z vnější sítě ČEZu, je napojená pouze na trolejbusové troleje, ze kterých se průběžně nabíjí její baterie a při zátěži je schopna rychle dodat větší množství energie zpět trolejbusům. Hlavní funkcí stanice je posílení míst s nedostatečným napájením. „S testováním jsme museli počkat až na obnovení plného provozu MHD. Parametry stanice totiž potřebujeme ověřit s plnou zátěží. Na linkách 16 a 14 nyní jezdí plný počet vozů. Kromě běžných provozních stavů zkoušíme, jak si stanice poradí při nabíjení většího množství bateriových trolejbusů nebo při odpojení napaječů z měnírny. Zatím vše běží bez problémů,“ říká Jan Strobach, vedoucí střediska měníren PMDP. Naměřené výsledky předávají PMDP univerzitě v Gdaňsku, která provádí energetickou analýzu trolejbusové sítě. PMDP díky tomu zjistí, kde jsou slabá místa a kde naopak rezervy, případně jak snížit spotřebu elektrické energii. „Hlavním cílem je posoudit budoucí rozvoj bateriových trolejbusů s dynamickým nabíjením a ověřit, zda je řešení posílení napájecí sítě pomocí takových bateriových stanic správná cesta. Dále bude důležité zjistit, zda se vyplatí ekonomicky a jaká jsou pro ni ideální místa,“ říká Jiří Kohout, vedoucí dopravního oddělení PMDP, a doplňuje: „Trendem se stává využívat baterie nejen ve vozidlech, ale i v síti. K takovým stanicím je pak možné zapojit třeba i malou fotovoltaickou elektrárnu nebo naopak pomáhat s nabíjením elektromobilů.“ „Nabíjecí stanici testujeme v rámci mezinárodního projektu INTERREG EfficienCE. Cílem projektu je sdílet zkušenosti s provozováním nových udržitelných technologií a zvyšování energetické účinnosti ve veřejné dopravě. Spolupracujeme se šesti dalšími zeměmi. Například ve Vídni testují třeba sluneční elektrárnu, která napájí budovu stanice metra,“ popisuje Miroslav Macháň, dopravně provozní ředitel PMDP. INTERREG EfficienCE je projekt mezinárodní spolupráce financovaný z programu Interreg Střední Evropa, jehož záměrem je snížit uhlíkovou stopu v tomto regionu. Většina středoevropských měst má rozsáhlé systémy veřejné dopravy, které se mohou stát základem služeb nízkouhlíkové mobility. Veřejnou dopravu ve středoevropském regionu využívá více než 63 % dojíždějících. Opatření ke zvýšení energetické účinnosti a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na infrastruktuře veřejné dopravy tak mohou mít obzvláště velký dopad na snižování emisí CO2. Do projektu je zapojeno 7 zemí, kromě Česka to jsou Německo, Polsko, Rakousko, Itálie, Maďarsko a Slovinsko. Projekt v číslech: 12 partnerů, 7 zemí, rozpočet 2,4 milionu EUR, financování 2,0 milionu EUR z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj, 29 výstupů, doba trvání projektu: 1. 4. 2019 - 31. 3. 2022. Partneři projektu: Stadt Leipzig, Referat Digitale Stadt (odbor digitalizace města) (vedoucí partner projektu), Leipziger Verkehrsbetriebe GmbH, Wiener Linien GmbH & Co KG, Budapesti Közlekedési Központ, Przedsiebiorstwo Komunikacji Trolejbusow ej Sp. z o.o., Politechnika Gdańska, Mestna Občina Maribor, Univerza v Mariboru, Plzeňské městské dopravní podniky, a.s., Comune di Bergamo, Redmint Impresa Sociale s.c.r.l., Mobilissimus Kft.

Bonett uzavřel smlouvu s Unipetrol na instalaci vodíkových stojanů, ještě letos začne s výstavbou plničky na čerpacích stanicích Benziny v Praze na Barrandově a v Litvínově. Následovat bude Brno a Plzeň.

Velký úspěch společnosti Bonett Gas Investment: se skupinou Unipetrol podepsal smlouvu o výstavbě tří vodíkových plnicích stanic, které budou stát v rámci čerpacích stanic Benzina. Stavět by se mělo začít ještě letos. Mohl by se tak otevřít prostor i pro zavádění elektrických autobusů na palivové články. Některé kraje už se na vodík jako alternativní pohon chystají, ostatně vzhledem ke Green Deal nám ani nic jiného nezbývá. Stavba prvních veřejných vodíkových plnicích stojanů v České republice začne na stávajících čerpacích stanicích značky Benzina patřících do mezinárodní skupiny ORLEN v Praze na Barrandově a v Litvínově již v letošním roce, jejich uvedení do provozu je plánováno na příští rok. Následně bude vodíkový stojan nainstalován na čerpací stanici Benzina v Brně v Kaštanové ulici. V pokročilé fázi příprav je také instalace vodíkových stojanů na čerpacích stanicích Benziny v Plzni na Nepomucké ulici a v Praze na D10 ve směru na Mladou Boleslav. „ Těší mě, že po náročném procesu příprav a administrativy můžeme konečně zahájit stavbu prvních tří vodíkových plnících stanic v České republice. Ve výběrovém řízení na realizaci stavby zvítězila společnost Bonett, což posvětilo i Ministerstvo dopravy České republiky. Díky tomu jsme nyní podepsali smlouvu o instalaci vodíkových plnících stojanů na čerpacích stanicích Benzina v Praze na Barrandově, Litvínově a Brně. V příštím roce plánujeme otevření prvních dvou plnicích stanic a ve druhé fázi otevření třetí stanice v Brně. Zároveň připravujeme zahájení veřejné zakázky na výběr dodavatele dalších dvou projektů, které se budou nacházet v Plzni a Praze ,“ řekl Tomasz Wiatrak, předseda představenstva skupiny Unipetrol. Vodík je nejekologičtější palivo, jelikož při jeho spalování nevznikají nežádoucí látky. Vozy na vodíkový pohon na rozdíl od klasických elektromobilů nepotřebují k provozu baterie a jejich tankování tak zabere stejně času jako u benzinových či naftových automobilů. „Věříme, že vodík postupem času doplní současnou bateriovou elektromobilitu a bude hrát stále významnější roli nejen v oblasti osobní mobility ale především v oblasti hromadné dopravy a přepravních služeb. V této oblasti proto spolupracujeme s výrobci automobilů na vodíkový pohon, které chceme s jejich produkty přilákat do České republiky. Zároveň jsme v kontaktu s orgány státní správy a místní samosprávy. O využití vodíku ve veřejné hromadné dopravě jednáme s Hlavním městem Praha, Středočeským krajem a Ústeckým krajem,“ doplnil Tomasz Wiatrak. Čerpací stanice Benzina v Praze na Barrandově a v Litvínově budou zásobovány vodíkem, který vzniká při zpracovávání ropy v rafinériích Unipetrolu v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Unipetrol se zároveň zabývá konkrétními projekty efektivní výroby vodíku z alternativních zdrojů, tedy bez uhlíkové stopy, například elektrolýzou vody za využití elektrické energie získané z fotovoltaických článků. „ Naše nabídka na vodíkové stanice byla vyhodnocena jako nejlepší, a my si vážíme toho, že Bonett dodá první stanice na vodík nejen u nás, ale i v regionu, a bude v pozici generálního dodavatele u tohoto přelomového dopravního projektu. Vybudovali jsme již stovky stanic na alternativní paliva, desítky jich sami provozujeme, ale úspěch v tak prestižním vodíkovém tendru je pro nás tou nejvyšší metou. Rádi bychom na tento projekt navázali dalšími vodíkovými aktivitami a realizacemi nejen v ČR, ale i v Polsku a na Slovensku, kde taktéž naše skupina aktivně působí, “ dodal Václav Holovčák, člen představenstva skupiny Bonett. V České republice doposud fungovala pouze jediná neveřejná plnící stanice na vodík v Neratovicích, která od roku 2009 sloužila pro autobus tamní veřejné dopravy. Vodík je populární především ve Spojených státech amerických, Japonsku a Německu. V sousedním Německu fungovalo ke konci loňského roku již 87 plnících stanic na vodík, přičemž dvě z nich se nacházejí na čerpacích stanicích STAR patřících rovněž do nadnárodního koncernu ORLEN. Celosvětově bylo ke konci roku 2019 v provozu 432 vodíkových plnících stanic, přičemž 330 z nich je otevřených pro veřejnost. Bonett je největší specializovaný dodavatel stanic na alternativní paliva ve středoevropském regionu a druhý největší prodejce CNG v České republice. Skupina působí na českém, polském a slovenském trhu, orientuje se na investice, provozování a dodávky stanic na alternativní paliva. Bonett provozuje aktuálně 43 CNG stanic v investiční hodnotě přes 350 milionů korun, a má 15% podíl na prodeji CNG v ČR. V rámci ekologizace dopravy plánuje Bonett vybudovat desítky dalších stanic v ČR, Polsku i na Slovensku, včetně sítě vlastních LNG stanic. Cílem skupiny je i významná pozice ve vodíkových instalacích, jakož i výroba a prodej biometanu ve vlastní síti. Celkové investice skupiny v ČR a Polsku jsou naplánovány na 750 milionů korun. Bonett technologie stanic jsou spojeny se špičkovou technologií a nadstandardními službami. Skupina Unipetrol je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů – zejména plastů a hnojiv. Ve všech těchto oblastech patří k významným hráčům na českém i středoevropském trhu. Do skupiny Unipetrol spadají rafinérie a výrobní závody v Litvínově a Kralupech nad Vltavou, společnost Paramo se značkou Mogul v Pardubicích a Kolíně, neratovická společnost Spolana a dvě výzkumná centra v Litvínově a Brně. Součástí Unipetrolu je i síť čerpacích stanic Benzina v Česku a na Slovensku. V Česku je Benzina s počtem 417 stanic největším řetězcem. Unipetrol je v České republice jedna z největších firem z hlediska obratu. Za rok 2019 utržila 129 miliard Kč a zaměstnává více než 4 800 lidí. Unipetrol je kromě rozvoje podnikání hrdý na to, že je společensky odpovědnou společností. Proto věnuje stejnou míru pozornosti iniciativám zaměřeným na kultivaci a podporu udržitelného rozvoje, vzdělávání, místních komunit a životního prostředí. V roce 2005 se Unipetrol stal součástí skupiny ORLEN, která je největším zpracovatelem ropy ve střední Evropě.

Češi se naučili platit kartou nebo mobilem i menší částky a mezi nejčastější patří právě bezkontaktní nákup jízdenek v autobusech, tramvajích nebo trolejbusech.

Jak vyplývá z dat ČSOB, největšího poskytovatele bezkontaktních platebních systémů ve veřejné dopravě v České republice, tak počet jízdenek, které lidé zaplatí bezhotovostně, se každoročně zvyšuje. Bezkontaktní platba je rychlá, velmi jednoduchá a bezpečná. Lidé její výhody oceňují právě v hromadné dopravě – zvyšuje pohodlí cestujících a rychlost odbavení. Není potřeba složitě hledat hotovost, bezkontaktní platba v současné době snižuje i zdravotní rizika. Tento způsob placení přispívá k růstu zájmu cestujících o veřejnou dopravu a tím omezuje růst a negativní dopady osobní automobilové přepravy zejména ve větších městech. „ ČSOB je dlouhodobým partnerem veřejných samospráv v oblasti mobility a vedoucím poskytovatelem chytrých platebních řešení ve veřejné dopravě. Pomáháme zvyšovat pohodlí cestujících i rychlost odbavení. Chceme podpořit alternativní způsoby dopravy a zlepšit tím současnou situaci. Je totiž jasné, že další nárůst osobní automobilové dopravy ve městech je neudržitelný ,“ říká Michaela Lhotková, výkonná ředitelka ČSOB pro platební řešení a inovace. Bezkontaktní platby přes terminály ČSOB nyní nabízí 70 dopravců ve více než 40 městech a regionech po celém Česku. Pro lepší představu, cestující si přes ně každý měsíc bezkontaktně koupí více než dva miliony jízdenek. Od letošního roku si lidé mohou kupovat jízdenky bezkontaktně přímo ve vozech brněnské MHD. V Ústí nad Labem byla v červenci spuštěna poslední etapa elektronického odbavovacího systému. Loni ČSOB vybavila bezkontaktními terminály i všechny tramvajové vozy v Praze. V předchozích letech pak zavedla bezkontaktní řešení třeba v Plzni, Liberci, Olomouci nebo v Karlových Varech.