se koná 4. listopadu v Konferenčním sále Ministerstva průmyslu a obchodu.

Asociace dopravních, spedičních a servisních firem Čech, Moravy a Slezska ( ADSSF ) a a Asociace dopravních, spedičních a servisních společností Středních Čech ( ADSSS ) pořádají 2. konferenci „Integrované dopravní systémy dnes a zítra“ 4. listopadu 2008 od 10 hodin v Konferenčním sále Ministerstva průmyslu a obchodu, ulice Politických vězňů 20, Praha 1. Záštitu nad konferencí převzali náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek a hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Program konference: Úvodní slovo: Vojtěch Kocourek, náměstek ministra dopravy a Petr Bendl, hejtman Středočeského kraje Blok I. Zkušenosti Krajů s realizací IDS s využitím bezkontaktních čipových karet a clearingu – garant Josef Zobal Současná úroveň IDS – co se podařilo a za jakou cenu (využití metodické podpory MD – CIS JŘ) a co dosud brání racionálnímu využití (např. interoperabilita ČD x ostatní dopravci, financování dopravní obslužnosti kraj x město, dopravní standardy pro IDS – kvalita dopravních prostředků, včetně vybavení. Možnosti využití centrálního dopravního informačního systému. Vystoupení: zástupci Krajů, zástupce ČAOVD Blok II. Zkušenosti dopravců s realizací IDS s využitím bezkontaktních čipových karet a clearingu - garant František Neterda Současná úroveň – co brání zabezpečování dopravní obslužnosti na kvalitní úrovni (např. standardy dopravní obslužnosti – kvalita dopravních prostředků včetně vybavení, tarifní politika) Vystoupení: zástupce ADSSS, zástupce SDP ČR, zástupce ČD Blok III. Co nabízejí výrobci karetních, odbavovacích a informačních systémů včetně clearingu pro rozvoj IDS – garant Jan Kotík Vystoupení partnerů konference: Mikroelektronika spol. s r.o., Apex spol. s r.o., EM TEST ČR spol. s r.o., Haguess a.s., POWER products s.r.o., XT-Card a.s. Blok IV. Stav přípravných prací na zpracování zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, možnosti operativnějších úprav stávajících zákonů a vyhlášek. Inovační technologie ve veřejné osobní dopravě v kontextu celoevropského vývoje a podpory institucí EU – garant Ministerstvo dopravy Ulehčí zákon o veřejných službách v přepravě cestujících budování IDS oproti současnosti – bude platit už v roce 2009 nebo alespoň budou upraveny stávající zákony a vyhlášky (např. vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu) – Národní dopravní standard. Možnosti podpory veřejné osobní dopravy z fondů EU. Vystoupení: zástupci Ministerstva dopravy, SDT, Svaz dopravy ČR Diskuze Závěrečné zhodnocení a závěr konference - prezident ADSSS František Neterda Informace pro zájemce o účast: Vzhledem k omezenému počtu míst se konference mohou zúčastnit hlavně členové ADSSF, ADSSS a představitelé krajů a měst. Prezence bude probíhat od 9.30 hodin, občanský průkaz pro vstup na MPO nutný . Závazné přihlášky zašlete nejpozději do 27. října 2008 do 10 hodin na e-mail: jana.hakrova@svt.cz. PRIHLASKA IDS 04112008.doc

Viceprezident SDT ČR Roman Srp byl minulý týden na zasedání v řecké Soluni zvolen do řídícího výboru Network ITS National Associations (ITS Nationals).

SDT a členům se tak do budoucna otevírají nové mezinarodní příležitosti, užši kontakt na GR Evropské komise a zvýší se i vliv na panevropské ITS aktivity. Udělením pozice v řídícím výboru ITS Nationals evropské asociace mj. ocenily přední a tvůrčí roli SDT ČR a českého průmyslu ve střední a východní Evropě. Kromě zástupce SDT CR je členem řídícího výboru zástupce ITS Netherland, UK, Sweden, Germany, Italy a ERTICO. ITS Nationals je komunikační platforma pro mezinárodní výměnu informací a vzájemnou komunikaci téměř 30 evropských asociací (včetně Izraele, J. Afriky a S. Arábie) .

Nový orientační a informační systém využívající technologie bluetooth navržený pro nevidomé osoby je konstruován tak, aby řekl chodcům o bodech zájmu podél jejich cesty v okamžiku, kdy je míjejí.

O technologii bluetooth jsme se zmiňovali před rokem v souvislosti s reklamním outdoorem a hromadnými dopravními prostředky - 25. října 2007 proběhla v Plzni zajímavá Konference o reklamě . Následující materiál, na který jste nás upozornili, řeší rozhodně užitečnější využití bluetooth. www.osel.cz - 13.10.2008 - „Nevidomí lidé se mohou dostat z bodu A do bodu B. Naučí se počítat kroky, když musí, ale přesto mohou ztratit cestu, protože ne vždycky vědí, kolem čeho prochází. Proto na University of Michigan vyvinuli takzvané „mluvící body“ (Talking Points) městského orientačního systému. Vědci, technici a studenti svou práci prezentovali v září na dvou konferencích. Jason Stewart a Jakob Hilden tak učinili na konferenci Ubicomp 2008 v Jižní Korei a Michelle Escobar se zúčastnil Accessible Design na konferenci Digital World ve Velké Británii. Myšlenka, která se skrývá za „mluvícími body“, je zaměřena na vylepšení orientace nevidomých v městských ulicích,“ řekl James Knox, koordinátor adaptivní technologie z Information Technology Central Services na University of Michigan a jeden z vývojářů tohoto systému. Více na www.osel.cz

Opäť po dvoch rokoch mali zástupcovia žilinskej spoločnosti možnosť zažiť na vlastnej koži atmosféru veľkej svetovej výstavy.

Medzinárodný veľtrh InnoTrans Berlín sa koná každé dva roky a je zameraný na dopravné technológie. Výstavný stánok EMtestu pripomínal autobus mestskej hromadnej dopravy, v ktorom si návštevníci mohli vyskúšať činnosť čipových kariet, vybavovací a informačný systém i ďalšie produkty z tejto oblasti. Výstavné priestory v centre Berlína sú mnohonásobne väčšie v porovnaní s podobnými podujatiami na Slovensku. Na ploche 100-tisíc metrov štvorcových sa 23. až 26. septembra predstavilo viac ako 1 600 vystavovateľov zo 40 štátov. „Prišlo sa sem pozrieť veľmi veľa návštevníkov. Aj v našom stánku – jedni odišli a ďalší hneď prišli. Mali sme na mieste dohodnutých množstvo stretnutí, ďalším návštevníkom sme poskytli informácie, alebo aspoň ukázali, čo vystavujeme,“ vysvetluje Ladislav Heglas ml. ze spoločnosti EMtest. Pred dvomi rokmi sa prišlo na InnoTrans do Berlína pozrieť viac ako 64-tisíc návštevníkov. Tohtoročná návšteva však bola podľa priamych účastníkov určite o niečo vyššia. Výstava je orientovaná na komplexné dopravné systémy - od vlakov, cez autobusy, železničnú infraštruktúru, interiéry dopravných prostriedkov, či stavbu tunelov. Na Slovensku sa akcia tohto druhu neorganizuje. TZ EMtest

1400 mobilních mincovních automatů MS 24 na výdej jízdenek v městské hromadné dopravě v gruzínském Tbilisi v září exportovala vysokomýtská společnost Mikroelektronika pro odbavení v hotovosti i pomocí bezkontaktních čipových karet v 900 autobusech .

Po srpnových událostech v Gruzii nebylo zcela jasné, zda a jak se kontrakt uskuteční s ohledem na priority při obnově země. Komplikovaná byla i situace v dopravě, když do začátku září prakticky všechny dopravní tepny v Gruzii blokovala ruská armáda. Nakonec je ale zařízení z Mikroelektroniky expedováno a poslední zásilka odešla na konci září. Přestože Gruzie zažívá těžké časy a má obrovské množství problémů spojených s obnovou země, plní své závazky vyplývající z uzavřených smluv, což dokazuje, že lidé na Kavkaze se umí vypořádat s nepřízní osudu se ctí. 1400 automatů MS 24 na výdej jízdenek v městské hromadné dopravě v gruzínském Tbilisi v září exportovala vysokomýtská společnost Mikroelektronika. Cílem kontraktu v hodnotě přibližně 36 miliónů korun je vybavení 900 autobusů gruzínského hlavního města, kde dosud jízdenky vydávají řidiči. Mobilní mincovní automaty budou sloužit jak pro odbavení v hotovosti, tak pro odbavení pomocí bezkontaktních čipových karet. V oblasti implementace systému spolupracuje Mikroelektronika s domácí gruzínskou společností, která se podílela i na realizaci projektu odbavování cestujcících pomocí bezkontaktních čipových karet v tbiliském metru. Zvláštností kontraktu je přímá účast největší gruzínské banky Bank of Georgia. Byla to právě banka, která vyhrála tendr na dodávku odbavovacího systému, založeného na automatech z Vysokého Mýta, a ona a nikoli dopravní podnik bude vlastníkem a provozovatelem systému. Gruzínské banky se neomezují na tradiční bankovní služby, jako je to běžné v České republice, ale angažují se i mimo bankovní sektor. Bank of Georgia je kromě jiného i dodavatelem odbavovacího systému s bezkontaktními čipovými kartami pro metro ve Tbilisi. Gruzie není jedinou zemí bývalého východního bloku, kde je Mikroelektronika aktivní. V letošním roce společnost dodala například více než 1000 označovačů papírových jízdenek pro trolejbusy v lotyšské Rize, kde již dříve vybavila svými zařízeními tramvaje. V rumunském městě Bacau pak spustila odbavovací systém na bázi bezkontaktních čipových karet. Nový odbavovací systém z Mikroelektroniky nasadilo i bulharské hlavní město Sofie, kde je Mikroelektronika hlavním dodavatelem komplexního řešení. Odbavovací systémy pro hromadnou dopravu pochází z vlastního firemního vývoje a Mikroelektronika je největším tuzemským výrobcem těchto zařízení. Společnost zaměstnává přibližně 160 lidí a v uplynulém hospodářském roce, který skončil 30.6.2008, utržila podle předběžných výsledků okolo 300 milionů korun. Tisková zpráva Mikroelektronika 26 .9.2008

Opět se ukazuje, jak interaktivní je internet a jak pozorní jsou čtenáři BUSportálu. Další reakce ....

Zcela nedávno jsme uveřejnili: Z historie odbavovacích strojků Setright. Úplně čerstvě jsme dostali od SPVD odkaz na materiál o dopravě na přehradě Hracholusky , kde je strojek obrazově zachycen. Na materiál zareagoval Martin Janda: ... právě jsem si přečetl článek o strojcích Setright (autora jsem za něj už pochválil), zaujal mě v něm poslední odstavec: "Traduje se, že když přijel strojky Setright představovat zástupce výrobce, tak tvrdil, že není způsob, jakým by se daly okrást. Po půl roce používání v ČSSR se údajně na plakátech s tímto sloganem objevila malá poznámka - neplatí pro Československo. Češi prostě dokáží obejít cokoli. " Neznám přesně způsoby, jakými se ono okrádání provádělo, Zdeněk Sýkora mi tvrdil, že by to vydalo na samostatný článek (takže doufám, že ho časem taky napíše). Já sám jsem slyšel snad jen něco v tom smyslu, že když se dal strojek na noc do mrazáku, ráno pak nějakou dobu neevidoval prodané jízdenky, ale nevím, jestli je to pravda a nebo jen nějaká lidová slovesnost. Vzpomněl jsem si však na příběh, který mi vyprávěl bývalý kolega Tibor K., který letos na jaře odešel do důchodu. Kolega pocházel z Košic, dlouhá léta jezdil u tamního ČSAD (pouze posledních pět let před důchodem jezdil s trolejbusem tady v Čechách, aby si našetřil na důchod). A ten příběh? ČSAD zavedlo novou dálkovou linku a na ní jeden pár spojů, ráno tam, odpoledne zpět. Na linku byli už od prvního dne provozu přiděleni nastálo dva řidiči, když byl jeden v práci, druhý měl volno a naopak, dokonce i v době dovolené a nemoci zaskakoval jeden za druhého. Jeden z řidičů měl bratra kdesi "na západě", snad v Německu a ten bratr mu kdysi přivezl dárek, strojek Setright. No a tak páni řidiči vymysleli následující trik: Na linku s sebou brali oba dva strojky, vlastní i firemní. Cestou tam prodávali jízdenky ze svého strojku a tržba šla řidičovi do kapsy, cestou zpět prodávali jízdenky z firemního strojku a tržbu odevzdávali. Bylo to vlastně geniální - cestující jízdenky měli v pořádku, takže revizor by nic neodhalil. Na nějaké dlouhodobě provozované lince by si něco podobného dovolit nemohli, pokud by ze dne na den poklesly tržby na polovinu, bylo by to nápadné. Ale tady šlo o úplně novou linku a řidiči odevzdávali poloviční tržbu už od prvního dne, takže to nebylo nikomu ani trochu podezřelé. A jak se na to přišlo? Jednoduše. Jednoho krásného dne jeden z řidičů onemocněl, druhý z řidičů byl taky někde mimo, a tak se na lince objevil úplně jiný řidič. Ten jel obě cesty s firemním strojkem, tržba byla najednou dvojnásobná a to bylo podezřelé. A tak se začlo vyšetřovat a na lince začaly jezdit kontroly a sledovat práci řidiče. Zpočátku se zdálo být vše v pořádku, řidič dával jízdenku každému cestujícímu a cena na jízdence odpovídala tomu, co cestující zaplatil. Ale pak někoho z kontrolorů napadlo porovnat číslo strojku vytisknuté na jízdence se seznamem strojků v majetku ČSAD a zjistil, že strojek tohoto čísla v ČSAD není vůbec evidovaný. A jak to dopadlo? Jak to tak asi v podobných případech bývá. Oba řidiči si několik dalších let za volant nesedli, náhradou za to jim stát nabídl "místo k sezení" v některém z nápravných zařízení. Další věrný čtenář BUSportálu doplňuje: Z dnešního hlediska je zajímavé, kam všude se nakonec strojky Setright dostaly. Tradičně se používaly v lodní dopravě v Praze, na Slapech i na Orlíku, ale vydávaly se jím vstupenky třeba do Koněpruských jeskyní nebo na koupaliště Lhota. Úvaha, co kdysi vedlo ČSAD k nákupu právě této značky, i když jízdenkám Setright chybělo pár důležitých údajů, je také docela zajímavá. Když jsem se podíval na fotografie v článku, napadl mne jeden velmi prostý důvod: jízdenka ze Setrightu je oproti těm dvěma konkurečním značkám v mezích možností hezká.

Nejen informace o strojcích , ale i spoustu jízdenek poslal BUSportálu Zdeněk Sýkora.

První strojek Setright byl patentován v roce 1922 a pojmenován po jeho designérovi a tvůrci-vynálezci Henry Setrightovi. Asi od přelomu 40. let přichází strojky "Insert ticket machine". Ty jsou víceméně podobné těm našim, nemají však vlastní zásobu papíru, na který by byla jízdenka vytištěna, ale samotná jízdenka se do něj vloží a otiskne. Stejně tak to bylo u našich týdenních/měsíčních jízdenek. Na počátku 50. let přichází typ SMB-Mk 1, který až na pár odlišností je už nám známý strojek. V roce 1965 přichází na řadu strojek SMB-Mk 2, který tak dobře známe z našich autobusů ČSAD. Počátek použití těchto strojků zatím přesně neznám. Patrně se k nám dostaly někdy v letech 1967-68. Nejpozději to však bylo v roce 1969, kdy už byla k dispozici týdenní jízdenka, určená právě do těchto strojků. Zajímavým detailem na strojcích je umístění čísla strojku buď u měsíce nebo u druhu jízdného. Nepodařilo se mi zjistit, jestli to mělo nějaký význam. Setkal jsem se s názorem, že to bylo rozlišení, zda-li je to strojek řidiče či průvodčího. Pokud měl strojek pětimístné číslo, tak bylo snad vždy u druhu jízdného. Např. V Anglii měly některé strojky své číslo na obou těchto místech. Výše zmíněné týdenní/měsíční jízdenky pro pracující/žáky se označovaly tak, že se jízdenka zasunula do štěrbiny na vrchu strojku, odjistil se posun papíru a jízdenka se normálním způsobem označila. Při dalších nástupech se už jen procvakávala pomocí děrovačky na strojku. Upraveno a doplněno autorem 2.1.2009: Žádný posun se neodjišťoval, ale jak vyšel prázdný papírek místo jízdenky, tak ten se utrhl a vyhodil. Strojky u ČSAD byly od doby změny tarifu. Myslím, že to mohlo být 1.7. 1969, ale nejsem si 100% jist. Co se na jízdenku tisklo: cena, nástupní zastávka ve formě tarifního čísla, datum, pořadové č. jízdenky, druh jízdného a číslo strojku. Cena byla odstupňována od 0,00 Kčs až po 199,50 Kčs po 0,50 Kčs Měsíc byl ve většině případů označen číslem, leč pár strojků mělo i anglické zkratky pro jednotlivé měsíce. Druh jízdného byl označen těmito zkratkami: J- plné jízdné J%- poloviční jízdné ZB - zavazadlo D- dělnické jízdné Ž- žákovské jízdné X- rekreační jízdné Y- neobsazeno U ČSAD autobusy Plzeň pokuta - vydával řidič buď pro revizora (ten musel cestujícího k němu přivést) nebo pokud sám prováděl na konci spoje revizi jízdenek (musel mít stejnokroj dopravce! Pak byl osobou oprávněnou) Počítadla na strojku zaznamenávala celkový počet jízdenek, dělnické jízdenky, žákovské jízdenky, nulové jízdenky, dále pak počet desetikorun a padesátníků. Na každé konečné musel řidič/průvodčí zaznamenat do výkazu stav počítadel. Důvod volby nákupu právě těchto strojků pro československé dopravce mi není znám. Na trhu byly ještě strojky TIM, které dokázaly tisknou navíc rok, linku a případně čas, ale potisknout např. „týdenku“ nešlo. A švédské strojky Almex, které oproti Setright dokázaly tisknout rok, ovšem měly uvnitř ještě jednu pásku , na kterou se zaznamenávalo jízdné, druh jízdného, nástupní zastávka a číslo jízdenky. Tudíž odpočet šel udělat přesněji a tyto strojky zvládaly i potisknout případně „týdenku“ Na internetu se objevila oskenovaná předplatní jízdenka z ČSAD Kladno a ta svými rozměry a tiskovými údaji odpovídala strojku Almex, ovšem nemám to 100% potvrzeno. Traduje se, že když přijel strojky Setright představovat zástupce výrobce, tak tvrdil, že není způsob, jakým by se daly okrást. Po půl roce používání v ČSSR se údajně na plakátech s tímto sloganem objevila malá poznámka - neplatí pro Československo. Češi prostě dokáží obejít cokoli.

liberecky.denik.cz - 16.9.2008 - Liberec - Rychlejší odbavení v autobusech, navíc bez nutnosti kupovat si jednotlivé jízdenky. Takové výhody budou moct využívat všichni, kdo si pořídí Opuscard, krajskou elektronickou kartu. Ta bude platit od příštího roku ve všech městských autobusech, tramvajích, příměstských autobusech a vlacích na území Libereckého kraje. Více na liberecky.denik.cz

Zástupcovia ČSAD SVT Praha, s.r.o. informovali o rozdielnej úrovni IDS v jednotlivých regiónoch Česka a o vlastnom clearingovom systéme CARDS EXCHANGE.

Zástupcovia ČSAD SVT Praha, s.r.o. informovali o rozdielnej úrovni IDS v jednotlivých regiónoch Česka a clearingovom systéme CARDS EXCHANGE. So svojím príspevkom za spoločnosť ČSAD SVT Praha, s.r.o. vystúpil RNDr. Kotík, Mgr. Bartušek, spolu so zástupcom ROPID Ing. Šimunkom. Podľa príspevku sa v niektorých krajoch Česka s budovaním Integrovaného dopravného systému ešte ani nezačalo /napr. Vysočina/, v iných sú realizované na báze papierových médií (napr. Juhomoravský kraj) a v poslednej dobe sa začínajú postupne rozvíjať IDS s využitím bezkontaktných čipových kariet (BČK) a clearingu (napr. Stredočeský kraj). Vyvstáva otázka, kto bol vlastne iniciátorom zavádzania BČK v doprave a prečo je úroveň ich využívania taká rozdielna? Odpoveď je zrejmá - predovšetkým väčšie dopravné spoločnosti, ktoré sa v priebehu niekoľkých rokov postupne vybavili výdajnými a odbavovacími systémami v autobusovej a mestskej doprave. Tieto systémy na český trh dodávajú prakticky len dvaja výrobcovia – Mikroelektronika a EM TEST. Nielen u týchto dvoch výrobcov sú však tieto systémy nekompatibilné. Dopravcovia ale mali samozrejme záujem získať na úkor konkurencie čo najviac cestujúcich do svojich dopravných prostriedkov, zlepšiť svoje cash flow predajom predplatných kupónov (PK) a dobíjaním elektronických peňaženiek (EP) a v neposlednom rade uľahčiť a zrýchliť odbavovanie cestujúcich vo vozidlách. Dodavatelia výdajných a odbavovacích systémov mali zasa snahu, aby na nich dopravcovia boli čo najviac závislí a nemohli ľahko prejsť ku konkurenci. Nepodporovali príliš štandardizáciu svojích zariadení, ani ich interoperabilitu. Cestujúci mali záujem o BČK, lebo to bolo pre nich výhodnejšie a lacnejšie. Divili sa ale, prečo nemôžu vďaka tejto karte jazdiť aj u iných dopravcov, ktorí zaisťovali základnú dopravnú obslužnosť v ich regióne. Niektoré krajské úrady (KÚ) preto začali mať vážny záujem technológiu na báze BČK využívať aj pri budovaní svojich IDS, pri budovaní takéhoto systému oproti klasickým IDS musia KÚ naviac riešiť aj interoperabilitu s dodavateľmi odbavovacích a výdajných systémov a clearingový systém. Preto sa vo svojom vystúpení zástupcovia ČSAD SVT Praha venovali aj popisu clearingového systému CARDS EXCHANGE vyvinutého v ČSAD SVT Praha, s.r.o. a na praktické skúsenosti z jeho prevádzkovania v piatich regiónoch ČR. Viac o CARDS EXCHANGE ČSAD SVT Praha, s.r.o. ukončilo svoj príspevok predpokladom budúceho vývoja IDS v Českej republike a vystúpením Ing. Šimunka z ROPIDu.

zavzpomínal nejen na spolupráci s ČSAD SVT Praha s.r.o., ale i na dopravní problematiku v době vzniku samostatné České republiky.

ČSAD SVT o sobě "Při čtení zprávy o třicetiletém vývoji a činnosti dnešního ČSAD SVT Praha s.r.o si nemohu nevzpomenout na krátké období spolupráce s touto organizací zhruba uprostřed sledovaného třicetiletí. Bylo to v době, kdy jsem vyměnil funkci posledního předsedy federálního Československa za funkci prvního ministra dopravy Česka. V předchozím federálním uspořádání totiž česká vláda ministra dopravy neměla, poněvadž to byla „federální kompetence“. Je třeba připomenout alespoň některé jevy tehdejší dopravní problematiky v Čechách. Dopravci přibývali rychlostí hub rostoucích po dešti a přeli se o užívání autobusových nádraží, ačkoliv ta byla z doby socialismu většinou předimenzována. Na všech hraničních přechodech a ještě mnoho kilometrů od nich stály celé dny řady kamionů, vedl se nekoordinovaný boj o přepravní povolení, začalo se mluvit o dopravní obslužnosti a o příspěvcích státu, obcí a později krajů na její zajištění. Triviální věc – zajištění komplexních, přehledných a dostupných jízdních řádů, na jejichž pravidelné každoroční „knižní“ vydání byli cestující zvyklí – se jevila jako neřešitelná. Zkrátka: platila se daň za odstranění dopravního monopolu a vytvoření konkurenčního prostředí, umocněná dramatickým růstem účastníků dopravního trhu a přepravních objemů v náhle otevřeném světě. Ministerská porada – často ve večerních hodinách – střídala poradu a zvolna se rodila řešení, mnohdy i velmi přechodná. Připomínám si to teď třeba při častém průjezdu neúčelně rozlehlého parkoviště na rozvadovském hraničním přechodu. Jiné porady se zabývaly reakcí na četné petice rozhořčených občanů zejména z příhraničních obcí, které byly zcela zablokovány stojícími kamiony. Řešení však mohlo ministerstvo nanejvýš hodnotit, volit a předkládat, nikoliv zajišťovat. Bylo třeba úzce spolupracovat se vzniklými profesními i zájmovými dopravními organizacemi a samozřejmě i s těmi, které se transformovaly z dopravních organizací předchozího systému a disponovaly určitou intelektuální a technickou kapacitou. Mezi nimi hrálo velmi aktivní roli právě dnešní ČSAD SVT Praha, které v té době účinně usilovalo o transformaci automatizovaných systémů řízení v dopravě na nové podmínky. Brzy se totiž ukázalo, že celé spektrum nových dopravních problémů při atomizaci nabídky i poptávky je řešitelné jen prostřednictvím automatizace informačních systémů, v čemž měl tento podnik zřetelný náskok. Jednací stůl se rozšířil, jednání se přenesla i na půdu těchto organizací. Vzpomínám si na jednu polonoční seanci na Vysočině, kde se právě zrodila plodná představa tvorby jízdních řádů. Vytvářely se nové vazby spolupráce a pozitivních mezilidských vztahů, z nichž mnoho – jak věřím - přetrvalo. Konečně příkladem je i fakt, že jsem považoval za vhodné ke zprávě k 30.výročí trvání SVT přičinit tuto poznámku. I dodatečně je zač poděkovat. Na závěr je slušné popřát mnoho dalších úspěchů. Mimochodem i v každoročním volejbalovém turnaji pracovníků v dopravě, který jsme tehdy společně založili a na jehož organizaci ve Žďáru nad Sázavou se SVT trvale aktivně podílí." Jan Stráský, bývalý ministr dopravy ČR 1993-1995 ČSAD SVT Praha s.r.o. slaví v letošním roce 30 let.