Více než půl milionu cestujících využilo první pražské bezplatné elektrobusy Arrivy v BB Centru.

České elektrobusy značky SOR svezly za rok svého působení na trase pravidelné linky BB1 a BB2 již více než 600 tisíc pasažérů. Linky spojují multifunkční areál BB Centrum se stanicí metra Budějovická a od února loňského roku najely elektrobusy přes 40 tisíc kilometrů. Nasazení elektrických autobusů do provozu pražské hromadné dopravy je společným projektem developerské a investiční společnosti PASSERINVEST GROUP, Skupiny ČEZ a dopravní společnosti ARRIVA, kterým chtějí přispět ke zlepšení životního prostředí a snížení dopravního hluku v BB Centru a okolí. Elektrobusy SOR EBN 9,5 byly v rámci bezplatných linek BB1 a BB2 poprvé uvedeny do provozu v únoru 2016 a za své nepřetržité fungování přepravily více než 600 tisíc cestujících a najely přes 40 tisíc kilometrů. Jeden elektrobus ujede denně v průměru 100 km a přepraví na 1 800 cestujících během 50 jízd. Z nedávného průzkumu společnosti PASSERINVEST GROUP mezi zaměstnanci BB Centra vyplývá, že kyvadlové linky využívá 45 % dotazovaných. Nadpoloviční většina respondentů tak dle průzkumu uvítala zařazení elektrobusů do provozu, jejich šetrnost k životnímu prostředí a je spokojena s jejich tichým chodem a čistším prostředím. „Během roku fungování elektrobusů jsme zaznamenali velký počet kladných ohlasů. Vysoký počet přepravených cestujících je pro nás důkazem, že jsou naše bezplatné linky značně využívány nejen zaměstnanci BB Centra, ale i obyvateli přilehlého okolí. Proto chceme jít touto cestou i do budoucna a více tím přispět ke snížení emisí a hlučnosti v BB Centru a jeho okolí. Důraz na ochranu životního prostředí je jednou z našich priorit při budování BB Centra,“ říká Radim Passer, předseda představenstva PASSERINVEST GROUP. „Dlouhodobě poukazujeme na přínosy elektrického pohonu v individuální i veřejné dopravě. Jsme proto rádi, že za 12 měsíců provozu elektrobusů na trase Budějovická – BB Centrum se v praxi naplno projevily jejich výhody v podobě nulových emisí, nízké hladiny hluku i ekonomiky provozu. A ještě více nás těší, že tyto postřehy s námi sdílí většina cestující veřejnosti,“ shrnuje výsledky ročního provozu předseda představenstva a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. „Elektrobusy se v každodenním pražském provozu velmi osvědčily,“ říká generální ředitel Arriva Daniel Adamka „Prvotní dětské nemoci se podařilo velmi rychle odstranit. Každý z elektrobusů má na svém tachometru už přes 20 tisíc kilometrů, jezdí vždy v pracovní dny a jejich provozní spolehlivost je velmi dobrá. Jedno nabití přes noc zajistí bez problému jejich celodenní provoz s cestujícími mezi Budějovickou a BB Centrem. Elektrobusy patří do center měst a měly by se do budoucna stát ekologickým standardem každého většího města,“ dodává Daniel Adamka. Víte že… • akubaterie se 180 lithium-iontovými články mají celkovou kapacitu 172 kWh, což odpovídá průměrné denní spotřebě 25 českých domácností? • energii pro nabití plné kapacity baterií jednoho elektrobusu dokázala loni Jaderná elektrárna Temelín vyrobit za necelou půlvteřinu? • po celodenním provozu má elektrobus z trasy Budějovická – BB Centrum (při nabíjení 3× 400 V/32 A) opět 100% plné baterie za 6 hodin? • samozřejmostí v elektrobusech na Brumlovce je wifi pokrytí. Zdroj: Arriva Fotografie: Dopravacek.eu

Na nové trati v ulicích Železniční a Lobezská už jezdí trolejbusy.

V druhé polovině prosince 2016 započaly v ulicích Železniční a Lobezská práce na výstavbě nové trolejbusové trati. Práce byly dokončeny 21. ledna 2017 a od 23. ledna už ji využívají trolejbusy v běžném provozu. Výstavba trolejbusové trati obnášela především natažení nosných lan a trolejí, stavebně nejnáročnější část v podobě sloupů trakčního vedení a kabeláže byla v ulicích připravena už při jejich rekonstrukci (Železniční ulice) případně výstavbě (most přes nádraží) na začátku nového tisíciletí. Trolejbusová trať byla zamýšlena od Jižního předměstí (resp. základy byly stavěny od křižovatky Belánka) ulicemi U Trati, Železniční a přes most přes nádraží ke křižovatce U Prazdroje. Účelem celé trati měla být rychlá objízdná trasa v případě problémů na Americké třídě, hlavní trolejbusové tepně v Plzni. Jednotlivé části této trati byly dokončovány od roku 2010. Posledním úsekem se stal právě ten v Železniční a Lobezské ulici. V současnosti není možné projet původně zamýšlenou trať v celé relaci přímo, nově vybudovaný úsek totiž slouží primárně jako objízdná trasa pro trolejbusy linky 12 a je tak přizpůsoben odklonové trase (Koterovská – Železniční – Lobezská – U Prazdroje (centrum)). Výstavba trolejbusové trati totiž byla financována z prostředků SŽDC jako objízdná trasa v rámci rekonstrukce nádražních mostů v Mikulášské ulici. Po skončení výluky (cca září 2018) bude připojení trati upraveno tak, aby byl možný průjezd Železniční - U Trati (obousměrně) a Lobezská – U Prazdroje (Doubravka). Samotná rekonstrukce mostů v Mikulášské ulici znamená kompletní modernizaci mostů, očekávané je rozšíření silnice pod mosty. Součástí je také rekonstrukce přednádražního prostoru. Během prací staveništěm mohou projíždět pouze tramvaje, i ty ale čekají krátkodobé výluky případně jednokolejný provoz. Po poměrně zdlouhavém vybírání zhotovitele samotné práce na stavbě trolejbusové trati začaly v druhé polovině prosince 2016 natažením prvních převěsů v Železniční ulici. Na stavbě spolupracovala Elektrizace železnic Praha, a.s. s PMDP, a.s., část prací zajištovala i společnost Elektroline a.s. Po vánoční přestávce se v lednu práce rozjely na plné obrátky. Ve dnech 12. a 14. ledna probíhalo natahování trolejí. Připojení nové tratě ke zbytku sítě proběhlo v sobotu 21. ledna, kdy byl provoz všech trolejbusových linek zajištěn výhradně trolejbusy s pomocným pohonem. Od 23. ledna 2017 je trolejbusová trať využívána v pravidelném provozu trolejbusovou linkou 12. Autor: Zdeněk Kresa (zdkre)

Autonomní minibus EZ10 pro šest cestujících jezdí ve vyhrazeném pruhu na mostě Charles de Gaulle.

Francouzský provozovatel dopravy RATP, spolu s městskou radou v Paříži, zahájil v pondělí 23. ledna veřejné testování dvou elektrických minibusů EZ10 bez řidiče na mostě Charles de Gaulle v centru Paříže. Kyvadlový spoj spojující Lyonské a Slavkovské (Austerlitz) nádraží v Paříži bude testován v reálném městském provozu do začátku dubna. Vozidlo EZ10 od francouzské společnosti EasyMile je naváděný GPS a jezdí zdarma sedm dní v týdnu. Hlavní město Francie bojuje s chronickým znečištěním a dopravními zácpami, proto si RATP klade za cíl do roku 2025 nahradit celou flotilu 4 500 dieselových autobusů elektrickými autobusy (80%) a autobusy na CNG (20%). Firma EasyMile má flotilu malých kyvadlových autobusů v provozu již v několika zemích po celém světě, včetně USA. Komerční rychlost autobusu je 15 kilometrů za hodinu. Byl navržen pro veřejnou dopravu na krátké vzdálenosti. Je vybaven systémem pro detekci objektů a může upravit svoji trasu, aby se vyhnul překážkám. Nepotřebuje ke svému provozu velkou infrastrukturu. Trend zavádění autonomních vozidel zahájilo město Lyon, které provozuje vozidla ARMA francouzského výrobce Navya. Zdroj a více informací: Česká televize

Dvoukloubový autobus HA F340 8x2 může nahradit 125 osobních automobilů s dvěma cestujícími.

Autobus je určen pro přeplněný městský provoz. Je 26 metrů dlouhý s kapacitou až 250 cestujících. Motor splňuje Euro VI, je poháněn plynem, což umožňuje další snížení městského znečištění. Scania ho vyvinula ve spolupráci s kolumbijskou společností Busscar. V Kolumbii má Scania již flotilu plynových autobusů Euro VI ve městě Cartagena. Autobusy se zde osvědčily pro jízdu ve vysoké nadmořské výšce. Scania je přesvědčena, že o inovativní dvoukloubový autobus bude zájem ze strany mnoha měst po celém světě, které se stále více zaměřují na snižování znečištění životního prostředí. Zdroj: Scania

Volvo Buses obdrželo objednávku na čtyři elektrické hybridní autobusy Volvo 7900 včetně nabíjecí stanice.

Tímto krokem budou všechny dopravní prostředky veřejné dopravy v tomto městě na jihu Švédska s něco málo přes 19 000 obyvateli od podzimu 2017, jako jediném městě ve Švédsku, plně elektrifikovány. "Je potěšující, že se Värnamo rozhodlo vytvořit udržitelný systém veřejné dopravy a s využitím našich hybridních autobusů. Elektricky poháněné autobusy jsou budoucností nejen pro velká, ale i menší města" říká Martin Spjern, Key Account Manager Nordic ve společnosti Volvo Buses. Elektrifikace autobusové dopravy ve Värnamo přispěje k přitažlivější veřejné dopravě a lepšímu životnímu prostředí s nižším hlukem a lepší kvalitou ovzduší. Autobusy budou jezdit častěji, cílem města je dosáhnout během tříletého období čtyřnásobek počtu spojů hromadné dopravy. To by mělo zajistit větší dostupnost, která bude posílena i výstavbou nových jízdních pruhů pro autobusy. Värnamo totiž předpokládá do roku 2035 zvýšení počtu obyvatel až na 40 000. Vozidla Volvo 7900 Hybrid Electric jsou tichá a bez výfukových plynů po dobu asi 70 procent své trasy. Nabíjení baterie na nabíjecí stanici trvá tři až čtyři minuty s pomocí systému známého jako mezidobíjením. Ve srovnání s odpovídajícím dieselovým pohonem autobusu, elektrický hybridní využívá asi o 60 procent méně energie. Autobusy ve Värnamo by měly přinést snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent. Čtyři elektrické hybridní autobusy a nabíjecí stanice od ABB budou dodané společností Volvo na klíč a včetně zajištění údržby autobusů a jejich baterií. Elektrické hybridy Volvo a elektrické autobusy jsou již v provozu ve městech, jako je Gothenburg, Stockholm, Hamburk, Lucembursko a Curitiba. Zdroj: Volvo

Dopravní podnik hl. m. Prahy testuje již druhým rokem elektrobus SOR EBN 11.1.

Společný projekt se společnostmi SOR Libchavy a Cegelec má otestovat provoz elektrobusu v pravidelném provozu a porovnat s běžným naftovým autobusem. Autobus byl předán do garáže Hostivař v červenci roku 2015 a nejprve absolvoval testovací provoz bez cestujících. K rychlému dobíjení dochází pomocí dvoupólového pantografového sběrače z tramvajové sítě v autobusovém terminálu Želivského během provozních přestávek, kde byla vybudována tzv. dobudka s napájením z přilehlé tramvajové sítě. K pomalému nabíjení dochází potom v nočních hodinách v domovské garáži Hostivař, které trvá zhruba 5 až 7 hodin. Dojezd vozidla se v běžném provozu s cestujícími při využití dobíjení na terminálu Želivského pohybuje okolo 300 km. Obsaditelnost vozu je 93 cestujících a maximální rychlost 80 km/hod. Elektrovýzbroj dodala společnost Cegelec. Prototyp vozidla SOR EBN 11.1 bylo možné v minulém roce vidět i na veletrhu TRANSEXPO v polských Kielcích. Při testování elektrobusu se sleduje životnost baterií při využívání klimatizace a v zimním období pak spotřeba elektřiny při vytápění vozidla. Zatím bylo rozhodnuto o zkušebním provozu do srpna 2017. Poznatky z testovacích jízd jsou průběžně vyhodnocovány a srovnávány s podobnými evropskými projekty. Vyhodnocení celého projektu bude až po skončení testování, první předběžné výsledky jsou však vesměs pozitivní. Dopravní podnik hl. m. Prahy plánuje výhledově vybudovat nové trolejové vedení v ulici Prosecká směrem na Prosek v délce cca. 1000 metrů pro dobíjení elektrobusů. Tím se pravděpodobně dočkáme nasazení těchto vozidel i v další části Prahy. Na fotografiích je zachycen eletrobus v běžném provozu, na veletrhu TRANSEXPO v polských Kielcích a na veletrhu Czechbus. Zdroj: Dopravacek.eu

Systém OppCharge funguje v Bertrange v jihozápadní části země, v blízkosti hlavního města, a je umístěn nedaleko autobusové a vlakové zastávky.

Nabíjecí stanice funguje na principu průběžného nabíjení a mohou jí využívat i autobusy jiných značek. Autobusy s výkonem cca 150 kW se plně nabijí do 6 minut. Nabíječka je modulární a její výkon se dá rozšířit až na 300 kW. Lze využívat dokovací stanici umístěnou na střeše autobusu. Nabíjecí stanice byla vybudována společností ABB na objednávku Ministerstva infrastruktury a ekorozvoje. Lucembursko se snaží investovat do udržitelné mobility a snižovat celkový dopad dopravy na životní prostředí. Do hlavního města Lucemburska dojíždí denně přibližně 160 000 lidí. Město má proto za cíl snížit celkové emise oxidu uhličitého o nejméně 20 procent do roku 2020. Jeden z největších provozovatelů veřejné dopravy dopravce Sales-Lentz je průkopníkem v zavádění alternativních pohonných technologií. Byl první společností, která zakoupila hybridní autobusy Volvo již v roce 2009 a ve druhém čtvrtletí 2017 dá do provozu čtyři celoelektrické autobusy Volvo 7900 Electric ve městě Differdange, asi 20 km západně od města Bertrange. Volvo 7900 Electric: celoelektrický dvounápravový 12 metrů dlouhý nízkopodlažní městský autobus a třemi dveřmi o 80% nižší spotřeba energie než dieselový autobus tichý provoz nabití baterie za 3 až 6 minut 85 cestujících světlý a vzdušný interiér Zdroj: Volvo Buses

Škoda Electric je dodává i do Plzně. Nově dodá devět vozů typu 26 Tr plzeňskému dopravnímu podniku.

Dopravci v zahraničí, ale i tuzemsku, mají stále větší zájem o trolejbusy ze Škody Electric, které disponují bateriovým pomocným pohonem. Díky němu mohou obsluhovat i úseky linek bez trolejového vedení. Do západočeské metropole Plzně dodá Škoda Electric kromě dříve objednaných sedmi trolejbusů dalších devět těchto moderních vozidel. „Takzvané parciální trolejbusy jsou velmi žádané. V posledních třech letech jsme dodali zhruba šest desítek takových vozidel – třináct vozů slouží například v maďarském Szegedu, více než třicet v Budapešti, další vozy jezdí ve Španělském Castellonu, italském Cagliari nebo švédské Landskroně. U nás doma jsou od konce letošního roku provozovány vozy v Českých Budějovicích a Zlíně,“ vysvětluje člen představenstva Škody Electric Karel Majer. Zákazníci oceňují zejména fakt, že trolejbusy s pomocným pohonem mohou na linkách částečně využívat jako autobusy. „Pokud například chtějí obsloužit novou lokalitu, nemusejí stavět finančně nákladné nové trolejové vedení a související další infrastrukturu,“ doplňuje Karel Majer. Ten připomíná, že dalším velkým přípěvkem takových vozidel je šetrnost k životnímu prostředí, jsou totiž zcela bezemisní. „Cestující také ocení tichý a velmi dynamický provoz bateriových trolejbusů.“ Nejčerstvějším kontraktem, který Škoda Electric na dodávku parciálních trolejbusů uzavřela, je dodávka devíti vozů typu 26 Tr pro plzeňský dopravní podnik. „Jde o vysoce moderní vozidla doplněná trakční baterií a poloautomatickými sběrači proudu. Vozy dodáme do konce roku 2017,“ říká manažer obchodu Škody Electric Radek Kapr. Nové trolejbusy jsou určeny zejména pro linky, které v Plzni obsluhují i městskou část Černice, či obec Letkov. „Zde je možné plně využít pomocný pohon na pravidelné lince, na částech těchto tras není instalováno trolejové vedení. Nové vozy nahradí starší trolejbusy s pomocným dieselovým pohonem,“ upozorňuje Radek Kapr. Aktuálně podepsaná zakázka je druhým kontraktem z rámcové smlouvy na celkem až 33 vozidel, které s plzeňským výrobcem uzavřely Plzeňské městské dopravní podniky v roce 2016. První dodávka z této rámcové smlouvy, která zněla na sedm trolejbusů, finišuje právě v těchto týdnech – poslední vůz dopravce získá v lednu roku 2017. Zdroj: Škoda Transportation

Ve Skandinávii zavádí první autobusovou linku s bezdrátovým nabíjením na zastávkách.

V rámci snahy o hledání nových udržitelných řešení veřejné dopravy ve městech bude ve švédském Södertälje jezdit nově vyvinutý elektrický hybridní autobus Scania jako součást pravidelné městské dopravy. Tato technologie se ve skandinávských zemích testuje úplně poprvé. Samotný autobus, jakož i řešení autobusové zastávky jsou součástí výzkumného projektu, na kterém společnost Scania spolupracuje se Stockholmským dopravním podnikem SL, energetickou společností Vattenfall, vedením města Södertälje a s Královským technologickým institutem (KTH). Cílem tohoto projektu, částečně financovaného Švédskou energetickou agenturou, bylo vyvinout tichý a udržitelný systém veřejné dopravy. Vůbec poprvé se tato technologie testuje v extrémnějších klimatických podmínkách, které tento typ infrastruktury musí zvládnout, aby se mohl efektivně využívat i v severnějších částech světa. Bezdrátové nabíjení na autobusových zastávkách znamená, že autobus zaparkuje nad nabíjecím segmentem umístěným pod povrchem silnice na nabíjecí stanici a nabíjení se spustí automaticky. Konstrukční řešení indukční technologie bylo upraveno tak, aby nenarušovalo stávající městské prostředí, přičemž je v podstatě neviditelné. Sedm minut bezdrátového nabíjení stačí na pokrytí celé 10 kilometrové trasy, kterou musí autobus v Södertälje projít. „Elektrický hybridní autobus vytvořen v rámci tohoto projektu představuje technologický směr přinášející ekologičtější dopravní řešení. Technologie indukčního nabíjení je nesmírně tichá a zároveň neviditelná. Praktické testy v Södertälje jsou mimořádně důležité s ohledem na rozhodnutí, před kterými společnost i automobilový průmysl stojí v souvislosti s eliminací emisí a snižováním hlučnosti dopravy v citlivém městském prostředí,“ řekla Hedvig Paradisová, projektová manažerka, která zastupuje společnost Scania v rámci zmíněného výzkumného projektu. Náklady projektu bezdrátového nabíjení na autobusových zastávkách dosahují více než 38 milionů švédských korun, z čehož společnost Scania investovala 22 milionů. Švédská energetická agentura poskytla příspěvek na financování výzkumu ve výši téměř 10 milionů švédských korun, které si rozdělí Královský technologický institut, společnost Scania a dopravní podnik SL. „Jde o jeden z množství projektů, které společnost Scania realizuje ve snaze nalézt řešení udržitelné městské dopravy pro budoucnost,“ řekl Anders Grundströmer, vedoucí nedávno spuštěné iniciativy udržitelných městských řešení od společnosti Scania. „Snažíme se určit potřeby měst a vytvořit ekologické, rychlé, bezpečné a úsporné dopravní řešení, založené na lokálně vyráběných alternativních palivech, včetně elektrifikace.“ Elektrifikace dopravního sektoru bude vyžadovat různé technologie a řešení, a to z hlediska místa i způsobu nabíjení vozidel. Nabíjení může probíhat v době, kdy vozidla stojí v depu nebo na zastávce, případně během provozu. Možné řešení pro nabíjení během provozu zahrnují nabíjení kabelovým systémem ze sítě prostřednictvím sběrače nebo indukční nabíjení, případně kombinace těchto metod. Výběr vhodného řešení závisí na konkrétním dopravním úkolu. Velikost a hmotnost akumulátorů, které se mohou nacházet ve vozidle, například rozhoduje o tom, do jaké míry musí nabíjení probíhat během provozu. Autobus, který společnost Scania otestuje v rámci městské dopravy v Södertälje, je hybridní autobus. To znamená, že je vybaven technologií, která umožňuje, aby se jeho akumulátory nabíjely i během provozu pomocí brzdné energie. K nabíjení může přispívat i spalovací motor autobusu poháněný nefosilními palivy. Další informace o elektrických řešeních společnosti Scania najdete na stránce www.scania.com/electrification . Zdroj: Scania

V lednu 2014 bylo v ČR celkem 50 veřejných CNG stanic, dnes jich je již 140 a další se chystají zahájit provoz už v lednu 2017.

Za poslední 3 roky tedy v ČR přibylo 100 plnicích CNG stanic. V průměru je dnes v každém kraji kolem 10 ti stanic, nejvíce, celkem 22, jich má kraj Středočeský. Otevírají se na čerpacích stanicích Benzina, MOL, OMV, Shell, Texaco, Total, EuroOil, D oil, Caroil, KaprOil, Marho, Kontakt, Q100 aj. Zejména Benzina má CNG stojan v ČR už na 30 čerpacích stanicích a uvažuje až na 80 ti. Napříč Evropou je asi 5 tisíc CNG stanic. Velkému zájmu o koupi ekologických CNG vozidel v ČR přispívají i pobídky a dotace. Pro příští rok Ministerstvo životního prostředí uvažuje, že by mohla být finanční podpora na nákup CNG vozidel nastavena pro všechny. • V ČR je v provozu již 140 plnicích CNG stanic, 60 z nich je u tradičních čerpacích stanic • Za 3 roky přibylo v ČR 100 nových CNG stanic, 40 z nich jen za poslední rok • Každý rok přibývá v ČR kolem 4-5 tisíc CNG vozidel • Za stejnou dobu (3 roky) přibylo v ČR i 600 nových bezprašných CNG autobusů (celkem jezdí v asi 50 ti městech již více než 1 tisíc CNG autobusů) Koncem listopadu loňského roku (na Podzimní plynárenské konferenci Českého plynárenského svazu – ČPS) bylo slavnostně vyhlášeno dosažení počtu první stovky veřejných CNG stanic v ČR, o rok později je jich dnes motoristům k dispozici již 140. „V roce 2017-18 by mohlo být v ČR už 200 plnicích CNG stanic, mnoho je před dokončením nebo ve výstavbě. Už zkraje roku 2017 se otevřou další CNG stanice např. v Náchodě, Turnově, v Těšovicích u Prachatic, Kyjově u Hodonína, další v Havlíčkově Brodu, také v Liberci a Třeboni, staví se také třeba už v Klatovech, ve Znojmě a dalších městech,“ říká Jiří Šimek, člen Rady ČPS. Mezi čtyři největší investory patří Bonett Gas Investment, Vítkovice Machinery Group, innogy Energo a E.ON Energie. Mimo veřejné stanice si ale dopravní podniky a soukromé společnosti budují své vlastní plnicí CNG stanice v podnikových areálech (např. DB Schenker, Linde Material Handling a mnoho dalších), podnikatelé si kupují i soukromé menší domácí plničky. Podle poslední zprávy Navigant Research by v roce 2025 mělo jezdit na světě již 40 milionů CNG vozidel. Dnes u nás jezdí kolem 16 tisíc CNG vozidel a každý rok jich přibývá kolem 4-5 tisíc. Některé vozové flotily přepravních společností, jakou má třeba Česká pošta, už mají více než tisíc CNG vozidel, podíl CNG vozidel ve svém vozovém parku postupně zvyšuje u nás i např. přepravní služba GLS aj. „Ekologické a úsporné CNG vozy již běžně využívají městské úřady, Policie, Hasičský záchranný sbor, zdravotnická zařízení atd. CNG jako alternativní palivo je nyní nejoblíbenější. Rychlému růstu počtu CNG vozidel přispívají i pobídky a dotace,“ dodává Jiří Šimek z ČPS. Naposledy Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo v ČR výzvu pro kraje a obce. Podpora pro osobní auta na CNG do 3,5 tuny činí 50 tisíc korun. Dalších 10 tisíc korun může být poskytnuto na ekologickou likvidaci starého vozu. Pro žadatele z řad obcí, krajů a jimi řízených organizací je připraveno jen na CNG vozy celkem 20 milionů korun (cca 400 CNG vozidel). Příjem žádostí nyní běží až do 31. března 2017, např. město Ostrava již informovalo, že podá žádost na 18 CNG vozidel. Pro příští rok MŽP uvažuje, že by mohla být finanční podpora CNG vozidel nastavena pro kohokoliv. Počet veřejných plnicích stanic v jednotlivých krajích ČR: Kraj Počet veřejných CNG stanic Praha 17 Středočeský 22 Jihočeský 7 Plzeňský 9 Karlovarský 3 Ústecký 8 Liberecký 3 Královéhradecký 9 Pardubický 7 Vysočina 6 Jihomoravský 17 Zlínský 8 Olomoucký 10 Moravskoslezský 14 CELKEM 140 Zdroj: Český plynárenský svaz