Zelená dohoda pro Evropu: dohoda o nabíjecích a čerpacích stanicích pro alternativní paliva

Elektrické nabíjecí stanice pro osobní automobily nejméně každých 60 km, pro nákladní automobily každých 120 km, vodíkové čerpací stanice minimálně každých 200 km, uživatelsky jednoduché dobíjení/tankování s transparentními cenami za kWh nebo kg. Evropský parlament a Rada se dohodly na návrhu nařízení.

 

Elektrické nabíjecí stanice pro osobní automobily nejméně každých 60 km, pro nákladní automobily každých 120 km, vodíkové čerpací stanice minimálně každých 200 km, uživatelsky jednoduché dobíjení/tankování s transparentními cenami za kWh nebo kg. Evropský parlament a Rada se dohodly na návrhu nařízení.

 

V úterý 28. března 2023 se poslanci Evropského parlamentu a Rady dohodli na závazných národních cílech pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva pro osobní a nákladní automobily.  Jde o zasadní dohodu, která má umožnit přechod na dopravu s nulovými emisemi a přispět cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 %.

Neformální dohoda stanoví minimální povinné národní cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a žádá země EU, aby předložily své plány, jak jich dosáhnout. Během jednání se europoslancům podařilo zajistit, že do roku 2026 budou muset být elektrické nabíjecí systémy pro automobily s výkonem alespoň 400 kW rozmístěny podél hlavní sítě TEN-T alespoň každých 60 km, přičemž výkon sítě se do roku 2026 zvýší na 600 kW. 2028. Požadavek mít nabíjecí stanici každých 120 km je stanoven pro nákladní auta a autobusy, ale tyto stanice by měly být instalovány na polovině hlavních silnic EU do roku 2028 a s výkonem 1400 kW až 2800 kW v závislosti na silnici, říká dohoda.  Od roku 2028 ji také doplní dvě nabíjecí stanice pro nákladní vozidla na bezpečných a zabezpečených parkovištích. Ve všech případech by se některé výjimky pro zavádění vztahovaly na nejvzdálenější regiony, ostrovy a silnice s velmi omezeným provozem. Vyjednavači se také dohodli, že do roku 2031 budou čerpací stanice na vodík podél hlavní sítě TEN-T rozmístěny alespoň každých 200 km, uvádí Evropský parlament.

Zpravodaj EP Ismail Ertug (S&D, DE) uvedl: „Musíme dekarbonizovat odvětví dopravy, které je stále odpovědné za velkou část emisí. Klíčem k přechodu na klimaticky neutrální Evropu jsou alternativní a udržitelná paliva a zavádění správné infrastruktury. Nová pravidla pomohou bez dalšího prodlení zavést infrastrukturu pro alternativní paliva a zajistí, že řízení a nabíjení vozu nové generace bude stejně jednoduché a pohodlné jako to, které je závislé na benzínu.

Neformální dohodu o infrastruktuře alternativních paliv musí ještě schválit Výbor stálých zástupců Rady a Výbor pro dopravu a cestovní ruch Parlamentu a poté Parlament a Rada jako celek.

Nové nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) pak stanoví povinné cíle pro zavádění infrastruktury pro elektrické dobíjení a čerpání vodíku v odvětví silniční dopravy, pro dodávku elektřiny z pevniny v námořních a vnitrozemských přístavech a pro dodávku elektřiny letadlům stojícím na letišti. Nařízení tím, že učiní minimální dobíjecí a čerpací infrastrukturu dostupnou v celé EU, rozptýlí obavy spotřebitelů ohledně obtíží s dobíjením vozidla nebo čerpáním paliva do něj. Nařízení AFIR také připravuje půdu pro uživatelsky vstřícné dobíjení a čerpání paliva s plnou transparentností cen, společnými minimálními možnostmi plateb a ucelenými informacemi pro zákazníky v celé EU.

Infrastruktura pro silniční, lodní a leteckou dopravu

Nová pravidla nařízení AFIR zajistí dostatečnou a uživatelsky vstřícnou infrastrukturu pro alternativní paliva pro silniční, lodní a leteckou dopravu. To umožní používání silničních vozidel s nulovými emisemi, zejména elektrických a vodíkových lehkých a těžkých vozidel, stejně tak i dodávku elektřiny pro zakotvená plavidla a letadla stojící na letišti. Konkrétně budou muset být v roce 2025 nebo 2030 při zavádění splněny tyto hlavní cíle:

1) Dobíjecí infrastruktura pro osobní automobily a dodávky musí růst stejným tempem jako využívání vozidel. Za tímto účelem musí být pro každé bateriové elektrické vozidlo registrované v daném členském státě zajištěn prostřednictvím veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury výstupní výkon 1,3 kW. Kromě toho musí být každých 60 km podél transevropské dopravní sítě (TEN-T) od roku 2025 instalovány rychlodobíjecí stanice s výkonem nejméně 150 kW.

2) Dobíjecí stanice určené pro těžká vozidla s minimálním výkonem 350 kW musí být od roku 2025 zavedeny každých 60 km podél hlavní sítě TEN-T a každých 100 km ve větší globální síti TEN-T, přičemž úplného pokrytí sítě má být dosaženo do roku 2030. Kromě toho musí být dobíjecí stanice instalovány na bezpečných a chráněných parkovacích plochách pro dobíjení přes noc, jakož i v městských uzlech pro dodávková vozidla.

3) Infrastruktura pro čerpání vodíku, která může sloužit pro osobní, tak nákladní automobily, musí být od roku 2030 zavedena ve všech městských uzlech a každých 200 km podél hlavní sítě TEN-T, čímž se zajistí dostatečně hustá síť, která umožní vodíkovým vozidlům cestovat po celé EU.

4) Námořní přístavy, v nichž staví nejméně 50 velkých osobních lodí nebo 100 kontejnerových lodí, musí do roku 2030 těmto plavidlům poskytovat elektřinu z pevniny. To nejen pomůže snížit uhlíkovou stopu námořní dopravy, ale také výrazně omezí místní znečištění ovzduší v přístavních oblastech.

5) Letiště musí do roku 2025 poskytovat elektřinu letadlům stojícím na letišti na všech kontaktních stáních (branách) a do roku 2030 na všech vzdálených stáních.

6) Provozovatelé elektrických dobíjecích a vodíkových čerpacích stanic musí zajistit plnou transparentnost cen, nabízet společný způsob jednorázové platby, jako je debetní nebo kreditní karta, a zpřístupnit příslušné údaje, například údaje o místě, elektronickými prostředky, a tak zajistit plnou informovanost zákazníka.

Další kroky

Po formálním přijetí této dohody Evropským parlamentem a Radou budou nová pravidla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost po uplynutí přechodného období šesti měsíců.

Souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobá strategie růstu EU, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU. K tomu musí EU do roku 2030 snížit své emise nejméně o 55 % oproti úrovním z roku 1990. Dohoda z tohoto týdne je dalším důležitým krokem k přijetí legislativního balíčku Komise „Fit for 55“ k realizaci Zelené dohody pro Evropu. Navazuje na další nedávné dohody, z nichž nejnovější je dohoda o udržitelných palivech pro lodní dopravu.

Návrhy z balíčku „Fit for 55“