V úterý 28. března 2023 se poslanci Evropského parlamentu a Rady dohodli na závazných národních cílech pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva pro osobní a nákladní automobily.  Jde o zasadní dohodu, která má umožnit přechod na dopravu s nulovými emisemi a přispět cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 %.

Neformální dohoda stanoví minimální povinné národní cíle pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a žádá země EU, aby předložily své plány, jak jich dosáhnout. Během jednání se europoslancům podařilo zajistit, že do roku 2026 budou muset být elektrické nabíjecí systémy pro automobily s výkonem alespoň 400 kW rozmístěny podél hlavní sítě TEN-T alespoň každých 60 km, přičemž výkon sítě se do roku 2026 zvýší na 600 kW. 2028. Požadavek mít nabíjecí stanici každých 120 km je stanoven pro nákladní auta a autobusy, ale tyto stanice by měly být instalovány na polovině hlavních silnic EU do roku 2028 a s výkonem 1400 kW až 2800 kW v závislosti na silnici, říká dohoda.  Od roku 2028 ji také doplní dvě nabíjecí stanice pro nákladní vozidla na bezpečných a zabezpečených parkovištích. Ve všech případech by se některé výjimky pro zavádění vztahovaly na nejvzdálenější regiony, ostrovy a silnice s velmi omezeným provozem. Vyjednavači se také dohodli, že do roku 2031 budou čerpací stanice na vodík podél hlavní sítě TEN-T rozmístěny alespoň každých 200 km, uvádí Evropský parlament.

Zpravodaj EP Ismail Ertug (S&D, DE) uvedl: „Musíme dekarbonizovat odvětví dopravy, které je stále odpovědné za velkou část emisí. Klíčem k přechodu na klimaticky neutrální Evropu jsou alternativní a udržitelná paliva a zavádění správné infrastruktury. Nová pravidla pomohou bez dalšího prodlení zavést infrastrukturu pro alternativní paliva a zajistí, že řízení a nabíjení vozu nové generace bude stejně jednoduché a pohodlné jako to, které je závislé na benzínu.

Neformální dohodu o infrastruktuře alternativních paliv musí ještě schválit Výbor stálých zástupců Rady a Výbor pro dopravu a cestovní ruch Parlamentu a poté Parlament a Rada jako celek.

Nové nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR) pak stanoví povinné cíle pro zavádění infrastruktury pro elektrické dobíjení a čerpání vodíku v odvětví silniční dopravy, pro dodávku elektřiny z pevniny v námořních a vnitrozemských přístavech a pro dodávku elektřiny letadlům stojícím na letišti. Nařízení tím, že učiní minimální dobíjecí a čerpací infrastrukturu dostupnou v celé EU, rozptýlí obavy spotřebitelů ohledně obtíží s dobíjením vozidla nebo čerpáním paliva do něj. Nařízení AFIR také připravuje půdu pro uživatelsky vstřícné dobíjení a čerpání paliva s plnou transparentností cen, společnými minimálními možnostmi plateb a ucelenými informacemi pro zákazníky v celé EU.

Infrastruktura pro silniční, lodní a leteckou dopravu

Nová pravidla nařízení AFIR zajistí dostatečnou a uživatelsky vstřícnou infrastrukturu pro alternativní paliva pro silniční, lodní a leteckou dopravu. To umožní používání silničních vozidel s nulovými emisemi, zejména elektrických a vodíkových lehkých a těžkých vozidel, stejně tak i dodávku elektřiny pro zakotvená plavidla a letadla stojící na letišti. Konkrétně budou muset být v roce 2025 nebo 2030 při zavádění splněny tyto hlavní cíle:

1) Dobíjecí infrastruktura pro osobní automobily a dodávky musí růst stejným tempem jako využívání vozidel. Za tímto účelem musí být pro každé bateriové elektrické vozidlo registrované v daném členském státě zajištěn prostřednictvím veřejně přístupné dobíjecí infrastruktury výstupní výkon 1,3 kW. Kromě toho musí být každých 60 km podél transevropské dopravní sítě (TEN-T) od roku 2025 instalovány rychlodobíjecí stanice s výkonem nejméně 150 kW.

2) Dobíjecí stanice určené pro těžká vozidla s minimálním výkonem 350 kW musí být od roku 2025 zavedeny každých 60 km podél hlavní sítě TEN-T a každých 100 km ve větší globální síti TEN-T, přičemž úplného pokrytí sítě má být dosaženo do roku 2030. Kromě toho musí být dobíjecí stanice instalovány na bezpečných a chráněných parkovacích plochách pro dobíjení přes noc, jakož i v městských uzlech pro dodávková vozidla.

3) Infrastruktura pro čerpání vodíku, která může sloužit pro osobní, tak nákladní automobily, musí být od roku 2030 zavedena ve všech městských uzlech a každých 200 km podél hlavní sítě TEN-T, čímž se zajistí dostatečně hustá síť, která umožní vodíkovým vozidlům cestovat po celé EU.

4) Námořní přístavy, v nichž staví nejméně 50 velkých osobních lodí nebo 100 kontejnerových lodí, musí do roku 2030 těmto plavidlům poskytovat elektřinu z pevniny. To nejen pomůže snížit uhlíkovou stopu námořní dopravy, ale také výrazně omezí místní znečištění ovzduší v přístavních oblastech.

5) Letiště musí do roku 2025 poskytovat elektřinu letadlům stojícím na letišti na všech kontaktních stáních (branách) a do roku 2030 na všech vzdálených stáních.

6) Provozovatelé elektrických dobíjecích a vodíkových čerpacích stanic musí zajistit plnou transparentnost cen, nabízet společný způsob jednorázové platby, jako je debetní nebo kreditní karta, a zpřístupnit příslušné údaje, například údaje o místě, elektronickými prostředky, a tak zajistit plnou informovanost zákazníka.

Další kroky

Po formálním přijetí této dohody Evropským parlamentem a Radou budou nová pravidla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost po uplynutí přechodného období šesti měsíců.

Souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobá strategie růstu EU, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU. K tomu musí EU do roku 2030 snížit své emise nejméně o 55 % oproti úrovním z roku 1990. Dohoda z tohoto týdne je dalším důležitým krokem k přijetí legislativního balíčku Komise „Fit for 55“ k realizaci Zelené dohody pro Evropu. Navazuje na další nedávné dohody, z nichž nejnovější je dohoda o udržitelných palivech pro lodní dopravu.

Návrhy z balíčku „Fit for 55“