Často používaný termín pro tuto technologii - BRT systém (Bus Rapid Transit) - vznikl v souvislosti se značkou Volvo. Setkáváme se i s označením jako silniční tramvaj, street car, autobusové metro či „metro chudých“, přestože je kromě Latinské Ameriky provozováno i v Severní Americe, ve Švédsku, Francii, Británii, Nizozemí i jinde v západní Evropě.

V oddělených jízdních pruzích jsou provozovány vysokokapacitní vícečlánkové autobusy i trolejbusy s optickými i elektrickými naváděcími systémy a v poslední době i silniční vozidla s vodící kolejí. Nedílnou součástí systému jsou zastávky a odbavovací systémy koncipované tak, aby výměna cestujících i jejich odbavení byly maximálně rychlé.

Pro správné rozhodnutí při volbě vhodné veřejné dopravy je nutné porovnání mezi systémy BRT a kolejovými systémy. U příležitosti nedávné autobusové konference v Bogotě byla prezentována porovnávací studie. Porovnávanými faktory byly rychlost, kapacita cestujících a náklady. Při porovnání běžné autobusové linky s lehkou kolejovou dopravou a metrem měly autobusy nižší pořizovací náklady, ale nižší rychlost i kapacitu cestujících. U vyšší úrovně autobusové dopravy - BRT - přestože pořizovací náklady jsou vyšší, stále jsou značně nižší než u "kolejí", kapacita cestujících je vyšší než u lehké kolejové dopravy a dokonce porovnatelná s metrem a rychlost je podstatně vyšší než u běžné autobusové dopravy. Systém BRT je tedy schopen poskytnout maximální hodnotu s nejnižšími náklady po dobu životnosti. Pro BRT hovoří také krátká doba implementace a vhodnější využití místní kapacity dopravců. Je ekonomičtější v investicích i v provozních nákladech na kilometr i na cestujícího. Při použití vozidel s nejpřísnějšími emisními limity, jak diesely, tak s pohonem na ethanol, CNG, či vodík, s hybridním pohonem, s trolejovým vedením nebo s nabíjením superkapacitorů je tato doprava také maximálně šetrná k životnímu prostředí.

Tyto systémy bývají často spojovány s Latinskou Amerikou. Je pravda, že v jiho- a středoamerických velkoměstech zažívá tento způsob dopravy obrovský rozvoj a získává si popularitu. Nahrazuje zdejší naprosto chaotické dopravní „nesystémy“ velmi rychle a se snesitelnými náklady. Pro hovoří také zdejší neklidné seizmické podmínky a dostatek prostoru. Stále častěji se tyto systémy objevují v Západní Evropě i v Severní Americe. Za nejkrásnější vozidlo tohoto systému bývá označován Phileas nizozemské společnosti APTS, vozidla Volvo najdeme zejména ve Švédsku a Finsku, Civis z Irisbusu v Las Vegas i v Evropě. Zajímavá řešení s vodící kolejí se realizují ve Francii a Itálii.

Mají tyto systémy šanci i v České republice ? Tam, kde existuje železniční spojení, určitě je řešením změna na přívětivé příměstské vlaky s větší frekvencí moderních zastávek. Tam, kde toto spojení neexistuje a je prostor pro samostatné jízdní pruhy, by měla varianta BRT mít své místo. Rozhodující v současnosti pro eventuelní uplatnění těchto systémů v Česku bude zejména zlepšit informovanost těch, kteří u nás o rozvoji veřejné dopravy rozhodují, a to jak na úrovni ministerstev, tak i na úrovni měst.

Pro Dopravák připravila redakce BUSportálu.