Text jsme převzali se souhlasem TRANSPORT magazínu, bulletinu Sdružení ČESMAD BOHEMIA a se souhlasem autora Otakara Janeby z Advokátní kanceláře JUDr.Jiřího Krofty

---

"Nevezmu Vás do autobusu, máte nadváhu!"

Dopravci se po vstupu České republiky do Evropské unie setkávají čím dál tím více s určitými omezeními, příkazy a zákazy, které komplikují jejich podnikatelský život. Musí neustále sledovat nejen naše zákony, ale i předpisy vydávané Evropskou unií. Jedním z problémů, se kterým se dopravci setkávají, je překročení největší povolené hmotnosti na nápravu či překročení největší povolené hmotnosti vozidla jako takové. V dnešním článku bych se chtěl zabývat problematikou překročení hmotnosti u autobusu. Naše advokátní kancelář se specializuje na právo v silniční dopravě, spedici a pojištění a právě s tímto problémem se již v praxi setkala.

Naším klientem je společnost, která zajišťuje dopravu turistů do zahraničí a zpět. Při kontrolním vážení dálniční policií České republiky bylo zjištěno překročení největší povolené hmotnosti na nápravu a i překročení největší povolené hmotnosti autobusu. Tím toto vozidlo nesplňovalo podmínky zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

Při zahájení správního řízení kladl odbor dopravy dopravci za vinu, že dovolil, aby bylo v provozu na pozemních komunikacích použito vozidlo, které nesplňovalo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Proti řidiči vozidla bylo zahájeno samostatné přestupkové řízení.

Logickou námitkou dopravce byla skutečnost, že při plné obsaditelnosti autobusu cestujícími vychází přípustná hmotnost na osobu 75 kg, a to ještě včetně zavazadel. Autobus byl nový, byl pravidelně kontrolován a nebyly na něm provedeny žádné úpravy, které by zvyšovaly dodatečně jeho hmotnost, jako je např. přídavná nádrž na pohonné hmoty apod. Dopravce samozřejmě neměl možnost zvážit cestující, zavazadla, resp. celý autobus v letovisku, odkud byl autobus vypraven. Při průměrné váze zavazadla 10 - 15 kg na osobu tak vychází na jednoho cestujícího přípustná váha mezi 60 - 65 kg. Zavazadla samozřejmě tvoří nezanedbatelnou část zatížení autobusu. Těžko si lze představit situaci, kdy řidič autobusu bude při odjezdu vážit každého cestujícího a cestujícímu s vyšší váhou bude bránit k nástupu do autobusu s odůvodněním, že "má nadváhu".

Požádali jsme tedy o to, aby odbor dopravy přihlédl k výše uvedeným námitkám dopravce. Dopravce má samozřejmě zájem dodržovat předpisy s ohledem na bezpečnost a plynulost silničního provozu, ale tyto předpisy by měly být pro dopravce reálně splnitelné.

Správní orgán si byl v tomto případě vědom opodstatněnosti našich námitek. Před rozhodnutím bylo vyžádáno stanovisko krajského úřadu a následně i stanovisko Ministerstva dopravy. Jedná se zejména o případy, kdy dojde k překročení největší povolené hmotnosti autobusu, ale přitom nedojde k překročení počtu přepravovaných osob, či případně autobus není ani plně obsazen.

Současně byl požádán o spolupráci znalec, který vypracoval znalecký posudek k této problematice. V posudku znalec uvádí, že pro autobusy určené k přepravě pouze sedících osob je kalkulováno s průměrnou hmotností jednoho sedícího cestujícího 71 kg. Přitom samotná váha řidiče je v právních předpisech již ale kalkulována na 75 kg. Např. i letecké společnosti kalkulují s průměrnou hmotností jednoho cestujícího 80 kg a limitují hmotnost bezplatně přepravovaných zavazadel. Pokud má vozidlo vyhovět zákonným předpisům, týkajících se největší povolené hmotnosti vozidla ve veřejném provozu a přípustných podílů hmotnosti na nápravy, musí být počet cestujících nebo hmotnost zavazadel či obojí upraveny tak, aby povolené hodnoty nebyly překročeny. Ke správnému rozložení hmotnosti na nápravách je třeba podle znalce vhodně volit i umístění zavazadel. Je nutné upozornit i na to, že nesmí být překročen počet přepravovaných osob uvedených v dokladech vozidla. Znalec je rovněž i toho názoru, že by mělo být technicky poměrně jednoduché vozidlo se vzduchovým odpérováním vybavit zařízením, které by řidiči vozu ukázalo skutečné zatížení náprav a tedy i okamžitou hmotnost vozidla.

Zpět ale k našemu případu. Krajský úřad se k problému vyjádřil tak, že pokud dopravce překročí největší povolenou hmotnost autobusu, příp. překročí největší povolenou hmotnost na nápravu, je jeho jednání správním deliktem (přestupkem) a dopravce, resp. řidič vozidla, má za toto překročení nést právní odpovědnost. Podle názoru krajského úřadu je tedy v případě překročení největší povolené hmotnosti nerozhodné to, že nebyl překročen počet přepravovaných osob nebo dokonce že autobus nebyl ani plně obsazen. Podle krajského úřadu je možné tento stav změnit pouze změnou příslušných právních předpisů a s dalším odkázal na Ministerstvo dopravy.

Ministerstvo dopravy ve svém stanovisku uvedlo, že se při rozhodnutí musí vycházet z požadavků zákona č. 56/2001 Sb., který je harmonizován s předpisy Evropské unie. Směrnice EU č. 97/27/EHS, která definuje hmotnost řidiče a cestujících pro městské a meziměstské autobusy je součástí naší legislativy a příslušné orgány se musí těmto předpisy řídit. Podle Ministerstva dopravy směrnice č. 97/27/EHS bere při výpočtu hmotnosti vozidla v úvahu statistickou průměrnou hodnotu hmotnosti cestujícího pro kategorii městského a meziměstského autobusu. Tato hodnota je pevně dána a Ministerstvo dopravy ji nemůže žádným způsobem měnit. Případné změny této směrnice by však byly naší legislativou - dle sdělení Ministerstva dopravy - akceptovány.

Z vyjádření Ministerstva dopravy tedy vyplývá, že dopravce se nemůže s odkazem na výše uvedené důvody vyvinit z porušení právních předpisů, je-li přetížen.

Jedinou možností dopravce tedy zůstává, pokusit se při jednání s odborem dopravy dosáhnout minimalizace hrozící sankce. Správní orgán by měl při svém rozhodnutí a následném uložení sankce přihlédnout ke všem okolnostem konkrétního případu, např. i k tomu, že se jednalo ze strany dopravce o první porušení právních předpisů, že dopravce neměl možnost zvážit cestující a ani jejich zavazadla v letovisku apod. Uložení sankce ze strany správního orgánu může dopravce v současné době předejít snad jen snížením počtu přepravovaných osob. Na toto by měl dopravce dbát již při uzavírání smluv o přepravě s jednotlivými cestovními kancelářemi. Dopravce by měl vzít v úvahu, že cestující mohou mít vyšší hmotnost, než je průměrná a zároveň do výpočtu zakalkulovat hmotnost přepravovaných zavazadel. Je ale otázkou, zda by pro dopravce mělo vůbec smysl, aby podnikal v autobusové dopravě, když by byl při každé jízdě autobus poloprázdný. Pokud řidič autobusu nemá možnost zjistit při odjezdu hmotnost vozidla, resp. zatížení jednotlivých náprav, bude vždy loterií, zda kontrolní orgány zjistí přetížení či nikoliv.

V případě, že by odbor dopravy uložil za porušení právních předpisů pokutu, která by odpovídala závažnosti přestupku a nebyla by zcela zjevně nepřiměřená, nedá se - vzhledem ke stanovisku Ministerstva dopravy - již očekávat její odvrácení, resp. snížení. Rovněž úspěch v soudním přezkumu rozhodnutí v případě, že by správní orgán nevybočil z mantinelů daných mu zákonem, považujeme za málo nadějný.

Domníváme se, že dříve nebo později musí dojít ke změně předpisů nejen u nás, ale i v celé Evropské unii, neboť tato situace neodpovídá nejen požadavkům podnikatelů v dopravě, ale Evropská unie by měla vzít v úvahu i to, že dochází k neustálému zvyšování bezpečnostních prvků u autobusů, např. kvalit pneumatik, vybavení vozidel apod., které umožňují zvýšení hmotnosti autobusu.