Busportal

Výroba lokomotiv ve Škodovce slaví stoleté výročí

11. června 1920 předala plzeňská Škodovka svoji první parní lokomotivu – Československé státní dráhy získaly stroj typu Škoda 1Lo. Úplně první lokomotiva byla s číslem 270.300. Foto ŠE

11. června uplynulo 100 let od důležitého momentu v dějinách plzeňské Škodovky. Toho dne roku 1920 předala svoji první parní lokomotivu – Československé státní dráhy získaly stroj typu Škoda 1Lo.

Na významné výročí upozorňuje Škoda Transportation. „Výroba lokomotiv v Plzni byla zahájena objednávkou ministerstva železnic z konce roku 1919, která zněla na 20 lokomotiv řady 270, šlo o tovární typ 1Lo,“ upozorňuje odbornice na škodovácké dějiny Ladislava Nohovcová ze Státního oblastního archivu v Plzni.

Tahle chvíle znamenala zásadní událost pro celou firmu, že?

Je to tak. Škoda byla tehdy hlavně obří zbrojovkou, již před koncem války ale uvažovalo vedení podniku o novém výrobním programu, který by z části nahradil zbrojní výrobu. Už na podzim roku 1917 na zasedání správní rady plzeňské Škodovky její předseda Karel Škoda informoval o možnosti zřídit továrnu na lokomotivy, na jaře roku 1918 už byl záměr definitivně potvrzen.

Škoda se tedy vrhla do úplně nového oboru podnikání?

Nebylo to pro firmu tak úplně neznámé pole. Disponovala totiž špičkovou slévárnou oceli a kovárnou, kde se v té době již řadu let vyráběly součásti železničních vozidel, ve Škodě probíhaly i opravy lokomotiv. Mimochodem, právě dílna na opravu takových parních strojů sídlila v budově dnešní Techmanie. První lokomotivy ve Škodě byly vyráběné podle převzaté dokumentace, první lokomotivy vlastní konstrukce pak přišly na svět v roce 1922. Vznikly v konstrukci za vedení ing. Rudolfa Langnera. Jednalo se o typ 6Lo, řady 534.0 ČSD, který se stal vývojovým základem pro konstrukci dalších typů.

Který typ z počátků éry páry byste ještě zmínila?

V roce 1926 vyjela z plzeňského závodu rychlíková lokomotiva typu 10Lo, řady 387.0 ČSD, přezdívaná Mikádo. Lokomotiv tohoto typu bylo v letech 1926 až 1937 vyrobeno 43 kusů a jejich vývoj probíhal v konstrukci pod vedením ing. Oskara Dolcha. Představovaly vrchol tehdejšího technického a technologického vývoje umocněného ještě jejich výtvarnou krásou. Staly se vývojovým základem pro konstrukci dalších typů. Současně byly také prvním typem lokomotiv, které nesly na obou stranách válce ochrannou známku Škoda v podobě okřídleného šípu.

S jakým ohlasem se na trhu se svými parními lokomotivami Škoda setkala?

Škodovácká lokomotivka se svými výrobky ve velmi krátké době dokázala proniknout nejen na evropské trhy, ale také k zákazníkům v Asii, Africe a Jižní Americe. Obor výroby lokomotiv se stal jedním ze stěžejních výrobních odvětví Škody.

Můžeme zmínit některé zajímavé destinace, kde se mohli tehdy lidé škodovácké lokomotivy potkat?

V roce 1928 například dodala Škodovka úzkorozchodné lokomotivy do Kolumbie. Důležitá byla také zakázka do Mandžuska, protože spokojenost se škodováckými lokomotivami otevřela následně cestu přes severní Čínu do Číny jižní. Řada zakázek směřovala také do Indie. Významným dodavatelem se stala Škoda i pro Litevské státní dráhy. Z Afriky přišly zakázky z Egypta a Jihoafrické republiky. Ve srovnání s ČKD, která také vyráběla parní lokomotivy, pronikla Škodovka na zahraniční trhy v daleko větší míře. Do roku 1945 téměř 54 procent vyrobených lokomotiv šlo na export.

Kdy éra parních strojů skončila?

Poslední parní lokomotiva vyjela z plzeňské lokomotivky v roce 1958. Celkem Škodovka vyrobila 3247 parních lokomotiv. Od roku 1927 se ve výrobním programu objevily i elektrické lokomotivy. Oddělení Elektrické dráhy vzniklo již v roce 1922 v Elektrotechnickém závodě v Doudlevcích. Ale to je zase jiný příběh.

Dosud je tato škodovácká lokomotiva součástí sbírek Národního technickému muzea.