Vláda dnes na svém zasedání přijala Víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě, předložený ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. Na formulaci programu se podíleli rovněž odborníci Ministerstva životního prostředí. Program je koncepčním materiálem, který umožňuje další rozvoj i ekonomickou motivaci k širšímu rozšíření biopaliv v České republice.

Pro to hovoří řada důvodů. Suroviny pro výrobu biopaliv jsou obnovitelnými zdroji. Současná biopaliva se v České republice vyrábějí především z řepky olejné (metylester řepkového oleje, MEŘO) či cukrové řepy a obilnin (bioetanol). Kromě toho jde o domácí energetické zdroje. Česká republika disponuje dostatečnými kapacitami surovin, volné zemědělské půdy i zpracovatelských možností, které umožňují mnohem vyšší zastoupení biopaliv v palivovém mixu české dopravy. Biopaliva umožňují alespoň částečně snížit závislost české ekonomiky a společnosti na dovážené ropě. Pěstování surovin pro výrobu biopaliv znamená ekonomickou příležitost a zaměstnání pro obyvatele především na venkově. A v neposlední řadě biopaliva přispívají – především v případě bionafty – ke snižování emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2). Především vysokoprocentní biopaliva (například směs E85 – 85 % bioetanolu a 15 % benzínu) pak znamenají rovněž významně nižší emise dalších znečišťujících látek do ovzduší.

Program počítá s tím, že od roku 2009 by se na českém trhu měly v mnohem vyšší míře začít uplatňovat vysokoprocentní směsi (E85, E95 a SMN30 – směs nafty a 30 % MEŘO) a stoprocentní biopaliva. Bude-li program notifikován Evropskou komisí, bude možné tato biopaliva osvobodit od spotřební daně, stejně jako je od ní osvobozena současná dvouprocentní biosložka v motorové naftě a benzínu, případně na směsná paliva s bioetanolem uplatnit vratku spotřební daně.

V krátké době by měla být ve stále větší míře k dispozici na trhu biopaliva II. generace. Ta se budou vyrábět z „nepotravinářské“ lignocelulosové biomasy (dřevo, těžební zbytky, seno, sláma, rostlinné odpady, rychlerostoucí dřeviny…). Právě s jejich pomocí bude možné dosáhnout podílu 10 % biopaliv na palivovém mixu české dopravy (jak navrhuje Evropská komise v energeticko-klimatickém balíčku z 23. 1. 2008) a přitom se vyhnout dovozu surovin pro výrobu biopaliv ze zámoří. Takový dovoz by totiž svými negativními dopady na životní prostředí mohl fakticky rušit pozitivní efekt biopaliv.

TZ MŽP