První "autobus" na světě - kočárový omnibus Benz z konce 19.století. Foto archiv Mercedes-Benz.
a jakých značek, jak rychle jezdily aj.? Autobusy Laurin a Klement na první poštovní autobusové lince v českých zemích měly dřevěnou karoserii, čtyřválcový benzinový motor 24 HP, přední dřevěná kola byla s obručemi z plné gumy. Zadní kola poháněly řetězy. Spotřeba při optimální rychlosti 26 km/hod. byla až 62 litrů benzinu na 100 km.
a jakých značek, jak rychle jezdily aj.? Autobusy Laurin a Klement na první poštovní autobusové lince v českých zemích měly dřevěnou karoserii, čtyřválcový benzinový motor 24 HP, přední dřevěná kola byla s obručemi z plné gumy. Zadní kola poháněly řetězy. Spotřeba při optimální rychlosti 26 km/hod. byla až 62 litrů benzinu na 100 km.
Konec 19.století znamenal v hromadné silniční dopravě osob převážně variantu kočár.
V této době se ujala vlády radikálně se rozvíjející železnice. Od roku 1905 fungovala na území Rakouska-Uherska poštovní autobusová doprava, dopravující kromě zásilek i omezený počet osob.
V roce 1908 byl slavnostně zahájen provoz na první poštovní autobusové lince v českých zemích z Pardubic do Bohdanče a z Pardubic do Holic.
Autobusy Laurin a Klement měly dřevěnou karoserii, čtyřválcový benzinový motor 24 HP, přední dřevěná kola byla s obručemi z plné gumy. Zadní kola poháněly řetězy. Spotřeba při optimální rychlosti 26 km/hod. byla až 62 litrů benzinu na 100 km. Jedenáctikilometrová trasa Pardubice-Bohdaneč na tehdejších silnicích trvala podle jízdního řádu 64 minut.
Po roce 1910 zajišťovaly dopravu osob soukromé automobily a autobusy např. na trasách z Mariánských Lázní do Kynžvartu a Karlových Var, z Příbrami do Dobříše, z Prahy do Mělníka ... Autobusy většinou dodávaly továrny Laurin a Klement v Mladé Boleslavi (v roce 1914 jich jezdilo 15) a Austro Daimler.
Cesta takovým autobusem pro 15 až 20 osob nebyla žádným požitkem pro cestující a velmi těžká pro řidiče, jehož místo v autobusu bylo většinou otevřené, maximálně vybavené malou stříškou. Řidiči museli např. spustit zkušebně motor hodinu před jízdou, většinu oprav si zajišťovali sami na cestách či v garážích a jejich pracovní doba byla 54 hodin týdně. Řidič nesměl za jízdy mluvit a musel dodržovat maximální rychlost na silnici 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy.
První koncese na provozování autobusové dopravy byly rakouskými úřady udělovány okolo roku 1911. 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy v délce 4706 km v roce 1914 ukazuje na vyspělost našich tehdejších území. Po vynucené přestávce v době války (vozidla byla zabrána) vývoj pokračoval po roce 1918.
BUS Portál čerpal informace z knihy Jaroslava Ryby "K historii silniční dopravy na území České republiky".
BUS Portál se také zúčastnil Křtu knihy Jaroslava Ryby "K historii silniční dopravy na území České republiky"
Autobusy Laurin a Klement měly dřevěnou karoserii, čtyřválcový benzinový motor 24 HP, přední dřevěná kola byla s obručemi z plné gumy. Zadní kola poháněly řetězy. Spotřeba při optimální rychlosti 26 km/hod. byla až 62 litrů benzinu na 100 km. Jedenáctikilometrová trasa Pardubice-Bohdaneč na tehdejších silnicích trvala podle jízdního řádu 64 minut.
Po roce 1910 zajišťovaly dopravu osob soukromé automobily a autobusy např. na trasách z Mariánských Lázní do Kynžvartu a Karlových Var, z Příbrami do Dobříše, z Prahy do Mělníka ... Autobusy většinou dodávaly továrny Laurin a Klement v Mladé Boleslavi (v roce 1914 jich jezdilo 15) a Austro Daimler.
Cesta takovým autobusem pro 15 až 20 osob nebyla žádným požitkem pro cestující a velmi těžká pro řidiče, jehož místo v autobusu bylo většinou otevřené, maximálně vybavené malou stříškou. Řidiči museli např. spustit zkušebně motor hodinu před jízdou, většinu oprav si zajišťovali sami na cestách či v garážích a jejich pracovní doba byla 54 hodin týdně. Řidič nesměl za jízdy mluvit a musel dodržovat maximální rychlost na silnici 28 km/h v obci a 15 km/h za tmy.
První koncese na provozování autobusové dopravy byly rakouskými úřady udělovány okolo roku 1911. 23 linek rakouské poštovní autobusové dopravy v délce 4706 km v roce 1914 ukazuje na vyspělost našich tehdejších území. Po vynucené přestávce v době války (vozidla byla zabrána) vývoj pokračoval po roce 1918.
BUS Portál čerpal informace z knihy Jaroslava Ryby "K historii silniční dopravy na území České republiky".
BUS Portál se také zúčastnil Křtu knihy Jaroslava Ryby "K historii silniční dopravy na území České republiky"
Autobus Laurin & Klement. Foto archiv Škoda Auto.
Údržbáři DSZO obnovili historický trolejbus Škoda-Sanos
Praha doplňuje vozový park retro autobusů o Škodu 706 RTO
Po 60 letech vyjíždí v Praze do provozu tramvaj mevro
