V žádném městě nedochází z důvodu nedostatku řidičů ke snižování dopravních výkonů, Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) ale upozorňuje, že nábor řidičů by mohl být v některých aspektech jednodušší.

„Personální situace v dopravních podnicích, co se týká počtu řidičů, je podobná, jako v loňském roce. Ve 22 dopravních podnicích, které patří do SDP ČR, pracuje přes deset tisíc řidičů. V loňském roce jsme uváděli, že celkově chybí asi pět set řidičů, nyní je situace podobná, nicméně mezi jednotlivými dopravními podniky panují rozdíly,“ uvedl předseda SDP ČR Tomáš Pelikán.

O situaci s počty řidičů a o dalších provozních činnostech v MHD jednala ve čtvrtek 18. května v Praze Dopravně provozní skupina, která funguje v rámci SDP ČR. Setkání se zúčastnili zástupci ze 13 českých a 8 slovenských dopravních podniků, kteří si na těchto setkáních vyměňují zkušenosti a inspirují se v řešení aktuálních problémů.

„Někteří dopravci mají stav naplněný (např. Dopravní podnik města České Budějovice nebo Dopravní společnost Zlín─Otrokovice), jinde řidiči chybí, ale v menších městech jsou to jednotky lidí. Maximálně dopravním podnikům chybí do 10 % řidičů. Nikde ale kvůli tomu nedochází k omezování dopravní obslužnosti, nedostatek kmenových zaměstnanců se řeší brigádníky nebo přesčasovými směnami,“ vysvětlil předseda Dopravně provozní skupiny SDP ČR Jan Seitl.

V oblasti náboru nových řidičů by mohla dopravním podnikům zjednodušit situaci změna legislativy, kterou SDP ČR podporuje. Díky této změně by mělo dojít ke zjednodušení lékařských prohlídek pro řidiče trolejbusů, na které by se nově pohlíželo jako na řidiče autobusů. O této možnosti se zatím jedná s Ministerstvem dopravy.

„Více zájemců o práci řidiče by mohla přinést i změna legislativy, která by za určitých podmínek snížila věkovou hranici pro řízení autobusu z 21 na 18 let. To by bylo možné například u řízení minibusů, nebo by podmínkou bylo absolvování odborného učiliště nebo střední školy s dopravně-technickým zaměřením,“ doplnil Jan Seitl.

Dalším problémem je dlouhodobý nedostatek odborných dělnických profesí, jako jsou automechanici, autotronici a další elektro profese. Podobně jako u řidičů je u těchto pracovníků vyšší průměrný věk, a dopravní podniky se budou v blízké budoucnosti muset vypořádat s kritickým nedostatkem těchto zaměstnanců, kteří jsou pro provoz nepostradatelní. V těchto profesích najdou absolventi uplatnění v dopravních podnicích ve všech větších městech.

Ještě více chybí odborní zaměstnanci v linkové autobusové dopravě. Podle Sdružení ČESMAD BOHEMIA by bylo potřeba celkem přes 5 000 řidičů autobusů. „Ačkoliv se nedostatek pracovních sil nyní týká téměř každé profese, v oblasti dopravy je o to citelnější, že pozice řidičů nelze v současné době zatím nahradit vyspělými technologiemi a také, že oblast dopravy má přímý dopad na zásobování a chod celé ekonomiky a současně také nezbytnou dopravní obslužnost v případě autobusů. Problém je přitom celoevropský, ba celosvětový,“ ředitel Institutu silniční dopravy ČESMAD BOHEMIA, provozovatel portálu Truckjobs.cz Tomáš Bicera. "Doprava, ač důležitý obor, nemá žádný samostatný učební obor řidič. A o jeho vytvoření se ani neuvažuje. Důvodem je, že absolventi by měli mít co možná největší uplatnitelnost na trhu práce a úzce specializovaný učební obor do této koncepce nezapadá.“

Řidičský průkaz na skupinu C, tedy nákladní vozidla nad 3,5 tuny, může dnes získat uchazeč od 21 let. Výjimku mohou mít 18letí uchazeči, kteří absolvují rozšířený rozsah školení v délce 280 hodin. Podle Bicery by oboru prospělo, pokud by mohli získat řidičské oprávnění C nebo D řidiči od 18 let po absolvování školení v základním rozsahu 140 hodin.

„Je iluzorní se domnívat, že delší školení nějak významně zlepší znalosti a schopnosti nového mladého řidiče oproti tomu, kdo absolvuje základní školení. Snížení věku na 18 let se nabízí i proto, že moderní vozidla jsou vybavená asistenčními systémy, které řidiči výrazně pomáhají při řízení a zajišťují i vyšší bezpečnost provozu,“ řekl Bicera. Dodal však, že s tímto problémem čeští zákonodárci na lokální úrovni nic nezmůžou. Aby taková změna nastala, musí dojít ke změně směrnice Evropské unie.

Dalším řešením by podle Bicery mohlo být zjednodušení procesu zaměstnávání zahraničních pracovníků na řidičské pozice. Proces zaměstnání cizince a vyřízení zaměstnanecké karty v Česku zabere řádově čtyři až osm měsíců, zatímco v zahraničí, například v Polsku, je možné stejného zahraničního pracovníka zaměstnat v řádů týdnů.

Podle něj situaci neřeší ani volný vstup na český trh práce Ukrajinců, neboť v Česku nyní převažují ukrajinské ženy, starší lidé a děti. „Proto lze hovořit jen o dílčích náborových kampaních autobusových dopravců, kteří jsou schopni zaměstnat některé ženy na pozicích řidiček MHD,“ dodal. Podíl řidiček je v Česku zhruba tři procenta, což je stále pod evropským průměrem. "Nezbytné je samozřejmě také další zlepšování pracovních a sociálních podmínek řidičů" dodává Tomáš Bicera.