Organizace spojených národů již počtvrté vyhlásila Celosvětový týden bezpečnosti silničního provozu. Letos se koná v týdnu 8. až 14. května a je zaměřen na problematiku překračování stanovených rychlostních limitů a nepřiměřené rychlosti jízdy. Ke globální kampani se připojí i Česká republika, a to prostřednictvím aktivit zastřešených Týmem silniční bezpečnosti (TSB), Kanceláří Světové zdravotnické organizace v České republice, Ministerstvem dopravy a jeho samostatným oddělením BESIP, Policií České republiky a Svazem měst a obcí.

Nepřiměřená rychlost je nejtragičtější příčinou dopravních nehod. Kdy u nás konečně změníme své chování?

V celonárodním dotazníkovém průzkumu provedeném Centrem dopravního výzkumu (CDV) přiznalo překračování nejvyšší dovolené rychlosti do 10 km v hodině průměrně 86 % respondentů. Těch, kteří jezdí ještě rychleji, bylo 66 %. Z výsledků vyplývá, že většina řidičů faktor nepřiměřené rychlosti stále podceňuje.

Riskantní jízda je nejtragičtější příčinou dopravních nehod

Policie ČR uvádí, že nepřiměřená rychlost jako příčina dopravních nehod v roce 2016 sice tvoří zhruba šestinu všech nehod, ale podíl usmrcených při těchto nehodách je až 39 %. Dodržování nejvyšší dovolené rychlosti často rozhoduje mezi životem a smrtí. Každá 73. nehoda končí jistou smrtí. „Nárazová rychlost má markantní vliv na závažnost zranění těch nejzranitelnějších účastníků silničního provozu - chodců, je také rozhodující u nehod s motocyklisty,“ doplňuje Jakub Motl z týmu Národního výzkumu dopravních nehod (CZIDAS) Centra dopravního výzkumu. Obecně lze konstatovat, že se zvyšující se nárazovou rychlostí roste pravděpodobnost těžkého nebo smrtelného zranění.

Doporučení Národní strategie bezpečnosti silničního provozu

V posledních letech se ve vývoji závažných následků u nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí projevil velmi příznivý výsledek. Podíl usmrcených u nehod zaviněných nepřiměřenou rychlostí na celkovém počtu usmrcených osob činil v roce 2009 45,5 %, v roce 2015 poklesl na 35,8 %. Hlavní zásluhu na tomto příznivém výsledku má trvalá, systematická a cíleně zaměřená činnost dopravní policie, obecní policie a systematické měření rychlosti prostřednictvím kamerových systémů.

V Revizi a aktualizaci Národní strategie bezpečnosti silničního provozu schválené v roce 2017 byly proto cíle nastaveny ještě ambiciózněji. Je nutno navázat na dosavadní výsledky a zaměřit se více na úsekové měření rychlosti, rozšířit možnost měření vozidel pomocí kamerového systému na dálnicích a snažit se naplnit ambicióznější kvantifikaci dílčích cílů.

Zdroj a více informací: Centrum dopravního výzkumu