Busportal

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den osmý (31.7.2007) - přes Švýcarsko a

Autobusová zastávka v nadmořské výšce 2272 metrů – u hotelu Belvedere pod sedlem Furkapass.

Lichtenštejnsko. Opouštíme Švýcarsko, ale nejprve jedeme do hor Glacier-Expressem. Osmá část ze série deseti obsáhlých reportáží z dopravně zaměřeného zájezdu do Švýcarska, Francie a Rakouska. Jan Marek a Daniel Ditrych pro BUSportál.

Obrázky jsou tentokrát všechny pohromadě, nejprve autobusy, pak kolejová vozidla.

V tento den jsme měli za úkol přesunout se takřka přes celé Švýcarsko – z jeho západní části, kam jsme dorazili z Lyonu, do části východní, a odtud dále do Lichtenštejnska a Rakouska. Nejkratší cesta vedla přes hory. A protože ke Švýcarsku hory patří, ani nás nenapadlo, že bychom mohli zvolit jinou trasu. A tak jsme se vydali dále po silnici, která vedla údolím obklopeným třítisícovými velehorami. Za městečkem Oberwald začal nejnáročnější úsek trasy. Silnice zde začala strmými serpentinami stoupat vzhůru – nejprve do vesničky Gletsch, kterou sice tvoří jen pár domů, ale je důležitou silniční křižovatkou, a pak k hotelu Belvedere, v jehož bezprostřední blízkosti se již nachází okraj ledovce S častými přestávkami jsme se vyšplhali až do sedla Furkapass v nadmořské výšce 2431 m. Následovalo klesání do Andermattu, kde jsme vystoupili a cca 35tikilometrový úsek přes sedlo Oberalppass do Disentisu překonali vlakem. A to vlakem ne ledajakým – světoznámým Glacier Expressem. Jedná se o nejčlenitější část trasy tohoto vlaku, takže jízda byla opravdu silným zážitkem. Pro překonání nejnáročnějšího ozubnicového úseku je dlouhý vlak rozdělen na dvě části, které jedou samostatně v rozestupu cca 15-20 minut. Ve stanici Disentis probíhá opětovné spojeni dvou vlaků do jednoho. Potkali jsme zde i Glacier Express v opačném směru, u nějž probíhalo naopak rozpojování. Po shlédnutí spojování a rozpojování Glacier Expressů jsme pokračovali dále do města Chur. Tato oblast Švýcarska je zajímavá tím, že se zde nemluví německy, francouzsky ani italsky, nýbrž rétorománsky.

Chur je město obklopené horami. Tamní městskou dopravu zajišťují výhradně autobusy. Městský dopravní podnik s trochu krkolomným názvem „dr Bus vu Chur“.provozuje vozový park složený z různých modifikací vozů Neoplan Centroliner a Solaris Urbino – sólo i kloubové, v případě Neoplanů též několik midibusů a jeden patrový autobus. Některé linky MHD jsou obsluhovány poštovními autobusy, samozřejmě nízkopodlažními v městském provedení (značek Hess a MAN). Chur je přirozeným centrem velké části švýcarských Alp, a tak se sem z této oblasti sbíhá celá řada linek poštovních autobusů. V drtivé většině je obsluhují autobusy značky Neoplan – někde standartní linkové a někde dokonce patrové. Naopak na nejklikatější alpské silničky odtud vyjíždějí Neoplany ve speciální horské úpravě (typ N312K). Jsou široké jen 2,3 metru a dlouhé 9,6 metrů, takže vedené zdejšími zkušenými řidiči se protáhnou místy, kde by to málokdo čekal. Protože v prudkých serpentinách si často musí najíždět do protisměru, jsou vybaveny klaksonem, který hraje typickou melodii a řidič jeho spuštěním vždy před zatáčkou varuje případná protijedoucí vozidla. Doslova přehlídku všech zmiňovaných typů Neoplanů najdeme na churském autobusovém nádraží, které je zajímavě řešené, neboť se nachází přímo nad kolejištěm nádraží vlakového. A pokud některý z typů autobusů nenajdeme zde, určitě bude v garážích, které se nacházejí hned vedle a nahlédnout do nich není problém… Podobně jako v St. Gallenu, i v Churu najdeme železniční trať, která městem prochází po ulicích. Narozdíl od St. Gallenu, kde jde o malodráhu blízkou tramvaji, se však zde ulicemi prohánějí „velké“ vlaky tvořené lokomotivou a několika vagony.

Naše cesta dále vedla již do Rakouska. Poslední zastávkou tohoto dne byl Vaduz, hlavní město Lichtenštejnska. V této zemičce se prakticky nerozlišuje městská a regionální doprava. Všechny autobusové linky jsou označeny čísly a jezdí na nich žlutozelené nízkopodlažní MANy firmy LiechtensteinBus. Tyto vozy se zde vyskytují v několika délkových variantách a v dieselové i plynové verzi. Vaduz nás překvapil čistotou ještě preciznější než jsme zažili ve Švýcarsku. Není divu – v Lichtenštejnsku je na každém kroku vidět, že tato země patří k nejbohatším v Evropě.

BUSportál děkuje účastníkům zájezdu, autorům Janu Markovi a Danielu Ditrychovi, za opravdu úctyhodný soubor reportáží, které postupně zveřejňujeme.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Den sedmý - Francie (30.7.2007) ... aneb na skok do Lyonu.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den šestý (29.7.2007) ... Ženeva.

Systémy veřejné dopravy v Evropě: Švýcarsko - den pátý (28.7.2007) ... na jih k Ženevskému jezeru a pak podél něj na západ přes města Montreux, Vevey a Lausanne.