Na dopravní infrastrukturu by mělo jít v letech 2007 až 2010 ročně minimálně 100 miliard korun. V novém rozpočtovém období EU, tedy od roku 2010, by měly investice do silnic, železnice a vodní cesty dosahovat ještě o 50 miliard korun ročně víc. Na tiskové konferenci po valné hromadě Svazu dopravy to řekl znovuzvolený prezident Jaroslav Hanák. V současnosti jde ročně na dopravní infrastrukturu asi 70 miliard.
Na dopravní infrastrukturu by mělo jít v letech 2007 až 2010 ročně minimálně 100 miliard korun. V novém rozpočtovém období EU, tedy od roku 2010, by měly investice do silnic, železnice a vodní cesty dosahovat ještě o 50 miliard korun ročně víc. Na tiskové konferenci po valné hromadě Svazu dopravy to řekl znovuzvolený prezident Jaroslav Hanák. V současnosti jde ročně na dopravní infrastrukturu asi 70 miliard.
(čtk, ihned.cz) Zhruba 25 miliard korun by mělo přicházet z Evropské unie, poznamenal Hanák. Razantně by se ale podle něho měl zvýšit podíl Státního fondu dopravní infrastruktury na výnosu spotřební daně. Od loňského roku se podíl fondu na dani ale naopak snížil na 9,1 procenta z původních 20 procent. Loni tak fond ze spotřební daně získal jen 6,9 miliardy korun. Podle Hanáka by ale do dopravní infrastruktury mělo jít zpět minimálně 50 procent spotřební daně, která se z větší části vybere z paliva spotřebované v motorech dopravních prostředků.
Další peníze na infrastrukturu by měly přijít také z mýtného na dálnicích, které se má v Česku začít vybírat od roku 2007 na dálnicích a rychlostních komunikací zatím od vozidel nad 12 tun. To, že hned od začátku nezačnou platit mýtné v Česku všechna nákladní vozidla tedy nad 3,5 tuny, považuje Hanák za nezodpovědnost od vlády. V co nejkratší době by také v ČR měly začít mýtné platit i osobní vozidla, řekl. EU s tím ale zatím nepočítá dříve než v roce 2012.
Podstatným zdrojem příjmů pro infrastrukturu musí být také tzv. PPP projekty, tedy akce které financují jak veřejné tak soukromé zdroje. Z nich by mělo jít na silnice, a železnice ročně 25 až 30 miliard, odhadl Hanák. Ideálním projektem pro takový způsob financování je například železniční spojení letiště Praha s centrem města.
Tzv. rychlodráha na letiště a její pokračování dál na Kladno je jedním z projektů, které by stát měl zahrnout do svých priorit. Dále by se měl zaměřit na síťování infrastruktury. Žádná z českých dálnic s výjimkou dálnice na Bratislavu nemá napojení na mezinárodní síť, řekl Hanák. Další prioritou je dálnice D11 a návazná silnice R35 na Olomouc, která má odlehčit přetížené D1. Větší podporu si podle Hanáka zaslouží kombinovaná doprava. Stát musí především vybudovat veřejná překladiště, řekl.
Svaz dnes zvolil vedení na následující tři roky. Prezidentský post obhájil Hanák. Prvním viceprezidentem se stal generální ředitel ČD Josef Bazala a 2. viceprezidentem podnikatel Jiří Kratochvíl.
Další peníze na infrastrukturu by měly přijít také z mýtného na dálnicích, které se má v Česku začít vybírat od roku 2007 na dálnicích a rychlostních komunikací zatím od vozidel nad 12 tun. To, že hned od začátku nezačnou platit mýtné v Česku všechna nákladní vozidla tedy nad 3,5 tuny, považuje Hanák za nezodpovědnost od vlády. V co nejkratší době by také v ČR měly začít mýtné platit i osobní vozidla, řekl. EU s tím ale zatím nepočítá dříve než v roce 2012.
Podstatným zdrojem příjmů pro infrastrukturu musí být také tzv. PPP projekty, tedy akce které financují jak veřejné tak soukromé zdroje. Z nich by mělo jít na silnice, a železnice ročně 25 až 30 miliard, odhadl Hanák. Ideálním projektem pro takový způsob financování je například železniční spojení letiště Praha s centrem města.
Tzv. rychlodráha na letiště a její pokračování dál na Kladno je jedním z projektů, které by stát měl zahrnout do svých priorit. Dále by se měl zaměřit na síťování infrastruktury. Žádná z českých dálnic s výjimkou dálnice na Bratislavu nemá napojení na mezinárodní síť, řekl Hanák. Další prioritou je dálnice D11 a návazná silnice R35 na Olomouc, která má odlehčit přetížené D1. Větší podporu si podle Hanáka zaslouží kombinovaná doprava. Stát musí především vybudovat veřejná překladiště, řekl.
Svaz dnes zvolil vedení na následující tři roky. Prezidentský post obhájil Hanák. Prvním viceprezidentem se stal generální ředitel ČD Josef Bazala a 2. viceprezidentem podnikatel Jiří Kratochvíl.