Tři objekty areálu by měly do roku 2009 vyrůst v prostoru mezi ulicemi Hvězdova, Pikrtova, Doudlebská a 5. května – v prostoru, pro který byl před lety připraven projekt autobusového terminálu. ACP by společně s rozsáhlým Office Centre Pankrác developera Immorent mohl vytvořit na druhé straně ulice Na Pankráci optickou protiváhu převážně administrativním budovám společnosti ECM. Týká se to rovněž architektury: zatímco dvorní architekti ECM, Richard Maier a Václav Aulický, razí eklektický styl opřený o osvědčené variace sklo-beton-ocel, ČSAD Praha holding si vybrali brněnskou dvojici architektů Petr Pelčák a Petr Hrůša. A ta sází – opět na osvědčenou – revitalizaci ducha funkcionalismu. ČSAD Praha holding má ve vlastnictví zhruba 10.000 m2 pozemků řešeného území, přičemž zastavěna bude necelá třetina. Společnost je zároveň investorem, na projektu se v této fázi podílí rovněž Apis Praha. Zástupci ČSAD Praha holding považují za pravděpodobné, že pro další etapy Administrativního centra Pankrác dojde ke spolupráci se zkušeným developerem.

Společnost ČSAD Praha holding je od roku 2004 právním nástupcem zaniklých (bez konkursu) firem ČSAD ÚAN Praha Florenc, ČSAD Praha Pankrác a dalších subjektů. Její základní kapitál činí 265 milionů korun.

Důvodem šest let starých organizačních změn ČSAD ÚAN Praha Florenc byla údajně nutnost reagovat na změny ve faktické náplni činností. Započatý investiční záměr vybudovat na Pankráci satelitní autobusové nádraží ztratil postupně s rozvojem města a jeho dopravní obsluhy smysl a bylo třeba tuto skutečnost vzít na vědomí. Valná hromada společnosti ČSAD ÚAN Praha Florenc proto v roce 2000 rozhodla o rozdělení společnosti na část zaměřenou na vykonávání hlavní činnosti společnosti, tj. provozování autobusových nádraží a s tím související činnosti, a na část zaměřenou na rozvoj zbytných nemovitostí v majetku společnosti.

V případě lokality na Pankráci se investor společně s architekty snaží podle svých vyjádření o co nejcitlivější zakomponování administrativního centra do okolní obytné zóny. Hovoří dokonce o novém městském bloku, jenž má být velmi pozorný k veřejnému prostranství a zelenému parteru.

Administrativní centrum Pankrác je v tuto chvíli, kdy ještě nebylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí, koncipováno jako soustava tří objektů. Všechny jsou v bezprostřední blízkosti magistrály – ulic 5. května a Na Strži. Částečně navazují na uliční síť, odcloňují stávající bytové domy od značně vytěžované komunikace a zároveň dotvářejí celek s Polygon Housem; do značné míry celek stylově rozevlátý: Polygon nezapře rysy sebevědomé, až sebestředné architektury administrativních center 2. poloviny 90. let, architektu Hrůša a Pelčák sázejí na decentnost a odměřenost modernistního retra. Ostatně velmi podobná je jejich poslední brněnská kreace: administrativně-obytný soubor Za Lužánkami.

Připomeňme, že Hrůša s Pelčákem mají k Pankráci a jejímu okolí letitý vztah. Jsou například spoluautory vítězného návrhu na dostavbu pankrácké pláně. Mimo to připravovali pro investora také I. etapu zástavby území bývalého autobusového nádraží Pankrác do úrovně dokumentace pro územní řízení. S jejich prací byl investor spokojen a rovněž dlouhodobá znalost území rozhodly pro jejich angažování i pro II. etapu.

I. etapou se má na mysli pre-development velmi atraktivního pozemku při ulici Na Pankráci – přímo naproti plánovanému obchodně-zábavním centru Arkády Pankrác a administrativním projektům (plánovaným i dokončeným) developera ECM. Parcelu s projektem od ČSAD Praha holding získala realitní skupina Immorent, která do projektu angažovala arch. Vladimíra Krátkého. S ním spolupracovala již na nedávno prodaném (60 milionů eur) komplexu Avenir v Nových Butovicích. Podle dostupných informací vydané stavební povolení napadla občanská sdružení; přesto je nejspíš jen otázkou času, kdy se nabídka tuzemských realitních makléřů rozroste o zhruba 35.000 m2 tohoto projektu s názvem Office Centre Pankrác.

Administrativní centrum Pankrác bude mít v součtu pravděpodobně vyšší kapacitu. I když se definitivní objem stále řeší, číslo lze odvodit od toho, že tzv. budova „A“ má mít osm pater, „B“ patnáct podlaží a „C“ je koncipováno jako devítipodlažní objekt. Zástupci investora přiznávají, že s ohledem na ranou fázi projektu ještě nemají dokončenou marketingovou studii, včetně možných asking prices. Podobně se teprve zvažuje konečný způsob financování, včetně úvěrující (půjde-li od klasické projektové financování) instituce. Vlastníkem by měl zůstat ČSAD Praha holding, který ve stávající etapě financuje veškeré přípravné práce. Jisté je, že zahájení stavebních prací je určeno na příští rok. Dokončení, jak uvedeno výše, na rok 2009.

Při architektonicko-urbanistickém návrhu byl kladen velký důraz na městské veřejné prostory. Součástí návrhu je i zakomponování stávajícího pomníku padlým v Doudlebské ulici, který se bude nacházet jižně od budovy B. Ve vnitrobloku je navrženo rozlehlé atrium, chráněné ze všech stran objekty. Zelené plochy v atriu budou sloužit zejména obyvatelům okolních obytných domů ulic Pikrtova a Doudlebská a pracovníkům z nových objektů (těch má být až 1.800) k relaxaci.

Do těchto zelených ploch jsou orientovány hlavní vstupy nových objektů, před těmito vstupy budou upraveny jako malé piazetty – náměstí. Veřejné prostory navrhovaných objektů navazují na budoucí promenádu s fontánami a stromořadí v ulici Pikrtova. Obslužná komunikace okolo ulice 5. května bude osázena stromy malého vzrůstu v plochách vymezených segmenty oblouků komunikací a chodníky. Celý areál tak má mít významný podíl na vyšším procentuálním zastoupení zeleně v lokalitě.

Parter areálu je koncipován jednak pro vstupní haly, jednak pro dvě restaurace a obchody. Ostatní nadzemní patra jsou určena výhradně pro administrativu. Ve čtyřech podzemních podlažích zmíněných objektů jsou navržena parkovací stání pro osobní automobily zaměstnanců a návštěvníků.

Problémem, s nímž se investor a architekti musejí vyrovnat, je kvalitní spojení areálu s metrem Pankrác a silničními komunikacemi. Na dopravní řešení pankrácké pláně, jehož zpracovatelem je společnost ECM, byla před pár dny vydáno územního rozhodnutí. Stavba ACP v souladu s plánem předpokládá definitivní vjezd a výjezd z komplexu na ulici 5. května z tzv. přídatného pásu - rozšíření ulice 5. května. Do doby realizace dopravního řešení Pankrácké pláně bude funkční stávající připojení pozemků. Objekty administrativního centra jsou výhradně napojeny sjezdem z odbočovacího pruhu magistrály, přídatného pásu v místě mezi nově navrhovanou nájezdovou rampou v ulici Hvězdova a sjezdovou rampou do ulice Na Strži. Pěší propojení se stanicí metra Pankrác pak bude zajištěno chodníkem podél ulice Hvězdova nebo přes novou pěší zónu v již zmíněném projektu Office Centre Pankrác.

Dopravní řešení Pankrácké pláně se zabývá především pohybem automobilů. Pěší komunikace jsou řešeny v návaznosti na dopravní řešení Pankrácké pláně jednotlivými projekty samostatně. ČSAD Praha holding každopádně svým vstřícným postojem k navrženému řešení umožnil situovat jednu část dopravního řešení Pankrácké pláně na svém pozemku. Neboť je navrhovaný projekt Administrativního centra Pankrác plně v souladu s územním plánem, nebude zapotřebí měnit ani koeficienty využití.

Na snímcích 1-4 jsou zachyceny vizualizace Administrativního centra Pankrác, které vyroste na ploše zamýšleného nádraží ČSAD. Vizualizace 5-6 znázorňují možnou podobu Office Centre Pankrác.

Stavební fórum přivítá na mailové adrese redakce@stavebni-forum.cz redakce vaše názory nebo komentáře.