Přiblížila se doba, kdy si budeme vybírat svoji letní dovolenou. Kromě typu zájezdu, cílové destinace a nabízených služeb je pro většinu z nás důležitým kritériem pro výběr cestovní kanceláře doprava.

Většina cestovních kanceláří má vlastní autobusy nebo stálé smluvní dopravce, takže už předem víte, jakým typem autobusu pojedete. Často se mezi klienty cestovních kanceláří setkávám s jistou averzí vůči patrovým autobusům. Existuje však minimum kanceláří, které jsou schopny garantovat, že na zájezd patrový autobus nevypraví, a pokud tuto garanci poskytnou, tak pouze ústním prohlášením, které nenaleznete nikde v cestovní smlouvě.

Po loňské zkušenosti, kdy jsem strávil 16 hodin včetně nočního přejezdu na zadním pětisedadle Karosy, kde se navíc od motoru nadměrně zahřívala podlaha a nefungovala klimatizace, dávám přednost cestovním kancelářím, které umožňují výběr a rezervaci sedadla v autobusu již při podpisu cestovní smlouvy. Pročetl jsem téměř tři desítky katalogů cestovních kanceláří z celé ČR a soustředil se na podmínky (konkrétně na podmínky týkající se autobusové dopravy) uváděné drobným písmem na konci katalogu. Když vynechám jednu cestovní kancelář, která o dopravě klientů do letovisek prohlásila, že má charakter linkové dopravy (na tu se samozřejmě vztahují úplně jiné povolovací podmínky), čímž se pravděpodobně chce vyhnout přítomnosti technického delegáta na palubě autobusu, mohu svoje poznatky srhnot následovně: Většina cestovních kanceláří před odjezdem sestaví zasedací pořádek, podle kterého pak delegát CK nebo řidiči autobusu usazují na jednotlivých nástupních místech cestující. Zasedací pořádek je dílem náhody (a někdy pravděpodobně protekce) a všechna místa v autobusu jsou považována za stejně komfortní. Nezáleží tedy na tom, že sedíte na nepolohovatelném zadním sedadle a mačkáte se s dalšími čtyřmi lidmi, nebo že máte před sebou pultík s automatem na horké nápoje a nemůžete si natáhnout nohy – platíte stejnou cenu jako ostatní. Obvykle se dodržuje nepsané pravidlo, že se autobus obsazuje od předních sedadel v pořadí, v jakém se klienti na zájezd přihlásili. Světlou výjimkou jsou některé cestovní kanceláře, které za příplatek ve výši 50 – 200 Kč nabízejí možnost rezervace libovolného místa.

U jedné cestovní kanceláře mne překvapila věta v podmínkách pro dopravu (viz. obrázek), která zakazuje v autobuse konzumovat potraviny i nápoje – k tomu je prý určena přestávka. Chápu dopravce, kteří se brání proti politým a umaštěným sedadlům, řízkům zapadeným za sedadly (nesmějte se, takový řízek jsem viděl na vlastní oči) a hromadám drobků na podlaze. Na druhé straně se ale řidiči snaží počet přestávek optimalizovat tak, aby přeprava netrvala neúměrně dlouho (s tím samozřejmě mohu jen souhlasit) a zastavují po třech až čtyřech hodinách. Dokážu si takový časový interval představit bez jídla, ale nesmět se čtyři hodiny napít bych jistě nevydržel. Inu, asi se opravdu vyplatí dočíst katalog až na poslední stranu. Přeji vám všem, aby byl výběr letošní dovolené šťastný.

Jan Havíř (janhavir@seznam.cz)