ROPID: Nová síť metropolitních linek se chystá k září 2012

10 nejčastějších připomínek k plánovaným změnám v září 2012 a reakce ROPID.
Reklama
10 nejčastějších připomínek k plánovaným změnám v září 2012 a reakce ROPID.
Organizace ROPID obdržela prostřednictvím městských částí i cestujících řadu připomínek a dotazů ke zveřejněnému návrhu nové metropolitní sítě linek v Praze, připravované na září 2012. Vysvětlení nejčastějších připomínek a uvedení některých nejasností na pravou míru přináší následující přehled:
1) Proč se mění něco, co zde fungovalo x let?
Stejně jako se mění využití území města, mění se postupem let i cestovní návyky lidí. Na tyto změny je potřeba jednou za čas reagovat. V posledních cca 15 letech docházelo pouze k dílčím úpravám ve vybraných oblastech. Nyní je šance provést komplexnější změnu, která přinese vyšší efektivitu s dlouhodobě udržitelnější možností financování ze strany města, ale i větší přehlednost a použitelnost nejen pro stálé uživatele, ale i pro ty nepravidelné, kterých je čím dál víc.
2) Ruší se linky, které jsou plně obsazené a využívané
Plně obsazený spoj znamená například 60 lidí ve standardním dvanáctimetrovém autobusu, čili sedící ku stojícím v poměru 1:1. Autobus, ve kterém jsou obsazena pouze místa k sezení, není plně obsazený. Takový komfort lze nabízet pouze v dopravě na delší vzdálenosti, nikoli v městské dopravě (s ohledem na svojí kapacitu zejména v centru a současně s ohledem na omezený objem financí). Každá navrhovaná změna byla ověřena výsledky přepravních průzkumů, takže nikde by od září 2012 nemělo k pravidelným kapacitním problémům docházet.
3) Proč musíme více přestupovat?
Princip městské integrované dopravy je založen na kombinaci různých druhů dopravy a tomu je přizpůsoben také plně přestupní tarif. Méně linek sice znamená více přestupů, na druhou stranu dokážeme díky úsporám na soubězích posílit jiné kapacitně nedostačující spoje. Navrhovaná změna bude pro někoho znamenat o jeden přestup navíc, pro jiné díky nabídce nových přímých spojení naopak přestup odpadne.
4) Zrušením souběhu autobusu s tramvají se nedostaneme přímo až na metro
Mezi kapacitní kolejovou dopravu patří kromě metra také vlak nebo tramvaj. Oba tyto dopravní prostředky ve většině případů míří do centra Prahy, takže někde lze místo dalšího přestupu na metro s výhodou použít rovnou vlaku nebo tramvaje. Navíc tramvajové i železniční tratě postupně procházejí modernizacemi a nabízejí daleko rychlejší a pohodlnější přepravu bez rizika uvíznutí v kolonách.
5) Proč se neomezují koncové úseky linek, kde vozíte vzduch?
Zjednodušeně řečeno každá linka je ve svém koncovém úseku málo obsazená a je to logické, neboť cestující postupně na trase přistupují a kdyby byly všechny linky vytížené již ve svých koncových úsecích, nemohly by pobrat další cestující v širším centru. Omezení koncových úseků je realizováno jen tam, kde je významný pokles poptávky nebo kde to nezpůsobí významně nerovnoměrné vytížení linek v centrálních úsecích.
6) Proč zavádíte na některých linkách více konečných? Pro lidi je to matoucí
Tramvajové a většina autobusových linek má v každém směru maximálně dvě konečné, někdy je pásmový provoz pouze na jednom konci trasy. Rozdělit takovou linku na dvě by znamenalo pro opačný směr zcela zbytečné matení cestujících a nutnost sledování více jízdních řádů. Navíc naprostá většina vozidel je vybavena digitálními ukazateli čísla linky a konečné zastávky, kde název konečné je často daleko výraznější než samotné číslo linky.
7) Proč posilujete úseky, kde to není potřeba?
Je pravda, že návrh počítá s určitým posílením některých tras, které dnes nevykazují kapacitní problémy. Vždy se ale jedná buď o nabídku rychlého alternativního spojení mezi okrajovými částmi města bez nutnosti přetěžování jeho centra a nebo nové atraktivní směry s potenciálem růstu počtu cestujících. Právě taková spojení totiž dokážou nabídnout alternativu k automobilové dopravě.
8) Proč víc neomezíte také souběhy tramvají s metrem v centru?¨
Ač se to nezdá, některé tramvajové trati vedoucí nad trasami metra mají mezilehlé zastávky a plní lokální obsluhu některých pražských čtvrtí (např. Karlín, Vinohrady nebo Staré Město) a hluboko usazené metro je pro kratší cesty v některých lokalitách a pro hůře pohyblivé cestující těžko dostupné.
9) Kvůli vašim změnám lidé přesednou do aut
Jedním z hlavních cílů navrhovaných úprav je právě vytvořit alternativu k automobilové dopravě zejména tam, kde dnes veřejná doprava prohrává (okrajové části města a širší centrum). Právě nabídka nových rychlých spojení bez nutnosti zdlouhavého cestování přes centrum a jednodušší síť linek použitelná i pro nepravidelné cestující dokáže ze zahraničních zkušeností přilákat nové cestující.
10) Páteřní linky ani metrobusy se do Prahy nehodí
Zjednodušování systémů městské, zejména autobusové dopravy je obecným trendem v mnoha dopravně vyspělých evropských metropolích. Zažívají-li tyto přínosy mnohá evropská města, mnohdy geograficky a sociologicky velmi různorodá, není důvod myslet si, že Praha by v tomto měla být diametrálně odlišná a výjimečná.

Ve čtvrtek 14.6.2012 byl zástupcům jednotlivých městských částí představen návrh celosíťové optimalizace linek povrchové veřejné dopravy, jejímž cílem je vznik tzv. sítě metropolitních linek. Kromě vyšší efektivity je cílem změny jednoduchost, přehlednost a menší počet linek, které by však měly kratší intervaly. Vzorem byly úspěšně provedené optimalizace ve městech Berlín, Hamburk nebo Mnichov v posledním desetiletí. Větší přehlednost zejména u autobusové sítě je obecným současným trendem ve většině západoevropských měst, ale i v některých městech ČR (například Brno, České Budějovice).

U tramvají návrh posiluje roli páteřních linek, které mají poloviční intervaly oproti běžným tramvajovým linkám a dále je doplňuje o tzv. páteřní svazky dvou linek, které jedou společně v nejvytíženějším úseku a poté se na okrajích města rozdělují do větví s nižší poptávkou. Zároveň dochází k vyrovnání nabídky a poptávky podle komplexního přepravního průzkumu provedeného v roce 2011.

V autobusové síti počítá návrh se zavedením nadřazené sítě páteřních metropolitních linek, tzv. metrobusů, které se vyznačují krátkými intervaly, atraktivní trasou a celodenním provozem. Tyto metrobusy budou doplněny běžnými autobusovými linkami a doplňkovými midibusovými linkami určenými pro lokální obsluhu hůře dostupných oblastí Prahy. Podobně jako u tramvají je i v autobusové síti navrženo omezení nevyužitých spojů a posílení přetížených linek. Zároveň je navrženo omezení souběhů autobusů s kolejovou dopravou, zejména s tramvajemi, a to například na Plzeňské, Evropské nebo Švehlově ulici.

Nová síť metropolitních linek přináší kromě potřebných úspor také nová atraktivní spojení napříč Prahou, řeší některé dlouhodobé požadavky městských částí a reaguje na měnící se přepravní nároky cestujících. Celý návrh byl předán všem městským částem k připomínkám a po jejich vypořádání se předpokládá spuštění nové metropolitní sítě k 1.9.2012.

TI ROPID