V létě 2002 by se byl určitě BUSportál jako informační servis cestujícím hodil. Redigování BUSportálu redakce převzala až na podzim, letos tedy oslavíme 5 let. Potíže s velkou vodou měly nejen dopravci, resp. autobusy, ale i AMSBUS, který provozuje ČSAD SVT Praha. Voda tenkrát zaplavila i prostory předprodejních kanceláří v hale ÚAN. Včas se podařilo odnosit techniku do pater a servery začaly fungovat téměř současně s obnovou elektřiny do této části Karlína. Spojení bylo přes mobilní telefony.

---

Materiál z konce roku 2002 jsme neupravovali. Mnohé už je teď jinak - především by snad přes protipovodňové zábrany i tak velká voda do Karlína nedorazila, vypracovány jsou krizové postupy pro rychlé změny jízdních řádů a Luďku Hnulíkovou najdeme u ČD.

Tento rozhovor byl prvním větším materiálem nové redakce.

---

Srpnová velká voda, která tolik ublížila Karlínu, zasáhla výrazně i důležitý dopravní uzel, autobusové nádraží na Florenci. Mnozí si pamatují, jak optimisticky chvíli vypadal návrat provozu autobusů na nádraží už 16. srpna. "V samotné době povodní nebylo nádraží v provozu pouze 14. a 15. 8., ještě v úterý 13. jsme fungovali celý den včetně odjezdu zahraničních nočních spojů, zavřeli jsme 14. 8. v 03.30. Otevřeli jsme 16.8. ráno po páté hodině po souhlasu krizového štábu Prahy 8. Dlouho jsme se však neradovali, opětovně bylo autobusové nádraží uzavřeno v 9.30 téhož dne, a to na příkaz krizového štábu Magistrátu. Provoz byl nakonec opětovně obnoven až 12.10.2002. Povodňové poučení pro mne - je špatné, že nemáme žádnou vazbu na satelitní autobusová stanoviště, abychom mohli v případě obdobných zásahů do provozu na Florenci dopravcům rychle určit náhradní stání a dostat tyto změny do informačního systému. Bohužel Celostátní informační systém o jízdních řádech v tomto případě byl spíš kontraproduktivní - výlukové jízdní řády nebyly schvalovány, a tak se žádné změny do Celostátního informačního systému nedostaly. Na internetu se proto bohužel prezentoval po celou dobu nepřetržitý provoz z Florence, " vzpomíná na problémy autobusové dopravy v popovodňové Praze ředitelka Pražské dopravní a.s. Luďka Hnulíková.

Mnozí potenciální cestující nechtěli používat náhradní zastávky a cesty odkládali nebo volili vlak. Jak pocítili dopravci absenci Florence ?

Podle nepřetržitých dotazů na to, kdy otevřeme, zřejmě dost citelně. Nebylo to jen v nechuti cestujících, ale i v omezených možnostech nějakou informaci získat. Náhradní zastávky provozuje Technická správa komunikací hlavního města Prahy, tj. není žádná vazba na možnost přidělení náhradní zastávky, stání apod. Prvních 14 dní si dopravci stanoviště vybírali sami, protože jim žádné nebylo přiděleno, následně dostávali přidělená jiná stanoviště. Telefonická informační služba sice přesídlila do náhradních prostor, ale informace si musela sama zjišťovat od dopravců, protože Technická správa komunikací žádnou informační linku nezřídila ani neposkytovala informace, co se na náhradních stanovištích vlastně děje. Vlastní přesídlení a přemístění linek trvalo 3 dny, po tu dobu byli cestující zcela bezprizorní, k dispozici byly pouze informace, které dopravci dali do předprodejního systému. Při obnovení provozu jsme se snažili dohodnout, aby dopravci mohli náhradní stanoviště užívat ještě v období října současně s Florencí, aby se změna zase negativně nedotkla cestujících, ale stejně hned v den zahájení běžného provozu byly odstraněny jízdní řády na náhradních zastávkách.

Jak rychle se situace vrátila do normálu po uvedení ÚAN do provozu ?

V zásadě hned - cestující na Florenc nikdy nepřestali chodit, a to ani po dobu uzavření. Převážná část dopravců se vrátila hned 12.10., v odjezdech se situace vracela do normálu vyjma jedné linky na Slovensko v průběhu následujícího týdne, po změně předprodeje od 5.11. nastal zcela normální provoz; 2 linky zachovaly příjezdy na satelitech vzhledem k situaci související s provozem metra.

Předpokládám, že se jen potvrdila nepostradatelnost Florence jako dopravního uzlu ?

Pro cestující určitě, ukázalo se, že ani Pražáci se dost dobře neorientují v umístění satelitních autobusových stanovišť a netrefí na ně. A to ani v případě fungující MHD, zejména metra, natož v době po povodních při neustálých změnách. Pro cizince byla situace zcela nepochopitelná. To vše se projevilo i v poptávce dopravců.

Poznamenal linkovou autobusovou dopravu i dopravní režim v Praze v době okolo konání summitu NATO ?

Problém nebyl dopravní, ve spolupráci s Magistrátem jsme poskytli s předstihem dopravcům stanovené objízdné trasy, neregistrovali jsme proto žádné velké zpoždění kvůli objízdným trasám. Časový dopad měly prohlídky na okrajích Prahy, kde se autobusy dostávaly do kolon s osobními vozy. Zpoždění jsme registrovali v rozmezí 15-30 min., částečně je eliminoval volný průjezd Prahou.

Jaké bezprostřední změny mohou cestující a dopravci čekat v příštím roce (2003) ?

Nedá se mluvit o zásadních změnách, zatím se soustředíme na dokončení oprav a odstranění závad, které cestující ani dopravci nemusí vidět na první pohled, ale mohli by je pocítit - jsou nutné opravy a výměny klimatizace, byla nutná rekonstrukce vytápěcího systému apod. Po dokonalém vyschnutí budovy musíme dokončit opravy odbavovací haly a pracovišť v přízemí budovy autobusového nádraží.

Jaká je dlouhodobější vize rozvoje Florence a jaké jsou možné překážky ?

Z hlediska nutné změny přístupu k posuzování staveb v lokalitách zasažených povodní se některé vize rozvoje, které před půl rokem vypadaly poměrně reálně, dostávají do poněkud jiné kategorie. Nutně však musíme řešit otázku odbavovací haly, která by na přehledně a komplexně řešila služby pro cestující, musíme se začít zamýšlet i nad kapacitou autobusového nádraží Florenc, která je v dopravních špičkách téměř vyčerpána.