Letošní turistická sezóna je v plném proudu a týdně odjíždí z naší republiky do nejrůznějších přímořských letovisek desítky autobusů. Když jsem se před několika týdny sám jedním z nich vracel ze svojí dovolené, pozoroval jsem svoje spolucestující, řidiče i technického delegáta. Všimnul jsem si několika stále se opakujících skutečností, které znepříjemňují cestu jim i ostatním. Napadlo mne proto sepsat svoje postřehy.

Když objednáváte zájezd

Většina cestovních kanceláří sestavuje před vypravením zájezdu zasedací pořádek. Pokud víte, že se vám při jízdě v autobusu dělá špatně a nemůžete sedět vzadu, nebo naopak máte problémy s klouby a sedadla v první řadě, kde si nemůžete natáhnout nohy, vám nevyhovují, řekněte to už při sepisování smlouvy v cestovní kanceláři. Jistě vám vyjdou vstříc a umístí vás podle vašich požadavků.

Zavazadlo

Jako nejvhodnější zavazadlo je stále doporučován kufr. Je hranatý, pevný a skladný. Většina z nás ale používá měkké sportovní tašky. Zabalte si proto do nich věci tak, aby se nerozbily ani v případě, že vaše taška bude úplně dole a na ní budou stát ještě tři další. Do zavazadla v zavazadlovém prostoru byste si neměli dávat křehké a lehce rozbitné věci. Vzhledem k tomu, že jsem se jednou setkal se zásobníkem vody, který prolínal do zavazadlového prostoru a promáčel mi celou tašku, doporučuji zabalit všechno, co máte v tašce, ještě do mikrotenových sáčků. Vaše oblečení je tak chráněno i proti dešti a kapalinám, které mohou vytéci ve vaší tašce (např. šampon). A navíc je to praktické při vybalování.

Do zavazadlového prostoru také nepatří žádné nebezpečné chemikálie nebo výbušné látky. Tlakové lahve se vzduchem, které používají potápěči, by se měly přepravovat vypuštěné. Většina cestovních kanceláří a dopravců neumožňuje přepravu živých zvířat. Vše je ale otázkou domluvy, takže pokud si nejste jistí, zeptejte se už v cestovní kanceláři.

Na zavazadlo umístěte visačku s vašimi kontaktními údaji. Vhodné je připsat číslo mobilního telefonu, který vezete s sebou, a cílovou destinaci. Údaje na štítku by však neměly být vidět na první pohled. Stává se, že údaje z nich využívají bytoví zloději, kteří si tak jednoduše zjistí, kdo že to odjíždí na dovolenou a nechává svůj byt opuštěný.

Co s sebou

Věci, které vezeme s sebou na dovolenou, jsou většinou odloženy v tašce někde hluboko v zavazadlovém prostoru. Na palubu autobusu si obvykle můžeme vzít jen malý batůžek, který lehce umístíme pod sedadlo nebo do nosiče nad sedadlem. Co by měl takový batůžek obsahovat: cestovní doklady (pas, kartičku pojišťovny, cestovní pojištění …) peníze (nezapomeňte na drobné mince v měnách všech zemí, kterými budete projíždět, protože toalety na odpočívadlech mohou být placené) léky (ty které vy osobně aktuálně užíváte a déle léky proti nevolnosti, bolesti hlavy a bolesti v krku) teplé ponožky a dlouhé kalhoty (klimatizace může být zrádná) polštářek na spaní (nejlépe nafukovací) svačinu (nějakou, která nedrobí a neroztéká se) láhev s pitím (vhodná je s praktickým uzávěrem s „násoskou“, kterou nemusíte otvírat odšroubováním uzávěru – tzv. „sport – cap“)

Těsně před cestou

Zkontrolujte si ještě jednou, zda máte své cestovní doklady a peníze. Pokud se vám dělá v autobusu nevolno, vezměte si osvědčené léky. Vám, kteří nechcete užívat žádná farmaka, mohu doporučit kandovaný zázvor. Stačí prý rozžvýkat dva nebo tři kousky (pozor, strašně to pálí) a váš žaludek je připraven na cestu. Sám jsem to vyzkoušet nemohl, protože se mi v autobusu špatně nedělá. Zázvor ale často a úspěšně používám proti bolení v krku.

Nástup

Když si na odjezdovém místě vyhledáte svůj autobus, kontaktujte nejdříve pracovníka cestovní kanceláře. Až vám teprve potvrdí, že jste u správného autobusu a máte v něm podle zasedacího pořádku místo, naložte zavazadla.

Většina řidičů už dnes s nakládáním zavazadel pomáhá. Ví, že jedině tak naloží všechna zavazadla do kapacitně omezeného prostoru. Neodporujte jim proto a uposlechněte jejich pokynů. Upozorněte řidiče v případě, že vaše zavazadlo obsahuje nestandardní nebo nebezpečné věci (pokud jste si jejich přepravu předem domluvili) nebo pokud chcete, aby vaše zavazadlo bylo po cestě v nějaké konkrétní poloze.

Jakmile naložíte všechna svá zavazadla, zaujměte místa v autobusu. Najděte si podle čísla, které vám sdělil pracovník cestovní kanceláře, to svoje a obložte jej – třeba nějakým kusem oblečení. Tak bude patrné, že místo je již obsazeno. To pomůže ostatním při hledání jejich místa.

Cesta

Několik dalších hodin teď strávíte v malém prostoru s padesáti dalšími lidmi ve velmi omezeném prostoru. Aby cesta probíhala v klidu, je potřeba velké míry tolerance a ohleduplnosti. Na začátku cesty bývá zvykem, že se vám představí jak pracovník cestovní kanceláře (technický delegát) tak řidiči. Měli byste se dozvědět, jak dlouho cesta potrvá, jak často budou dělány přestávky, kudy pojedete apod. Na některé věci řidiči ze slušnosti neupozorňují, ale pro cestující někdy nebývají samozřejmostí:

• odpadky patří do koše (ten je umístěn obvykle u předních a někdy i u zadních dveří; osobně doporučuji mít v příručním zavazadle igelitový sáček, do kterého odpadky budete házet a který vyhodíte o přestávce na odpočívadle)
• síťka na sedadle před vámi je určena pouze na drobné předměty (PET láhev může síťku poškodit)
• pokud je na sedadle bezpečnostní pás, použijte jej
• za jízdy seďte na svém sedadle, vstávejte a po autobusu se pohybujte jen v nutných případech
• pod sedadlo se sklánějte co možná nejméně; při prudkém zabrzdění můžete narazit hlavou do sedadla před vámi a způsobit si tak těžký úraz
• v klimatizovaném autobusu není vhodné otvírat za jízdy střešní vikýře, může to způsobit poškození klimatizace, raději si naplno pusťte klimatizaci nad sebou

Aby cesta lépe utíkala, pouští řidiči cestujícím nějaký film z videa nebo DVD přehrávače. Nelze se trefit do vkusu všech, tak prosím nenadávejte, pokud zrovna vám se daný film nebude líbit. Pusťte si oblíbenou hudbu na svém mp3 přehrávači nebo se kochejte ubíhající krajinou za oknem. To, že se film nelíbí vám, ale neznamená, že se nelíbí i cestujícím za vámi. Berte na ně prosím ohled. Je přinejmenším neslušné je rušit hlasitým hovorem nebo hudbou. A určitě je nepotěší, pokud ve výhledu mají houpající se popruh vašeho batohu umístěného v prostoru nad sedadly.

V noci je nejlepší cestu prospat. Sedadla autobusů jsou polohovatelná. Kromě standardního sklopení je možné sedadla většinou vysunout do uličky. Jak se to provádí, by vám měl sdělit řidič nebo delegát. Každopádně, než si sedadlo sklopíte, zeptejte se cestujícího za vámi, zda mu to nebude vadit.

Přestávka

Podle stávající legislativy může jet autobus se dvěma řidiči až devět hodin pouze s jedním krátkým zastavením na vystřídání řidičů. Obvykle se ale dělají přestávky po dvou až čtyřech hodinách – podle denní doby a náročnosti trasy.

O přestávce se jděte ven protáhnout. Nestyďte se udělat si pár jednoduchých cviků. Dálniční odpočívadla jsou stále ještě jedním z míst, kde je vidět nerovnoprávnost žen a mužů. Zatímco pánové jsou na toaletách „odbaveni“ téměř okamžitě, před dámskými toaletami se obvykle tvoří až patnáctiminutové fronty. Někdy vám nezbude nic jiného, než čekat. Pokud jste ale v noci na odpočívadle široko daleko jediný autobus a pánské záchodky zejí prázdnotou, je zbytečné odjezd autobusu zdržovat. Milé dámy, odhoďte falešný stud i strach. Pánské záchodky vypadají úplně stejně, jako ty vaše. Jen je tam navíc na stěně několik urinálů. V kabinkách jsou úplně normální sedátka a i naše kabinky se dají zamknout (to pro případ, že by se tam přece jen nějaký muž objevil). A pokud si nejste jisté, není nic jednoduššího, než požádat nějakého muže z vašeho zájezdu, aby se za vás předem ujistil, že pánské toalety jsou opravdu volné.

Jste-li kuřáci, jistě víte, že na palubě autobusu je kouření zakázáno. Vaše oblíbená cigareta vás tedy může provázet pouze o přestávkách. Uvědomte si ale, že ne každý holduje nikotinu. Nekuřte, prosím, ani v blízkosti autobusu. Otevřenými dveřmi se dostává kouř dovnitř a pro nás nekuřáky je pak v autobusu nedýchatelno. Stejně tak odhodit cigaretu těsně před nástupem a vstupovat do autobusu ještě obklopen zápachem z cigarety není pro ostatní to pravé potěšení.

Délku přestávky vám řekne řidič nebo delegát při příjezdu na odpočívadlo. Přestávka třicet minut znamená, že za třicet minut budete v autobusu na svých místech, delegát vás přepočítá a bude se odjíždět. Pokud vám při odjezdu z odpočívadla chybí soused, je docela pozdě, hlásit to až na dálnici pět kilometrů za odpočívadlem.

Řidiči o přestávkách obvykle prodávají teplé a studené nápoje. Mějte ale na paměti, že i oni si chtějí odskočit nebo se najíst v motorestu, a proto nebudou celou dobu čekat u autobusu, aby mohli splnit vaše přání dát si kávu nebo čaj. A jistě vaše řidiče potěšíte přesně odpočítanou platbou za nákup, protože s sebou určitě nevozí hromady drobných mincí na vracení.

Výstup

Jste v cíli vaší cesty. Dojeli jste řádně a včas. To není pravidlo, to je výsledek těžké a kvalitní práce řidiče doplněné trochou štěstí na silnici. Pamatuji si doby, kdy se řidičům po dojetí do cíle tleskalo. Tento zvyk se dnes, bohužel, už nedodržuje. Přesto si myslím, že každého řidiče potěší od cestujících slova jako „děkuji“ a „na shledanou“.

Než opustíte svoje místo v autobusu, zkontrolujte si, zda jste na něm nenechali žádné věci. Podívejte se pod sedadlo, zda tam nezapadlo nějaké smetí.

Jistě by se dalo najít plno dalších rad a postřehů. Vás, kteří tento článek čtete a říkáte si, že to, co píšu, je samozřejmost, prosím, abyste informace z něj předali těm, kteří se ještě slušnému chování musejí učit.

---

Jan Havíř janhavir@seznam.cz