Protože je 1. duben, je možné publikovat i to, co jindy ne, a tak něco úplně z jiného sudu, zvláště, přijde-li e-mail 1. dubna. Před časem se na mne obrátil S.P.K. z Volného sdružení neortodoxních trampů, jehož jsou špekáčky, alias buřty jakýmsi znakem. Našel totiž na mých už historických a neaktualizovaných soukromých stranách básničku o špekáčku a požádal o možnost uveřejnění. Tak se tato říkanka ocitla na www.pecburti.wz.cz. Dnes přišel další milý e-mail od S.P.K.:

... protože jste poutem básnickým spjata s naší asociací, která se (nejen) vůbec nebere vážně, zasloužíte si vědět o historickém počinu AČP - prvním ročníku Trampského buřtobraní. Více o akci zde:

První Trampské buřtobraní

Mimochodem i já jsem při této příležitosti obnažil své střevo (básnické samozřejmě). V úvodu v článku zmiňovaného certifikátu se skvěla tato "báseň":

„Jen ten kdo v sobě najde síly, dost mocné na to aby zvlád projevit svoji vůli, píli – vlastního buřta udělat, jen ten má právo honosit se, tím navždy čestným titulem. Jen ten je pečbuřt každým coulem, ceněný trampským národem!“

:-)

Nejvyšší čas si opéci někde v přírodě pěkný dle možností kvalitní špekáček.