Autor materiály rozdělil tematicky do čtyř částí. Další uveřejníme během následujících dní.

• Trolejbusy – řešení pro čistou městskou dopravu. Informace ze semináře v rámci projektu Trolley
• Historie trolejbusové dopravy
• Trolejbusy v Brně
• Legislativní aspekty trolejbusů s alternativním pohonem

Legislativní aspekty trolejbusů s alternativním pohonem. Informace ze semináře v rámci projektu Trolley

Ve čtvrtek 10.2.2011 se v Brně v rámci projektu Trolley – propagace elektrické veřejné dopravy konal mezinárodní seminář o historii, současnosti i budoucnosti elektrické a zejména trolejbusové dopravy v Evropě.

V rámci semináře o současnosti a budoucnosti trolejbusové dopravy, který proběhl 10.2.2011 v Brně se rozvířila diskuze ohledně legislativních aspektů provozování trolejbusů s alternativním pohonem. Jako nejčastější je do trolejbusů osazován naftový agregát, který vyrábí elektrickou energii a umožňuje tak trolejbusu provoz i mimo trolejovou síť. V provozu se mohou vyskytovat také tzv. dojezdové baterie případně ultrakapacitorové moduly, které nemají sice velkou dojezdovou vzdálenost, ale umožní např. nouzové dojetí nebo odstavení trolejbusu v případě poruchy na trakčním vedení.

První příspěvek k této problematice přednesl Josef Buchta, vedoucí oddělení veřejné a individuální dopravy Magistrátu města Brna. Ve svém příspěvku uvedl základní skutečnosti, že silniční vozidla podléhají při svém provozu zákonu o provozu na pozemních komunikacích (361/2000 Sb.) zatímco trolejbusy jsou považovány za drážní vozidla dle zákona o drahách (266/1994 Sb.). Dále uvedl tezi, že trolejbus, který se pohybuje mimo trolejové vedení, je silničním vozidlem. Vzhledem k tomu, že není označen (jako třeba autobus) registrační značkou ani neprošel technickou kontrolou povinnou pro silniční vozidla, dopouští se tak svým provozem porušení zákona. Navíc Buchta zdůraznil, že zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích (56/2001) o trolejbusech jako o silničních vozidlech vůbec nehovoří a tudíž není možné takové vozidlo registrační značkou vůbec vybavit a provozovat jej mimo trolejovou síť.

Na uvedené myšlenky navázal Stanislav Koucký, jednatel společnosti CZETRO s.r.o., která dodává trakční zařízení do trolejbusů. Souhlasil s názorem, že trolejbus, který se pohybuje mimo trolejovou síť, je nutné považovat za silniční vozidlo. Pak by ale mělo být legislativně umožněno takovému vozidlu projít technickou kontrolou a opatřit jej registrační značkou. Navíc poukázal na skutečnost, že uvedené zákony si v mnoha bodech odporují. Plno technických částí, které jsou díky unifikaci autobus – trolejbus dnes prakticky stejné (například vzduchojemy) na autobusu splní všechny bezpečnostní požadavky, ale na trolejbusu nemusí vyhovět. Legislativa není jednotná ani v rámci EU, není možné vozidlo homologovat pro všechny státy, ale výrobce, který chce část své produkce exportovat, jej musí nechat schválit ve všech cílových státech.

Podobný problém se týká také elektrobusů. V jednom ze zamýšlených projektů existovala úvaha, že by se mohly elektrobusy dobíjet na společných konečných s trolejbusy přímo z troleje. Odborná expertíza však odhalila, že v takovém případě, by se i elektrobus stal drážním vozidlem a musel by splňovat všechny podmínky pro provoz drážního vozidla.

---

Úkolem projektu Trolley www.trolley-project.eu je na základě zkušeností partnerů odkrýt potenciál trolejbusů při transformaci dopravy a zajišťování udržitelné mobility v evropských městech. Projekt je realizován v rámci programu CENTRAL EUROPE a je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Účastní se ho v současné době devět partnerských měst – Salzburg, Brno, Eberswalde, Parma, Lipsko, Gdyně, Gdaňsk a Szeged.

Jan Havíř

Z dřívějších materiálů k tématu:

Jan Černý: Co je to trolejbus?

Jan Spousta: Co je to trolejbus - pokračování diskuse.

Jan Kuliš: Reakce čtenáře na článek ''Co je to trolejbus''?