Kdysi, když jsem se ještě nerealizovala na BUSportálu, jsem zejména pro svoje potěšení občas napsala nějaký fejetonek či glosu - něco, co reflektovalo moje osobní zmatky. Něco takového si můžete letos přečíst i Vy.

Dejte si pozor na přání. Nejen na ta novoroční.

Možná jste také již natrefili na vtip o splněných přáních dvou manželů. Zatímco manželka si přála cestu kolem světa, manžel chce mít ženu o 20 let mladší. Pointa mu přihodila dvacet let k dobru a přání bylo splněno.

Na tento vtip jsem si vzpomněla už několikrát. Čas od času jsem si nahlas přála dožít se toho, že budu pobírat důchod a vydělávat si k němu normální plat - s tím, že to se mi asi hned tak nepodaří vzhledem k důchodu v nedohlednu. Další můj výborný důchodový plán byl, že se stanu chovatelkou psů, jmenovitě labradorů.

S úžasem jsem zjistila, že mi bylo splněno. Vzhledem k závažnému nádorovému onemocnění jsem začala pobírat částečný invalidní důchod a díky nezdolnosti mé a důvěře zaměstnavatele nadále vykonávám svoji práci po internetu. Můj synek pak neuhlídal našeho labradora a labradorku. Pod nohami se mi hemží 7 malých labradoříků (nepotřebujete někdo nutně černou fenku ?). Co si mohu přát více. Beru plat a důchod a jsem chovatelkou labradorů.

A příklad novoročního přání, které se vymklo ? Cituji SMS, kterou jsem dostala letos - den před nástupem do nemocnice, na začátku roku s tuctem chemoterapií a jedním zápalem plic, roku s komplikovaným odchodem těžce nemocného 85 letého otce a péčí o polobezmocnou maminku, roku s nálezem těžké cukrovky u tchyně ....

"ROK 2008 PRINESE URCITE SAME UZASNE ZAZITKY PREJI JICH CO NEJVICE VENDULA"

Mohu dodat, že jsem si užila nejen já, ale i příslušná Vendula. Už aby byl rok 2009. A raději žádná přání a hlavně už nic úžasného.

A příště už zase o autobusech.

Dagmar Braunová